Pár postřehů z organizace naší svatby. Nikoliv tedy “na příště”, ale až se nás nějaký pár bude ptát, jak jsme to dělali a dokud si to pamatujeme.
Výběr místa: Vzít maximální kapacitu prostoru a použít 80 % z toho jako hranici. U nás nechybělo mnoho a už se tam nedalo hýbat, přesto jsme nebyli podle pronajímatelů “plní”. Měli jsme tam kromě slavnostního sálu i odpočívárnu s gaučíky a fungovalo to skvěle jako krátkodobý úkryt během celého dne, doporučujeme.
Ukázalo se jako důležité mít rozmyšlené, jak bude probíhat nasvícení sálu. Když necháte celý den pálit plné plné světlo, tak nikdy nezačne párty. Někdo v nějaký moment musí osvětlení ztlumit a "zapnout diskokouli". 14 hodin průběhu přirozeného světla se těžko představuje během krátkých návštěv při přípravách. A pokud netančí novomanželé nikdo jiný to za ně neudělá.
Je zajímavé jak se od sebe liší světové a domácí odhady na to kolik toho hosté vypijí (a taky čeho). Neměli jsme totiž bar, ale vlastní nápoje. Jako vzoreček jsme použili, že host vypije v první hodině 2 alkoholické nápoje a pak 1 během každé další hodiny. Nealko jsme počítali polovinu z alka, ale bylo to moc. Kohoutková voda v karafách byla dostupná pořád a do výpočtu se nepočítala. Při přípravě jsme neřešili zvlášť pivaře či vinače a počítali jsme s tím, že se to zprůměruje, což se také stalo.
Našich 50 hostů vypilo za 11 hodin 110 piv 12° (55 l), 14 litrů vína, 27 l cideru, 4 litrů slivovice (díky dedikovanému nalévači), 0,5 l rumu (extra přání), 12 litrů Birellu, 20 litrů lahvové Kofoly, 14 litrů spritů / fanty / minerálky. Všichni měli dost čeho chtěli a vypadali spokojeně, nicméně nebyla to primárně chlastací akce.
Jako večerní občerstvení jsme měli vegetariánské burgery z Hesburgeru (ekvivalent McDonalda), těch jsme objednali na 21. hodinu 100 kusů a o 25 méně by bylo úplně napřesno. Hosté dojedli oběd v kolem 15., v 17 měli dort a až kolem 20:40 jsem slyšel první dotaz, kdy něco bude. Cateringy a restaurace mají silné tendence utápět hosty v jídle, že vám bude až líto, kolik toho večer zůstává.
Co se nedá naplánovat je atmosféra. Je výhodné hosty popropojovat (seznámit) už předem při nějaké aktivitě. Použili jsme koncept zkušební večeře (rehearsal dinner), aby všichni přítomní členové rodiny věděli, kdo je kdo. Malá míra trapného ticha u slavnostní tabule je i tak nevyhnutelná, energetická hudba na pozadí to pomůže překrýt.
Zkušená a proaktivní svatební koordinátor/ka je neskutečně velká pomoc. Nejhorší by bylo, kdyby si třeba nevěsta vysnila svatbu a pak nechtěla různými detaily svědkyni celého půl roku příprav příliš zatěžovat - nedopadlo by to dobře. Jestli vaše pravá ruka ještě svatbu neorganizovala (za starých dobrých časů to byla podmínka), tak bych reálně uvažoval o najmutí koordinátorky. Na svědky nechte jen vymýšlení aktivit, kde je osobní propojení nutné. Na tu naši přišel děkovný dopis od cateringu.
Půlka videí o svatební plánování na YT je jak lidé lamentují, že neinvestovali více do svatebního fotografa. Nepotvrdilo se. Pokud máte špatné světlo ani profík nenafotí nic slušně a v opačném případě je fotomobil král. Angažovaný kamarád zvládl nemnoho velmi dobrých portrétů před obřadem, vyfotit rodinu s kamarády během odpoledne a tím bylo vyřízeno. Zdejchnout se na hodinu z hostiny do zámecké zahrady je svatební zločin, na studiové focení se objednáme jindy.
Nejvíce jsme asi podcenili instruktáž lidí chystající sál našimi dekoracemi. Dělat při rozmisťování “co kde bude” ještě instruktáž “kdy to bude potřeba” byla vyloženě pitomost, ale kamarádi nejsou marní a zvládli to uhodnout správně. Doporučuji mít sepsané instrukce na papíře. Pokud máte možnost neřešit vystěhování svých věcí z místa pronájmu ještě týž večer, tak toho doporučuji využít.
Nejvášnivější diskuse byly v přípravách u nás nad tím, který detail je ještě podstatný. Překvapivě náročné bylo sestavení jídelního menu z katalogu dodavatele, aby co-s-čím dávalo smysl (a sýr ve všech salátech byl záměr).
Na den D jsme si připravili harmonogram toho, kdo má co v kolik před obřadem udělat a jak dlouho to zabere. Program svatebního dne jsme měli připravený taky, ale přebrali jej svědci a koordinátorka, takže nemám ponětí jak to vycházelo, jen vím že to bylo perfektně zvládnuté.
Květinová výzdoba byla super, ale pak jsme dva týdny žili doma v květinářství. Zatímco nevěstin puget vypadal přešle druhé ráno, karafiáty z Alberta byly po třech týdnech stále krásné.
Z druhé strany: Kolik dát jako svatební dar peněz je choulostivá věc. Finský zvyk tvrdí, že se očekává 50 euro za osobu. To sem dávám schválně v češtině, protože jsem se jako pozvaný host několikrát snažil dohledat jestli nějaká podobná dohoda existuje i u nás a ona není. Dříve to byly i nějaké peníze dneska to vyjde tak akorát na jídlo.
Náš odhad nákladů a realita byla až v překvapivé shodě, respektive ten horní odhad celkových nákladů byl vcelku přesný. Výsledná cenovka svatby byla necelých 9000 € (se vším včetně prstýnků i oblečení). Tuto částku samozřejmě sníží následný prodej dekorací, šatů a teoretický odpočet darů. Tabulka shrnuje přibližnou distribuci nákladů v EUR podle jejich účelu. Kurz 1 eura byl v té době za 24,64 Kč.
Svatba 2023 | 9 000 € | 100,00% |
jídlo a obsluha | 3000 | 33,33% |
vzhled a oblečení | 2500 | 27,78% |
prostory | 1300 | 14,44% |
nápoje | 850 | 9,44% |
foto | 460 | 5,11% |
dárky a ostatní | 400 | 4,44% |
květiny | 200 | 2,22% |
dekorace | 150 | 1,67% |
papírnictví a pošta | 80 | 0,89% |
doprava | 60 | 0,67% |
Svatba není raketová věda, ale zkušenosti se hodí. Snad vám tento přehled pomůže a následně vyjde podle očekávání. 🙂
