Nesmyslné dopravní značení ve Finsku

Pokud jste se po finských silnicích projeli více než jednou, pravděpodobně jste zažili ten pocit úzkosti: stojíte na křižovatce, která vypadá jako jasná hlavní, a před sebou nemáte žádnou značku. Nebo projíždíte městskou zástavbou a marně přemýšlíte, jestli má ten rozjetý náklaďák zprava dát přednost nebo dostat.

Řidiči BMW jsou stejní všude.

Zatímco česká autoškola nás driluje v zákoně č. 361/2000 Sb., kde je každá situace popsaná do posledního detailu (o který se i tak dá u soudu hádat), finský zákon Tieliikennelaki (729/2018) funguje na úplně jiné logice: vizuální minimalismus a povinná paranoia.

Křížové odbočení vlevo je zábava na páteční odpoledne. Ještě vylepšené o ZIP.

1. Neviditelná hlavní silnice: Hra na tvary zezadu

V Česku funguje binární logika: když má vedlejší „trojúhelník“, hlavní musí mít „kosočtverec“. Pokud ho nemá, český řidič začne brzdit, protože čeká přednost zprava.

Nebezpečná křižovatka není značka navíc, ale hlavní silnice už by byla.

Ve Finsku má vedlejší silnice značku B5 (Dej přednost v jízdě), ale vy na hlavní komunikaci nemáte nic. Předpokládá se totiž, že jste aktivní pozorovatel, ne jen pasivní čtenář cedulí před sebou. Tomuto konceptu se říká identifikace (liikennemerkin muoto) – schopnost poznat značku podle jejího unikátního tvaru zezadu.

Zákon říká: „Podívej se do té ulice vedle. Vidíš tam zezadu trojúhelník nebo osmiúhelník STOPky? Vidíš. Tak víš, že je to vedlejší ulice a ty jsi na hlavní.“ Pokud tam ty tvary nevidíte, automaticky je to § 19 pravidlo pravé ruky (tasaarvoinen risteys), a to i na jasně hlavní široké asfaltce.

• Je značka pod neviditelným úhlem? 
• Jste jen málo ostražití a jedete moc rychle. 
• Je to na stejné ulici jednou tak a podruhé naopak? 
• Jedete moc rychle a jste málo ostražití.

Tohle je nelegální i tady říkali, ale je to tam furt.

2. Past jménem „alue“: Kdy křižovatka neexistuje

Tohle je pro Čecha největší past. Někdo vyjíždí z uličky mezi domy, která má jméno, je vyasfaltovaná a možná je tam značený i přechod. Mám mu dát přednost nebo ne?

Dává černé vozidlo přednost zprava nebo co? Zajímavý vjezd k ABC Hyvinkää

Podle § 24 finského zákona dostáváte přednost od všech, kteří vyjíždějí z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, kterými jsou:

• Dvory nebo areály nemovitostí (piha),
• Parkoviště (pysäköintialue),
• Čerpací stanice nebo obytné zóny (pihakatu).

Jsou tam v režimu „vjíždění na silnici“ a dávají přednost i cyklistům na chodníku. Jak bezpečně poznat, jak se klasifikuje každé takové místo neexistuje, prostě buďte opatrní.

Lidl, jasné místo ležící mimo pozemní komunikaci. Značka netřeba, přednost zprava se neuplatňuje, protože je tam ten obrubníček.

3. Zapomeňte na „Měl jsem přednost“

V ČR se při nehodě hledá viník: „On tam vjel, on porušil § 22, tečka.“ Ve Finsku se hledá ten, kdo neudělal maximum pro to, aby k nehodě nedošlo (ennakointivelvollisuus).

Nepřehlédnutelná "dej přednost v jízdě". Však je tam stejně jednosměrka.

Základem je § 3: „Tienkäyttäjän on noudatettava varovaisuutta vaaran ja vahingon välttämiseksi.“. Účastník provozu musí dbát opatrnosti, aby se vyhnul nebezpečí. Finský soud vám klidně napaří spoluvinu (vastuun jakautuminen), i když jste byli na hlavní.

Argument soudu: „Ano, on vám nedal přednost. Ale vy jste viděl, že se blíží příliš rychle. Proč jste nepředvídal a nezpomalil? Tím, že jste trval na své přednosti, jste způsobil nehodu.“. Výsledek? Dělení viny 70/30 nebo 50/50. Přednost v jízdě ve Finsku není právní nárok na náraz, ale jen instrukce, kdo by měl jet první, pokud jsou všichni pozorní.

Tahle přednost je pro koho? Zejména dívám-li se zboku.

4. Pozitivní logika: Značka není zákaz, ale privilegium

V Česku dodatková tabulka pod zákazovou značkou většinou ukazuje na oběť, které se něco zakazuje.

• Český příklad: Značka „Zákaz stání“ + tabulka s autobusem. Logika: Stání je zakázáno jen pro autobusy. Všichni ostatní tam stát smí. 
• Pro zákaz všem mimo někoho se používá termín "mimo", to asi víte.
• 
  
  
  
  
• Finský příklad (C38 + H18): Značka zákaz stání + tabulka taxi znamená zákaz státní platí pro všechny kromě taxi (tedy mimo). Tabulka zde nevytváří omezení, ale naopak výhradní privilegium pro danou skupinu.
• 
  

  

  Taxi je dodatková tabulka značky, ale 30 je zóna, protože má žlutý podklad.

  
  

Ve Finsku tabulka neříká „komu se to zakazuje“, ale „pro koho ta značka neplatí“. Tedy přesně naopak. Už jsem to viděl na nějakém domě i domotané, že tam bylo "vain talon asukkaille", čímž se majitelé sami vyloučili použím "jen pro". 

5. Zastavení vs. Stání: Jen dva stupně šedi

Zatímco my v ČR rozlišujeme čtyři stavy (zastavení z vůle, zastavení vozidla, stání a parkování), Finsko zná jen dva:

1. Pysäyttäminen: Zastavení.
2. Pysäköinti: Všechno ostatní je stání.

Pokud vám značka dovoluje stát pro nakládání, nejste podle finského práva nelegální překážkou - pokud je ulice fyzicky průjezdná. To je stejné. - teda finský řidič zaparkuje (on neumí stát) na přilehlé stezce pro chodce a cyklisty, protože tam přece nikoho neomezuje.

Kéž by pro tuto situaci byla nějaká konkrétní značka. Třeba zákaz stání a K+R pro letiště to je moc.

Já teda žádného cyklistu nevidím a místa je v celé zemi dost. Tady konkrétně i zeleně.

A teď ta zajímavost. Výjimkou jsou tramvajové koleje – tam je zákon nadřazen značce a nesmíte omezit plynulý průjezd (esteetön kulku) za žádných okolností podle § 37 i když je tam značka říkající něco jiného. Tramvaj je ve Finsku posvátná (je to drážní vozidlo), teda pokud nejste chodec, to vám dává přednost jako auto na přechodu.

Takže zákaz parkování? A proč ne tedy zastavení, když nesmím omezit tramvaj.

Na přechodu vás tramvaj pustí, pakliže je vyznačen a to i když nemusí.

6. Vyhrazené stání 

Tohle musím doplnit. Ona totiž neexistuje značka pro vyhrazené stání. Takže zákaz parkování (stání) slouží i pro to. Obvykle i v kombinaci se zónou, případně ještě parkovacím kotoučem a dny platnosti. Zajímavé, že tady už dodatkové tabulky fungují standardně. Jakože, když je někde modré P bez ničeho, tak to neznamná, že tam můžete stát. Obvykle je někde cedulka „rezerováno“ (varattu), případně krabička pro zimní předehřev a to je taky automaticky rezervované stání.

7. Ještě větší absurdity

Podle finských předpisů (které doplňují zákon o provozu o environmentální hledisko) smí motor běžet na volnoběh maximálně 2 minuty. Pokud ale teplota klesne pod -15 °C, finská velkorysost se zdvojnásobí na 4 minuty. Hlavně, že důležité věci jsou podchycené.

Zatímco v ČR je parkování v protisměru (vlevo) na obousměrné silnici hrdelní hřích, ve Finsku je to od roku 2020 v zastavěných oblastech zcela legální. Můžete prostě přejet do protisměru a zaparkovat čumákem proti jedoucím autům. Zákon jen suše dodává, že tím nesmíte nikoho ohrozit.

Legální parkování v protisměru je super vynález i za snížené viditelnosti

Zipování! Ani nemusím pokračovat, co? Zatímco v Česku je dané zákonem, ve Finsku to neexistuje pakliže není na místě specifická značka E30 platná jen od roku 2020. Není dne, aby finské řidiče tato novinka nepřekvapila a nenaštvala, protože oni už 15 minut stojí v koloně a někdo je předjel volným levým pruhem.

Povinnost jízdy při pravém okraji vozovky. Jeden by řekl jasňačka, ale Finsko tento koncept v mnoha situacích opouští ve prospěch plynulosti a vhodnosti v zastavěných oblastech. Mimo obec se stále předpokládá jízda vpravo. Nicméně když budete za 425 km odbočovat vlevo, klidně se zařaďte už teď, protože pak by vás tam nemuseli pustit.

Výukové povolení na autoškolu se dá získat snadno, takže neexistence právního rámce silničního zákona se předává z generace na generaci. Co je ovšem gól je nutnost označení vozidla výcviku bílým trojúhelníkem - nezávisle na barvě vozidla.

Řádně označené vozidlo autoškoly

8. Pumpičkáři

Cyklista na cyklostezce paralelně s hlavní je také na hlavní. To je docela hezké pravidlo a upřímně situaci v přednostech ve Finsku už stejně nelze znepřehlednit více. Hezky to ukazují tady.

Závěrem

Finský silniční zákon není vymyšlený jako „na hlavu postavený“, ale systém postavený na předpokladu, že každý řidič je dospělý a nehledá způsob, jak ho ohnout. Finsko vás nenutí číst jen cedule, ale nutí vás číst silnici jako celek – v Česku známo jako "co tím chtěl básník říci". Je to zajímavé  prázdninové odlehčení pro řidiče, kteří mají pocit, že žijí v zemi, kde je přeznačkováno – vidíte, může to být i naopak.

 

Jestli vás tohle téma bavilo, tak tu mám i další specifika: třeba o švédštině!

Physical money currency exchange in Finland

I went on a US trip in the summer of 2025. I wanted to have some cash in my hands because you never know what might happen to internet networks or your devices. Cash is king. But how do you get dollars in Finland? I realized that, as with many things in this country, there is a monopoly on currency exchange by Forex. I needed only a little cash, so I wasn’t too worried about the miserable rate, but I was limited by the availability of their offices.

A great alternative is ValuuttaOtto—an ATM specialized in currency exchange from yet another monopolistic provider. Surprisingly, this is a relatively new option that isn’t very well known, but their conversion rate is much better than Forex offices. There was no additional fee for using the machine when using DanskeBank.

What you need to know is to prepare yourself in advance and find the locations of the red Otto machines. The last one on your way out of the Finnish “island” is at Tikkurila railway station, because Vantaa Airport is monopolized by several Forex offices where the conversion rate isn’t as good as from the ATM.

It’s not a robbery like Euronet, but the idea is similar—so get prepared. You can also withdraw money at your destination (though Finnish banks charge an additional non‑EUR exchange fee), or bring euros with you to exchange there, which can also be complicated.

It has become reality that contactless payments are the new standard everywhere nowadays. Be prepared that the US card system is weird and doesn’t always work well (especially with credit/debit selectors). Also, bank conversion rates might be worse than currency exchange offices, especially for larger amounts.

Is it worth dealing with the difference? Most likely not. But if you want my recommendation, get the Revolut banking app with fair currency rates. I’ve been using it for a couple of years already.

I used dollars in cash mostly in souvenirs shops far from civilization and surprisingly to balance costs between friends. I didn't need more than 100 EUR equivalent for 3 weeks of mainly touristic activities.

Tipy pro cestování po Finsku (auto/moto) 2025

Některé otázky se stále opakují a zaslouží si shrnutí. Finsko je krásná země v létě (v brzkém podzimu a pár týdnů v zimě) a je po cestě při klasickém okruhu přes severské země. Tento návod je určen primárně motoristům. Pro výlet bez auta jsem to vymyslel kdysi takto. 

Doprava

Jak jenom nesedět za řidítky / volantem? Potřebujete "jenom" dost času. Finsko je obrovská země a prostě to trvá. Na druhou stranu ujeté kilometry skáčou nahoru mnohem pohodověji než v Česku. 

Do Finska se dostanete buď trajektem z Tallinnu nebo Stockholmu. Jezdí to pár společností skoro ve stejné časy, ceny se posunují v podstatě jen nahoru (berte tuto). Specialitou je trajekt z Travemünde do Helsinek, který je drahý, zato pohodlný.

Dalším trikem jak projet Finsko naskrz bez řízení je použití nočního autovlaku. Je to opět o dost dražší než řídit, ale jde si tím hodně ulehčit v cestě do Švédska / Norska. Tyto vlaky se rovněž dokáží vyprodat.

Hlavní silnice mezi velkými městy jsou vcelku nudné. Jestli si chcete řízení užít musíte jet nějak zig-zag mimo hlavní směr (a pak to trvá ještě déle). Za odměnu získáte dlouhé úseky, kde se dá jet po relativně malé cestě slušnou rychlostí a božsky nerušeně se klikatit od bílé čáry k čáře.

Čím vyšší číslo cesty tím větší zábava (teoreticky). Jakmile má silnice 4 číselný kód tak nikdy nevíte, jestli má asfalt nebo ne. Rychlé šotolinové cesty jsou specialitou severu (začíná to už v Litvě), které si zejména motocyklisté v "adventure" kategorii prostě chtějí užít. Typ cesty nejde snadno zjistit z plánovače: buď používám Google Streetview a nebo to ví tomtom.com. Moc na štěrku neblbněte, protože to docela "klouže". Nenechte se vyprovokovat místními babičkami, které jezdí jak rally mistři, ale jen na té své jedné cestě.

Finové mají hrozné dopravní značení, neznají přednosti v jízdě a vůbec ničemu to nevadí. Je to neuvěřitelné, ale funguje to. Nerozčilujte se, pozorujte a jezděte defenzivně. Řeší se jenom rychlost a parkování ve městech. Tolerance alkoholu je půl promile. Dopravní kontroly jsou extrémně výjimečné zato pokuty "mastné". Jedinou fakt výjimkou je, že cyklista na stezce paralelně s hlavní je taky na hlavní, ale stejně se dává všem přednost kdykoliv.

Cíle

Ve Finsku existuje jedna vstupenka do skoro všech muzeí. Jmenuje se Museokortti a stojí 80 € na rok. Na webu mají pěknou mapku se všemi cíli ze které si jistě vyberete. Já jsem se přistihl, že plánuju tak, abych toho vymetl co nejvíce. Zejména v Helsinkách je návratnost za víkend. Všechna místa mají i jednotlivé vstupné.

Vynechávám z popisu Helsinki, které jsou s autem za trest: parkování je vždy placené nebo na kotouč (jeden tip). Motorku jde nechat v centru i zadarmo. Asi by to vzal na nějaké P+R parkoviště na okraji AB zóny a vrátil se vlakem na 24 hodinovou jízdenku MHD.

Co bych z Finska doporučil:

• Hrady 
• Hämeenlinna
• Turun linna
• Savonlinna
• Raasepori
• Všemuzea
• Vapriikki Tampere
• Národní Kansallismuseo
• Vojenské muzeum 
• Parola Tank
• Hämeenlinna Militaria
• Železniční muzea
• Hyvinkää
• Toijalan Veturimuseo
• víkendová parní úzkokolejka Jokioistenmuseorautatie
• Haapamäki
• tramvajové v Töölö
• Letecké muzeum 
• Jyväskylä
• Vantaa
• Automobilové muzeum 
• Mobilia u Tampere + Vehoniemi
• Uusikaupunki 
• Oulu
• Motocyklové muzeum 
• Lahti
• Vaasa
• Zemědělské muzeum Sarka v Loimaa
• Umění
• Kiasma
• Ateneum
• Muumimaailma v Naantali
• Muzeum mumínků v Tampere
• Zábavní parky
• Linnanmäki, Helsinky
• Powerpark, Kauhava
• Särkänniemi, Tampere

Každé město či oblast má stránky visitXYZ.fi které jsou obvykle anglicky a poskytují tipy na fakt to nejlepší, co tam mají. Finsko není Česko, kde jsou miliony krásných věcí na centimetru čtverečném a tak je tipů rozumné množství a informace jsou kvalitní. Jen to obvykle nebývá první záznam ve vyhledavači.

 

Jestli vám to stále není dost, bezobslužná autopůjčovna nabízí tento výčet tipů. 

Příroda

Za návštěvu stojí národní parky "kansallispuisto" a na protažení při cestování se hodí naučné stezky "luontopolku". Nemá cenu hledat přírodu jinde. Všechny jsou na mapě státní instituce, kde jsou i instrukce jak se chovat, co je k vidění atd.

Existuje mapa s každou stezkou. Jen zazoomujte dostatečně blízko. Mapy.cz poslouží rovněž velmi dobře.

Ohrožení vlkem, medvědem či jiným nebezpečným zvířetem je zanedbatelné. Spíš vás budou štvát komáři od května do půlky července - s tím se nedá nic dělat, magický repelent neexistuje.

Koupání se v jezeře je snad národní sport. Najít místo, kde to jde snadno se dá zadáním hesla "uimaranta" do vyhledavače. Kdo by toužil po moři, tak písečná pláž Yyteri je lepší jak celé Chorvatsko.

Spaní

Spaní v přírodě je možné na základě a Práva každého člověka. Doporučuji být někde poblíž nebo v přístřešku "laavu", kde bývá okolo infrastruktura jako ohniště či kadibudka.

Já třeba nerad stanuji, ale taky nerad moc platím, proto často na cestách spím v chatkách v kempech kam se hodí vlastní spacák a prostěradlo. Síť hotelů existuje, najít vhodné ubytování lze na booking.com, jako kdekoliv jinde.

Jídlo

Tradiční finská kuchyně "koti ruoka" je dostupná třeba v motorestech ABC. Na meníčka "lounas" se tu chodí od 11 a většinou jsou formou bufetu, který lze také chápat jako all-you-can-eat. Běžná cena je okolo 14 EUR a jestli chcete jedno teplé jídlo denně, tak je to ta nejekonomičtější varianta.

Zejména hodně na severu je dostupná specialita "poron käristys", což je sob s bramborobou kaší. Pro milovníky severského "cirkusu" si zajděte do "Viikinkiravintola Harald". A úplně nejlepší jsou dle mého všudypřítomné, levné a sněz-co-zvládneš sushi restaurace.

Pokud chcete zkusit nějaké řetězce, tak naneštěstí skoro všechno je nějaký řetezec, ale z těch, co nejsou jinde: Kotipizza, Hesburger či Friends & Brgrs. Kulturu a autentičnost zažijete nejlépe v nějakém griili kioski, což je "hladové okno", ale s posezením. 

P.S na prodej alkoholu "v restauraci" je potřeba speciální licence a proto ho nemají všude a když jo, tak to stojí majlant. Na veřejných místech byste neměli pít alkohol.

Mentalita

Seveřané nemají rádi interakci, takže pokud to bude možné, tak se vám vyhnou říct, že děláte něco špatně, ale moc dobře to ví a sledují. Náhodné zahájení konverzace však není nemožné, zejména je-li zřejmé, že vámi používaný jazyk není ruština. Diskuse o hokeji určitě není mimo. 

Většina i důležitých pravidel plave v neurčitých hranicích, protože každý tak nějak ví, co je v pořádku a je třeba si důvěřovat. S tím ostře kontrastuje česká specifikace všeho na centimetry a doslovného výkladu. Ostatní lidé se tu respektují, dopřává se jim osobního prostoru a používá se selský rozum.

Skutečné pasti na turisty snad neexistují. Ale nenechte se místními zblbnout, že je Finsko lepší než jiné země. Jestli chcete Finy a způsob života pochopit lépe, doporučuji komiks "Finnish nightmares". Kdysi jsem taky napsal článek o dvojjazyčnosti.

Oblasti

Cestovatelé se často ptají, jak poznat Finsko za pár dnů a odpověď je zhruba stejně blbá jako na "vidět Česko za víkend". Severská země se spíš musí zažít než vidět.

Řešením je vybrat si jen nějakou oblast a ne se nutně hnát za polární kruh. Za mě je všechno důležité jižně od města Jyväskylä. Nejlepší na obecnou poznávačku je trojúhelník Helsinki-Tampere-Turku. Dovolenkový pak okruh může být třeba: 

• Helsinki-Porvoo-Kotka-Puumala-a nejdále Koli.
• Helsinki-Fiskars-Turku-Uusikaupunki-Rauma-Pori
• malý nebo velký okruh přes Turku archipelago (na plánku)
• výlet na Ålandské ostrovy
• po malých východních cestách na motorce

Praktické

Používání hotovosti je velmi neobvyklé, všechno jede na karty. Pokud byste však platili soukromé osobě, tak systém MobilePay turistům nefunguje a je dobré mít ten cash. Spropitné se nikde nedává! Je normální. že každý ze skupiny platí za sebe.

Mobilní data vyřešíte místními neomezenými SIMkami a často jsou neomezené pro celé "nordics". Seženete je ve všudypřítomné síti trafik R-kioski, kam se dá zajít taky na kafe.

Obchody jsou ve městech otevřené i 24/7. Mimo města spolehlivě do 21 i o víkendech a svátcích. Takže panika o proviant není na místě. Alkohol do 8 % se prodává v obchodě od 9 do 21. Větší voltáž jen v obchodech Alko.

Závěrem

Cestovat autenticky po severu je celkem snadné, také díky tomu, že téměř každý umí anglicky. Ani ceny už nejsou co bývaly (jsou o hodně nižší) a zrovna Finsko je v mém pozorování nejlevnější ze severských zemí.

Asi nejtěžší je se vnitřně nastavit na fakt, že asi neuvidíte nic z čeho byste se vyloženě posadili na zadek, funguje to totiž jinak: Je potřeba si užívat krásnou přírodu, ticho, osobní prostor a nedostatek stresu či konfliktů. 

Už jenom pěkný letní slunečný den s příjemnou teplotou je odměnou, když víte, že Finsko je 8 měsíců v roce téměř neobyvatelné a vy máte to štěstí být zde v létě. To jsem vlastně popisoval tady. 

A když už jsem u tipů na další čtení: 

• Jak na finskou saunu ve Finsku
• Jyväskylä, krátké rychlé vyjížďky po finském okolí
• Vaasa, Finsko - kam na výlety
• a nebo je libo motorkářský cestopis?
• Jak se sbalit na motorku na týden
• a nějaké rady na instagramu

Tyto tipy pro vás můžou být užitečné, plánujete-li si "coolcations" tedy dovolenou v létě na chladnějším místě. Zaručené to ovšem není, první polovina července 2025 byla chladná až moc a druhá zase horká až moc. Vlhkost vzduchu je však menší a dostupnost vodních ploch větší, takže se to venku lépe snáší.

Švédština ve Finsku

Finsko má dva oficiální jazyky. To znamená, že všechny veřejné služby a informace musí být povinně dostupné v obou jazycích. Příjemným důsledkem je, že když už mají šablonu na vícejazyčnost, tak informaci mnohdy přihodí ještě dobrovolně angličtinu. Mohlo by se vám snadno zdát, že záležitost je vyřešená, nicméně slušně bublá pod povrchem pěny dní. Pojďme si to objasnit.

Finsko bylo kdysi pod nadvládou Švédska a švédština byla jazykem vzdělaných či bohatých lidí. Finština byla používána chudými poddanými nebo alespoň upozaďována. Něco jako vztah němčiny a češtiny u nás při poslední monarchii. Některé významné osoby finských dějin se finsky nikdy nenaučily, na což se v hodinách dějepisu zbytečně neupozorňuje. V době křehkého míru občanské války rodící se republiky okolo roku 1917 bylo rozhodnuto, že se budou dále používat oba jazyky rovnocenně. Severská mentalita je neuvěřitelně pomalá v rozhodování a změnách (hrdá houževnatost “sisu”), takže se zde i po mnoha desetiletích nacházejí občané, jejichž mateřským jazykem je švédština.

Popisovaná skupina švédsky hovořících Finů má jen kolem 5 % z celkového obyvatelstva, nicméně drží pohromadě a může mít hodně starých peněz, pozemků či vlivu obecně, navíc bydlí poměrně koncentrovaně na pár místech. Pro většinu území Finska je to zanedbatelná neviditelná nepodstatná minorita.

Výjimkou jsou situace jako živý přenos z recepce na Den nezávislosti, kdy v televizi na hlavním kanále donutí prezidentský pár odpovědět na pár otázek taky ve švédštině. Je to vlastně úplně v pohodě, pokud však nežijete na rozhraní nebo přímo ve městě, kde má tato menšina většinu. Vítejte ve Vaase.

Teoreticky by měli úplně všichni švédštinu plynule ovládat ze školy, nicméně stejnou logikou by i v Česku měli všichni umět angličtinu nebo pořádně ruštinu. Jak víme, praxe je jiná.

Finsky hovořící Fini považují švédsky mluvící Finy za jednu z nejvydržovanějších minorit na zeměkouli už tím, že se jim dovoluje vynucovat tato dvojjazyčnost. Dále například tím, že si provozují švédsky vyučující školy s prestižními obory, jsou statisticky bohatější, obsadili všechny hezké pozemky na pobřeží a říkají si “lepší lidé”.

Švédsky mluvící Finové (ano považují se za Finy nejsou to Švédové), se finsky musí naučit také, nicméně z politických důvodů se o to v některých rodinách ani nesnaží. Rozčiluje je, že finská vláda slibuje rovnocenné používání švédštiny, ale ve skutečnosti nemají mimo své oblasti moc šancí se domluvit. Jsou cizinci ve vlastní zemi. Většinu prostoru u nich zabere diskuse na téma jazykové rovnosti.

Problematika dvou jazyků tak vyplouvá na povrch v momentu zahájení konverzace v konfliktních některých oblastech. Musíte si dát pozor na intonaci v “hej” nebo rovnou použít “moi”. Nejraději mají tyto záležitosti lidi pracující ve službách, kdy se jim údajně často dostává poučení o preferenci jazyka. Existují samozřejmě spousty lidí, co z toho nedělají drama, ale tradičně jsou slyšitelní zejména pitomci. Zajímavé, že touto národní hrou nebývají obtěžováni integrovaní cizinci a tolerováno je to i u Finů nenarozených ve Finsku (returnees). Běda však cizincům ovládajícím plynně finštinu, co se pokusí pracovat ve státní správě, protože pak potřebují certifikát také na plynulou švédštinu (se kterou by pak hravě překonali schopnosti většiny finských kolegů).

Celý spor tak zanechává ve všech pachuť, o které je tento článek. Moc situaci nezlepšuje ani samotná minorita, která se občas ráda nahlas cítí zmíněnými lepšími lidmi, což zjitřuje emoce a odpor k používání “jejich” jazyka.

Když se téma otevře na vyšší úrovni, tak se argumenty dostanou do bodu, že je vpravdě neefektivní mít všechno napsáno dvakrát. Na což navazuje kontra, že vzdělávání v jazycích přece povznáší ducha a moje oblíbené “že to tak bylo vždycky”. Je to vlastně boj o identitu dobře situované minority. Samotný národ o této emotivní záležitosti není schopný objektivně rozhodnout.

V oblastech Finska daleko od švédsky mluvících oblastí se švédštinou nepochodíte. Viděl scénu s rodinou v IKEA Tampere, která se neúspěšně snažila si v objednat v této(!) restauraci masové kuličky švédsky, protože přece ve své zemi nebudou mluvit anglicky. Ve středním Finsku se považuje pokus o použití švédštiny rovnou za dobrý vtípek. Stejně tak mimo Helsinky neuvidíte nápisy ulic a míst dvojjazyčně (ve Vaase v opačném pořadí). Na videu z Hanko ležícím na jižním cípu Finska se vás snaží v reportáži přesvědčit, že to může skvěle fungovat dohromady, no já nevím v Björköby by mě asi hnali vidlemi.

Není překvapující, že švédsky mluvící Finy takový stav věcí docela rozčiluje, protože to bylo Finsko, kdo se rozhodlo, že bude podporovat oba jazyky a pak to dělá velmi selektivně jenom tam, kde se tomu nedá vyhnout. Jazyková rovnost je tak jediný bod programu politické strany RKP, kterou ale většina země směle přehlíží.

Na tomto místě se hodí zmínit, že existuje více druhů švédštiny, a nejen ta používaná ve Švédsku. Finové si vymysleli svoji variantu, která odebrala švédské švédštině její charakteristickou zpěvnost a nahradila bohatou intonaci naprostou plochostí, kterou přebrali z finštiny. Kromě toho byla některá slova zjednodušena a upravena, takže finské švédštině rození Švédové moc nerozumí. A hádejte, jakou verzi vyučuje Finsko ve svých školách? Ano je to tak, vyučuje se opravdová švédština a nikoliv ta, kterou si stát zvolil za svůj oficiální jazyk, respektive se nikde neříká, jaká mutace švédštiny je tou oficiální.

Jediný, kdo je z toho v pasti jsou švédsky mluvící Finové, kteří se 100 km od svého domu nedomluví a pakliže je rodiče nenaučili finsky, tak nemají šanci se uchytit nikde jinde. To platí hlavně pro Vaasu a částečně pro Turku. Dodejme, že finština má také svá nářečí, se kterými může být problém se domluvit na druhém konci země, nicméně tento problém není spojen s principiálním odporem proti celému jazyku.

Co s tím Finové udělají se neví. Odtržení autonomních územních ostrůvků podle používaného jazyka nikdo nežádá, a navíc takovou legraci Finsko už má s Alandskými ostrovy. Silové řešení proti minoritám se dneska nenosí a logické řešení není možné zařídit kvůli emocím. Však zkuste zrušit slovenštinu, že s češtinou by bylo všem líp. Celé je to, jak vidíte netriviální. Můj odhad je, že to pojede ještě hodně dlouho paralelně a pak švédštinu jako oficiální jazyk zruší.

Dovolím si ještě jedno přirovnání pro snazší pochopení, a to k situaci u nás na Těšínsku (Moravskoslezský kraj). Kdybyste to nevěděli, tak v malé části slezského regionu máme pod českými cedulemi měst ještě tytéž v polštině, existují polsko-česká gymnázia, zpěvačky, a to vše kvůli jazykovému zastoupení zdejších obyvatel.

Naštěstí však v České republice není povinná znalost polštiny. A přitom kvůli tomu došlo v roce 1919 k Československo-polské válce o které hádám většina národa neslyšela. Jak by byli jistě rádi někde u Plzně, kdyby se ve škole učili k obohacení svého ducha taky polsky, aby je pak později v práci nějaký gorola z Třinca seřval, že nemluví plynně, a navíc nepoužívají Po našymu (těšínské nářečí).

Asi tak v kostce.

Pozor na vnitrostátní diskusi o používání jazyka se nevztahuje celonárodní soupeření Finska se Švédskem, které je samostatným fenoménem. 

Mezitím se Finové, kteří vidí věci více z nadhledu ptají, jestli se náhodou finštině nemůže stát totéž, co švédštině nicméně z důvodu imigrace. Článek finsky. "Pánové mluví anglicky a sedláci finsky." 

Zajímavost roku 2025

V oblíbené hudební soutěži Eurovision, kde země posílají domácí umělce reprezentovat svou tvorbou na tento šampionát, došlo k tomu, že se skupina ze švédsky mluvící oblasti (Vöyri, zase je v tom Vaasa) raději přihlásila do základního kola do Švédska a přenechala domácí hřiště silným finsky hovořícím hráčům (národní výběr byl strhující, koukněte na Yle/Youtube na UMK25 (Uuden Musiikin Kilpailu 2025), na UMK24 jsem byl živě, ale sehnat lístky bylo náročné.  

Finové jsou zmatení, jestli jim mají fandit, protože KAJ jsou Finové, ale sabotují vlastní zemi a sabotují jediné světově uznávané finské slovo sauna. Nadruhou stranu kapela ví, jak nepopulární švédština doma je (to už raději německy, zdravím Eriku) a že by neměli šanci postoupit dále. No možná jen neuměli vyplnit přihlášku to UMK. Švédi skončili 4. a Finové až 11. Humorgruppen KAJ si tak zajistila jméno a pozornost pro své turné po švédsky mluvících oblastech Finska a objevili se i na reklamách po Finsku. Těžko jim vyčítat, že zvolili pro sebe geniální strategii. Ostatně reprezentati Česka v Eurovizi jsou taky a furt samí Slováci. Karel Gott se stal také slavným reprezentací Rakouska, ale to už fakt odbíhám.