Dětská lahvička zežloutla v myčce

Nedávno se mi stalo něco nečekaného s kojeneckou lahvičkou Philips Avent. Mám ji asi měsíc a po nějaké době jsem ji dal opět do myčky, stejně jako předtím (obvykle ji vyplachuji / vyvařuji / myju ručně) na eco program. Tentokrát ale z myčky vyšla žlutá až oranžová. A nejen samotná lahev. Stejně zbarvený byl i silikonový cucák a neprůhledná závitová část. Na první pohled to vypadalo jako obarvení od jídla, ale to jsem rychle vyloučil. Výsledek byl stejný i po druhém cyklu. Internet tvrdí, že silikon se kari nebo rajčaty nezbarví. Tady bylo něco jinak.

Tento článek je napsán AI jako shrnutí mých dotazů při diagnostice popsaného problému. Není ověřen, ale mi se vysvětlení zdá dostatečné věrohodné. Příčina ve zkratce: levné tablety do myčky. 

Když jsem si lahev prohlížel, všiml jsem si, že zbarvení je stejné na třech různých materiálech. To je důležitý signál. Plast, silikon a polyethylenové nebo polyamidové díly reagují na jídlo různě. To ukazuje na chemickou reakci, ne na špínu. Další zajímavost byla, že barva vypadala jinak podle typu světla. V žárovkovém světle byla spíš žlutá, pod LED páskem světle oranžová. Jiný lom světla je typický pro změnu povrchu materiálu.

Zkusil jsem ji dát znovu do myčky se stejnou kapslí beze změny, taktéž umýt ručně, vyvařit, použít citronovou šťávu. Musí tedy jít o chemické zabarvení způsobené mycím prostředkem. A pak mi to došlo: Dříve jsem používal značkové Finish kapsle (z Lidlu), které takový problém nezpůsobily. Tentokrát jsem měl W5 Platinum All‑in‑One z Lidlu. A tady je jádro věci. Tyhle kapsle jsou sice levnější a účinné, ale mají několik vlastností, které jsou pro plastové a silikonové výrobky rizikové. Mají silnější oxidační složku, agresivnější enzymy, optická zjasňovadla a syntetickou parfemaci „fresh“. Navíc se rozpouštějí rychle a prudce. Oba dva typy kapslí jsou tekuté v rozpustném sáčku. Přídavné levné tekuté leštidlo bylo v myčce Bosch nalité stejné, takže tím to nebylo (mám ho nastavené na minimum, protože by mělo být součástí té kapsle, ale bez něj to hlásí varování).

Výsledek je přesně to, co jsem viděl: povrch plastu se mikroskopicky naruší, silikon absorbuje stopové molekuly a optická zjasňovadla se navážou na povrch. Materiál pak začne jinak odrážet světlo a získá žlutý až oranžový nádech. Samotná barva není toxická, ale změna vzhledu znamená, že materiál byl chemicky ovlivněn. Povrch může být poréznější, může se rychleji degradovat a může uvolňovat více látek při zahřátí. U kojeneckých lahví se proto doporučuje výměna při jakékoli změně vzhledu.

Pokud se vám stane něco podobného, "není to vaše chyba". Doporučuje se používat šetrnější kapsle, dávat lahve do horního koše dál od dávkovače a vyhnout se intenzivním programům. A pokud lahev změní barvu, je lepší ji vyměnit.

Dejte mi vědět, pokud se to stalo i vám.

Kolik mobilních dat potřebuji do USA?

Jak říkají odborní konzultanti: to záleží! Jako uživatele evropského neomezeného mobilního datového tarifu mě při cestě do USA zajímalo, jak velký datový balíček si mám zakoupit a od koho. Tenhle návod vlastně platí pro všechny mimoevropské země.

Nejprve od koho: Datové a telefonní plány lze v USA zakoupit fyzicky například v řetězci Target v sekci s elektronikou, nicméně nabídka na místě není nějak výhodnější než online možnosti. Prodejny operátorů jsou pak ještě dražší možností (říkali ve videích). 

Fyzická SIM karta se přikupuje za 5 $ zvlášť - tady mají výhodu majitelé telefonů s podporou eSIM. Někteří virtuální operátoři mají dokonce v balení SIMky 2, kdy si vyberete, který z podkladových operátorů má lepší síť (to je důležité jen pro ty, co zůstávají dlouho na místě) a na ni si pak přidáte plán (který koupíte jako papírovou obálku s kódem). SIMky se musí navíc aktivovat - obvykle procesem ověření emailu přes appku z hotelové WiFi.

Pak už jen potřebujete vědět kolik dat chcete a podle toho si koupit "nabíjecí kartu". Plány za méně než 40 $ a nebo jako pay-as-you-go ale v obchodě fyzicky neseženete (pakliže vůbec existují).

Než se dostanu k hlavnímu, tak ještě odbočka k dostupnosti sítě: před cestou jsem si neuvědomoval, jak moc nepokryté signálem USA jsou. Pokud navíc pojedete jako já road-trip po národních parcích, kde žádný signál není z principu, tak pochopíte, proč Apple a jiné firmy tak tlačí do svých zařízení satelitní komunikaci - prostě ji potřebují. Ve městech a vesnicích signál je, ale mezi nimi ani čárka!

Já jsem zvolil nákup eSimky přes bankovní aplikaci Revolut, protože ji už dlouho používám a tuto možnost jsem tam viděl a chtěl jsem ji vyzkoušet. Přidání do telefonu po kliknutí na nákup bylo velmi snadné. 

Nejprve jsem si zvolil balíček 1 GB na 7 dní za 85 Kč, abych po přistání letadla nebyl úplně bezmocný. Z toho jsem vyčerpal 690 MB za týden. Na dalších 14 dní pobytu jsem si koupil balíček 5 GB na měsíc za 350 Kč, ze kterého jsem spotřeboval 2,70 GB. Takže skoro nic! (běžně přes data protočím 20 GB měsíčně). 

Moje žena, která neřídila a chtěla být více online použila balíčky pro 5+3 GB, které spotřebovala na sítích. Opět docela málo.

Kamarádi si kupovali eSIMku přes Tello, kde dostali 35 GB normální rychlostí a neomezená zpomaleně. K tomu i neomezené SMS a volání za celkových 25 $/měsíc. Nejtěžší bylo údajně to předplatné pak zrušit.

Jak jsem docílil tak malé spotřeby? Přípravou! Mapy jsem si stáhnul přes appku Mapy.cz do offline režimu. Spojené státy Americké jsou jedna země, tudíž i bezplatná varianta pokryje všechno, jen musíte mít v telefonu 35 GB místa nebo správně vybrat státy přes které pojede (v kritickém momentu jsem byl bez signálu kousek za hranicí státu a prostě se s tím nedá nic dělat v ten moment). 

Také jsem si předstahoval Google Mapy do offline podoby. U nich si člověk musí více vyhrát s obdélníčky, ve kterých se bude asi pohybovat. Napadá mě ještě si stáhnout jazyky do překladače. Do letadla se hodil offline obsah na Youtube a Netflix aplikace umí totéž.

Hlavně jsem si v nastavení telefonu zakázal, aby aplikace sociálních sítí používaly mobilní data (Allowed networks for apps / Povolené sítě pro aplikace). Takže jsem měl storíčka a další nesmysly jenom na wifině v hotelu či jinde, což překvapivě nebyl problém najít. Nezapomeňte si na WhatsAppu a Messengeru vypnout automatické stahování médií (tři tečky, dole Uložiště a data, Media auto-download), protože některé skupiny si posílají velké nesmysly jako přílohy.

Pomocníkem byla taky možnost zapnout "Data saver / Spořič dat" který vypne funkce všechny ostatní volby, které by používaly mobilní data.

Hlavní 'žrout' dat bylo detailní hledání v Google mapách, hledání na webu (třeba počasí), pár videohovorů přes WhatsApp a navigace Waze. Jak jsem uvedl výše, konzumace mobilních dat v mém úsporném režimu a s připojováním na WiFi kdy to šlo, byla hluboko pod moje očekávání. 

Podstatný detail: služba eSIM od Revolutu přes 1GLOBAL nemá součástí hlasové a SMS služby. Ukázalo se to jako nevýhodné, když jsme chtěli volat třeba do hotelu nebo místním.

Vlastně se otevírá zajímavá myšlenka. Data přes české operátory v roamingové zóně 3 jsou sice drahá, ale pakliže se umíte zařídit, tak to vlastně nevadí.

Přesvědčete se také, jestli umí váš telefon dvě SIMkarty, respektive eSIMky. Můj Samsung Galaxy S24 používám standardně se dvěmi (pracovní eSIM a fyzická soukromá) a když jsem do přidal ještě cestovní eSIMku a lokální klasickou SIMku, tak to nechtělo všechny kombinace povolit jako aktivní. (občas jsem přihlásil české číslo, jestli se něco důležitého nestalo). Telefon totiž umí současně pouze dvě připojení (nezávisle na tom jestli fyzicky nebo elektronicky). Fyzicky se do telefonu dají dát dvě a nainstalovat až 20 eSIMek.

Snad vám tato moje analýza pomůže i vám se rozhodnout, jaký datový balíček budete potřebovat. Jestli se vám nabídka přes litevskou bankovní aplikaci líbí, pak doporučuji zvolit můj doporučující link:

https://revolut.com/referral/?referral-code=ivozb4m!DEC2-25-AR-H1&geo-redirect

Physical money currency exchange in Finland

I went on a US trip in the summer of 2025. I wanted to have some cash in my hands because you never know what might happen to internet networks or your devices. Cash is king. But how do you get dollars in Finland? I realized that, as with many things in this country, there is a monopoly on currency exchange by Forex. I needed only a little cash, so I wasn’t too worried about the miserable rate, but I was limited by the availability of their offices.

A great alternative is ValuuttaOtto—an ATM specialized in currency exchange from yet another monopolistic provider. Surprisingly, this is a relatively new option that isn’t very well known, but their conversion rate is much better than Forex offices. There was no additional fee for using the machine when using DanskeBank.

What you need to know is to prepare yourself in advance and find the locations of the red Otto machines. The last one on your way out of the Finnish “island” is at Tikkurila railway station, because Vantaa Airport is monopolized by several Forex offices where the conversion rate isn’t as good as from the ATM.

It’s not a robbery like Euronet, but the idea is similar—so get prepared. You can also withdraw money at your destination (though Finnish banks charge an additional non‑EUR exchange fee), or bring euros with you to exchange there, which can also be complicated.

It has become reality that contactless payments are the new standard everywhere nowadays. Be prepared that the US card system is weird and doesn’t always work well (especially with credit/debit selectors). Also, bank conversion rates might be worse than currency exchange offices, especially for larger amounts.

Is it worth dealing with the difference? Most likely not. But if you want my recommendation, get the Revolut banking app with fair currency rates. I’ve been using it for a couple of years already.

Moto navigace nebo tablet s Android Auto / CarPlay?

Již uplynula nějaká doba, co jsem si ke všem ostatním systémům na motorce přidal také Android Auto tablet pro motorky. Celou zimu mě bombardovaly reklamy na Instagramu, že je to nejlepší vynález, ale je tomu tak po vlastní zkušenosti? Tento článek navazuje na mé dřívější pojednání o způsobech navigace na motocyklu.

Záleží jestli máte zkušenost s tímto systémem z auta. Já jsem dříve neměl, ale díky pár novým autům z půjčovny můžu říct, že se systém chová stejně. Jediný rozdíl je, že v autě jsem většinou připojený kabelem a radiomapa je větší.

Ve zkratce: systém je super na kratší cesty třeba po městě, kdy nic nezapínám a nenastavuji, jenom se mi rozsvítí Waze pro všechny případy. Na půldenní vyjížďce používám TomTom a na tabletu jede hudba.

Mám Ottocast Lite C5 SE a předně jsem tomu nevěřil opravdovou vodotěsnost. Vlastně se k tomu stále stavím s despektem a proto mám tablet hned za plexisklem. Zvládl takto krytý hodně dešťů bez újmy (kdysi jsem na řídítcích utopil TomTom 400), ale už se mi taky trochu zamlžil. Akorát na mém místě je docela daleko na ovládání.

Přiznám se, že nastavování navigace je na Android Auto náročnější než na TomTom Rider navigaci, protože je to detailnější. Člověk má tendenci psát cíl a ne zabodávat prst do mapy. O něco hůř se třeba vylučují z cesty dálnice či nezpevněné cesty, ještě navíc za jízdy. 

Na TomTomu se naviguji tak, že si předem uložím oblíbené body na které se naviguji nebo které přidávám do existující trasy. Jednou za čas si pak na počítači uklidím tu změť bodů.

Prostředí Android Auto na takto malém tabletu se hůř ovládá za jízdy v rukavicích, nedejbože mokrých a za deště. Nicméně každý dotykový displej je v obdobných podmínkách náročný na obsluhu. Doufejme, že platforma dostane někdy “moto mód” s velkými tlačítky. Už jsem viděl návody, že má člověk mít magnetický stylus přicvaknutý k nádži.

V čem je Android Auto / Carplay zase lepší než navigace je spojení s telefonem. Na mobilu zapnu na benzínce nastavenou navigaci, hodím ho do kapsy a po připojení pokračuji koukáním na obrazovku na motorce. Absolutně nejlepší je ovládání multimédií. Spotify, Youtube Music, podcastová aplikace, vše funguje. Předtím jsem zapnul playlist a doufal, že vydrží hrát do další zastávky, kdy si sundám rukavice.

Velkou výhodou je, že toto všechno jde dělat i za jízdy. Neříkám, že je to bezpečné - vybírání podcastu žere opravdu hodně pozornosti, kterou je třeba mít na vozovce, ale funkční to je. Odezva zařízení je docela pomalá, ale v reálu je to v použitelné normálně. Trochu jsem se bál, protože v online reklamách je sekání prostředí hodně vidět.

Ještě krátká odbočka: moto tablet nazývá tento produkt jeho výrobce, ale je to "jen" obrazovka pro zrcadlení plochy z telefonu. Opravdoví offroad jezdci myslí tabletem skutečný odolný tablet na kterém jsou nainstalovány profesionální mapy lesů a trailů či dokonce závodní roadbook jak na Dakaru. Tohle nemám, ale klíčové slovo jak to najít je DMD-T865.

Aplikací s podporou tohoto módu zobrazení, není zatím mnoho, ale lepší se to. Kromě běžných známých se mi třeba líbí aplikace mRadio (Český rozhlas). Fajn je MyRadar který umí zobrazit situaci na meteorologických snímcích dešťových přeháněk.

Koukám, že mám na všech fotkách puštěné Mapy.com. Já se do nich koukám, jaké POI jsou okolo cesty než na cestou samotnou. Navíc jsou v telefonu offline a šetří data.

TomTom se dříve uměl spojit s mobilem přes svou aplikaci MyDrive, nicméně to skončilo. Já tu appku pořád mám v telefonu a tam mám starší zážitky. Tomtom systém má přehled o dopravní situaci. Moc mi není zřejmé, kde ta data berou, ale není to úplně marné. Waze je v tomhle asi nejlepší, nicméně na obrazovce může běžet paralelně a navigovat mě na dálniční nájezdy a já to můžu ignorovat, protože mám trasu udělanou tak, jak chci na TomTomu.

V čem se oba systémy shodnou je energetická náročnost. Nemyslím přístroje samotné, ale na připojený mobil. Bezdrátové Android Auto i aplikace MyDrive dokáži vycucnout nabitý akumulátor v telefonu za 3 hodiny. Powerbanka s sebou je nutnost. Datová spotřeba Waze je pro mě pod 200 MB měsíčně.

Nezapomeňte, že když nabíjíte telefon zamčený v topcase je vhodné mít u sebe jiný telefon pro případné zavolání pomoci v nouzi. Nebo také když si chcete něco vyfotit bez vytahování klíčků ze zapalování.

Bezdrátově připojený telefon k budíkům funguje i v okolí cca 4 metrů okolo motorky, ale třeba fotoaparát se znatelně začne sekat. Jak se něco zkazí, restartuje se připojení k obrazovce, naštěstí ne telefon.

Na veteránu je to trochu zrůdnost, ale funguje to také.

Tohle je navíc vetší uhlopříčka než mám já

Nevyřešený problém mám jenom s ovládáním hlasitosti. Když používám helmu s vestavěným headsetem, tak mám tlačítka zvenku přilby, tady se nic neděje. Používám-li však normální bluetooth špunty v městské helmě, tak jediné místo na kontrolu hlasitosti je telefon nebo chytré hodinky a s tím se za jízdy špatně pracuje.

Myslím si, že systém by měl také dostat čas od času aktualizaci. Můj konkrétní build je dva roky starý a kde sehnat nový firmware není úplně zřejmé. Aktualizace by byla z SD karty, která se nachází pod šroubovatelnými dvířky zespodu. Napájecí konektor je 4 pinový konektor do exteriéru, co to je za typ také nevím. Alespoň WiFi jméno a heslo jde změnit.

Jak vidíte systém není úplně všespásný a jednoznačně doporučitelný. Stará generace by mě asi zdrbala, že o tomhle všem motorkaření není, ale stejní lidi jsou ochotni reálně ocenit, jak naše skupina jede plynule, nedíváme se v každé druhé dědině do mapy na autobusové zastávce a že jim najdu benzinku, když signalizují, že už jedou na rezervu. Tak si vyberte.

Problémem těchto hraček je zejména cena. Tablet na motorku objednaný na Temu stojí sice méně než motocyklová navigace, ale ten rozdíl není převažující. Já budu i nadále používat TomTom na navigaci a 'Otto screen' na multimédia, protože to všechno už mám namontované. Rozhodnutí, co si pořídit, nechám na vás. Kdybych neměl prachy, tak držák na telefon od DR2 udělá podobnou službu jako všechny ty mé samostatné obrazovky na řídítkách.

Do budoucna budou asi motorkové tablety získávat na popularitě a obecně se komunita ptá, kdy bude další model TomTom Rider a jaké bude mít funkce.

Co si o tom myslíte sami, či jaké máte zkušenosti?

P. S. ze staršího článku, důležité! Moto kamarádi mají tendence na mě přehazovat agendu s plánováním výletu, což je jiná disciplína než navigování na cestě. Ke všem elektronickým hračkám doporučuji klasickou papírovou mapu, aby u ní mohli všichni s pivem v ruce v hotelové lobby mudrlovat, kam se zítra pojede a kudy.

Přídavky

Tak už mám stejný levný přístroj i v autě. Obrazovka je větší, ale ovládání je stejné. Displej je nekvalitní a především špatně barevný s modrým nádechem. Stejně jako na motorce je nedořešený jas, který není automatický. Ve dne vidím málo a v noci mi to pálí do obličeje i když to manuálně upravím. Ale jinak je to fajn vynález, dokonce jsem odmontoval držák na telefon po 20 letech.

Dále mě rozčiluje, že model do auta se během startování vypne (protože nemá žádný kapacitor), odpojí a občas nepřipojí zpátky. Je pak třeba stáhnout lištu menu v mobilu a připojit k bluetooth zařízení (podržením vypínací ikony nebo přes média).

Dva řidiči?

Tohle jsem zjistil až s autem: Jak mají dva uživatelé jezdit stejným vozidlem, ale aby se připojil jen telefon řidiče? Fakt špatně (navíc když jsou oba dva v autě). Přes tlačítko v levém dolním rohu vyvolám menu a kliknu na exit, pokud se přihlásí špatný telefon. Jako další se připojí ten správný. 

Neoficiální rada je vypnout bluetooth a WiFi na mobilu po změně řidiče. Jestli mají oba dva Android, iOS či mix není podstatné.

Jak natáčet video na motorce

Párkrát jsem v různých komunitách odpovídal na otázku, jak já natáčím na motorce a kterou ideálně levnou 4K kameru vybrat.

Krátká odpověď je, že akční kamery bez obrazové stabilizace a umělého horizontu (tedy ty levnější) mají tak mizerné výstupy, že nemá cenu s nimi nic nahrávat, natož video dále zpracovávat. Nicméně, kdo to nezažije - neuvěří. Tady je příklad mého nekvalitně natočeného videa a tady lepší pro porovnání.

Sám používám GoPro 9, které zmíněné funkce má. Další známé značky jsou DJI či Insta. Používám akční kameru s klasickou čočkou, které vytváří konvenční video. Když neřídím, tak natáčím na mobilní telefon, záznam pak působí různoroději.

Existují také 360° kamery s “kouzelným” odmazáváním tyčky stativu, ale dle zkušeností jiných je práce s těmito typy záznamů složitější, protože je nutné přidat jeden krok zpracování, kterým je volba záběru (teoretická výhoda, praktický opak).

Lze říct, že natáčet je snadné, ale zpracování před zveřejněním je děs, zejména když máte hromadu videa bez myšlenky a předpřipraveného záměru něco sdělit. Nezapomeňte, že doba udržení pozornosti diváka se stále snižuje. Možná bude lepší dělat jenom Tiktoky či Reelsy, ale na to potřebujete točit na výšku (portrét).

Tím se dostáváme k připevnění kamery na motocykl. Mám GoPro namontované přes systém RAM mount. Doporučuji si dát první kuličku na řídítka vedle plexi. Je to lehce nastavovatelné, přístroj je na očích, dá se ovládat za jízdy a zároveň snadno sundat při zastávkách (jen ty RAM držáky samotné sežerou skoro celý rozpočet na tu levnou kameru).

Dneska už mám RAM kuliček po motorce trvale více a přehazuji jen spojku s kamerou. Ovládání řeším přes dálkáč od Telesinu, který mám přichycený na rukavici. Od stejného výrobce mám i krabičku na externí skladování a nabíjení GoPro baterek, doporučuji.

Nahoru helmy jsem si dal originální GoPro přilepovací držák, ale je těžké s ním točit v provozu, protože se musím na křižovatce kolikrát dívat jinam než chci natáčet. Hrudní pás mám také, ale ještě jsem ho nepoužil, trochu se přetlačuje s airbagovou vestou. Držák na bradu helmy mi nedržel na místě. Úplně nejlepší je dát tohle všechno na starost spolujezdci (ale ať to pak také stříhá, viz bod o režisérství).

A už se z toho stává filmová produkce: zbývá aby bylo těch kamer více + na více motorkách + dron a projet zatáčku 15x. Je přece potřeba sdělit tím filmem příběh velkolepého cestovatelského dobrodružství!

Zatím jsem neviděl akční kameru, která by měla nějaké bezdrátové nabíjení (voděodolné), protože správa a přehazování akumulátorů je asi to nejotravnější na moto natáčení.

Dron mám, ale nevozím ho, protože je na motorku velký (video z něj). Existují i malé kapesní. Já natáčím pro radost vyjížďky na moto srazech a přidávat si práci s dronem se mi nechce. Možná až ten správně velký vyhraji někde v tombole…?

Ke GoPro Hero 3+ jsem měl gimbal Feiyu G4S pro víceosou stabilizaci (občas to mají turisté k iPhonům). Jakákoliv hardwarová stabilizace navíc je fajn, ale to co umí GoPro jenom softwarově je neuvěřitelné. Ten můj neměl žádnou ochranu proti vodě, takže se k motorce nehodil.

Tohle bylo všechno jenom o technice, dalším důležitým bodem pro hezké minifilmečky je plánování záběrů. Třeba ve které zatáčce se vyplatí být staticky, kde za jízdy to brát dopředu, kdy mít záběr dozadu a jak to pak smíchat, aby se to střídalo, když točím jenom jednou kamerou. S tím vším není překvapením, že natáčení cesty během delšího výletu je seriózně čas žeroucí aktivita, což vám travel vloggeři a Youtubeři rádi potvrdí.

P.S. je fajn si také nastavit a vyzkoušet celý proces publikace. Mám zpětně pocit, že některá má novější videa trpí na šum z komprese a desynchronizovaného prokládání snímků. A teď nevím jestli je to až z editace v Corel VideoStudio nebo to udělalo zkracování záběrů na telefonu. Točit na společnou maximální kvalitu přístrojů není od věci máte-li s sebou dost paměťových karet (já kopíruji záběry z GoPro na SSD disk pomocí telefonu, ale to s iPhonem to neuděláte).

Hodně zradu! A kdyžtak dejte do komentářů link na své výtvory.

Ooono radar 1700

I spotted an article about another gadget that I don't need yet want. I got a model marked as 1700-OOONO from some unused stocks for nearly no price (compared to shipping costs), but I didn't manage to make it working with the Android nor iOS app. 

My theory is that only models ooono co-driver no1 or ooono co-driver no2 are supported and this my older version is end-of-life by the producer. I contacted the German support, but what I only got was an endless loop of questions about whether I have an up-to-date phone or if I changed the battery.

Long story short: avoid the Ooono model where the gray text in the middle has "O" in blue.

Jedeme přes Via Baltica

Cesta Pobaltím je pro mě klasikou – nejpřímější spojení mezi Finskem a Českem. Dříve to bylo dobrodružství, ale po tolika cestách už na trase nenacházím nic neobvyklého. Přesto tu mám pár tipů pro ty, kteří ji pojedou poprvé.

Na článek navazuje text, jak si užít cestování po Finsku.

Dobrá zpráva: Dálnice přes Polsko je kompletně dostavěná. Jakmile v Ostravě najedete na dálnici, ta vás dovede až k litevským hranicím. Počítejte ale se zdržením okolo Varšavy, zejména ve všední dny, protože zde chybí obchvat. Polské dálnice jsou rušné a náročné – méně zkušený řidič nebo slabší vozidlo tu může mít občas stresíky z ostatních.

Horší zpráva: Momentálně (květen 2025) dálnice končí přímo na litevské hranici, kde probíhá výstavba napojení směrem za Kaunas. 

Nejhorší zpráva: Mezi Kaunasem v Litvě a Tallinnem v Estonsku – tedy přes celé Lotyšsko – není žádná dálnice a ani v dohledné době nebude. Maximální povolená rychlost je 90 km/h a provoz bývá silný. Na této části se nedá nahnat čas, leda že prostě nebudete zastavovat na čurání. Předjíždění je náročné, riskantní a většinou zbytečné.

Volba trasy

Jediné opravdové rozhodnutí vás čeká mezi Kaunasem a Rigou. Můžete jet po hlavní trase na Panevėžys nebo přes Šiauliai s možností zastávky u Hory křížů. Zbytek cesty je v rámci optimální trasy víceméně daný.

Nejslabší je úsek mezi Rigou a Pärnu – prakticky neexistuje alternativa. Na druhou stranu je to hezký kus cesty, zejména pokud si uděláte pauzu na pláži Vitrupe. Zvláštností této části cesty je městečko Salacgrīva, kde už deset let probíhá kyvadlová doprava přes řeku po provizorním mostě, což vždy znamená zdržení.

Krása Pobaltí

Celý článek píšu s ohledem na průjezdní trasu, ale Pobaltí si zaslouží víc než jen projet. Kurská kosa je fascinující místo a východní Lotyšsko má své kouzlo díky své odlehlosti. Velkým plusem je, že se všude domluvíte anglicky či rusky (což je netradiční při porovnání s českým standardem). Ceny jsou rozumné, vše v eurech, a zdejší mentalita spojuje slovanskou pohostinnost se severskou důvěrou.

Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou zajímavé země. Bohužel samotná cesta Via Baltica už tolik ne – je přetížená a pomalá.

Kdy jet?

Trasa je sjízdná celoročně, ale v zimě je tma a sníh, což dělá cestu mnohem únavnější. Shodli jsme se v hospodě, že má smysl jet jen v době, kdy jsou na autě letní pneumatiky – tedy mezi 31. březnem a 30. říjnem, kdy už nejsou povinné zimáky (které máme jenom s hřeby).

Itinerář

Itineráře jsou nastavené pro normální lidi, kteří chtějí v noci spát. Celou trasu jsem odřídil téměř sám, ale střídání je samozřejmě výhodou. Tempo je pohodové, ale v uvedených časových rozmezích není prostor na turistické zastávky.

Cesta tam - na jedno přespání

• 8:30 Ostrava

• 13:00 Warsawa centrum příjezd

• 14:00 Warsawa centrum odjezd

• 15:30 Łomża

• 18:00 Suwałki

• 19:30 Kaunas

• 17:30 státní hranice a posun času na 18:30

• 20:45 Panevėžys příjezd

• 21:45 Panevėžys odjezd

• 23:00 Bauska příjezd

• 10:20 Bauska odjezd

• 12:00 Lido Apelsīns jídlo

• 13:30 SuperAlco

• 14:30 Pärnu

• 16:00 Tallinn příjezd

• 17:30 Tallinn check-in

• 17:45 trajekt boarding

• 18:30 trajekt vyplutí

• 21:20 Helsinki výjezd z lodi

• 21:50 Keimolan portti

• 23:30 Tampere 

Itinerář zpátky - na dvě přespání

• 21:00 Helsinky

• 22:00 trajekt Helsinky vyplutí

• 00:10 Tallinn výjezd z trajektu

• 10:00 odjezd od hotelu v Tallinnu

• 12:00 Pärnu

• 12:30 Rannametsa procházka cca 30 minut

• 14:00 Salacgriva

• 16:00 Lido Apelsīns jídlo

• 19:00 Panevėžys

• 21:00 Kaunas

• 22:00 => 21:00 hranice a posun času

• 22:00 Suwałki příjezd

• 10:00 Suwałki odjezd

• 13:30 Warsawa příjezd

• 15:45 Warszawa odjezd

• 20:00 Ostrava

Tipy pro cestování po Finsku (auto/moto) 2025

Některé otázky se stále opakují a zaslouží si shrnutí. Finsko je krásná země v létě (v brzkém podzimu a pár týdnů v zimě) a je po cestě při klasickém okruhu přes severské země. Tento návod je určen primárně motoristům. Pro výlet bez auta jsem to vymyslel kdysi takto. 

Doprava

Jak jenom nesedět za řidítky / volantem? Potřebujete "jenom" dost času. Finsko je obrovská země a prostě to trvá. Na druhou stranu ujeté kilometry skáčou nahoru mnohem pohodověji než v Česku. 

Do Finska se dostanete buď trajektem z Tallinnu nebo Stockholmu. Jezdí to pár společností skoro ve stejné časy, ceny se posunují v podstatě jen nahoru (berte tuto). Specialitou je trajekt z Travemünde do Helsinek, který je drahý, zato pohodlný.

Dalším trikem jak projet Finsko naskrz bez řízení je použití nočního autovlaku. Je to opět o dost dražší než řídit, ale jde si tím hodně ulehčit v cestě do Švédska / Norska. Tyto vlaky se rovněž dokáží vyprodat.

Hlavní silnice mezi velkými městy jsou vcelku nudné. Jestli si chcete řízení užít musíte jet nějak zig-zag mimo hlavní směr (a pak to trvá ještě déle). Za odměnu získáte dlouhé úseky, kde se dá jet po relativně malé cestě slušnou rychlostí a božsky nerušeně se klikatit od bílé čáry k čáře.

Čím vyšší číslo cesty tím větší zábava (teoreticky). Jakmile má silnice 4 číselný kód tak nikdy nevíte, jestli má asfalt nebo ne. Rychlé šotolinové cesty jsou specialitou severu (začíná to už v Litvě), které si zejména motocyklisté v "adventure" kategorii prostě chtějí užít. Typ cesty nejde snadno zjistit z plánovače: buď používám Google Streetview a nebo to ví tomtom.com. Moc na štěrku neblbněte, protože to docela "klouže". Nenechte se vyprovokovat místními babičkami, které jezdí jak rally mistři, ale jen na té své jedné cestě.

Finové mají hrozné dopravní značení, neznají přednosti v jízdě a vůbec ničemu to nevadí. Je to neuvěřitelné, ale funguje to. Nerozčilujte se, pozorujte a jezděte defenzivně. Řeší se jenom rychlost a parkování ve městech. Tolerance alkoholu je půl promile. Dopravní kontroly jsou extrémně výjimečné zato pokuty "mastné". Jedinou fakt výjimkou je, že cyklista na stezce paralelně s hlavní je taky na hlavní, ale stejně se dává všem přednost kdykoliv.

Cíle

Ve Finsku existuje jedna vstupenka do skoro všech muzeí. Jmenuje se Museokortti a stojí 80 € na rok. Na webu mají pěknou mapku se všemi cíli ze které si jistě vyberete. Já jsem se přistihl, že plánuju tak, abych toho vymetl co nejvíce. Zejména v Helsinkách je návratnost za víkend. Všechna místa mají i jednotlivé vstupné.

Vynechávám z popisu Helsinki, které jsou s autem za trest: parkování je vždy placené nebo na kotouč (jeden tip). Motorku jde nechat v centru i zadarmo. Asi by to vzal na nějaké P+R parkoviště na okraji AB zóny a vrátil se vlakem na 24 hodinovou jízdenku MHD.

Co bych z Finska doporučil:

• Hrady 
• Hämeenlinna
• Turun linna
• Savonlinna
• Raasepori
• Všemuzea
• Vapriikki Tampere
• Národní Kansallismuseo
• Vojenské muzeum 
• Parola Tank
• Hämeenlinna Militaria
• Železniční muzea
• Hyvinkää
• Toijalan Veturimuseo
• víkendová parní úzkokolejka Jokioistenmuseorautatie
• Haapamäki
• tramvajové v Töölö
• Letecké muzeum 
• Jyväskylä
• Vantaa
• Automobilové muzeum 
• Mobilia u Tampere + Vehoniemi
• Uusikaupunki 
• Oulu
• Motocyklové muzeum 
• Lahti
• Vaasa
• Zemědělské muzeum Sarka v Loimaa
• Umění
• Kiasma
• Ateneum
• Muumimaailma v Naantali
• Muzeum mumínků v Tampere
• Zábavní parky
• Linnanmäki, Helsinky
• Powerpark, Kauhava
• Särkänniemi, Tampere

Každé město či oblast má stránky visitXYZ.fi které jsou obvykle anglicky a poskytují tipy na fakt to nejlepší, co tam mají. Finsko není Česko, kde jsou miliony krásných věcí na centimetru čtverečném a tak je tipů rozumné množství a informace jsou kvalitní. Jen to obvykle nebývá první záznam ve vyhledavači.

 

Jestli vám to stále není dost, bezobslužná autopůjčovna nabízí tento výčet tipů. 

Příroda

Za návštěvu stojí národní parky "kansallispuisto" a na protažení při cestování se hodí naučné stezky "luontopolku". Nemá cenu hledat přírodu jinde. Všechny jsou na mapě státní instituce, kde jsou i instrukce jak se chovat, co je k vidění atd.

Existuje mapa s každou stezkou. Jen zazoomujte dostatečně blízko. Mapy.cz poslouží rovněž velmi dobře.

Ohrožení vlkem, medvědem či jiným nebezpečným zvířetem je zanedbatelné. Spíš vás budou štvát komáři od května do půlky července - s tím se nedá nic dělat, magický repelent neexistuje.

Koupání se v jezeře je snad národní sport. Najít místo, kde to jde snadno se dá zadáním hesla "uimaranta" do vyhledavače. Kdo by toužil po moři, tak písečná pláž Yyteri je lepší jak celé Chorvatsko.

Spaní

Spaní v přírodě je možné na základě a Práva každého člověka. Doporučuji být někde poblíž nebo v přístřešku "laavu", kde bývá okolo infrastruktura jako ohniště či kadibudka.

Já třeba nerad stanuji, ale taky nerad moc platím, proto často na cestách spím v chatkách v kempech kam se hodí vlastní spacák a prostěradlo. Síť hotelů existuje, najít vhodné ubytování lze na booking.com, jako kdekoliv jinde.

Jídlo

Tradiční finská kuchyně "koti ruoka" je dostupná třeba v motorestech ABC. Na meníčka "lounas" se tu chodí od 11 a většinou jsou formou bufetu, který lze také chápat jako all-you-can-eat. Běžná cena je okolo 14 EUR a jestli chcete jedno teplé jídlo denně, tak je to ta nejekonomičtější varianta.

Zejména hodně na severu je dostupná specialita "poron käristys", což je sob s bramborobou kaší. Pro milovníky severského "cirkusu" si zajděte do "Viikinkiravintola Harald". A úplně nejlepší jsou dle mého všudypřítomné, levné a sněz-co-zvládneš sushi restaurace.

Pokud chcete zkusit nějaké řetězce, tak naneštěstí skoro všechno je nějaký řetezec, ale z těch, co nejsou jinde: Kotipizza, Hesburger či Friends & Brgrs. Kulturu a autentičnost zažijete nejlépe v nějakém griili kioski, což je "hladové okno", ale s posezením. 

P.S na prodej alkoholu "v restauraci" je potřeba speciální licence a proto ho nemají všude a když jo, tak to stojí majlant. Na veřejných místech byste neměli pít alkohol.

Mentalita

Seveřané nemají rádi interakci, takže pokud to bude možné, tak se vám vyhnou říct, že děláte něco špatně, ale moc dobře to ví a sledují. Náhodné zahájení konverzace však není nemožné, zejména je-li zřejmé, že vámi používaný jazyk není ruština. Diskuse o hokeji určitě není mimo. 

Většina i důležitých pravidel plave v neurčitých hranicích, protože každý tak nějak ví, co je v pořádku a je třeba si důvěřovat. S tím ostře kontrastuje česká specifikace všeho na centimetry a doslovného výkladu. Ostatní lidé se tu respektují, dopřává se jim osobního prostoru a používá se selský rozum.

Skutečné pasti na turisty snad neexistují. Ale nenechte se místními zblbnout, že je Finsko lepší než jiné země. Jestli chcete Finy a způsob života pochopit lépe, doporučuji komiks "Finnish nightmares". Kdysi jsem taky napsal článek o dvojjazyčnosti.

Oblasti

Cestovatelé se často ptají, jak poznat Finsko za pár dnů a odpověď je zhruba stejně blbá jako na "vidět Česko za víkend". Severská země se spíš musí zažít než vidět.

Řešením je vybrat si jen nějakou oblast a ne se nutně hnát za polární kruh. Za mě je všechno důležité jižně od města Jyväskylä. Nejlepší na obecnou poznávačku je trojúhelník Helsinki-Tampere-Turku. Dovolenkový pak okruh může být třeba: 

• Helsinki-Porvoo-Kotka-Puumala-a nejdále Koli.
• Helsinki-Fiskars-Turku-Uusikaupunki-Rauma-Pori
• malý nebo velký okruh přes Turku archipelago (na plánku)
• výlet na Ålandské ostrovy
• po malých východních cestách na motorce

Praktické

Používání hotovosti je velmi neobvyklé, všechno jede na karty. Pokud byste však platili soukromé osobě, tak systém MobilePay turistům nefunguje a je dobré mít ten cash. Spropitné se nikde nedává! Je normální. že každý ze skupiny platí za sebe.

Mobilní data vyřešíte místními neomezenými SIMkami a často jsou neomezené pro celé "nordics". Seženete je ve všudypřítomné síti trafik R-kioski, kam se dá zajít taky na kafe.

Obchody jsou ve městech otevřené i 24/7. Mimo města spolehlivě do 21 i o víkendech a svátcích. Takže panika o proviant není na místě. Alkohol do 8 % se prodává v obchodě od 9 do 21. Větší voltáž jen v obchodech Alko.

Závěrem

Cestovat autenticky po severu je celkem snadné, také díky tomu, že téměř každý umí anglicky. Ani ceny už nejsou co bývaly (jsou o hodně nižší) a zrovna Finsko je v mém pozorování nejlevnější ze severských zemí.

Asi nejtěžší je se vnitřně nastavit na fakt, že asi neuvidíte nic z čeho byste se vyloženě posadili na zadek, funguje to totiž jinak: Je potřeba si užívat krásnou přírodu, ticho, osobní prostor a nedostatek stresu či konfliktů. 

Už jenom pěkný letní slunečný den s příjemnou teplotou je odměnou, když víte, že Finsko je 8 měsíců v roce téměř neobyvatelné a vy máte to štěstí být zde v létě. To jsem vlastně popisoval tady. 

A když už jsem u tipů na další čtení: 

• Jak na finskou saunu ve Finsku
• Jyväskylä, krátké rychlé vyjížďky po finském okolí
• Vaasa, Finsko - kam na výlety
• a nebo je libo motorkářský cestopis?
• Jak se sbalit na motorku na týden
• a nějaké rady na instagramu

Tyto tipy pro vás můžou být užitečné, plánujete-li si "coolcations" tedy dovolenou v létě na chladnějším místě. Zaručené to ovšem není, první polovina července 2025 byla chladná až moc a druhá zase horká až moc. Vlhkost vzduchu je však menší a dostupnost vodních ploch větší, takže se to venku lépe snáší.