Zobrazují se příspěvky se štítkempetrolhead. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempetrolhead. Zobrazit všechny příspěvky

2026-07-31

Přeprava dětí v historických vozidlech v ČR

V různých skupinách fanoušků historických aut se objevují dotazy na téma používání dětských zádržných systémů u vozidel starších 30. let a zda, případně jak správně v historických vozidlech přepravovat děti.

Hláška „Já tam ty úchyty ISOFIX pro tu autosedačku nějak navařím, abych mohl jet....“ je velmi častá.

Jak to tedy je s bezpečnostními pásy v autech a autosedačkami u nás?

Připomeňme si trochu historie:
  • povinnost použít bezpečnostní pás vpředu mimo obec platila od 1.1.1967
  • rozšíření na všechna sedadla platí od roku 1976
  • povinnost použít bezpečnostní pás i v obci na všech sedadlech platí od 1.1.1990

Požadavky na bezpečnost silničních dopravních prostředků se od té doby hodně změnila. Doba, kdy platilo, že v osobním automobilu je možné přepravovat jakékoli množství osob mladších 12. let pokud to nebrání řízení vozidla je dávno pryč. Stejně tak již dávno neplatí věková hranice 12 let pro možnost jízdy na sedadle vedle řidiče vepředu.

Problematiku řeší zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. ve znění účinném od 1.7.2018. Konkrétně § 6 odstavec 1. Výchází přitom z evropské směrnice (2003/20/ES).

Historických vozidel, respektive vozidel, která byla k provozu schválena bez bezpečnostních pásů se týká konkrétně písmeno b)

Řidič je povinen nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem:

  1. dítě mladší tří let,
  2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče,

Takže ve vozidlech bez bezpečnostních pásů:

  • nelze nikdy přepravovat dítě mladší tří let
  • vedle sebe posadíme jen osobu vyšší než 150 cm bez ohledu na věk
  • na zadních sedadlech bez pásů vozíme děti od tří let výše bez omezení

Pokud je vozidlo vybaveno bezpečnostními pásy:

  • pro přepravu dětí platí obecná úprava jako pro jakékoli jiné současné automobily
  • limit pro používání dětských sedaček je pak 150 cm výšky a 36 kg váhy (překročí-li se jen jeden údaj, dítě už mít sedačku nemusí)
  • vpředu může dítě sedět od narození, když je ovšem v dětské sedačce
  • pokud bude dítě v tzv. dětském vajíčku, pak pouze proti směru jízdy a s vypnutým airbagem

2026-07-27

Nesmyslné dopravní značení ve Finsku

Pokud jste se po finských silnicích projeli více než jednou, pravděpodobně jste zažili ten pocit úzkosti: stojíte na křižovatce, která vypadá jako jasná hlavní, a před sebou nemáte žádnou značku. Nebo projíždíte městskou zástavbou a marně přemýšlíte, jestli má ten rozjetý náklaďák zprava dát přednost nebo dostat.
Řidiči BMW jsou stejní všude.
Zatímco česká autoškola nás driluje v zákoně č. 361/2000 Sb., kde je každá situace popsaná do posledního detailu (o který se i tak dá u soudu hádat), finský zákon Tieliikennelaki (729/2018) funguje na úplně jiné logice: vizuální minimalismus a povinná paranoia.

Křížové odbočení vlevo je zábava na páteční odpoledne. Ještě vylepšené o ZIP.

1. Neviditelná hlavní silnice: Hra na tvary zezadu

V Česku funguje binární logika: když má vedlejší „trojúhelník“, hlavní musí mít „kosočtverec“. Pokud ho nemá, český řidič začne brzdit, protože čeká přednost zprava.
Nebezpečná křižovatka není značka navíc, ale hlavní silnice už by byla.

Ve Finsku má vedlejší silnice značku B5 (Dej přednost v jízdě), ale vy na hlavní komunikaci nemáte nic. Předpokládá se totiž, že jste aktivní pozorovatel, ne jen pasivní čtenář cedulí před sebou. Tomuto konceptu se říká identifikace (liikennemerkin muoto) – schopnost poznat značku podle jejího unikátního tvaru zezadu.

Zákon říká: „Podívej se do té ulice vedle. Vidíš tam zezadu trojúhelník nebo osmiúhelník STOPky? Vidíš. Tak víš, že je to vedlejší ulice a ty jsi na hlavní.“ Pokud tam ty tvary nevidíte, automaticky je to § 19 pravidlo pravé ruky (tasaarvoinen risteys), a to i na jasně hlavní široké asfaltce.
  • Je značka pod neviditelným úhlem? 
    • Jste jen málo ostražití a jedete moc rychle. 
  • Je to na stejné ulici jednou tak a podruhé naopak? 
    • Jedete moc rychle a jste málo ostražití.
Tohle je nelegální i tady říkali, ale je to tam furt.

2. Past jménem „alue“: Kdy křižovatka neexistuje

Tohle je pro Čecha největší past. Někdo vyjíždí z uličky mezi domy, která má jméno, je vyasfaltovaná a možná je tam značený i přechod. Mám mu dát přednost nebo ne?
Dává černé vozidlo přednost zprava nebo co? Zajímavý vjezd k ABC Hyvinkää

Podle § 24 finského zákona dostáváte přednost od všech, kteří vyjíždějí z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, kterými jsou:

  • Dvory nebo areály nemovitostí (piha),
  • Parkoviště (pysäköintialue),
  • Čerpací stanice nebo obytné zóny (pihakatu).
Jsou tam v režimu „vjíždění na silnici“ a dávají přednost i cyklistům na chodníku. Jak bezpečně poznat, jak se klasifikuje každé takové místo neexistuje, prostě buďte opatrní.

Lidl, jasné místo ležící mimo pozemní komunikaci. Značka netřeba, přednost zprava se neuplatňuje, protože je tam ten obrubníček.

3. Zapomeňte na „Měl jsem přednost“

V ČR se při nehodě hledá viník: „On tam vjel, on porušil § 22, tečka.“ Ve Finsku se hledá ten, kdo neudělal maximum pro to, aby k nehodě nedošlo (ennakointivelvollisuus).
Nepřehlédnutelná "dej přednost v jízdě". Však je tam stejně jednosměrka.

Základem je § 3: „Tienkäyttäjän on noudatettava varovaisuutta vaaran ja vahingon välttämiseksi.“. Účastník provozu musí dbát opatrnosti, aby se vyhnul nebezpečí. Finský soud vám klidně napaří spoluvinu (vastuun jakautuminen), i když jste byli na hlavní.
Argument soudu:
„Ano, on vám nedal přednost. Ale vy jste viděl, že se blíží příliš rychle. Proč jste nepředvídal a nezpomalil? Tím, že jste trval na své přednosti, jste způsobil nehodu.“. Výsledek? Dělení viny 70/30 nebo 50/50. Přednost v jízdě ve Finsku není právní nárok na náraz, ale jen instrukce, kdo by měl jet první, pokud jsou všichni pozorní.
Tahle přednost je pro koho? Zejména dívám-li se zboku.

4. Pozitivní logika: Značka není zákaz, ale privilegium

V Česku dodatková tabulka pod zákazovou značkou většinou ukazuje na oběť, které se něco zakazuje.
  • Český příklad: Značka „Zákaz stání“ + tabulka s autobusem. Logika: Stání je zakázáno jen pro autobusy. Všichni ostatní tam stát smí. 
  • Pro zákaz všem mimo někoho se používá termín "mimo", to asi víte.


  • Finský příklad (C38 + H18): Značka zákaz stání + tabulka taxi znamená zákaz státní platí pro všechny kromě taxi (tedy mimo). Tabulka zde nevytváří omezení, ale naopak výhradní privilegium pro danou skupinu.

    • Taxi je dodatková tabulka značky, ale 30 je zóna, protože má žlutý podklad.

Ve Finsku tabulka neříká „komu se to zakazuje“, ale „pro koho ta značka neplatí“. Tedy přesně naopak. Už jsem to viděl na nějakém domě i domotané, že tam bylo "vain talon asukkaille", čímž se majitelé sami vyloučili použím "jen pro". 

5. Zastavení vs. Stání: Jen dva stupně šedi

Zatímco my v ČR rozlišujeme čtyři stavy (zastavení z vůle, zastavení vozidla, stání a parkování), Finsko zná jen dva:

  1. Pysäyttäminen: Zastavení.
  2. Pysäköinti: Všechno ostatní je stání.
Pokud vám značka dovoluje stát pro nakládání, nejste podle finského práva nelegální překážkou - pokud je ulice fyzicky průjezdnáTo je stejné. - teda finský řidič zaparkuje (on neumí stát) na přilehlé stezce pro chodce a cyklisty, protože tam přece nikoho neomezuje.
Kéž by pro tuto situaci byla nějaká konkrétní značka. Třeba zákaz stání a K+R pro letiště to je moc.

Já teda žádného cyklistu nevidím a místa je v celé zemi dost. Tady konkrétně i zeleně.

A teď ta zajímavost. Výjimkou jsou tramvajové koleje – tam je zákon nadřazen značce a nesmíte omezit plynulý průjezd (esteetön kulku) za žádných okolností podle § 37 i když je tam značka říkající něco jiného. Tramvaj je ve Finsku posvátná (je to drážní vozidlo), teda pokud nejste chodec, to vám dává přednost jako auto na přechodu.
Takže zákaz parkování? A proč ne tedy zastavení, když nesmím omezit tramvaj.

Na přechodu vás tramvaj pustí, pakliže je vyznačen a to i když nemusí.
6. Vyhrazené stání 
Tohle musím doplnit. Ona totiž neexistuje značka pro vyhrazené stání. Takže zákaz parkování (stání) slouží i pro to. Obvykle i v kombinaci se zónou, případně ještě parkovacím kotoučem a dny platnosti. Zajímavé, že tady už dodatkové tabulky fungují standardně. Jakože, když je někde modré P bez ničeho, tak to neznamná, že tam můžete stát. Obvykle je někde cedulka „rezerováno“ (varattu), případně krabička pro zimní předehřev a to je taky automaticky rezervované stání.
7. Ještě větší absurdity
Podle finských předpisů (které doplňují zákon o provozu o environmentální hledisko) smí motor běžet na volnoběh maximálně 2 minuty. Pokud ale teplota klesne pod -15 °C, finská velkorysost se zdvojnásobí na 4 minuty. Hlavně, že důležité věci jsou podchycené.
Zatímco v ČR je parkování v protisměru (vlevo) na obousměrné silnici hrdelní hřích, ve Finsku je to od roku 2020 v zastavěných oblastech zcela legální. Můžete prostě přejet do protisměru a zaparkovat čumákem proti jedoucím autům. Zákon jen suše dodává, že tím nesmíte nikoho ohrozit.
Legální parkování v protisměru je super vynález i za snížené viditelnosti

Zipování! Ani nemusím pokračovat, co? Zatímco v Česku je dané zákonem, ve Finsku to neexistuje pakliže není na místě specifická značka E30 platná jen od roku 2020. Není dne, aby finské řidiče tato novinka nepřekvapila a nenaštvala, protože oni už 15 minut stojí v koloně a někdo je předjel volným levým pruhem.
Povinnost jízdy při pravém okraji vozovky. Jeden by řekl jasňačka, ale Finsko tento koncept v mnoha situacích opouští ve prospěch plynulosti a vhodnosti v zastavěných oblastech. Mimo obec se stále předpokládá jízda vpravo. Nicméně když budete za 425 km odbočovat vlevo, klidně se zařaďte už teď, protože pak by vás tam nemuseli pustit.
Výukové povolení na autoškolu se dá získat snadno, takže neexistence právního rámce silničního zákona se předává z generace na generaci. Co je ovšem gól je nutnost označení vozidla výcviku bílým trojúhelníkem - nezávisle na barvě vozidla.
Řádně označené vozidlo autoškoly

8. Pumpičkáři
Cyklista na cyklostezce paralelně s hlavní je také na hlavní. To je docela hezké pravidlo a upřímně situaci v přednostech ve Finsku už stejně nelze znepřehlednit více. Hezky to ukazují tady.

Závěrem
Finský silniční zákon není vymyšlený jako „na hlavu postavený“, ale systém postavený na předpokladu, že každý řidič je dospělý a nehledá způsob, jak ho ohnout. Finsko vás nenutí číst jen cedule, ale nutí vás číst silnici jako celek – v Česku známo jako "co tím chtěl básník říci". Je to zajímavé  prázdninové odlehčení pro řidiče, kteří mají pocit, že žijí v zemi, kde je přeznačkováno – vidíte, může to být i naopak.
 
Jestli vás tohle téma bavilo, tak tu mám i další specifika: třeba o švédštině!

2026-02-02

Cybex Isofix demontáž sedačky

Zacvaknutí dětské sedačky (Cybex Aton 5 base 2 fix) s isofixem je snadné a je na to spousta návodů na Youtube, ale jak ji pak vytáhnout? Než získáte potřebnou zkušenost, tak se sytém zdá být záhadný. 

Správná odpověď je

Pro vycvaknutí paciček musíte nejprve zatlačit dětskou sedačku ještě více do sedadla a přitom zmáčknou plastovou šedou západku (s těmi barevnými indikátory) na boku kolejniček, tím se úchopový mechanismus uvolní a pustí se. Je možné dělat každou stranu zvlášť.

Snad vám to pomůže, protože není větší legrace než se snažit naložit moknoucí pasažéry do auta, kde zrovna překáží "zaseknutá " základna dětské sedačky, zatímco vám prší na záda.

2025-08-16

Moto navigace nebo tablet s Android Auto / CarPlay?

Již uplynula nějaká doba, co jsem si ke všem ostatním systémům na motorce přidal také Android Auto tablet pro motorky. Celou zimu mě bombardovaly reklamy na Instagramu, že je to nejlepší vynález, ale je tomu tak po vlastní zkušenosti? Tento článek navazuje na mé dřívější pojednání o způsobech navigace na motocyklu.


Záleží jestli máte zkušenost s tímto systémem z auta. Já jsem dříve neměl, ale díky pár novým autům z půjčovny můžu říct, že se systém chová stejně. Jediný rozdíl je, že v autě jsem většinou připojený kabelem a radiomapa je větší.

Ve zkratce: systém je super na kratší cesty třeba po městě, kdy nic nezapínám a nenastavuji, jenom se mi rozsvítí Waze pro všechny případy. Na půldenní vyjížďce používám TomTom a na tabletu jede hudba.

Mám Ottocast Lite C5 SE a předně jsem tomu nevěřil opravdovou vodotěsnost. Vlastně se k tomu stále stavím s despektem a proto mám tablet hned za plexisklem. Zvládl takto krytý hodně dešťů bez újmy (kdysi jsem na řídítcích utopil TomTom 400), ale už se mi taky trochu zamlžil. Akorát na mém místě je docela daleko na ovládání.


Přiznám se, že nastavování navigace je na Android Auto náročnější než na TomTom Rider navigaci, protože je to detailnější. Člověk má tendenci psát cíl a ne zabodávat prst do mapy. O něco hůř se třeba vylučují z cesty dálnice či nezpevněné cesty, ještě navíc za jízdy. 

Na TomTomu se naviguji tak, že si předem uložím oblíbené body na které se naviguji nebo které přidávám do existující trasy. Jednou za čas si pak na počítači uklidím tu změť bodů.



Prostředí Android Auto na takto malém tabletu se hůř ovládá za jízdy v rukavicích, nedejbože mokrých a za deště. Nicméně každý dotykový displej je v obdobných podmínkách náročný na obsluhu. Doufejme, že platforma dostane někdy “moto mód” s velkými tlačítky. Už jsem viděl návody, že má člověk mít magnetický stylus přicvaknutý k nádži.

V čem je Android Auto / Carplay zase lepší než navigace je spojení s telefonem. Na mobilu zapnu na benzínce nastavenou navigaci, hodím ho do kapsy a po připojení pokračuji koukáním na obrazovku na motorce. Absolutně nejlepší je ovládání multimédií. Spotify, Youtube Music, podcastová aplikace, vše funguje. Předtím jsem zapnul playlist a doufal, že vydrží hrát do další zastávky, kdy si sundám rukavice.


Velkou výhodou je, že toto všechno jde dělat i za jízdy. Neříkám, že je to bezpečné - vybírání podcastu žere opravdu hodně pozornosti, kterou je třeba mít na vozovce, ale funkční to je. Odezva zařízení je docela pomalá, ale v reálu je to v použitelné normálně. Trochu jsem se bál, protože v online reklamách je sekání prostředí hodně vidět.

Ještě krátká odbočka: moto tablet nazývá tento produkt jeho výrobce, ale je to "jen" obrazovka pro zrcadlení plochy z telefonu. Opravdoví offroad jezdci myslí tabletem skutečný odolný tablet na kterém jsou nainstalovány profesionální mapy lesů a trailů či dokonce závodní roadbook jak na Dakaru. Tohle nemám, ale klíčové slovo jak to najít je DMD-T865.

Aplikací s podporou tohoto módu zobrazení, není zatím mnoho, ale lepší se to. Kromě běžných známých se mi třeba líbí aplikace mRadio (Český rozhlas). Fajn je MyRadar který umí zobrazit situaci na meteorologických snímcích dešťových přeháněk.

Koukám, že mám na všech fotkách puštěné Mapy.com. Já se do nich koukám, jaké POI jsou okolo cesty než na cestou samotnou. Navíc jsou v telefonu offline a šetří data.

TomTom se dříve uměl spojit s mobilem přes svou aplikaci MyDrive, nicméně
to skončilo. Já tu appku pořád mám v telefonu a tam mám starší zážitky. Tomtom systém má přehled o dopravní situaci. Moc mi není zřejmé, kde ta data berou, ale není to úplně marné. Waze je v tomhle asi nejlepší, nicméně na obrazovce může běžet paralelně a navigovat mě na dálniční nájezdy a já to můžu ignorovat, protože mám trasu udělanou tak, jak chci na TomTomu.

V čem se oba systémy shodnou je energetická náročnost. Nemyslím přístroje samotné, ale na připojený mobil. Bezdrátové Android Auto i aplikace MyDrive dokáži vycucnout nabitý akumulátor v telefonu za 3 hodiny. Powerbanka s sebou je nutnost. Datová spotřeba Waze je pro mě pod 200 MB měsíčně.


Nezapomeňte, že když nabíjíte telefon zamčený v topcase je vhodné mít u sebe jiný telefon pro případné zavolání pomoci v nouzi. Nebo také když si chcete něco vyfotit bez vytahování klíčků ze zapalování.

Bezdrátově připojený telefon k budíkům funguje i v okolí cca 4 metrů okolo motorky, ale třeba fotoaparát se znatelně začne sekat. Jak se něco zkazí, restartuje se připojení k obrazovce, naštěstí ne telefon.

Na veteránu je to trochu zrůdnost, ale funguje to také.

Tohle je navíc vetší uhlopříčka než mám já

Nevyřešený problém mám jenom s ovládáním hlasitosti. Když používám helmu s vestavěným headsetem, tak mám tlačítka zvenku přilby, tady se nic neděje. Používám-li však normální bluetooth špunty v městské helmě, tak jediné místo na kontrolu hlasitosti je telefon nebo chytré hodinky a s tím se za jízdy špatně pracuje.

Myslím si, že systém by měl také dostat čas od času aktualizaci. Můj konkrétní build je dva roky starý a kde sehnat nový firmware není úplně zřejmé. Aktualizace by byla z SD karty, která se nachází pod šroubovatelnými dvířky zespodu. Napájecí konektor je 4 pinový konektor do exteriéru, co to je za typ také nevím. Alespoň WiFi jméno a heslo jde změnit.



Jak vidíte systém není úplně všespásný a jednoznačně doporučitelný. Stará generace by mě asi zdrbala, že o tomhle všem motorkaření není, ale stejní lidi jsou ochotni reálně ocenit, jak naše skupina jede plynule, nedíváme se v každé druhé dědině do mapy na autobusové zastávce a že jim najdu benzinku, když signalizují, že už jedou na rezervu. Tak si vyberte.

Problémem těchto hraček je zejména cena. Tablet na motorku objednaný na Temu stojí sice méně než motocyklová navigace, ale ten rozdíl není převažující. Já budu i nadále používat TomTom na navigaci a 'Otto screen' na multimédia, protože to všechno už mám namontované. Rozhodnutí, co si pořídit, nechám na vás. Kdybych neměl prachy, tak držák na telefon od DR2 udělá podobnou službu jako všechny ty mé samostatné obrazovky na řídítkách.


Do budoucna budou asi motorkové tablety získávat na popularitě a obecně se komunita ptá, kdy bude další model TomTom Rider a jaké bude mít funkce.

Co si o tom myslíte sami, či jaké máte zkušenosti?

P. S. ze staršího článku, důležité! Moto kamarádi mají tendence na mě přehazovat agendu s plánováním výletu, což je jiná disciplína než navigování na cestě. Ke všem elektronickým hračkám doporučuji klasickou papírovou mapu, aby u ní mohli všichni s pivem v ruce v hotelové lobby mudrlovat, kam se zítra pojede a kudy.

Přídavky

Tak už mám stejný levný přístroj i v autě. Obrazovka je větší, ale ovládání je stejné. Displej je nekvalitní a především špatně barevný s modrým nádechem. Stejně jako na motorce je nedořešený jas, který není automatický. Ve dne vidím málo a v noci mi to pálí do obličeje i když to manuálně upravím. Ale jinak je to fajn vynález, dokonce jsem odmontoval držák na telefon po 20 letech.

Dále mě rozčiluje, že model do auta se během startování vypne (protože nemá žádný kapacitor), odpojí a občas nepřipojí zpátky. Je pak třeba stáhnout lištu menu v mobilu a připojit k bluetooth zařízení (podržením vypínací ikony nebo přes média).

Dva řidiči?

Tohle jsem zjistil až s autem: Jak mají dva uživatelé jezdit stejným vozidlem, ale aby se připojil jen telefon řidiče? Fakt špatně (navíc když jsou oba dva v autě). Přes tlačítko v levém dolním rohu vyvolám menu a kliknu na exit, pokud se přihlásí špatný telefon. Jako další se připojí ten správný. 

Neoficiální rada je vypnout bluetooth a WiFi na mobilu po změně řidiče. Jestli mají oba dva Android, iOS či mix není podstatné.