2022-12-22

Švédština ve Finsku

Finsko má dva oficiální jazyky. To znamená, že všechny veřejné služby a informace musí být povinně dostupné v obou jazycích. Příjemným důsledkem je, že když už mají šablonu na vícejazyčnost, tak informaci mnohdy přihodí ještě dobrovolně angličtinu. Mohlo by se vám snadno zdát, že záležitost je vyřešená, nicméně slušně bublá pod povrchem pěny dní. Pojďme si to objasnit.

Finsko bylo kdysi pod nadvládou Švédska a švédština byla jazykem vzdělaných či bohatých lidí. Finština byla používána chudými poddanými nebo alespoň upozaďována. Něco jako vztah němčiny a češtiny u nás při poslední monarchii. Některé významné osoby finských dějin se finsky nikdy nenaučily, na což se v hodinách dějepisu zbytečně neupozorňuje. V době křehkého míru občanské války rodící se republiky okolo roku 1917 bylo rozhodnuto, že se budou dále používat oba jazyky rovnocenně. Severská mentalita je neuvěřitelně pomalá v rozhodování a změnách (hrdá houževnatost “sisu”), takže se zde i po mnoha desetiletích nacházejí občané, jejichž mateřským jazykem je švédština.

Popisovaná skupina švédsky hovořících Finů má jen kolem 5 % z celkového obyvatelstva, nicméně drží pohromadě a může mít hodně starých peněz, pozemků či vlivu obecně, navíc bydlí poměrně koncentrovaně na pár místech. Pro většinu území Finska je to zanedbatelná neviditelná nepodstatná minorita.

Výjimkou jsou situace jako živý přenos z recepce na Den nezávislosti, kdy v televizi na hlavním kanále donutí prezidentský pár odpovědět na pár otázek taky ve švédštině. Je to vlastně úplně v pohodě, pokud však nežijete na rozhraní nebo přímo ve městě, kde má tato menšina většinu. Vítejte ve Vaase.

Teoreticky by měli úplně všichni švédštinu plynule ovládat ze školy, nicméně stejnou logikou by i v Česku měli všichni umět angličtinu nebo pořádně ruštinu. Jak víme, praxe je jiná.

Finsky hovořící Fini považují švédsky mluvící Finy za jednu z nejvydržovanějších minorit na zeměkouli už tím, že se jim dovoluje vynucovat tato dvojjazyčnost. Dále například tím, že si provozují švédsky vyučující školy s prestižními obory, jsou statisticky bohatější, obsadili všechny hezké pozemky na pobřeží a říkají si “lepší lidé”.

Švédsky mluvící Finové (ano považují se za Finy nejsou to Švédové), se finsky musí naučit také, nicméně z politických důvodů se o to v některých rodinách ani nesnaží. Rozčiluje je, že finská vláda slibuje rovnocenné používání švédštiny, ale ve skutečnosti nemají mimo své oblasti moc šancí se domluvit. Jsou cizinci ve vlastní zemi. Většinu prostoru u nich zabere diskuse na téma jazykové rovnosti.

Problematika dvou jazyků tak vyplouvá na povrch v momentu zahájení konverzace v konfliktních některých oblastech. Musíte si dát pozor na intonaci v “hej” nebo rovnou použít “moi”. Nejraději mají tyto záležitosti lidi pracující ve službách, kdy se jim údajně často dostává poučení o preferenci jazyka. Existují samozřejmě spousty lidí, co z toho nedělají drama, ale tradičně jsou slyšitelní zejména pitomci. Zajímavé, že touto národní hrou nebývají obtěžováni integrovaní cizinci a tolerováno je to i u Finů nenarozených ve Finsku (returnees). Běda však cizincům ovládajícím plynně finštinu, co se pokusí pracovat ve státní správě, protože pak potřebují certifikát také na plynulou švédštinu (se kterou by pak hravě překonali schopnosti většiny finských kolegů).

Celý spor tak zanechává ve všech pachuť, o které je tento článek. Moc situaci nezlepšuje ani samotná minorita, která se občas ráda nahlas cítí zmíněnými lepšími lidmi, což zjitřuje emoce a odpor k používání “jejich” jazyka.

Když se téma otevře na vyšší úrovni, tak se argumenty dostanou do bodu, že je vpravdě neefektivní mít všechno napsáno dvakrát. Na což navazuje kontra, že vzdělávání v jazycích přece povznáší ducha a moje oblíbené “že to tak bylo vždycky”. Je to vlastně boj o identitu dobře situované minority. Samotný národ o této emotivní záležitosti není schopný objektivně rozhodnout.

V oblastech Finska daleko od švédsky mluvících oblastí se švédštinou nepochodíte. Viděl scénu s rodinou v IKEA Tampere, která se neúspěšně snažila si v objednat v této(!) restauraci masové kuličky švédsky, protože přece ve své zemi nebudou mluvit anglicky. Ve středním Finsku se považuje pokus o použití švédštiny rovnou za dobrý vtípek. Stejně tak mimo Helsinky neuvidíte nápisy ulic a míst dvojjazyčně (ve Vaase v opačném pořadí). Na videu z Hanko ležícím na jižním cípu Finska se vás snaží v reportáži přesvědčit, že to může skvěle fungovat dohromady, no já nevím v Björköby by mě asi hnali vidlemi.

Není překvapující, že švédsky mluvící Finy takový stav věcí docela rozčiluje, protože to bylo Finsko, kdo se rozhodlo, že bude podporovat oba jazyky a pak to dělá velmi selektivně jenom tam, kde se tomu nedá vyhnout. Jazyková rovnost je tak jediný bod programu politické strany RKP, kterou ale většina země směle přehlíží.

Na tomto místě se hodí zmínit, že existuje více druhů švédštiny, a nejen ta používaná ve Švédsku. Finové si vymysleli svoji variantu, která odebrala švédské švédštině její charakteristickou zpěvnost a nahradila bohatou intonaci naprostou plochostí, kterou přebrali z finštiny. Kromě toho byla některá slova zjednodušena a upravena, takže finské švédštině rození Švédové moc nerozumí. A hádejte, jakou verzi vyučuje Finsko ve svých školách? Ano je to tak, vyučuje se opravdová švédština a nikoliv ta, kterou si stát zvolil za svůj oficiální jazyk, respektive se nikde neříká, jaká mutace švédštiny je tou oficiální.

Jediný, kdo je z toho v pasti jsou švédsky mluvící Finové, kteří se 100 km od svého domu nedomluví a pakliže je rodiče nenaučili finsky, tak nemají šanci se uchytit nikde jinde. To platí hlavně pro Vaasu a částečně pro Turku. Dodejme, že finština má také svá nářečí, se kterými může být problém se domluvit na druhém konci země, nicméně tento problém není spojen s principiálním odporem proti celému jazyku.

Co s tím Finové udělají se neví. Odtržení autonomních územních ostrůvků podle používaného jazyka nikdo nežádá, a navíc takovou legraci Finsko už má s Alandskými ostrovy. Silové řešení proti minoritám se dneska nenosí a logické řešení není možné zařídit kvůli emocím. Však zkuste zrušit slovenštinu, že s češtinou by bylo všem líp. Celé je to, jak vidíte netriviální. Můj odhad je, že to pojede ještě hodně dlouho paralelně a pak švédštinu jako oficiální jazyk zruší.

Dovolím si ještě jedno přirovnání pro snazší pochopení, a to k situaci u nás na Těšínsku (Moravskoslezský kraj). Kdybyste to nevěděli, tak v malé části slezského regionu máme pod českými cedulemi měst ještě tytéž v polštině, existují polsko-česká gymnázia, zpěvačky, a to vše kvůli jazykovému zastoupení zdejších obyvatel.

Naštěstí však v České republice není povinná znalost polštiny. A přitom kvůli tomu došlo v roce 1919 k Československo-polské válce o které hádám většina národa neslyšela. Jak by byli jistě rádi někde u Plzně, kdyby se ve škole učili k obohacení svého ducha taky polsky, aby je pak později v práci nějaký gorola z Třinca seřval, že nemluví plynně, a navíc nepoužívají Po našymu (těšínské nářečí).

Asi tak v kostce.

Pozor na vnitrostátní diskusi o používání jazyka se nevztahuje celonárodní soupeření Finska se Švédskem, které je samostatným fenoménem. 

Mezitím se Finové, kteří vidí věci více z nadhledu ptají, jestli se náhodou finštině nemůže stát totéž, co švédštině nicméně z důvodu imigrace. Článek finsky. "Pánové mluví anglicky a sedláci finsky."

2022-12-06

Jawa 300 CL kufry brašny zavazadla

Je zima 2022 a po dvou letech prodejů se konečně objevilo cestovní příslušenství pro indické Jawy. Jsou jimi brašny na modely 300CL/42 a také brašny na model Pérák, kde je to obzvláště zapeklité s úložným místem. Recenze novodobé kývačky si můžete přečíst v jiném článku.

Tovární řešení měkkých brašen na 300 CL Kývačka a model 42. Koncová cena: 11000 Kč. Možné zakoupit na partdeck.cz i s držáky.




Případně další možnost.



 

Pevné kufry na odpojitelném systému zatím stále představeny nebyly. Ideálně SHADovský systém 3P, ale rád bych byl i za cokoliv jiného.

V Indii začalo nosiče řešit několik svářečů, stejně tak v Česku. Nikdo zatím nevymyslel nic moc pěkného podle mého názoru.





Jaká jsou obecná řešení?

Obecně není vyřešení výroby příslušenství raketovou vědou a je ho možné kutilsky zvládnout, nicméně ne každý máme k dispozici dílnu a znalosti materiálového inženýrství pro potřeby automotive průmyslu. Tím spíše, jak se dnes již hledí na bezpečnost a certifikovanost instalovaných doplňků.

Než se dostaneme k praktickým případům instalace, napadlo mě se podívat do technického průkazu část dvě, jak je na tom motocykl Jawa J101 s hmotností přepravovaného nákladu. Provozní hmostnost je 182 kg. Nejvyšší technicky přípustná / povolená hmotnost shodně 322 Kg. Přípustná hmotnost na přední nápravu 107 kg a 215 kg na zadní. Z toho plyne "doložitelnost" 140 kg za pomocí tohoto karavanistického pojmu. Z těchto 140 kg je třeba odečíst ještě hmotnost až dvou kompletně vystrojených cestujících a co zbyde je možné využít pro převoz nákladu.

Výzvou je umístění brašen. Na běžném motocyklu lze využít pro přepravu zavazadel následující místa:

  • zadní plotnu (topcase / taška)
  • zadní boční držáky (kufry / brašny)
  • sedadlo spolujezdce (taška / válec)
  • nádrž (tankvak)
  • přívěsný vozík (PAV)
  • záda jezdce (batoh)

U novodobé kývačky je situace následující: První tovární řešení nosičů bočních kufrů bylo představeno jen na indickém trhu (výroční "armádní" model) a poté k modelům 42, které se nyní dováží i do Česka. 

Kutilské řešení bylo provedeno pomocí nějaké kufrů, které se prodávají na evropském trhu jako Mutazu LN fy. Napojení v Indii bylo vyřešeno nosičem samovýroby. Zkoušel jsem je uchytit na tažné PAVa, ale zavazí tam blinkry. 


Nakonec dodávám, že vyobrazené kufry jsou vysoce nepraktické, protože jsou uchyceny napevno a mají malé boční plnění (= horor před každým hotelem). Plastový kufr který jsem měl v rukou není vyroben nějak kvalitně při porovnání s pocitem z opravdových motokufrů. Vypadá to dobře na fotkách, ale používat bych to teda nechtěl.






Uchycení brašny se mi osobně nejprve podařilo realizovat formou domácí instalace cyklobrašny. Šlo o jednostranné umístění (vlevo) uchycením na konstrukci ochrany výpletu proti vniknutí oblečení. Nicméně tento doplněk nemá zrcadlově otočený protikus, respektive si ho musíte sami vyrobit. Fungovalo mi to rok, ale estetika nebyla valná, praktičnost před hotelem rovněž pokulhávala.

Rovněž se na internetu objevuje spousta montáží různých brašniček, jak to k Jawě a systému DODO (dodělej doma) vždycky patřilo.

Druhým mým pokusem jsou klasické sedlové brašny od Givi EA101b, které jsou přehozené přes sedlo, zezadu jištěné a podpřené nosičem z dílny Jawa Korda. Navíc vznikl prostor pro permanentní tašku-tankvak Givi MT505 na drobnosti, když s sebou tašky nevezu. S tímto výsledkem jsem spokojený jak uživatelsky, tak esteticky.

Oboustranou podpěru kožených brašen vyřešil formou domácí instalace pan Vráťa Ševčík za použití držáků pro Kawasaki W650/800 a doděláním spojky k uchycení. Případně podobnými řešeními u kterých autoři neodhalují způsob instalace.

Zmínil jsem nádrž, to je jedno z klasických míst na motocyklech obecně, kam je možné připevnit náklad a u této Jawy je to jedno z mála použitelných míst také. Nádrž je z feromagnetického materiálu, takže konvenční uchycení magnety je možné bez obtěžujících popruhů. Náklad je za jízdy pod přímou kontrolou řidiče. 

Dodávám, že můj tanvak měl tendenci cestovat po nádrži do stran a nakonec trochu zmatnil lak na kontaktní ploše. Dával jsem pod něj pak malý ručník a doporučuji rovnou začít s průhlednou ochrannou fólií, jestli chcete mít vzhled nedoknuté leštěnky.

Vozík PAV? Intuitivně mu všichni říkají přívěsný, ale technicky je to návěsný vozík. To by bylo klasické Jawa řešení, které je dokonce možné zakoupit nebo jej vyrábí fanda a dealer Mototechnik Vojtěch Hlásný v laminátové replice. Mě osobně ale držák zakrýval registrační značku a tak jsem musel zadní podpěry prodloužit, čímž jsem nejspíše přišel o veškerou pevnost. 

Vozík za motorku mi nakonec přišel jako hrozné "heblo" které je známé problémy způsobené malým kolečkem, nicméně po osobní diskusi s Mototechnikem jsem přesvědčený, že jde v takový případech o použití nekvalitních dílů či postupů a že jeho výrobek je odproštěn od běžně popsaných problémů, jelikož je sám používá.

Nikdy nevyřešeným problémem je umístění kopie RZ, protože vozík není schválený pro provoz na pozemních komunikacích. Jak mototechnik vyřešil elektrické spojení taktéž nevím, protože kabeláž nebyla součástí dodávky, prozatím šlo o individuální řešení majitelů hádám pomocí odboček z pojistek.

Obecně je cestování po Evropě a snad i dál s Jawou 300 možné, sám jsem ji vzal do Norska, Pobaltí a obecně jsem udělal několik dalekých výletů. Musel/chtěl jsem se však vystrojit vybavením a oblečením, které zabírá málo místa a praktikovat minimalismus. Více co, ono to jde. 
 
 
Stejně všichni převáží většinu času věci, které nepotřebují. S radostí jsem se také vzdal kempingu, stanování a přespávání v přírodě za cenu elegantně nabaleného motocyklu, který ať chcete nebo ne, strhává pozornost téměř všude, kde se objeví. 
 

Moderní stroj také nepotřebuje mnoho náhradních dílů i když taková duše je pořádně velký objekt a po zkušenostech z výměny na cestě musím říct, že ji stejně není možné bez pomoci alespoň malé dílny vyměnit.

Zkrátka naplánujte si dobře výlet, kupte si kvalitní vybavení a co se nevleze to nepotřebujete. Narozdíl od dávných dob lze nyní pořídit všechno téměř všude a jediné co musíte mít je funkční platební karta. 


2022-12-01

Z Ostravy do Krakowa na letiště a zpět

Dovoluji si publikovat zkušenosti z cesty mezi Ostravou a letištěm v Krakově, protože jej absolvuji několikrát do roka a tyto informace by mohly někomu pomoci. Lze využít několika spojení a dopravců, všechny cesty ale vedou z Ostravy na Kraków-Glowny (MDA) případně na letiště KRK.

Původně byl tento článek publikován v březnu 2020 jako shrnutí všeho před pandemií COVID-19 (než jsem se o ní dozvěděl). Nicméně to byl také poslední moment, kdy to bylo po staru. Přepisuji jej tedy v prosinci 2022 podle posledních zkušeností.

Zdaleka nejkomfortnější způsob dopravy z ČR jsou autobusy Flixbus. Nákup jízdenky je přes aplikaci nebo web (díky Tipli.cz také s 2 % cashbackem), dostupnými informacemi o odjezdech, zastávkách, sledováním autobusu v pohybu, konečně také pohodlnými autobusy obsluhující trasu. Doporučuji si v každém případě rezervovat sedadlo, protože pak jdete na jistotu a jen vyhodíte člověka, co tam už sedí.

Jen první ranní a poslední Flixbus jezdí přímo na letiště, většinou jede do a z centra Krakova. Časová přesnost zeleného dopravce stojí a padá na průjezdných dálnicích. Nicméně zpoždění byla pro mě vždy relativně vzácná a žádné nebylo fatální.


Jízdenky kupujte v maximálním předstihu, protože při nákupu v CZK je lze 100 % stornovat na kredit ve voucheru a nově také přímo refundovat na peníze. Při nákupu v EUR se storno provádí s poplatkem.

Při příjezdu na Krakow Glowny (vlakové) nebo MDA (autobusové) nádraží (jsou hned u sebe) si nechejte rezervu na nalezení vlaku "SKA" na letiště, protože hlavní nádraží je docela chaotické a pořád plné lidí. Něco jako 20 minut. Kdybyste sprintovali: tak ven z autobusu do směru ze kterého k zastávce přijel, po schodech dolů (podél nefunkčních eskalátorů) rovně do haly a doprava nahoru na nástupiště číslo 3. V přilehlém obchoďáku je nejeden supermarket a koutek s restauracemi. Zdarma záchody jsou v něm ale permanentně plné. Postřeh: alkohol se neprodává v Biedronce a obchodech přímo na stanici (jakékoliv).

Vlak na letiště SKA1 provozují Koleje Małopolskie v pohodlné příměstské jednotce. Jízdenky se kupují od průvodčího i kartou. Ve vlaku je také jízdenkový automat. Dříve byl i na stanici - ale zmizel, na letišti stále je. Od té doby co se dá u průvodčího platit kartou bez přirážky je to docela pohoda. Sleva pro studenty 51 % platí jen tehdy, studujete-li v Polsku a průvodčí to ví.

Tento lokální vlak byl v letech 2019-2020 asi v 50 % výluce autobusy během opravy kolejí. Nechám to tady, kdyby došlo někdy k náhradě. Jestli autobus nebo vlak je uvedeno na odjezdových cedulích. Značení je celkově matoucí a pouze polsky. Náhradní odjezdové stanoviště je venku na autobusové straně nádraží, dole u místních autobusů, mimo střechu a ostrůvky, na straně směrem k cestě. 
 

Další dopravci? Kromě Flixbusu z Ostrava ÚAN jezdí také autobusy Student Agency od bus zastávek před vlakovým nádražím Ostrava-Svinov. Místo není moc dobře označené, ale lze jej najít snadno. Spoj nezastavuje v Katowicích a pocitově je tedy rychlejší. Na palubě je pak k dispozici napodobenina kávy v ceně jízdenky.
 
Mezi Krakovem hl. n. a Českem jezdí také vlaky. Upřímně je nemám rád, protože všechno je s nimi složité. Trvá jim to dlouho a nikdy jsem nechytl nové vagóny. Nákup jízdenek je úplná tragédie.
 
Je zde vlak ČD R 301 Galicja vyjíždějící ze Svinova v 6:00 (2020) u kterého se lze spolehnout na přesnost na odjezdu. Vlak má polskou posádku a lokomotivu, vagóny jsou české kdysi rekonstruované coupé. První třída je taktéž plně kupé, bez zásuvek a s neuzavřeným systémem toalety, jak je v českých vagónech pro PKP standardem. Jízdenku doporučuji koupit v předstihu na e-shopu ČD, dokud je zvýhodněná jako včasná anebo přes web PKP intercity z Chałupki, kam se lze dostat autobusem DPO číslo 52 s procházkou přes pole. Nikoho nebudu nabádat k jízdě na černo v úseku Bohumín-Chałupki (ačkoliv byla kontrola až na polské straně). Je to vlak v mezinárodním tarifu, kde to skřípe s jízdným (jeďte autobusem). Sledujte tváře ostatních cestujících během těchto 10 minut, podle mě nemá nikdo v celém vlaku jízdenku v tomto úseku. Další vlaky které zde jedou jsou mezinárodní rychlíky do/z Grazu přes Vídeň.

Alternativní dopravce pro Krakow-Ostrava je složitá až nemožná věc. Nejjednodušší je, aby vás někdo vyzvednul autem v Katowicích, kam se lze dostat z Krakowa mnoha Flixbusy či hledejte přibližovací autobus na webu e-podroznik.pl. Z Ostravy do Katowic je dálnice zatím zdarma. Na dálnici z Katowic do Krakowa je třeba zaplatit 2x mýtné 10 PLN v jednom směru, a proto se autem vyplatí jet jen pro větší skupinu. Objíždět to obcemi je zase silně zdlouhavé. Spousta kamarádů také parkuje auto na letišti a celý problém článku přeskakuje.
 
Nejdále se dá dostat zpět z letiště do Česka pomocí veřejné dopravy z Katowic do Wodzisław Śląski pomaocí lokálního vlaku a dál už jsem nic nenašel. Nějakým místním vlakem by se dalo dostat do zastávky Chalupki a nebo hledejte spojení do Cieszyna. Případně dejte vědět v komentáři, jestli už něco použitelného jezdí. 

Jestli nestíháte poslední Flixbus okolo 22:40 z letiště, tak rovnou hledejte ubytování. Díval jsem se, že nějaké levné lety přistávají kolem 23 hodin, tak abyste věděli proč jsou levné. Můžete zkusit hledat před halou auta s českými značkami a snažit se připojit třeba za cenu uhrazení mýtného, ale ze zkušenosti to není snadné a ještě se mi nezadařilo.

Jak je to s prvním Flixem? Z Prahy vyjíždí spoj N913, který v Ostravě zastavuje ve 3:30 a má pravidelný příjezd na letiště v 5:50. Stihl jsem z něj pohodlně odlet v 6:50 (gate "close" 6:20). Pravidelně je tento autobus rychlejší než jízdní řád. Dvakrát jsem byl u bezpečnostní prohlídky už  5:30. Jízdenka je levnější na konečnou i když můžete volně vystoupit dříve na letišti. Ráno mezi 6. a 7. hodinou je letiště v Krakově docela plné. Mimo sezónu nebyla i tak skoro žádná fronta a prohlídka nezabrala více než 15 minut. V čase dovolených to může být větší kvapík, ale při dlouhých frontách obsluha spěchající cestující z fronty vytahuje. 

Letiště v Krakově je docela malé (už staví nový terminál) a dokáže být nepříjemně plné. Ceny občerstvení jsou nezajímavé. Nabrat studenou vodu je možné ve stojáncích u stěn bezpečnostní prohlídky. Pořád je to ale do Krakowa z Ostravy blíže než do Prahy a odletá odtud více nízkonákladovek. Specialitou může být Ryanair let mezi KRK a PRG.

Doufám, že tento přehled pomůže některému z cestujících si ujasnit plán cesty. Případně se ptejte v komentářích dole.