Je zima 2022 a po dvou letech prodejů se konečně objevilo cestovní příslušenství pro indické Jawy. Jsou jimi brašny na modely 300CL/42 a také brašny na model Pérák, kde je to obzvláště zapeklité s úložným místem. Recenze novodobé kývačky si můžete přečíst v jiném článku.
Tovární řešení měkkých brašen na 300 CL Kývačka a model 42. Koncová cena: 11000 Kč. Možné zakoupit na partdeck.cz i s držáky.
Případně další možnost.
Pevné kufry na odpojitelném systému zatím stále představeny nebyly.
Ideálně SHADovský systém 3P, ale rád bych byl i za cokoliv jiného.
V Indii začalo nosiče řešit několik svářečů, stejně tak v Česku. Nikdo zatím nevymyslel nic moc pěkného podle mého názoru.
Jaká jsou obecná řešení?
Obecně není vyřešení výroby příslušenství raketovou vědou a je ho možné kutilsky zvládnout, nicméně ne každý máme k dispozici dílnu a znalosti materiálového inženýrství pro potřeby automotive průmyslu. Tím spíše, jak se dnes již hledí na bezpečnost a certifikovanost instalovaných doplňků.
Než se dostaneme k praktickým případům instalace, napadlo mě se podívat do technického průkazu část dvě, jak je na tom motocykl Jawa J101 s hmotností přepravovaného nákladu. Provozní hmostnost je 182 kg. Nejvyšší technicky přípustná / povolená hmotnost shodně 322 Kg. Přípustná hmotnost na přední nápravu 107 kg a 215 kg na zadní. Z toho plyne "doložitelnost" 140 kg za pomocí tohoto karavanistického pojmu. Z těchto 140 kg je třeba odečíst ještě hmotnost až dvou kompletně vystrojených cestujících a co zbyde je možné využít pro převoz nákladu.
Výzvou je umístění brašen. Na běžném motocyklu lze využít pro přepravu zavazadel následující místa:
- zadní plotnu (topcase / taška)
- zadní boční držáky (kufry / brašny)
- sedadlo spolujezdce (taška / válec)
- nádrž (tankvak)
- přívěsný vozík (PAV)
- záda jezdce (batoh)
U novodobé kývačky je situace následující: První tovární řešení nosičů bočních kufrů bylo představeno jen na indickém trhu (výroční "armádní" model) a poté k modelům 42, které se nyní dováží i do Česka.
Kutilské řešení bylo provedeno pomocí nějaké kufrů, které se prodávají na evropském trhu jako Mutazu LN fy. Napojení v Indii bylo vyřešeno nosičem samovýroby. Zkoušel jsem je uchytit na tažné PAVa, ale zavazí tam blinkry.
Nakonec dodávám, že vyobrazené kufry jsou vysoce nepraktické, protože jsou uchyceny napevno a mají malé boční plnění (= horor před každým hotelem). Plastový kufr který jsem měl v rukou není vyroben nějak kvalitně při porovnání s pocitem z opravdových motokufrů. Vypadá to dobře na fotkách, ale používat bych to teda nechtěl.
Uchycení brašny se mi osobně nejprve podařilo realizovat formou domácí instalace cyklobrašny. Šlo o jednostranné umístění (vlevo) uchycením na konstrukci ochrany výpletu proti vniknutí oblečení. Nicméně tento doplněk nemá zrcadlově otočený protikus, respektive si ho musíte sami vyrobit. Fungovalo mi to rok, ale estetika nebyla valná, praktičnost před hotelem rovněž pokulhávala.
Rovněž se na internetu objevuje spousta montáží různých brašniček, jak to k Jawě a systému DODO (dodělej doma) vždycky patřilo.
Druhým mým pokusem jsou klasické sedlové brašny od Givi EA101b, které jsou přehozené přes sedlo, zezadu jištěné a podpřené nosičem z dílny Jawa Korda. Navíc vznikl prostor pro permanentní tašku-tankvak Givi MT505 na drobnosti, když s sebou tašky nevezu. S tímto výsledkem jsem spokojený jak uživatelsky, tak esteticky.
Oboustranou podpěru kožených brašen vyřešil formou domácí instalace pan Vráťa Ševčík za použití držáků pro Kawasaki W650/800 a doděláním spojky k uchycení. Případně podobnými řešeními u kterých autoři neodhalují způsob instalace.
Zmínil jsem nádrž, to je jedno z klasických míst na motocyklech obecně, kam je možné připevnit náklad a u této Jawy je to jedno z mála použitelných míst také. Nádrž je z feromagnetického materiálu, takže konvenční uchycení magnety je možné bez obtěžujících popruhů. Náklad je za jízdy pod přímou kontrolou řidiče.
Dodávám, že můj tanvak měl tendenci cestovat po nádrži do stran a nakonec trochu zmatnil lak na kontaktní ploše. Dával jsem pod něj pak malý ručník a doporučuji rovnou začít s průhlednou ochrannou fólií, jestli chcete mít vzhled nedoknuté leštěnky.
Vozík PAV? Intuitivně mu všichni říkají přívěsný, ale technicky je to návěsný vozík. To by bylo klasické Jawa řešení, které je dokonce možné zakoupit nebo jej vyrábí fanda a dealer Mototechnik Vojtěch Hlásný v laminátové replice. Mě osobně ale držák zakrýval registrační značku a tak jsem musel zadní podpěry prodloužit, čímž jsem nejspíše přišel o veškerou pevnost.
Vozík za motorku mi nakonec přišel jako hrozné "heblo" které je známé problémy způsobené malým kolečkem, nicméně po osobní diskusi s Mototechnikem jsem přesvědčený, že jde v takový případech o použití nekvalitních dílů či postupů a že jeho výrobek je odproštěn od běžně popsaných problémů, jelikož je sám používá.
Nikdy nevyřešeným problémem je umístění kopie RZ, protože vozík není schválený pro provoz na pozemních komunikacích. Jak mototechnik vyřešil elektrické spojení taktéž nevím, protože kabeláž nebyla součástí dodávky, prozatím šlo o individuální řešení majitelů hádám pomocí odboček z pojistek.
Obecně je cestování po Evropě a snad i dál s Jawou 300 možné, sám jsem ji vzal do Norska, Pobaltí a obecně jsem udělal několik dalekých výletů. Musel/chtěl jsem se však vystrojit vybavením a oblečením, které zabírá málo místa a praktikovat minimalismus. Více co, ono to jde.
Stejně všichni převáží většinu času věci, které nepotřebují. S radostí jsem se také vzdal kempingu, stanování a přespávání v přírodě za cenu elegantně nabaleného motocyklu, který ať chcete nebo ne, strhává pozornost téměř všude, kde se objeví.
Moderní stroj také nepotřebuje mnoho náhradních dílů i když taková duše je pořádně velký objekt a po zkušenostech z výměny na cestě musím říct, že ji stejně není možné bez pomoci alespoň malé dílny vyměnit.
Zkrátka naplánujte si dobře výlet, kupte si kvalitní vybavení a co se nevleze to nepotřebujete. Narozdíl od dávných dob lze nyní pořídit všechno téměř všude a jediné co musíte mít je funkční platební karta.
