Zobrazují se příspěvky se štítkemFinsko. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFinsko. Zobrazit všechny příspěvky

2018-09-17

Finsko, ve stručnosti konec léta

Projekt, na kterém jsem spolupracoval s firmou v rámci školy nebyl plně dokončen, respektive je zde stále prostor pro zlepšování, a tak jsem přijal nabídku na něm dále pracovat po promoci a prázdninách doma...


Česko jsem opustil v posledním srpnovém týdnu, abych první dny strávil v Tampere u Iiris a její mamky. Mimo kontroly probíhající stavby tramvajové trati se mi taky podařilo organizovat nákup a přesun nové pračky a její zapojování. Koupit redukci na vodovodní přípojku je ve finštině (ale i angličtině) docela výzva, nicméně povedlo se a nikoho jsme nevytopili...


Druhá část dobrodružství v Tampere byla spojená s nutností se sbalit, naložit a dopravit do Jyväskyly, kde jsme si měli v posledních předvíkendových hodinách provozu kanceláře vyzvednout klíče od nového ubytování. Byt byl tradičně bez jakéhokoliv nábytku, protože jsem již opustil erasmáckou ubytovnu. Před odjezdem od Iiris bylo potřeba chvíle "rabování" a přemísťování lupu v podobě gauče či jídelního stolu do vypůjčeného vozíku, který byl sice obrovský, ale jeho víko mělo stupňovitě se zužující tvar, které učinilo jeho přiklápění značně dobrodružné až rozčilující.


Cesta proběhla bez problémů, až na závěrečné parkování, neboť vchod do domu byl plný přesunujících se nájemníků, kteří zaparkovali (na Finy netradičně), kdekoliv se dalo, a tak na mě zbylo sice bezpečné, ale trochu vzdálenější místo, na kterém jsem o pár hodin později dostal 60 € pokutu za "parkování" v zákazu stání. Momentálně tuto aféru řeším s místním oddělením Klubu aktivních seniorů, které tyto otravné agenty posílá do ulic. Nicméně jak je na severu zvykem i u okýnka na radnici si můžete stěžovat anglicky, formulář je v angličtině a výsledek je možné sledovat online. Schválně pro porovnání pošlu Iiris řešit protest na Městskou policii v Ostravě...


Další drama nastalo, když jsem si jel na původní místo ubytování vyzvednout své vozidlo, které tam na mě 3 měsíce čekalo a kterému se za tu dobu z neznámých důvodů vybila baterie. Telefonátem na asistenční službu jsem dostal radu, jak správně nastartovat po kabelech, protože mi to předtím nešlo (je potřeba to nechat nějakou chvíli spojené). Po chvilce to chytlo, já přejel ke sloupečku pro zimní vyhřívání a odtud připojil na nabíječku. Vozidlo je tedy zprovozněno a já doufám, že další hovor na asistenčku od ÚAMKu nebude už zase rok potřeba.


Ještě před návratem toho prvního auta i vozíku, se nám podařilo ulovit pracovní stůl na facebookovou inzerci, protože se do auta předtím nevešel. Proč to zmiňuji je drobnost, že český internet je plný služeb typu Bazoš či SBazar, a tak je doma FB Marketplace oblastí pro mladé, na rozdíl od Finů, kteří si jej již značně osvojili, jelikož nemají vhodnou náhradu.

Cestu Jyväskylä-Tampere umím už zpaměti i s místy radarů, na cestu zpátky jsem se rozhodl zkontrolovat stav WRC trati Ouninpohja, která leží velmi po cestě. První fakt: tato cesta byla před letní Rallye Finland docela rozbitá, nicméně už je zase opravená. Místní kamarád posměšně říkal, že v centrálním Finsku se silnice opravují jenom kvůli rally. Druhý fakt: jet "nejnáročnější trať rallye na světě" s prázdným vozíkem je docela blbý nápad, a tak jsem to vzal ještě více kondičně než obvykle. Zpátky jsme pak z ekonomických důvodů použili autobusu, ze kterého to konečně není domů taková strašná štreka.


Po náročném víkendu začal náročný týden, neboť se zde rozběhl akademický rok i se všemi akcemi s tím související. Dále jsem si nechal opravil své jízdní kolo, kterému přeskakovala přehazovačka takovým způsobem, že jsem z toho šílel. Nicméně cena elementárního zásahu byla vysoká, což mě "baví" sledovat v kontrastu s tím, jaké hrozné křápy si za ne až tak levný peníz kupují místní výměnní studenti, kterým podobné lapálie hrozí mnohem dřív než mi po ujetí 4 000 km.


Jelikož z principu své národnosti nemohu vynechat akci, která je pro mě zadarmo, přihlásil jsem se na zdejší Finlandia Marathón, jehož nemalé startovné mi uhradila firma. Trať na 10 km se běžela v deštivém a sychravém pátečním večeru. Stejném jako loni, když tu byli, teď už manželé, Konvičkovi. Výsledek 54:40 splnil má předsevzetí mít čas pod hodinu, neboť jsem neměl ponětí o výsledku, protože 10 km normálně neběhám. Celý víkend jsem pak cítil protesty proti pohybu od svalů na nohou. Za hodinový sportovní výkon nás pak firma odměnila asi 2 hodinovým sezením v sauně přilehlého drahého (normální finská cena) hotelu s plným minibarem. Sportu zdar!



No a o víkendu, když přestalo pršet jsme šli s Iiris zkontrolovat Tomovo oblíbené místo k přespání ve volné přírodě. Úchvatné je především tím, že se na něj jede malým trajektem, který je poháněn lidskou silou, nicméně místo samotné bylo v nádherném podzimním dni přecpáno lidmi. Po drobné turistice naučnou stezkou jsme se ještě vydali zkontrolovat místní letiště, které odpovídá provozem Mošnovu a na kterém jsem z pochopitelných důvodu nikdy nepřistával.



OK, to jen tak, co se tady děje v mezičase.

2018-09-01

Jak se saunouvat ve finské sauně ve Finsku

Článek o tom, jak si užít saunu se chystám napsat už přes rok, nicméně až teď jste se dočkali. Jeho hlavní pointa je přiblížit, jak probíhá saunování ve finské sauně autenticky ve Finsku. V Česku jsem strávil ve výhřevně tohoto typu maximálně několik jednotek hodin, zatímco na severu mám za sebou již desítky hodin a proto bych rád sumarizoval některé zkušenosti, protože zejména se začátkem nového semestru se v saunách na kolejích opět vyrojilo množství nováčků a na kultuře uvnitř sauny se to pozná…


Hned na úvod bych chtěl říct, že jsem nenarazil na internetu na žádný vyloženě špatný článek o tom jak se saunovat v češtině. Většinou pokrývají vše potřebné, možná až zbytečně stresují s některými detaily, ale  principiálně jsou v pořádku. Tím bych také vynechal takové to varování „poraďte se se svým lékařem“, sekce jak se saunovat, aby vám bylo špatně je na konci článku.

Organizace saunování. Proti českému welness stylu, kdy se v sauně, bazénku a vířivce válíme den až dva o víkendu je finské saunování expresní. V podnájmech a na kolejích jsou sauny zapnuté jen po určitý čas a to obvykle ve vyhrazených hodinových blocích, za to v podstatě každý den v týdnu. Saunování je tedy akčnější a většinou je akorát dát si tzv. 3 kolečka tzn. vstupní sprcha, vyhřátí, sprcha, chladnutí venku a ještě dvakrát totéž. Vychází to tak akorát na tu hodinu a je to fajn relaxační, ale nevypadá to jak z hotelového katalogu.

Co s sebou? Protože sauna je ve Finsku v každém druhém domě, pravděpodobně to do ní nemáte daleko. Vzhledem k tomu, že převlékárny jsou mnohdy brouzdaliště, doporučuji nechat doma co nejvíce oblečení. Osvědčilo se mi chodit jen v ručníku a nazouváky s hodinkami a lahví na pití v rukou. Tato konfigurace se mi osvědčila i když přecházím mezi budovami v -20°C, hřeje už jen ten pocit, že za chvíli vám bude více než teplo. Poznámka: chození čerstvým sněhem v přezůvkách už ale příště vynechám, málem mi upadly prsty.



A teď to, co vás všechny zajímá. Finská sauna je přirozeně smíšená a nahatá. Je to dáno historickým vývojem tohoto jediného teplého místa v domě a severskou mentalitou, že jsou si všichni rovni. Veřejné sauny jsou převážně oddělené podle pohlaví a chodí se do nich jen tak bez ručníku i plavek. Smíšenou veřejnou jsem viděl jen v hotelu za polárním kruhem, kde hosté zůstávali ručnících. Jak je to se saunami soukromými záleží na domluvě. Pokud bydlíte na některých kolejích _OAS, pak máte většinou rezervovanou svoji hodinu v sauně a tento problém si vyřešte s osazenstvem. Když budete mít finské kamarády, půjdou nahatí, když budete mít Čechy a Slováky budete ručníkovat a hůř plavkovat, protože pro mnoho lidí je to prostě mentální zábrana a něco hrozně nepřirozeného. Doplněno: ono ani starší Fini občas nejsou tak "hr" a raději uspořádají dvě kola sauny pro muže a ženy zvlášť...


Erasmácké ubytovny ve Finsku jsou vyjímka, mnohdy mají přímo vyhrazené časy pro muže a ženy zvlášť, pak je možnost si za příplatek rezernovat svůj vlastní čas, kdy si to řešte opět po svém. V časech pro pány nebývá problém a kromě pár stydlivých asijatů se jede nahatý styl a nikomu to (po úvodním šoku) nepřijde divné. Zato dámy to mezi sebou podle vyprávění divně hrotí a pokaždé jsou skoro všechny v plavkách a kolikrát ještě přihodí i ručník, neptejte se mě proč to mají tak složité. Plastové plavky v sauně jsou domorodci považovány za nevhodné, protože když se tělo potí, tak je potřeba pot odvádět pryč, jelikož obsahuje tělesné nečistoty, které jinak zůstávají pod plavkami.

Když tedy přijdete do sauny, dáte si první důkladnou/očistnou sprchu, naplníte kyblík horkou vodou a jdete dovnitř. Přes dveře do sauny se chodí jak nejrychleji je možné a ideálně ve větším počtu, aby se zbytečně nevětralo při courání. Poté se usadíte na nekterém ze dvou pater. Důkladnější pravidla říkají, že se na dřevo nesedá přímo, ale podkládá se ručník z hygienických důvodů. Ve veřejných saunách je obvykle před vstupem dovnitř trhací role se speciálními jednorázovými dečkami či jsou někde poskládané. 



Začíná proces zahřívání vzduchu naléváním vody na horké kameny. Podle výkonu topidel se dává pozor, aby se pec nepřelila a příliš nezchladla, ale také aby to přežili saunovaní. Jako lepší se mi zdá cákat tam po troškách, ale pravidelně. Teplota uvnitř je něco mezi 80 – 120°C, dobré jsou teploty pod 100, protože pak se ještě potíte do mokra. Obvykle jsou teploměry rozbité a jede se pocitově. Kdy je dobré brzdit je moment, kdy vám hoří uši. Někdo říká, že optimální je být schopný dýchat nosem, ale u mě to moc nefunguje, protože v ten moment je mi zima. Většina začátečníků lije na pec vědra vody hned od začátku a když už se tam nedá vydržet, tak se utečou chladit. Profesionálové v saunování ze začátku velice decentně přilévají, kdy snad ani není horko a ve chvíli, když už je osazenstvo prohřáté, tak tomu naloží a udělají skutečné peklo.

Další nejčastější otázka je jak dlouho být v sauně. Jen v Česku a Maďarsku jsem viděl v sauně přesýpací orientační hodiny, ale to byla jediná místa, kde jsem viděl odpočet. V sauně se sedí tak dlouho dokud je to příjemné, případně lehoulince přes. To se pozná ták, že už se vám blbě sedí, nemůžete najít pohodlnou pozici – alespoň u mě. Tato doba se liší individuálně podle osoby saunovaného a podle té osoby, která lije vodu na pec. V každé sauně se najde nějaký dobrovolný hasič, který to přehání, nadrhuhou stranu nováčkům je horko příliš brzy. Najděte v partě někoho normálního a pověřte ho/ji přilévací funkcí, respektive jde automaticky o toho, kdo je neblíže k peci. 



Jakmile tedy opustíte saunu přichází rychlosprcha na smytí potu, neměla by to být voda ledová, ale spíše chladnější. Pokud máte k dispozici jezero, obvykle se vybíhá do něj bez sprchy a je to tedy s tím správným šokovým stavem. Ještě poznámka: jezera jsou mělká - neskačte do něj, ale lezte po žebříku. Do hloubky se chodí po molu, které klouže (kromě toho, že slovo molo je finštině vulgarita), upozornění neblokujte schůdky nerozhodností o tom, jestli skutečně vlezete do studené vody a prostě se ponořte. „Pobavilo“ mě za polárním kruhem, kde jsem plaval ve vysekané díře v ledu, když nějaké asiatky převáděly cirkus na žebříku o studené vodě, zatímco já po více než 30 sekundách už pomalu ztrácel vědomí. (poznámka díra v ledu se nedělá v hloubce, to by bylo fakt nebezpečné). 


Pokud nemáte jezero, tak si dejte sprchu a po omytí si ji přepněte na na ledovou. Kupodivu je to mnohem náročnější než skočit do jezera. Mám mnohem raději si vzít ručník a jít schladnout ven. Čím větší zima tím lépe, pokud je sníh, můžete si dát andělíčky, ale šok je stejný jako skok do vody. Venku se tak odbývá ta relaxační část a doplnijí tekutiny. Za ten čas, co chodím do sauny jsem postupně opustil ideu, že správná sauna je ta, kdy si způsobíte teplotní šok. Podstatné je se zahřát a pak důkladně zchladit, příčemž infarkt k otužování nepatří. Způsobit si příkoří ano, ale jen decentní. Když vám začně být zima, je čas pro návrat do sauny. Obykle je dobrá zábava sledovat tváře kolemjdoucích, kteří se v polární bundě klepou zimou, zatímco vy stojíte v žabkách a ručníkem před vchodem do budovy.

Zasedací pořádek v sauně? Do typické sauny na kolejích se vleze 6-7 lidí na horní patro, přičemž na spodním „z profíků“ nikdo není, pokud není nátřesk. Nejteplejší místo je v protějším rohu od pece, kde sedí bohužel obvykle ten nejcitlivější, zatímco matador sedí u pece, kde je největší zima a přilévá vodu, protože se mu zdá, že to ještě není ono. To je prostě nějaká zvrhlá tradice à la Murpyho zákony. Nejideálnější je poloha vleže, ale většinou na to není prostor. Pro rovnoměrné zahřívání je dobré dát si nohy taktéž na horní patro, alespoň v sedě.

Jakmile váš čas vyprší následuje důkladné omytí mýdlem a odchod. Já osobně spojuji odchod „po lehku“ s tou chladnoucí částí a sprchu si dávám až doma, kdy pak rovnou skočím do pyžama. Mezi účinky sauny patří zejména zvýšená ospalost. U mě se vyvinul zajímavý stav, kdy sice nejsem typicky ospalý, ale padá mi únava na oči, že stejně nemůžu koukat na monitor = jdu spát.

Originálně se tvrdí, že dávat si saunu je dobré ze zdravotního hlediska. Odbočka: potvrzuji, dvakrát týdně sauna, každodenní jízda na kole do školy a kondiční běhání i v -15°C a za 3/4 roku jsem nebyl ani jednou nemocný s vyjímkou 14 denního vánočního návratu do Česka. Nevěřil bych, ale fakt to funguje jako prevence. Neoriginálně tvrdím, že sauna je finský prostředek jak ušetřit za přezdaněný alkohol, protože po sauně stačí i jedno dětské pivo (0,3l plechovka) a jste v náladě. 

Říká se, že tradiční finská párty je ta se saunou a pitím, ale nemohu to potvrdit jednak tím, že pak padá únava jít dále někam do klubu a za druhé jsou na akci dámy namalované a přece to nezruinují. Takže velkou párty se saunou jsem zažil jednou, kdy šlo o akci florbalového týmu a ženy nebyly přítomny, Pavel mě ale doplnil, že takovou akci zažil při oslavě léta (Juhannus). Jsou lidé, kteří pijí pivo i přímo v sauně, musí se pít rychle jinak zteplá, a osobně mi to přijde jako nechutnost, navíc to není úplně ono zdravotně, ale nízkoprocentní alkohol se ještě teoreticky dá. Nikoho jsem neviděl pít nic tvrdšího (kromě Pavla na fotách), ale u Rusů bych se nedivil, někteří z nich jsou u saunování fakt divní...



Ještě jsem slíbil, že objasním způsob, jak si udělat saunou špatně. Doporučuji se zejména hodně najíst, to je tutovka. Články píšou něco o 2 hodinách před a po, mě osobně vycházela ještě dobře lehká večeře ukončená 30 minut před saunou a potom se dá najíst opět čehokoliv lehčího téměř hned. Nicméně 3 porce těstovin dožvýkané před pár minutami vám udělají náročné chvíle… Taky je dobré si zapomenout láhev na vodu a tu hodinku to sušit bez pití. Dobré je taky sedět v sauně v horkém koutu po celém dni na lačno, dobře se z toho motá palice. Kombinace sauny a alkoholu jsem už zminoval a ani to nezkoušel. Jo taky je fajn jít do sauny s nějakou začínající rýmičkou a hůř. Ono se to v tom vlhkém parnu fajně šíří a docela dobře to další den poznáte, jestli tam někdo takový byl. Případně je stejně výtečné se jít saunovat nedoléčený, ostatní vám "poděkují".

Aktivity v sauně: mezi evergreen seznamování s Finskem je poklepávání se se jalovcovými větvičkami pro dobré prokrvení. Nevím, ještě jsem to nikho neviděl dělat. Další tradice je přidávání vůní do vody, která se pak lije na žhavé kameny. Zde jedno důrazné varování: používejte jen vůně k tomu určtené, borci tam nalili šampón, který se samozřejmě spálil a sauna byla smradem odstavená týden. Zajímavá vůně kromě lesa či máty je malá trocha piva přidaná do džberu na vodu, ale kdo by to tam lil, když to „pivo“ stálo takové peníze. O tradici grilování párků na kamenech jsem slyšel, ale taktéž jsem neviděl nikoho to dělat, podle některých Finů je to stejně nechutné jako tam být v plavkách. Osobně jsem ještě vymyslel čtení v sauně, když jsem byl sám a abych nemusel trénovat cimrmanovy živé obrazy, tak jsem si s sebou vzal Kindle v nepromokavém pouzdře, překvapivě teplo byl menší problém než pot kapající na displej a to, že jsem se málem připekl, jak mě vzal děj… Stále nejlepším využitím je konverzace s ostatními, finové tak údajně řeší i obchodní záležitosti. Saunovací kultura je ve Finsku ekvivalentem české hospodské-pivní kultury…

Ve Finsku se nejčastěji setkáte s finskou saunou (nečekaně), kdy se lije voda na horké kamery, ale také s kouřovou saunou. Ta je v podstatě sváteční záležitostí někde na chatě, protože příprava trvá dlouho (6-8 hodin). Jde o iglú s principem udírny, kdy se na přímém ohni nahřívají velké kameny, které později sálají teplo. 

Tím jsem zevrubně popsal všechny náležitosti finské sauny ve finsku, které jsem chtěl předat začátečníkům a zájemcům. Můj postoj vychází ze zkušeností, proto se může mírně lišit od akademického pojetí, nicméně věřím, že si v něm každý najde to své.

Suma: ne plavky, s sebou ručník na sezení a druhý na utírání, nazouváky pro chlazení venku, láhev na vodu. Ne na lačno, ne hned po jídle. Uvnitř pomalé prohřívání a pak tak dlouho, jak je vám to příjemné a především odpočívat…

Kam dále? Rozcestník...

2018-07-23

Finnish stereotypes bingo

Finns tend to be strongly proud of their nation and their typical traditions. According to an original czech article about finnish stereotypes (section Proč má každy Fin doma alespoň jedno pruhované tričko) I decided to extend it by few more things, and came up with a game which you can easily play during visitations to finnish houses and families. I have been invited to many places all around Finland, and I realized that it is more or less the same scheme everywhere.


How to play? Make a table with 3x3 fields, and write inside boxes some of the following things. When you enter a house start crossing things which you can find. The person who manages to fill the whole table is winner, and they should go to prepare sauna turn for rest of the players.

Alternatively, you can also take it as a checklist and give points for every tick you had. If you want to evaluate the level of finnishness of a Finn, you can grant also negative points to make comparable rating.

Things to have in finnish house:
  • Sauna
  • Moomin mugs
  • Anything from Marimekko
  • Iittala porcelain
  • Vaze from Alvar Aalto
  • Newspaper Helsingin sanomat
  • Coffee maker for dripped / filtered coffee
  • Orange Fiskars scissors
  • Do not have curtains on their windows
  • Always unlocked doors
  • The house is close to a lake
  • Having also a summer place
  • Having some kind of music instrument
  • Having a plug for car heating

If you are not lucky enough to visit Finnish homes, but you want still play this game, you can! I extended it to a human version, so everything what you should need is a paper, pen and couple of finnish friends.

Features to check (give negative points when they are not )
  • Blonde 
  • Tall
  • Likes sauna 
  • Likes salmiakki
  • Surname ends with -nen 
  • Get easily sunburned 
  • Having a Marimekko bag 
  • Drinks coffee 
  • Has a graduate picture with sailor hat and/or rose 
  • Eats peasoup
  • Doesn’t speak to strangers 
  • Likes swimming in the lake 
  • Likes ryebread
  • Plays discgolf
  • Wears woolen socks instead of slippers 
  • Does icescating
  • Hates swedish
  • Does skiing 
  • Has two middle names 
  • Makes dramatical pauses when they are speaking english
  • Drives Volvo or Toyota car 
  • Following Very Finnish problems on Facebook

So in the end, you can easily classify if person which you are speaking is enough Finn or not which is always „good to know“. Please don’t judge people, but one of my friend got -10 points, so I think she have to return her finnish passport

Article will be updated when I’ll get new ideas, if it’s not enough for you now, continue to this video. If it still not fullfilling for you I can recomend Finnish nightmares series, the issue is that you understood them more and more how you are staying longer in Finland.



2018-06-14

Vztah mezi Finskem a Švédskem v postřezích

Těžko říci, zda-li je v běžné populaci neškodná rivalita mezi těmito severskými zeměni všeobecně známa. Když už je, tak je většinou značně povrchní a i já bych si rád k této otázce přidal několik svým komentářů v rámci severského seriálu.


Nejlepším příkladem, který jsem vymyslel, je na Švédsko-Finsko paralela Česko-Slovensko a proč? Finsko bylo v minulosti součástí Švédska. Všichni Finové umí (nebo by měli umět) Švédsky, nicméně Švédové finštině nerozumí (vím o Češích, kteří mají se slovenštinou problém na úrovni porozumění). Finsko má dva oficiální jazyky, schválně hádejte kolik jich má Švédsko. Švédsko má vlastní měnu, Finsko má Euro. Většinu věcí, které zavedou ve Švédsku přijmou Finové vzápětí také, ale opačně to moc nefunguje, respektive Finsko tak trochu a potichu vzhlíží k (bohatšímu) Švédsku. Švédsko má 10 milionů obyvatel, Finsko 5 miliónů obyvatel. Alkohol je ve Finsku o něco levnější než ve Švédsku. Finsku neustále hrozí, že ho obsadí sousední země z jihu/východu. Finové mají rádi auta švédské výroby.



Profláklým příkladem je také sport, nic neudělá Finům větší radost, než když porazí Švédy a když ne oni, tak alespoň někdo jiný. Zásadním bodem sváru národů je název zařízení k relaxaci pocením. Svět jej všeobecně zná pod jménem sauna, jenom ve švédštině se řekne bastu. Jestli Finsko je a nebo není ve Skandinávii se Švédskem záleží na vašem geografickém vzdělání, protože správně je to Fennoskandinávie, což je spor hodný našeho hrdého zařazení do střední Evropy, zatímco pro zbytek světa jsme Evropou východní.

Doplněk od Tomáše: Jedna podstatná věc je asi taky to, že Švédi jsou (stereo)typicky pohlední, pěkně oblečení, bohatí a samozřejmě se nestydí to ukázat. A to Fini v kombinaci s tím ostatním neodpouští.


A teď trochu vážněji: V současnosti se vede diskuse o potřebnostni povinné švédštiny, protože její uplatnění je mizerné jako u každého člověka, co se učí jazyk, který nepoužívá. To platí zejména v oblastech jako střední Finsko, kde žádní Švédové nejsou. Existuje totiž postřeh, že oba národy umí na velmi dobré úrovni anglicky, kdy jsou si pak mluvčí po "seversku rovni", jelikož nejde o mateřský jazyk ani jedné osoby. Navíc finský akcent je ve švédštině slyšitelný a když přijede Fin do Švédska, tak konverzace po pár slovech přechází do angličtiny, říkali.

No nic, to jen několik mých postřehů a stereotypů na toto téma... Kam dále?

2018-06-12

Travelling Prague - Helsinki some notes

I want to mention few points about traveling by plane between these two cities if someone is going to do this trip for the first time - since I made it that many times that I think I know some details about the route.



Tickets for the plane are mostly not discounted with crazy prices as some other flights (you can flight to Paris or Stockholm from KTW for 10 €) but PRG-HEL is always 50 €+, normally around 65 €.

I believe the boarding in HEL and PRG is possible with the electronic tickets. I am not doing it, but if I recall it is not a problem. In Prague you can print your boarding pass from a self-checkout kiosk if you are flying with ČSA, but not for the flights from Norwegian AND in Helsinki you can print it for Norwegian but not for ČSA.

If you can choose, fly with Norwegian because they have nicer planes. ČSA sometimes uses the older planes of Travel Service which all Czech people are using to reach their summer holidays (as same as Finns go to the Canary Islands).

Warning: if you fly PRG-HEL with the late Norwegian flight which is cheap and arrives around 23:00 you can't manage the connecting train outside Helsinki (for example to Tampere and elsewhere). Instead, you need to pay way too expensive accommodation in Hel or stay on the airport. In that case fly with the earlier ČSA flight. Or there is night ExpressBus connection at least to Jyväskylä. On the way back, HEL-PRG with Norwegian you can easily reach the last RegioJet train to Ostrava and SK. For trains to Brno, you may need to use the earlier ČSA. If you are staying in Prague it is not problem to use any of the connections.



Arriving to Helsinki airport in Vantaa (Terminal 1! with ČSA) is most comfortable with a train. There are two lines (I+P) of commuter trains and it doesn't matter which one you are using. I don't know about the buses going there since I always used a train. If you are traveling from longer distance by train the commuter train is included in price if the destination is Helsinki Airport - you can also add the field "via" Helsinki and go to the city centre in meanwhile - this works only when you are booking the ticket via desktop website VR.fi. If you are arriving by Onnibus to Hel, you need to walk a bit to the railway station + pay the commuter train for 5 €. I have never met any ticket control in commuter trains, but I can't recommend travelling this 20 min without it since the penalty is 80 €.


Arriving to Prague Airport is worse, since people of Prague have been discussing train for many years but for now they have only the overfull bus line 119. Around the year 2050 there could also be a metro (ha-ha). So, you can go with the public transportation to the city centre. Or use the not-that-public-even-it-is bus line AE straight to the train station. It's way more comfortable to reach the centre with AE. It costs some extra money, BUT if you buy and print the ticket via eshop of Czech Railways in advance, you can have it by cheaper price (42 vs 60 CZK – the difference of one beer for Finns). Note: you don't need to book exact time for AE, just day is enough.



So, the bus 119 includes the transfer to metro however, it tends to be full and if you have luggage there are a lot of stairs on your way. How to reach it: From the Terminal 2 Arrivals exit you need to go straight to the first exit and the bus stop is there, slightly on the right side. For the direct bus AE you need to go to another stop. From Arrivals exit go to the left, around the transportation ticket desk and the shop in the direction of Terminal 1. The bus stop is in front of the Terminal 1 entrance. It is maximum of 10 minutes of walking inside the airport, but most likely much less.



Cash or card? Nowadays it doesn't matter. In Finland you don't need cash at all. In Czechia it is 50/50. But traveling from the airport it could be cash-free (however, not free of charge). There is a ticket-desk in the terminal and also a new type of machine where you can buy the ticket with a card. We in Ostrava are using bank-cards as tickets, in Prague they are discussing about this option too.

Luggage: Nowadays (1/2018) is in Helsinki-Vantaa a self drop-off registered baggage desk, which is not nice, because it’s measuring the weight quite accurately. Up to 300g it is not a problem, but if you have more, you cannot discuss about it with the service as on other airports.

Security control: if you come during the busy time, you need to take in account to have around 30 min time for the security check. Service in HEL is more annoying than PRG with their "too much electronics" in the backpack. Somehow, they are still randomly checking me for the drugs, why do I look so suspicious!?

Facilities: on the Prague airport there is a supermarket in the non-secure zone where the prices are normal, what is an advantage if you are traveling from there. I can recommend buying a beer and to drink it before the security control because after that everything will be more relaxed. Also, you can go to the viewing place at Prague. Helsinki-Vantaa airport is less interesting and of course, more expensive. On the other hand, they have sleeping pods in Vantaa (paid). They are on the left side from the security control and the duty-free shop by the end of the corridor. I never used them, since I am always coming to the airport by "last call" and once when I had time, they were full.



What to buy? From Prague definitely alcohol - even Božkov "rum" is the cheapest option (1l for 300 CZK) is quite good deal compared to the Finnish prices (but choose something better), as any other alcohol beverage from there. What food to bring from Czechia? Bread (you should never insult the rye-bread but...), cheese korbáčiky/parenica (pretty Czech things doe), some fancy bakery (kobliha, zbojnický rohlík), I am also buying Fidorka and few more things from the candy bar section, like Orion Kaštany and also a packet of Opavia Piškoty. Talking about the gifts to bring from CZ – I recommend Lázeňské oplatky, and a bottle of Kofola to put to the registered luggage.

I didn't find anything reasonable to buy from the duty free in Helsinki duty free, all of the souvenirs like rye-bread, Salmiakki or Fazer Domino/Doris you can take through security control. Don't forget to smuggle food from a supermarket for your long starving journey.

Water? You can refill your bottle with water in toilets - on both destinations the water is drinkable. There is a normal cold-water source at PRG, especially at Terminal2 / Section C. Helsinki have this annoying automatic sometimes warm pipes, they declare to have also normal pipes but when I met them they were not working. 

There were couple of my notes about travelling between these two places. Good is also Youtube guide for Prague, if you planning to be a tourist there since it's full of traps. I am already sorry for that. If you have any questions, I’ll try to reply to them.

2018-05-20

Erasmus ve Finsku: náklady a ceny

Dneska jsem se rozhodl napsat ten článek, který si chtějí všichni přečíst, ale nikdo ho nenapíše, protože to každý považuje za osobní záležitost. Nicméně, ať jedete připraveni, neboť podle interakcí lidí, které potkávám, tak je tento blog velkým zdrojem informací o Erasmu ve Finsku.





Nejprve příjmy: Školní stipendium máme většinou ve všech školách v ČR stejné, neboť Finsko spadá do nejvyšší kategorie podpory 500 € na měsíc. Tato částka se liší mezi zeměmi EU, Slováci z Košic měli třeba méně, Slováci ze Žiliny stejně, Němci výrazně méně atp, nikdo však nemá stipendium větší, pokud nejde o nějakou podporu z fakulty (díky VŠB FEI). Na Erasmu máte také nárok na ubytovací stipendium i v případě, že na něj běžně nedosáhnete. Stačí podat žádost... 




Připomínám, že stipendium pokrývá dle definice rozdíl mezi životními náklady doma a v cílové zemi, tedy jenom na pokrytí rozdílů. Že to občas někdo udělá za nulu je spíše výhoda a rozhodně není dobré o tom tak přemýšlet. Druhá zajímavost: každý si myslí, že jde o peníze Evropské unie, ale já na své účastnické smlouvě mám, že jde o peníze ze státního rozpočtu ČR, ale logiku zatím jsem nehledal, předpokládám, že se to pak nějak přeúčtovává.





A teď část s náklady. Finsko je "drahá" země, zejména bezprostředně po příjezdu má nováček strašlivé pocity, zejména když utrácí své peníze z brigády, protože stipendium je ještě na cestě. Finsko není drahá země, to jen my máme doma malé příjmy. Je to úžasně nespravedlivé, ale jídlo v supermarketu tady stojí o něco více než v Německu, kde stojí o něco více než u nás. Minimální mzda ve Finsku je +/-1500 € na měsíc, zatímco u nás je asi +/-500 € na měsíc. Toto uvádím proto, abyste o tom správně přemýšleli...


Co je ve Finsku opravdu drahé jsou služby a zboží s vysokým podílem lidské práce. Začíná to u pečiva, přes jídlo v restauraci a končí u holiče. Na druhou stranu globální produkty, které lze převážet kamiony stojí stejně nebo dokonce méně, protože kurz koruny ovlivňuje ceny u nás, takže mobilní telefon mě v přepočtu vyšel o něco levněji ve Finsku než v Česku. To by bylo k otevření stran nákladů.

Pojďme prakticky na mé (chtěl bych říct vaše, ale o nich nic nevím) životní náklady, protože to všechny zajímá. Udělal jsem si nějakou statistiku ze dvou Erasmů tady v různých místech. Jde o čísla, když jsem měl statut studenta, protože ten ovlivňuje zejména nájem. Měsíčně
  • ubytování: 250 € (Jyväskylä), 330 € (Vaasa), 360 € (Kuopio) 
  • potraviny: 80 € 
  • kantýna: 60 € 
  • hospoda: 50 € 
  • sport: 30 € 
  • doprava: 30 € 
  • výlety: 200 € 
  • Suma: 700 €, ale jsou tam ty 200 € výlety, takže 500 €

Komentář: Jenom ubytování dělá zásadní rozdíl, v Jyväskyle je asi nejlevnější ubytování ve Finsku, na druhou stranu je to daleko do školy. Výhodou je, že tuto hodnotu víte předem. Do pojmu hospoda si dávám všechno, co buď souvisí s pivem, náklady na setkání s lidmi v kavárně nebo klasicky se zábavou nočního typu - třeba vstupné do klubu. Sport je taky zajímavé číslo: v podstatě jde o permanentku do posilovny, ale v Jyväskyle máme posilovnu zdarma, ale ta je zase pro mnoho lidí příliš škaredá.


Doprava je takové hausnumero, které zahrnuje odpisy jízdního kola a občasné výlety dálkovým autobusem na vlastní pěst. Pokud nebudete jezdit na kole, litačka/šalinkarta na autobus stojí 50€ na měsíc. Pokud do dopravy počítám i benzín, protože tu mám už i auto, tak jde průměrně o 90 € na měsíc, ale pak se tím zase snižují výlety, proto uvádím to základní číslo.


A teď to nejlepší - výlety. Jednou ze základních myšlenek je nejen přijet studovat, ale v mezičase taky poznávat cizí zemi pomocí cestování. Hromadu výletů lze udělat "nízkonákladově" jenom jet autobusem a vlakem na otočku do nějakého města, ale pak jsou tu výlety organizované, které stojí balík jako Lapland za 500 €, Petrohrad 400 €, plavba Pobaltím atp. Jak tady postupovat je na zvláštní článek, protože záleží na osobních preferencích. Mě to vyšlo průměrně od 200 € měsíčně, tady se dá hodně škrtat v rozpočtu, otázka je, jestli chcete...


Další sekce jsou jednorázová vydání. Zejména na začátku je to síla. Peníze za stipendium ještě nepřišly a vy musíte v červenci (při příjezdu na konci srpna) zaplatit zálohu na ubytování (250 €) a první nájem. Taky si musíte koupit letenku, pojištění a dohromady je to mazec na který je potřeba mít polštář, který se nejpozději v půlce září splaskne. Mějte na to svoje zdroje nebo požádejte rodiče / prarodiče ať vás kryjí. Obecně je dobré mít nějakou dohodu s někým v rodině, že vás zajistí, kdyby se něco nečekaného stalo. Raději to připomínám, znám pár lidí, co jeli že to nějak půjde a pak po "dobré párty" byli na "nudlích s kečupem".


Jednorázově utratíte taky za jízdní kolo, kde existuje několik přístupů k nákupu v závislosti na tom, jak moc toho víte o kolech. Cena kol v srpnu je 60-90 € a platí, že když za křáp, co ani nevypadá hezky natož funguje, dáte hodně, tak o peníze přijdete. Kola se prodávají v prosinci za 30 - 40 €, ale ta hezká to mají vždycky lepší. Když si koupíte křáp co nebrzdí a neřadí a neumíte si to opravit, tak zase budete nadávat a kamarádi vám budou ujíždět. V Jyväskyle je možnost si kolo pronajmout, což mi přijde fajn řešení pro technické ignoranty.


Jako v životě platí, že čím méně zdrojů máte, tím více musíte být opatrní s jejich nakládáním. Proto uvádím tento přehled, díky kterému se dá orientačně připravit. Ptal jsem se pár odjíždějících lidí a sám tak nějak potvrzují, že z vlastních peněz jsem si po jednom semestru sáhl asi na 30 000 - 50 000 Kč úspor, ale ještě jsem neslyšel, že by toho kdokoliv litoval. Pokud vaše vlastní stipendium a peníze nestačí, dá se zažádat u různých nadací, pokud máte přímo sociální nevýhodu, zkuste to i ve škole, protože občas umí s papíry divy a byla by škoda se ochudit o zkušenost z výměnného pobytu.

Disclaimer: uvedená čísla jsou založena na osobní zkušenosti dané mým životním stylem a prioritami a mohou vám vyjít lépe. V rámci uplatnění informatického vzdělání jsem se snažil nezveřejňovat ideální případy a zaokrouhloval jsem nahoru, aby vám to třeba vyšlo lépe a měli jste radost, že jste to vymakali lépe než ten bloger. 

2018-03-12

Kde jsou finské univerzitní restaurace (KELA)

Tento článek vzniká jako rozšíření mého původního článku o stravování a kuchyni ve Finsku. Mé zkušenosti a seznam navštívených míst se rozšířil a byla by škoda jej nechat bez možnosti využitím i někým dalším.

Nejprve však krátký úvod. Nejlepší je využít těchto jídelen, když jste místní student, jen dodávám, že i když nejste, tak je stravování na univerzitách jedno z nejlevnějších a pravděpodobně se vám vyplatí více než klasická restaurace. Více o systému stravování v ukecaném článku.



Pro využití slevy, tedy jídla za 2,60 € namísto 8,5 € je ale potřeba mít kartičku vydanou finskou vzdělávací institucí - na jinou neplatí. Nicméně můžete to zkusit i s českým ISICem, mají tu podobný, ale záleží na obsluze, jestli se bude dívat, protože ji většinou stačí něčím zamávat.

Teď už slíbený seznam míst v aktualizaci 3/2018. Vždy si ověřte, že má skutečně otevřeno - časy se občas mění. Na státní svátky máte většinou smůlu. Pokud není uvedeno jinak, nesmíte si nabírat více druhů jídel bez placení extra. Toto neplatí u příloh, jestli nechápete o čem mluvím, přečtěte si odkazovaný článek. Jídelny se liší v možnosti, zda-li si můžete vzít pro salát zvláštní talíř nebo musíte použít ten hlavní, nemilým trendem se stává politka jednoho talíře z "ekologických důvodů".

 

Helsinki

"Porthania Opettajien ravintola" je klasická stravovna na výhodné pozici při chození po památkách nebo cestování, neboť je asi 10 minut chůzí od hlavního nádraží a asi 5 minut od katedrály. Nemají otevřeno o víkendu, před týden do 16. Osobně je mi nejsympatičtější.

Druhá restaurace "UniCafe Päärakennus" je jen pár kroků vzdálená, kdy z okna můžete koukat na "české tramvaje". Chodím do ní, když mám trochu více času, než se najíst a běžet na vlak.






Třetí restaurace "UniCafe Ylioppilasaukio" je nejblíže hlavnímu nádraží (5 min), je otevřena každý den do 19 hodin a dokonce i o víkendu. Mám ji nejméně rád v celém Finsku, protože si po nabrání příloh musíte říct o hlavní chod obsluze a nikdy nemám dost času se ve frontě rozmyslet co chci. Z logiky věci je porce hlavního chodu určena obsluhou, což je velice netypické. Zajímavost: od nádraží do ní dojdete průchodem pod logem Zetor a je naproti klubu Praha. P.S. hned vedle vlakáče je velká samostatná budova a v ní česká restaurace Vltava, ale smažák v ní nemají...


V Helsinkách jsem hledal i další možnosti jídla a našel vcelku rozumný "fast food" s pizzou, kebabem a dalšími zdravými věcmi, jen pár kroků od autobusové stanici na Kamppi.

 

Espoo

Navštívil jsem restauraci "Dipoli" na Aalto University. Trefil jsem špatný den, jídlo bylo nějaké odbyté, nicméně systém odpovídal zvyklostem.

 

Vaasa

Do mého bývalého univerzitního města se asi při výletování nedostanete, na druhou stranu tu znám nejvíce restaurací, protože jsem na jejich zkoušení měl nejvíce času. Aktualizace: od roku 2016 se situace dost změnila, zejména po změně agentury z Amica na Juvenes.

Nová restaurace vznikla až po mém odjezdu v budově univerzity Novia "Juvenes Aleri". S kartičkou studenta zde nejlevnější porce stojí 0,85€ (mají i standardní za 2,60), což je cena za kterou se běžně prodává jen kelímek kávy. To nejlevnější jídlo má horší pověst nadruhou stranu za ty prachy tady nemáte ani nanuka...  Otevřeno i v sobotu.

Hlavní je Mathilda v kampusu University of Vaasa. Jídlo vydávají do 15. hodiny a poté do 16. dost příšernou pizzu, nicméně lepší než být hlady. Moje nejoblíbenější menza, protože zde byla většinou většina spolužáků a známých tváří. V sousední budově Fabrikki je druhá výdejna, ale ta nestojí za návštěvu.








Cotton Club, soukromý podnik, domorodci říkají, že má lepší jídlo než Mathilda, ale má to háček - není samoobslužná, ale musíte kuchařkám říct, co chcete, což není úplně příjemné, když nevíte, co si objednáváte. Během školního roku jen když mají něco dobrého, během léta však byla jako jediná otevřena.





Serveri na VAMKu patřila mezi mé oblíbené tím, že byla otevřená i v sobotu (už není 2018). Mají zde i masové "speciality" jako třeba řízek, ale dotovaná cena je i tak 4,58€ za porci. Přes léto 2017 ji rekonstruují, tak uvidíme, jak bude vypadat. A protože naproti je Aleri, už nikdy potom jsem v ní nebyl...





Dále se dá najíst i v budově Åbo Academy, či si dát polévku v kavárně Oskar v knihovně Tritonia.

 

Tampere

Zde si doporučuji zajít do restaurace "Sodexo Ravintola Linna" za vlakovou stanicí a přes cestu byla také univerzitní restaurace Minerva nebo Juvenes Café Pinni. Je to chvíle chůze, ale stojí to za to.

V Tampere jsem také jedl v hlavní restauraci Reaktori tamější technické univerzity. Má to háček v tom, že při běžné turistice je výrazně stranou ve čtvrti Hervanta. Jídlo bylo i v sobotu!



V Tampere jsem jedl také na TAMKu, v restauraci "Campusravita", kam jsem se zastavil cestou okolo autem, opět není vůbec po ruce pro běžného návštěvníka města. 

NEPLATÍ, zrušeno! Co je bomba o které málokdo ví, je restaurace "Juvenes Ravintola Ziberia" kousek od hlavního náměstí v budově Finlayson. Je to normální restaurace, ale lze tam uplatnit studentskou slevu. Vřele doporučuji!

 

Jyväskylä

Mé druhé město, kde jste trávil hodně času, kam tedy zajít? Specialitou Jyväskyly jsou dlouhé časy otevření, denně do 16-18 hodin není problém. Superspecialitou jsou otevíračky v sobotu i neděli.

Nejblíže do centra je restaurace "JAMK Dynamo" o které mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Dobrá je, že je zde možnost míchat hlavní chody, tedy fungovat v režimu klasického bufetu včetně polévky (tady se to nevím proč nejmenuje švédský sůl), respektive na tác se vleze velký talíř, malý na salát, miska s polévkou a sklenice s vodou a džusem - to je můj rekord ve Finsku. Špatná je, že agentura Sodexo vaří amarouny. Jídlo pouze v pracovní den. Druhá a větší pobočka je v hlavním kampusu na Rajakatu.

V přijatelné vzdálenosti s vycházkou u jezera je restaurace Piato, kde se dá najíst se i v sobotu do 15:00. Jídlo standardní s prostornou jídelnou.



Mezi mé oblíbené patří restaurace v hlavním kampusu JYU i když nesmíte míchat pokrmy a vše musí na jeden talíř. Ve službě je Semma, dříve to bylo Sonatti. Nejblíže do města je Libri, přes kopec pak Ilokivi a kousek od něj Lozzi. Lozzi má otevřeno i v sobotu do 17 a v neděli do 16, což je obrovská vyjímka z finských pravidel. Nemůžu si to vynachválit. Dále od centra je pak nové (2018) místo Rentukka, taktéž je otevřena i v neděli.

 

Turku

Zde jsem se asi nejvíce nahledal, kde se restaurace Brygge nachází. Je vzdálenější od centra i když chůzí dosažitelná. Vaří tam dobře, místa je dost a vzhledem k tomu, že jsem tam byl ve všední den, tak i s druhou návštěvou na večeři.







Podruhé jsem byl v Turku v restauraci Delica. Není moc po ruce, ale pokud jedete z letiště, tak zakoupený lístek na MHD má jen časové omezení a s přestupem se tam dá v pohodě dojet a také odjet.

Při cestování ve spěchu je přes cestu od autobusového nádraží Mc'Donalds, kde se dá cheeseburgerem za 1€ zahnat okamžitý hlad.

 

Oulu

Na univerzitu v tomto severním městě jsem se dostal při výletu do Laplandu. Při běžné návštěvě města je restaurace Central Station nepoužitelně daleko. Jídlo měla dobré i když univerzita jako taková není moc útulná.





Alternativou na oběd z jiného výletu do Oulu by mohla být palačinko-omeletárna Pannukakkutalo Renesans, která se nachází jen pár kroků od tamější dominanty sochy policisty. Jídlo zde není dotované, ale lze ochutnat palačinku se sobím masem a další docela chutné varianty.






Rovaniemi

Restauraci Petronella navštívil Pavel ...jen dodám, že je to krásné prostředí, hned vedle je místnost, která původně byla knihovna ale už je spíše jako chill out místnost, kde jsem si dobil NTB a mobil a strávil tam déšť venku a díky WiFi i chvíli pracoval. Je to od centra trochu dále, ale za tu cestu jsem nelitoval a procházka je pěkná

 

Fast food

Domácí řetězec je Hesburger - podobný Burger Kingu či McDonalds, protože je alespoň trochu jiný než zbytek globálních řetězců, tak je mi nejsympatičtější. Nicméně základní cheesburger stojí 2,60€, což se mi zdá přehnané.
Takže na rychlou levnou svačinu do McDonalds na cheesburger, který stojí vždycky 1€. Když se nad tím zamyslíte je to extrémně nefér, protože u nás taky stojí 1€. Specialitou finských mekáčů je McVegan s nějakým měkkým "masem" z "mletých pilin a sóji". Zkoušel jsem a neoslovil mě, nicméně u místních má úspěch.

Street food alias hladová okna jsou problém, zejména proto, že stojí příšerné peníze. Vyprošťovák po cestě "z chlastačky" začíná na 6 €, ale spíš více...

 

Obecný tip

Jak najít jinou restauraci? Jde to celkem snadno, výhodou je použít místního jazyka. Do Googlu zadávám: město + yliopiston ravintolat

 

Závěr

Jak z příspěvku vyplynulo, stravování na univerzitách jsem pojal jako sport a baví mě navštěvovat nová místa zejména při cestování. Snažím se tak využít možnosti, které mi poskytuje místní statut studenta. 

Ten rozdíl v komfortu je dramatický proti našemu systému v Česku, kdy lze využívat jen svou vlastní vysokoškolskou menzu a uzavřený systém platby za jídlo. Taktéž kvalita nebo alespoň styl jídla je taktéž značně odlišný. Nekonečným zdrojem radosti je samoobslužný systém, kdy lze talíře pořádně zatížit.

Další doplnění přidávám postupně.