2022-05-31

Přepis vozidla z českých na finské značky

Existují dva způsoby: Prvním a pravděpodobně preferovaným je export vozidla na vývozních značkách. To znamená, že se provede nejdříve odhlášení v Česku a pak přihlášení v nové zemi. Toto je postup ideální pro prodej novému majiteli, kdy vozidlo odjíždí z dosahu českých úřadů. Je popsán v mnoha příručkách, náležitosti na finské straně jsou vysvětleny níže.

Slovníček pojmů:

  • RZ registrační značka 
  • SPZ zastaralý termín pro RZ 
  • TP technický průkaz  
  • Malý TP osvědčení o registraci vozidla část 1 
  • Velký TP osvědčení o registraci vozidla část 2 
  • CoC Certificate of conformity – technický průkaz vydaný výrobcem

V Evropské unii lze zjevně použít i druhou metodu dle směrnice 1999/37/Es, která odhlášení z českého registru řeší zpětně. Tuto strategii jsem použil já, neboť jsem byl původním i novým majitelem a vozidlo bylo vedeno na standardních českých “bílých” značkách. Tento krok doplňkově zajistil “ojetí” vozidla nad 6000 km a současně stáří větší než 6 měsíců, při kterých se dále neřeší v rozdíly DPH.

Důvodem přepisu byla povinnost změny registrace vozidla na místní po uplynutí 6 měsíců v zahraničí bez přerušení nebo 12 měsíců s přerušením. Pozor, tato povinnost platí v asi každé evropské zemi – obecně totiž Češi přemýšlejí o době v zahraničí jen dobou technické kontroly, ale jsou zde další omezení zejména z daňových důvodů. To platí dvakrát pro severské a jinak izolované země, kde každý ví, čím jezdíte.

Pro přihlášení ve Finsku je potřeba mít originály českých technických průkazů, oranžový CoC list od výrobce nebo prodejce vozidla s technickými údaji a mít daňový výměr. Finské povinné ručení umí zařídit až na Stanici technické kontroly (katsastustoimisto) nebo online (ale bez vydané RZ je téměř nemožné použít srovnávací kalkulačky). 

Finský daňový výměr je dodatečná 16 % dovozová daň (2022), kterou musí zaplatit všechna soukromá vozidla při první registraci ve Finsku. Dá se obejít jen jedním způsobem, kterým je dovoz osobního majetku cizince při stěhování do země, ale jsou tam dodatečná omezení – zejména, že vozidlo nejde první 3 roky prodat, nemůže ho řídit nikdo jiný než majitel a o odblokování je třeba speciálně žádat. Tento proces jsem neabsolvoval, šel jsem standardní cestou, kdy jsem zaplatil vyměřenou daň. 

Kritickou částí daňového výměru je určení ceny vozidla. U běžných typů automobilů se uvádí, že je jeho hodnota určena obvyklou cenou. Zde mohu přispět svou znalostí, neboť jsem registroval málo obvyklý motocykl, o němž navíc vím, že se ve Finsku nacházel jen ve 3 dalších kusech.  

Principiálně je dovozní cena pro výpočet daně určena jako by bylo dovážené vozidlo koupené jako nové v tentýž rok ve Finsku. 

Úřad určil hodnotu tak, že se podíval za kolik byly registrovány předchozí kusy a odečetl od sumy nějakou bulharskou konstantu za stáří (nicméně místní dealer má ceny zvýšené o administrativní poplatky, takže cena domácích kusů byla jako nová znatelně vyšší). Výsledkem bylo, že cena mého 2letého vozidla byla pro finský stát o 15 % vyšší, než za kolik jsem vozidlo zakoupil nové v Česku. Z této částky pak vypočítal onu 16 % daň vázanou na VIN, kterou jsem musel uhradit před provedením dovozové technické prohlídly.

Proti tomuto rozhodnutí o ceně jsem se odvolal a po 8 měsících se dočkal odpovědi, že je to tak v pořádku. Finský stát určuje cenu vozidla při dovozu podle ceny nových kusů ve Finsku, taktéž nějakým způsobem zvažuje nájezd i stáří, ale to se ve výsledku neprojeví. Součástí odvolání je specificky zmíněno, že tržní cena nehraje při tomto určování roli. Proto se obecně nevyplácí dovážet staré ojetiny do Finska a proč si ojetiny v rozumném stavu drží poměrně vysokou cenu.

Jak požádat o dovozní daňový výměr? Přes bankovní identitu se přihlásíte na stránkách vero.fi, kam zadáte do formuláře pro import VIN kód vozidla, datum první registrace a datum dovozu do Finska (lze nastavit budoucí datum). Dále objem + výkon + palivo motoru a najeté kilometry. To je celé, není potřeba nahrávat žádné dokumenty (vše je textové a ve velmi obecné rovině). 

U automobilu dále požádáte o vyměření roční silniční daně (autovero) od doby zahájení používání, to jsem u motocyklu nepotřeboval. Na zpracování žádosti má finský úřad 90 dnů, v mém případě to trvalo 26 dní. Splatnost složenky je 60 dnů. 

Po zaplacení daně je možné se vydat (je lepší se objednat) na stanici technické kontroly (například na KatsastusPlus), kde se provede dovozní technická prohlídka (rekisteröintikatsastus). Nejprve chtěli v kanceláři všechny dokumenty (malý a velký TP, CoC list), poté si technik nachytal finské dokumenty a vydal se k motorce, kde letmo zkontroloval, že souhlasí zásadní parametry jako rozměry pneumatik či nájezd km. Motorka byla v originálním stavu, takže nebylo nad čím diskutovat. Obecně jsou finská pravidla technických kontrol asi milionkrát benevolentnější než česká – nikdo například neřešil homologace doplňků atp. Tento proces stál 150 € na jehož konci držíte finské osvědčení o registraci vozidla část 1 a 2 s prázdnými údaji o vaší osobě (doklady na přihlášení). 

Další krokem prováděným na stejném místě byla registrace a vydání značek, kterou dělala paní na přepážce. Už podruhé se mi stalo, že mi nedali na výběr číslo RZ, prostě jim systém vyhodí nějakou značku, kterou mají na skladě a tu vám přidělí. Chcete si vybrat nebo vlastní? Pak si nachystejte 900 €. 

Vyplnili jsme náležitosti o mé osobě do velkého TP, který mi byl zabaven (to je to běžnou praxí, občané nemají velké TP u sebe, ale lze si jej vyžádat za poplatek). Byl mi vydán malý TP, který je však formátu A4, jelikož se vnitrostátně nemusí vozit s sebou. Pak jsem byl dotázán na “svou” pojišťovnu (protože Fini jsou celoživotně loajální ke své bance a pojišťovně) a dostal jsem kalkulaci povinného ručení. Musím říct, že výměr byl lepší, než co jsem byl schopný si zjistit na internetu. Přesto s nulovým nasbíraným bonusem dost děsivý (650 € ročně – pro porovnání česká pojistka s malinkou slevou byla za 40 € ročně). Za vydání značky jsem platil 22 €. 

Tím byl proces hotov, originály českých techničáků si nechali na STK. Protože je posílají na české Ministerstvo dopravy, kde se vozidla registrovaná v zahraničí odhlašují (údajně si je však lze vyžádat z finského registru Trafi zpět, nicméně na dotaz mi sdělili, že dokumenty mi vrátit nemohou). Nechali mi českou registrační značku, se kterou jsem dojel do garáže, kde jsem se dal do šroubování finské (je situovaná vertikálně a nepasuje do českého plastového rámečku). Složenka na platbu pojistky mi přišla s dvoutýdenním zpožděním. Tím se motorka objevila legálně na finských značkách a v registru. 

Jak dokončit proces v Česku? Nejprve co jsem udělal: Zašel jsem se všemi dokumenty, které jsem měl na Oddělení evidence silničních vozidel Statutárního města Ostravy. Měl jsem u sebe malý finský TP (v poznámce byla uvedena původní česká RZ), kopie původních českých TP a českou značku. Paní úřednici se nejprve nelíbilo, že nemám i velký TP, ale jelikož je finský malý na formátu A4, tak se situace uklidnila. Nejdůležitějším prvkem pro odhlášení bylo doložit jméno a adresu nového majitele v zahraničí: byl jsem tím já sám, ale i přesto chtěli vidět nějaký dokument, kde byla uvedena adresa (i když je v TP). Vyplnil jsem žádost o “vydání vývozních značek” protože lepší žádost prý nemají, oskenovali si nový TP a odebrali mi českou RZ. Zdá se, že situaci lehce pomohlo i to, že jsem záležitost vyřizoval na stejném úřadě jako první registraci. Nebyl mi účtován žádný poplatek. Další den se záznam o tomto silničním vozidle v Portálu občana přesunul z pozice aktuální do historie a v záložce aktuální status vozidla se objevila informace vývoz. 

A protože jsem byl poměrně nervózní, že by to takto šlo odhlásit bez fyzických TP, napsal jsem předem na úřad o objasnění. Zveřejňuji odpověď: “Při odhlášení silničního vozidla dle směrnice 1999/37/Es dochází prostřednictvím Ministerstva dopravy ČR sjetiny vozidel registrovaných v jednotlivých členských státech EU na základě, kterých dochází k zápisu těchto skutečností do registru sil. vozidel ČR. Tyto sjetiny chodí většinou za období jednoho až dvou měsíců po poslední sjetině z daného státu. Změna v registru silničních vozidel bude provedena po obdržení sjetiny z příslušného státu – země. Pokud přicestujete do České republiky, můžete se dostavit na registr silničních vozidel v Ostravě, kde si vyplníte žádost o odhlášení sil. vozidel z registru a předložíte doklady vydané finskou stranou a odevzdáte registrační značku ke skartaci. Správní orgán si nové doklady oskenuje a na jejich základě vaše silniční vozidlo vyřadí z registru.”

Dokument pro ukončení českého povinného rušení mi prý nemohli vydat, protože nebyl jaký. Napsal jsem žádost o ukončení smlouvy přes datovou schránku na pojišťovnu, kde jsem k přiložil kopii nového technického průkazu. Po dvou dnech mi napsali odpověď, ve které dohodou vyhověli mé žádosti o ukončení pojistky k uvedenému datu. Poznámka: napsat na pojišťovnu je nutné, protože ta při automatickém odhlášení "sjetinou" není upozorněna z registru. Pojišťovna pak případ nezaplacené následující pojistky předá Kanceláři pojistitelů, která pak vymáhá dlužnou částku i když je vozidlo dávno přeregistrované (stalo se to už více lidem).

Poslední žádostí k vyřešení je uznání nasbíraného bonusu u finské pojišťovny. Pro tyto účely si lze v české pojišťovně požádat o vydání “potvrzení o bezeškodném průběhu” v angličtině, který lze zaslat na finskou pojišťovnu prostřednictví online zpráv a požádat, zdali by jej neuznali (povinnost to není, ale zdá se, že jde o běžnou praxi). Je možné, že se finský bezeškodný průběh pojištění vynuluje, nevlastníte-li 5 let žádné vozidlo a tedy pojistku.

Tím byl proces registrace dokončen a vozidlo je nyní registrováno v jiné evropské zemi. Snad tento popis pomůže dalším osobám řešící stejnou situaci, protože jich není málo. Při řešení jsem nalezl mnoho poznámek a zkušeností dalších lidí, které přikládám ve screenshotech níže.

2022-05-11

Postup přesunutí systémového disku na SSD

Toto jsou poznámky pro mě, až zase budu přidávat do počítače SSD disk namísto HDD (ano stále lze nalézt takové počítače). Klasiký problém je v tom, že původní HDD je kapacitně větší než nové SSD.

Nejjednodušším řešením je nová instalace Windows. Zvládne to i slepice, když nasypete zrní kolem tlačítka enter. Nicméně tento přístup je složitý v případě, že uživatelem počítače je starší osoba, která nemá ráda, když jsou věci jinak než byly.

Klonování disku řeší problém, systém zůstane na chlup stejný, ale všechno se zrychlí. Udělal jsem to po pár neúspěšných pokusech následovně:

  • připravit si instalační Windows USB 
  • vložit nové SSD do počítače
  • odpojit původní disk
  • udělat novou instalaci Windows do prvního restartu (formátování disku a kopírování souborů)
    • zapamatovat si, jak velký byl oddíl na který jsou Windows nainstalovány
  • odpojit nové SSD a připojit původní HDD
  • zapnout "starý počítač" a vše zálohovat
  • uklidit volné místo na disku, přenést velké soubory na externí disk
  • změnšit systémový oddíl (partition s C:\Windows) přes diskmgmt.msc tak, aby byl o chlup menší než oddíl na novém disku
  • připravit Clonezilla live USB klíčenku
  • vypnout počítač a připojit oba dva disky
  • zapnout clonezilla v režimu device-to-device
  • pokračoval volbou partition-to-partition clone
  • zkopírovat ze starého disku (source) oddíl s Windows
  • do nového disku (target) oddíl s Windows
  • vypnout, odpojit starý disk
  • zapnout "nový počítač"
    • buď počítač funguje automaticky, zkontrolovat běžnou funkčnost
    • nebo provést automatickou opravu Windows
  • ověřit, že nový počítač funguje jako ten předchozí
  • vypnout a připojit starý disk
  • po zapnutí namapovat písmena na starý disk, případně přeformátovat
  • vrátit zálohovaná data na původní místo
    • alternativně přemapovat složky dokumentů na starý disk

Pointou je, že nelze použít klonování starého disku na nový, protože se tam nevejde 1:1 (-icds). Proporční změna (-k1) mi udělala spoustu problémů a navíc klonovaný disk není správně bootovatelný. Secure boot není tak snadné obelhat. Při připojení celého klonovaného disku je potřeba změnit ID jednoty přes diskpart. 

Jednoduše zkopírováním pouze oddílu s Windows na místo předchozí instalace není třeba řešit žádné problémy se zavaděčem a skrytými bloky na disku. Stačí si pohlídat celkovou velikost partition.