Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky

2021-05-19

Všechny cesty vedou do Varšavy

Jezdit do Varšavy z Ostravy je zajímavé téma. Shromažďuji si zde poznámky, až je budu zase hledat a třeba přijdou vhod i někomu dalšímu.

Veřejnou dopravou

Nejpohodlněji vlakem to bylo a je složité, protože je na cestě hraniční přechod, který rozbíjí tarifní systém. Už jsem o tom kdysi psal (zkratka: kupujte jízdenky v předstihu). V době covidu bylo zase problémem používat hromadnou dopravu, po které byla povinná karanténa.

Nejrychleji je to letadlem z Mošnova, ale linka je od doby zřízení při pandemii pozastavená. Všechna spojení do leteckého HUBu (rozbočovače) jsou cílená na přestup do dalších leteckých spojů. Takže to také obvykle není řešení pro běžného cestovatele.

Autobusová spojení firmami jako Flixbus či Student Agency jsem nikdy nevyužil. Kvalita bývá slušná a zpoždění odpovídá situaci na dálnicích. Upozornění: linky bývají dlouhé, a tak může být zrádné se spoléhat na časy odjezdu a příjezdu. Na palubě se kolikrát mluví docela dost ukrajinsky.

Autem

Jedním z řešení pro pandemické časy je spojení osobním automobilem po dálnici. Situace se zásadně zlepšuje každým rokem. Od Bohumína je krásná dálnice až do Częstochowe. Rychlostní limit 140 km/h a místy až 3 pruhy. Kolem Katowic bývají ve špičce kolony na některých sjezdech. Použití dálnice je zdarma, ale časem zřejmě bude zpoplatněna. Prostor pro mýtnou bránu je vybudován u obce Krostoszowice, kde poměrně s jistotou kontroluje Straż Graniczna.

V tento moment (5/2021) končí dálnice za městem Częstochowa odkud se dále pokračuje po staveništi až do Piotrków Trybunalski. Je to taková ta půlená přetížená dvouproudovka s úzkým a širokým průběžným pruhem, navíc s dlouhým úsekovým radarem. Je to poslední nepříjemný úsek na trase.

Za městem Piotrków Trybunalski pokračuje dálnice A1 na Łódź a Warszawu s povolenými 140 km/h. Alternativně je možné použít S8 (E67), která je nyní ve standardu silnice pro motorová vozidla 120 km/h s velmi dobrým povrchem v podstatě dálničním stylu.

Cesta po dálnicích je automatickou volbou pro jízdu autem. Náročné to může být pro slabší vozidla a méně zkušené řidiče, neboť se zde setkávají kamiony jedoucí 80 km/h v pravém pruhu a osobáky se 140+ v levém pruhu. V čase dopravní špičky je polská dálnice slušně stresující prostředí.

Motorkou

Měl jsem také důvod několikrát absolvovat cestu mezi Varšavou a Ostravou na motocyklu. Zde bylo hlavním cílem se vyhnout dálnicím i za cenu dvojnásobného cestovního času okolo 7 hodin jízdy.

Varianta 1: Nejpřímější je cesta od Bohumína po polské silnic 78 přes Wodzisław Śląsk, Rybnik, Gliwice, Tarnowskie Gory a Miasteczko Śląskie. Tu jsem jel v pracovním odpoledni tam a brzkém večeru zpět a byla absolutně příšerná. Je to přetížená obslužná komunikace plná aut, semaforů a přechodů. Marná je dvojice kruhových objezdů u Rokitnica, kde to stálo ze všech stran. Ani předjíždění stojících aut na motorce z ignorování dvojité plné čáry to neudělala rychlejší, zato příšerně vysilující.

Dále to bylo na Čenstochovou lepší (po silnicích 908 a 904). Odtud plynule po silnici 91 směrem na Radomsko a Piotrków Trybunalski. Tento úsek je v současnosti alternativou k rozestavěné dálnici A1 (E75) a tak může být plnější zejména v případě nehody. Po dojezdu do Piotrków Trybunalski ale dojdete k zjištění, že zde není žádná menší cesta do Varšavy. Navigace vás chce svést na silnici pro motorová vozidla S8, která má dálniční charakter. Přiznám se, že mi byla vždycky zima nebo už tma, a tak jsem ji využil k poslednímu úseku cesty. Hustota provozu byla vždy velmi nízká.

Varianta 2: Použít opět tu hrouznou silnici 78, ale za městečkem Miasteczko Śląskie lze odbočit na silnici 789 směrem na Żarki, 786 Koniecpol, Włoszczowa, Końskie, 728 Nowe Miasto nad Pilicą a Grójec. Tato trasa byla po příjemných vlnitých a lehce zatáčkovitých okreskách. Kamiony a traktory se tam vyskytovaly v pracovní den, ale ty jsou všude. V Bobolice je hezký zámek. Poslední úsek E77 za Grójec byla poměrně rušnou cestou s kouskem dálničního úseku, kterému by se však mělo dát vyhnout.

Varianta 3: tentokráte jsem vyrážel z Opavy a o víkendu, takže jsem jel na Raciborz a dále po motorkářské silnici 45 na Kędzierzyn-Koźle, Olesno a Wielun. Pokračoval jsem na Zdunska Wola a vcelku zbytečně na Łódź, odkud po silnici 72 na Rawa Mazowiecka, abych to vzal zase po rychlé S8 na Varšavu. Nicméně z Lodže by se dalo jet i po menších cestách na Skierniewice a dále do hlavního města. Na této trase se mi líbil sobotní malý provoz, a tedy docela vysoká cestovní rychlost i když to byly všechny okresky s 50-70-90 cyklem.

Co zvolit záleží od typu motocyklu a jak kam spěcháte. Jestli jedete na silničním stroji na Nordkap, tak zřejmě o polské okresky nestojíte a stejně po nich pojedete za Varšavou směrem na Litvu (varianta Lomza). Na nekapotovaném naháči nebo staré (ale i nové) Jawě bych na dálnice nenajížděl, protože vás smetou z cesty řidiči BMW jedoucí 250 v hodině. 

Plánování

Tolik k mým postřehům o cestě na Varšavu. K plánování se hodí webová stránka mydrive.tomtom.com nebo calimoto.com, která umí pracovat s typem vozidla "motorka". Waze by mělo být možné přepnout do režimu motocyklu také. Klasické Mapy.cz či Google Maps neumí bohužel nastavit kochací trasu.

A ještě dovětek: Polsko je v posledních letech pocitově dynamičtější, než je Česko, takže se staví výrazným tempem, a i navigace byla občas překvapená z dokončených úseků a nových kruhových objezdů. Jestli jste jeli Polskem naposledy pár desítek let zpátky, budete mile překvapeni.

Co číst dále?

 

2021-05-08

Postřehy z Polska

"Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz."

Vyhodit na mráz tedy přímo ne, původní myšlenka byla dokonce v opačném duchu, a to vyhodit se z mrazu do tepla. Přestěhování se do dříve neobývané země má jak výhody, tak i výzvy k řešení, jak už to, tak bývá. 

První věc po příjezdu ze severu: jídlo má chuť. Jídlo z lepších restaurací je úplným požitkem. Finové vaří příšerné amarouny. V Polsku nám chutná snad všechno, a ještě je to vylepšené o báječné ceny. Vyloženě je u menu stejné číslo, jen to nejsou eura, ale złote.

Také je nutné si pochválit jarní počasí, respektive jsme se v čase posunuli tak o měsíc dopředu. Druhý týden v březnu a nikde nebyl sníh. Sice bylo pořád docela chladno (4 °C), ale ta naděje, že to nebude trvat o moc dlouho byla skvělá. Jak do dopadlo už víme (na konci dubna stále 9 °C).

Jazykový posun je taktéž zajímavý, protože z polštiny rozumím docela dost, to ovšem neznamená, že v ní dokážu konverzovat. Taková ta myšlenka, že já mluvím česky a oni polsky funguje tak do Katowic a poté je to stejně beznadějné, jako zkoušet polštinu v Praze. Jídlo si objednám, na různých místech se domluvím, ale omezení takový druh konverzace je nějak málo, a navíc mi chybí instantní reakce, které mám v jiných jazycích naučené.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak náročné je nakupovat v zahraniční pekárně s obsluhou, která neumí nějaký nelokální jazyk? "Dejte mi 4 nivové rožky a co jsou tamty pletence?" No dobrá, ještě můžete komunikovat rukama. V samoobsluze samozřejmě není pečivo tak atraktivní a spousta lidí ho stejně berou holou rukou, proč nejsou nikde kleště? Objevil jsem, že v Česku máme lepší pečivo, Poláci zase umí lepší saláty.

Jestli něco zlomila pandemie s covidem, tak je to placení hotovostí. Měsíce jsem ji nepotřeboval, kromě vojenského skanzenu nedaleko Warky. Takže i jedno pivo kartou a taky to asi znamená konec spropitného, zařiďte se. Ve Waršavě jsem ovšem takhle zjara nikde nepotkal žádné okýnko na výdej točeného piva, je to hold "jiná kultura".

Ajťačina se dá dělat odkudkoliv, stačí k ní notebook a připojení je sice pravda, stejně jako je možné opravit auto na ulici, přesto to mechanici nedělají. Docela dost se mi v nepřizpůsobeném prostředí rozjela ergonomie na práci. Takový povzdech, abych se příště lépe zařídil. 

Taktéž krátce po našem příjezdu zavřeli tělocvičny a ostatně všechno, takže jak vyplnit čas po práci jinak než sezením u počítače? První z možností bylo chození. Varšava má opravdu spoustu parků a věděli jste, že je v centru města sjezdovka s lanovkou?

Varšava je úžasná pro cyklistiku. Po širokých bulvárech se táhnout cyklostezky oddělené od aut a nekončí skoky přes obrubníky do křižovatek. Je to promyšlené, denně použitelné a funkční. Navíc je město postavené na rovině, takže až budete příště zakládat hlavní město, tak na to myslete.

Varšava je často prezentována jako moderní město, v záběrech mrakodrapy atp., ale ona skutečně je. Toto místo je navrženo jako velké město, proti kterému je Praha přerostlá středověká vesnice. Další vývoj nutně nemůžou mít tato dvě města podobný.

Nové technologie: všechno se dá půjčit. Na městská kola a koloběžky si snad už všichni zvykli. Teda až na parkování na vyhrazených místech. V polské metropoli mám na aplikaci také elektrické skútry a dokonce auta. Takový ten nenápadný konec vlastnictví některých věcí pro obyvatele měst pomalu prostupuje dále – parkování soukromého auta je tu za trest. Iiris někdy plácla vcelku odpovídající hodnocení, že Varšava je levnější Berlín.

Doprava? Z minula si z Varšavy pamatuji, že řidiči autobusů jsou přeučení z raketoplánů, protože ze všech zastávek odjížděli zásadně na plný plyn. Nyní jsem si všiml, že "závody" od semaforů k semaforům jsou velmi oblíbenou kratochvílí majitelů aut. Shrnul bych to tak, že pořád někdo naprosto zbytečně akceleruje a v zápětí brzdí.

Docela nezvyklé z pozice řidiče i chodce je polská zelená šipka doprava na křižovatce. Jede se tady americký model, takže do prava je možné odbočovat i přes zelenou pro přilehlé chodce. U nás je v této situaci zelená až pro chodce za rohem. Je to dost matoucí, protože přes mou pěší zelenou občas dojíždějící auto najede na přechod. Po chodnících se nyní pohybují všechna možná elektrická vozítka a připomíná to dost finské kamikadze cyklisty. Od volantu pak nevím, kam se dívat dřív.

Dostal jsem k telefonu nová sluchátka s funkcí aktivního potlačení okolního ruchu (ANC), nejsou to ta nejlepší, přesto jsem si to jednou na ulici zapnul bez hudby a byl to docela zážitek jít tichem. Neztlumí to bezprostřední rachot náklaďáku, ale odruší to ten konstantní hukot na pozadí. Docela fajn na klidnou procházku po náročném dni.

Co tady nefunguje je třídění odpadu. Všechno se hází do skluzu na chodbě do jedné popelnice a nikde ve dvoře ani na ulici nejsou barevné kontejnery. "Velký špatný."

Dlouhodobější pobyt v Polsku je zajímavý, protože byl vždycky blízko, akorát jsem jej nikdy neudělal. Konečně také nemusím jezdit  pro vybrané výrobky do Dino marketu v Chalupkách nebo Biedronky v Českém Těšíně a navíc jsem si ten seznam upravil.