Zobrazují se příspěvky se štítkemFinsko. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFinsko. Zobrazit všechny příspěvky

2018-06-14

Vztah mezi Finskem a Švédskem v postřezích

Těžko říci, zda-li je v běžné populaci neškodná rivalita mezi těmito severskými zeměni všeobecně známa. Když už je, tak je většinou značně povrchní a i já bych si rád k této otázce přidal několik svým komentářů v rámci severského seriálu.


Nejlepším příkladem, který jsem vymyslel, je na Švédsko-Finsko paralela Česko-Slovensko a proč? Finsko bylo v minulosti součástí Švédska. Všichni Finové umí (nebo by měli umět) Švédsky, nicméně Švédové finštině nerozumí (vím o Češích, kteří mají se slovenštinou problém na úrovni porozumění). Finsko má dva oficiální jazyky, schválně hádejte kolik jich má Švédsko. Švédsko má vlastní měnu, Finsko má Euro. Většinu věcí, které zavedou ve Švédsku přijmou Finové vzápětí také, ale opačně to moc nefunguje, respektive Finsko tak trochu a potichu vzhlíží k (bohatšímu) Švédsku. Švédsko má 10 milionů obyvatel, Finsko 5 miliónů obyvatel. Alkohol je ve Finsku o něco levnější než ve Švédsku. Finsku neustále hrozí, že ho obsadí sousední země z jihu/východu. Finové mají rádi auta švédské výroby.



Profláklým příkladem je také sport, nic neudělá Finům větší radost, než když porazí Švédy a když ne oni, tak alespoň někdo jiný. Zásadním bodem sváru národů je název zařízení k relaxaci pocením. Svět jej všeobecně zná pod jménem sauna, jenom ve švédštině se řekne bastu. Jestli Finsko je a nebo není ve Skandinávii se Švédskem záleží na vašem geografickém vzdělání, protože správně je to Fennoskandinávie, což je spor hodný našeho hrdého zařazení do střední Evropy, zatímco pro zbytek světa jsme Evropou východní.

Doplněk od Tomáše: Jedna podstatná věc je asi taky to, že Švédi jsou (stereo)typicky pohlední, pěkně oblečení, bohatí a samozřejmě se nestydí to ukázat. A to Fini v kombinaci s tím ostatním neodpouští.


A teď trochu vážněji: V současnosti se vede diskuse o potřebnostni povinné švédštiny, protože její uplatnění je mizerné jako u každého člověka, co se učí jazyk, který nepoužívá. To platí zejména v oblastech jako střední Finsko, kde žádní Švédové nejsou. Existuje totiž postřeh, že oba národy umí na velmi dobré úrovni anglicky, kdy jsou si pak mluvčí po "seversku rovni", jelikož nejde o mateřský jazyk ani jedné osoby. Navíc finský akcent je ve švédštině slyšitelný a když přijede Fin do Švédska, tak konverzace po pár slovech přechází do angličtiny, říkali.

No nic, to jen několik mých postřehů a stereotypů na toto téma... Kam dále?

2018-06-12

Travelling Prague - Helsinki some notes

I want to mention few points about traveling by plane between these two cities if someone is going to do this trip for the first time - since I made it that many times that I think I know some details about the route.



Tickets for the plane are mostly not discounted with crazy prices as some other flights (you can flight to Paris or Stockholm from KTW for 10 €) but PRG-HEL is always 50 €+, normally around 65 €.

I believe the boarding in HEL and PRG is possible with the electronic tickets. I am not doing it, but if I recall it is not a problem. In Prague you can print your boarding pass from a self-checkout kiosk if you are flying with ČSA, but not for the flights from Norwegian AND in Helsinki you can print it for Norwegian but not for ČSA.

If you can choose, fly with Norwegian because they have nicer planes. ČSA sometimes uses the older planes of Travel Service which all Czech people are using to reach their summer holidays (as same as Finns go to the Canary Islands).

Warning: if you fly PRG-HEL with the late Norwegian flight which is cheap and arrives around 23:00 you can't manage the connecting train outside Helsinki (for example to Tampere and elsewhere). Instead, you need to pay way too expensive accommodation in Hel or stay on the airport. In that case fly with the earlier ČSA flight. Or there is night ExpressBus connection at least to Jyväskylä. On the way back, HEL-PRG with Norwegian you can easily reach the last RegioJet train to Ostrava and SK. For trains to Brno, you may need to use the earlier ČSA. If you are staying in Prague it is not problem to use any of the connections.



Arriving to Helsinki airport in Vantaa is most comfortable with a train. There are two lines (I+P) of commuter trains and it doesn't matter which one you are using. I don't know about the buses going there since I always used a train. If you are traveling from longer distance by train the commuter train is included in price if the destination is Helsinki Airport - you can also add the field "via" Helsinki and go to the city centre in meanwhile - this works only when you are booking the ticket via desktop website VR.fi. If you are arriving by Onnibus to Hel, you need to walk a bit to the railway station + pay the commuter train for 5 €. I have never met any ticket control in commuter trains, but I can't recommend travelling this 20 min without it since the penalty is 80 €.


Arriving to Prague Airport is worse, since people of Prague have been discussing train for many years but for now they have only the overfull bus line 119. Around the year 2050 there could also be a metro (ha-ha). So, you can go with the public transportation to the city centre. Or use the not-that-public-even-it-is bus line AE straight to the train station. It's way more comfortable to reach the centre with AE. It costs some extra money, BUT if you buy and print the ticket via eshop of Czech Railways in advance, you can have it by cheaper price (42 vs 60 CZK – the difference of one beer for Finns). Note: you don't need to book exact time for AE, just day is enough.



So, the bus 119 includes the transfer to metro however, it tends to be full and if you have luggage there are a lot of stairs on your way. How to reach it: From the Terminal 2 Arrivals exit you need to go straight to the first exit and the bus stop is there, slightly on the right side. For the direct bus AE you need to go to another stop. From Arrivals exit go to the left, around the transportation ticket desk and the shop in the direction of Terminal 1. The bus stop is in front of the Terminal 1 entrance. It is maximum of 10 minutes of walking inside the airport, but most likely much less.



Cash or card? Nowadays it doesn't matter. In Finland you don't need cash at all. In Czechia it is 50/50. But traveling from the airport it could be cash-free (however, not free of charge). There is a ticket-desk in the terminal and also a new type of machine where you can buy the ticket with a card. We in Ostrava are using bank-cards as tickets, in Prague they are discussing about this option too.

Luggage: Nowadays (1/2018) is in Helsinki-Vantaa a self drop-off registered baggage desk, which is not nice, because it’s measuring the weight quite accurately. Up to 300g it is not a problem, but if you have more, you cannot discuss about it with the service as on other airports.

Security control: if you come during the busy time, you need to take in account to have around 30 min time for the security check. Service in HEL is more annoying than PRG with their "too much electronics" in the backpack. Somehow, they are still randomly checking me for the drugs, why do I look so suspicious!?

Facilities: on the Prague airport there is a supermarket in the non-secure zone where the prices are normal, what is an advantage if you are traveling from there. I can recommend buying a beer and to drink it before the security control because after that everything will be more relaxed. Also, you can go to the viewing place at Prague. Helsinki-Vantaa airport is less interesting and of course, more expensive. On the other hand, they have sleeping pods in Vantaa (paid). They are on the left side from the security control and the duty-free shop by the end of the corridor. I never used them, since I am always coming to the airport by "last call" and once when I had time, they were full.



What to buy? From Prague definitely alcohol - even Božkov "rum" is the cheapest option (1l for 300 CZK) is quite good deal compared to the Finnish prices (but choose something better), as any other alcohol beverage from there. What food to bring from Czechia? Bread (you should never insult the rye-bread but...), cheese korbáčiky/parenica (pretty Czech things doe), some fancy bakery (kobliha, zbojnický rohlík), I am also buying Fidorka and few more things from the candy bar section, like Orion Kaštany and also a packet of Opavia Piškoty. Talking about the gifts to bring from CZ – I recommend Lázeňské oplatky, and a bottle of Kofola to put to the registered luggage.

I didn't find anything reasonable to buy from the duty free in Helsinki duty free, all of the souvenirs like rye-bread, Salmiakki or Fazer Domino/Doris you can take through security control. Don't forget to smuggle food from a supermarket for your long starving journey.

Water? You can refill your bottle with water in toilets - on both destinations the water is drinkable. There is a normal cold-water source at PRG, especially at Terminal2 / Section C. Helsinki have this annoying automatic sometimes warm pipes, they declare to have also normal pipes but when I met them they were not working. 

There were couple of my notes about travelling between these two places. Good is also Youtube guide for Prague, if you planning to be a tourist there since it's full of traps. I am already sorry for that. If you have any questions, I’ll try to reply to them.

2018-05-20

Erasmus ve Finsku: náklady a ceny

Dneska jsem se rozhodl napsat ten článek, který si chtějí všichni přečíst, ale nikdo ho nenapíše, protože to každý považuje za osobní záležitost. Nicméně, ať jedete připraveni, neboť podle interakcí lidí, které potkávám, tak je tento blog velkým zdrojem informací o Erasmu ve Finsku.





Nejprve příjmy: Školní stipendium máme většinou ve všech školách v ČR stejné, neboť Finsko spadá do nejvyšší kategorie podpory 500 € na měsíc. Tato částka se liší mezi zeměmi EU, Slováci z Košic měli třeba méně, Slováci ze Žiliny stejně, Němci výrazně méně atp, nikdo však nemá stipendium větší, pokud nejde o nějakou podporu z fakulty (díky VŠB FEI). Na Erasmu máte také nárok na ubytovací stipendium i v případě, že na něj běžně nedosáhnete. Stačí podat žádost... 




Připomínám, že stipendium pokrývá dle definice rozdíl mezi životními náklady doma a v cílové zemi, tedy jenom na pokrytí rozdílů. Že to občas někdo udělá za nulu je spíše výhoda a rozhodně není dobré o tom tak přemýšlet. Druhá zajímavost: každý si myslí, že jde o peníze Evropské unie, ale já na své účastnické smlouvě mám, že jde o peníze ze státního rozpočtu ČR, ale logiku zatím jsem nehledal, předpokládám, že se to pak nějak přeúčtovává.





A teď část s náklady. Finsko je "drahá" země, zejména bezprostředně po příjezdu má nováček strašlivé pocity, zejména když utrácí své peníze z brigády, protože stipendium je ještě na cestě. Finsko není drahá země, to jen my máme doma malé příjmy. Je to úžasně nespravedlivé, ale jídlo v supermarketu tady stojí o něco více než v Německu, kde stojí o něco více než u nás. Minimální mzda ve Finsku je +/-1500 € na měsíc, zatímco u nás je asi +/-500 € na měsíc. Toto uvádím proto, abyste o tom správně přemýšleli...


Co je ve Finsku opravdu drahé jsou služby a zboží s vysokým podílem lidské práce. Začíná to u pečiva, přes jídlo v restauraci a končí u holiče. Na druhou stranu globální produkty, které lze převážet kamiony stojí stejně nebo dokonce méně, protože kurz koruny ovlivňuje ceny u nás, takže mobilní telefon mě v přepočtu vyšel o něco levněji ve Finsku než v Česku. To by bylo k otevření stran nákladů.

Pojďme prakticky na mé (chtěl bych říct vaše, ale o nich nic nevím) životní náklady, protože to všechny zajímá. Udělal jsem si nějakou statistiku ze dvou Erasmů tady v různých místech. Jde o čísla, když jsem měl statut studenta, protože ten ovlivňuje zejména nájem. Měsíčně
  • ubytování: 250 € (Jyväskylä), 330 € (Vaasa), 360 € (Kuopio) 
  • potraviny: 80 € 
  • kantýna: 60 € 
  • hospoda: 50 € 
  • sport: 30 € 
  • doprava: 30 € 
  • výlety: 200 € 
  • Suma: 700 €, ale jsou tam ty 200 € výlety, takže 500 €

Komentář: Jenom ubytování dělá zásadní rozdíl, v Jyväskyle je asi nejlevnější ubytování ve Finsku, na druhou stranu je to daleko do školy. Výhodou je, že tuto hodnotu víte předem. Do pojmu hospoda si dávám všechno, co buď souvisí s pivem, náklady na setkání s lidmi v kavárně nebo klasicky se zábavou nočního typu - třeba vstupné do klubu. Sport je taky zajímavé číslo: v podstatě jde o permanentku do posilovny, ale v Jyväskyle máme posilovnu zdarma, ale ta je zase pro mnoho lidí příliš škaredá.


Doprava je takové hausnumero, které zahrnuje odpisy jízdního kola a občasné výlety dálkovým autobusem na vlastní pěst. Pokud nebudete jezdit na kole, litačka/šalinkarta na autobus stojí 50€ na měsíc. Pokud do dopravy počítám i benzín, protože tu mám už i auto, tak jde průměrně o 90 € na měsíc, ale pak se tím zase snižují výlety, proto uvádím to základní číslo.


A teď to nejlepší - výlety. Jednou ze základních myšlenek je nejen přijet studovat, ale v mezičase taky poznávat cizí zemi pomocí cestování. Hromadu výletů lze udělat "nízkonákladově" jenom jet autobusem a vlakem na otočku do nějakého města, ale pak jsou tu výlety organizované, které stojí balík jako Lapland za 500 €, Petrohrad 400 €, plavba Pobaltím atp. Jak tady postupovat je na zvláštní článek, protože záleží na osobních preferencích. Mě to vyšlo průměrně od 200 € měsíčně, tady se dá hodně škrtat v rozpočtu, otázka je, jestli chcete...


Další sekce jsou jednorázová vydání. Zejména na začátku je to síla. Peníze za stipendium ještě nepřišly a vy musíte v červenci (při příjezdu na konci srpna) zaplatit zálohu na ubytování (250 €) a první nájem. Taky si musíte koupit letenku, pojištění a dohromady je to mazec na který je potřeba mít polštář, který se nejpozději v půlce září splaskne. Mějte na to svoje zdroje nebo požádejte rodiče / prarodiče ať vás kryjí. Obecně je dobré mít nějakou dohodu s někým v rodině, že vás zajistí, kdyby se něco nečekaného stalo. Raději to připomínám, znám pár lidí, co jeli že to nějak půjde a pak po "dobré párty" byli na "nudlích s kečupem".


Jednorázově utratíte taky za jízdní kolo, kde existuje několik přístupů k nákupu v závislosti na tom, jak moc toho víte o kolech. Cena kol v srpnu je 60-90 € a platí, že když za křáp, co ani nevypadá hezky natož funguje, dáte hodně, tak o peníze přijdete. Kola se prodávají v prosinci za 30 - 40 €, ale ta hezká to mají vždycky lepší. Když si koupíte křáp co nebrzdí a neřadí a neumíte si to opravit, tak zase budete nadávat a kamarádi vám budou ujíždět. V Jyväskyle je možnost si kolo pronajmout, což mi přijde fajn řešení pro technické ignoranty.


Jako v životě platí, že čím méně zdrojů máte, tím více musíte být opatrní s jejich nakládáním. Proto uvádím tento přehled, díky kterému se dá orientačně připravit. Ptal jsem se pár odjíždějících lidí a sám tak nějak potvrzují, že z vlastních peněz jsem si po jednom semestru sáhl asi na 30 000 - 50 000 Kč úspor, ale ještě jsem neslyšel, že by toho kdokoliv litoval. Pokud vaše vlastní stipendium a peníze nestačí, dá se zažádat u různých nadací, pokud máte přímo sociální nevýhodu, zkuste to i ve škole, protože občas umí s papíry divy a byla by škoda se ochudit o zkušenost z výměnného pobytu.

Disclaimer: uvedená čísla jsou založena na osobní zkušenosti dané mým životním stylem a prioritami a mohou vám vyjít lépe. V rámci uplatnění informatického vzdělání jsem se snažil nezveřejňovat ideální případy a zaokrouhloval jsem nahoru, aby vám to třeba vyšlo lépe a měli jste radost, že jste to vymakali lépe než ten bloger. 

2018-03-12

Kde jsou finské univerzitní restaurace (KELA)

Tento článek vzniká jako rozšíření mého původního článku o stravování a kuchyni ve Finsku. Mé zkušenosti a seznam navštívených míst se rozšířil a byla by škoda jej nechat bez možnosti využitím i někým dalším.

Nejprve však krátký úvod. Nejlepší je využít těchto jídelen, když jste místní student, jen dodávám, že i když nejste, tak je stravování na univerzitách jedno z nejlevnějších a pravděpodobně se vám vyplatí více než klasická restaurace. Více o systému stravování v ukecaném článku.



Pro využití slevy, tedy jídla za 2,60 € namísto 8,5 € je ale potřeba mít kartičku vydanou finskou vzdělávací institucí - na jinou neplatí. Nicméně můžete to zkusit i s českým ISICem, mají tu podobný, ale záleží na obsluze, jestli se bude dívat, protože ji většinou stačí něčím zamávat.

Teď už slíbený seznam míst v aktualizaci 3/2018. Vždy si ověřte, že má skutečně otevřeno - časy se občas mění. Na státní svátky máte většinou smůlu. Pokud není uvedeno jinak, nesmíte si nabírat více druhů jídel bez placení extra. Toto neplatí u příloh, jestli nechápete o čem mluvím, přečtěte si odkazovaný článek. Jídelny se liší v možnosti, zda-li si můžete vzít pro salát zvláštní talíř nebo musíte použít ten hlavní, nemilým trendem se stává politka jednoho talíře z "ekologických důvodů".

 

Helsinki

"Porthania Opettajien ravintola" je klasická stravovna na výhodné pozici při chození po památkách nebo cestování, neboť je asi 10 minut chůzí od hlavního nádraží a asi 5 minut od katedrály. Nemají otevřeno o víkendu, před týden do 16. Osobně je mi nejsympatičtější.

Druhá restaurace "UniCafe Päärakennus" je jen pár kroků vzdálená, kdy z okna můžete koukat na "české tramvaje". Chodím do ní, když mám trochu více času, než se najíst a běžet na vlak.






Třetí restaurace "UniCafe Ylioppilasaukio" je nejblíže hlavnímu nádraží (5 min), je otevřena každý den do 19 hodin a dokonce i o víkendu. Mám ji nejméně rád v celém Finsku, protože si po nabrání příloh musíte říct o hlavní chod a nikdy nemám dost času se ve frontě rozmyslet co chci. Z logiky věci je porce hlavního chodu určena obsluhou, což je velice netypické. Zajímavost: od nádraží do ní dojdete průchodem pod logem Zetor.

V Helsinkách jsem hledal i další možnosti jídla a našel vcelku rozumný "fast food" s pizzou, kebabem a dalšími zdravými věcmi, jen pár kroků od autobusové stanici na Kamppi.

 

Espoo

Navštívil jsem restauraci "Dipoli" na Aalto University. Trefil jsem špatný den, jídlo bylo nějaké odbyté, nicméně systém odpovídal zvyklostem.

 

Vaasa

Do mého bývalého univerzitního města se asi při výletování nedostanete, na druhou stranu tu znám nejvíce restaurací, protože jsem na jejich zkoušení měl nejvíce času. Aktualizace: od roku 2016 se situace dost změnila, zejména po změně agentury z Amica na Juvenes.

Hlavní je Mathilda v kampusu University of Vaasa. Jídlo vydávají do 15. hodiny a poté do 16. dost příšernou pizzu, nicméně lepší než být hlady. Moje nejoblíbenější menza, protože zde byla většinou většina spolužáků a známých tváří. V sousední budově Fabrikki je druhá výdejna, ale ta nestojí za návštěvu.








Cotton Club, soukromý podnik, domorodci říkají, že má lepší jídlo než Mathilda, ale má to háček - není samoobslužná, ale musíte kuchařkám říct, co chcete, což není úplně příjemné, když nevíte, co si objednáváte. Navíc je lehoulince dražší a porce není přes celý talíř. Ale jednou za čas pro změnu, proč ne...





Serveri na VAMKu patřila mezi mé oblíbené tím, že byla otevřená i v sobotu (už není 2018), což mi snížilo počet vaření v týdnu o jedna. Mají zde i masové "speciality" jako třeba řízek, ale dotovaná cena je i tak 4,58€ za porci, což mi moc nevonělo. Přes léto 2017 ji rekonstruují, tak uvidíme, jak bude vypadat.





Nová restaurace vznikla až po mém odjezdu v budově univerzity Novia "Juvenes Aleri". S kartičkou studenta zde nejlevnější porce stojí 0,85€ (mají i standardní za 2,60), což je cena za kterou se běžně prodává jen kelímek kávy. To nejlevnější jídlo má horší pověst nadruhou stranu za ty prachy tady nemáte ani nanuka, vhodné pro druhý chod dne.


Dále se dá najíst i v budově Åbo Academy, či si dát polévku v kavárně Oskar v knihovně Tritonia.

 

Tampere

V Tampere jsem jedl v hlavní restauraci Reaktori tamější technické univerzity. Má to háček v tom, že při běžné turistice je výrazně stranou ve čtvrti Hervanta. Výhodou je snad jen to, že kousek od ní zastavuje Onnibus. Jídlo bylo dobré a bylo v sobotu!



V Tampere jsem jedl také na TAMKu, v restauraci "Campusravita", kam jsem se zastavil cestou okolo autem, opět není vůbec po ruce pro běžného návštěvníka města. 

NEPLATÍ, zrušeno! Co je bomba o které málokdo ví, je restaurace "Juvenes Ravintola Ziberia" kousek od hlavního náměstí v budově Finlayson. Je to normální restaurace, ale lze tam uplatnit studentskou slevu. Vřele doporučuji!

Jyväskylä

Mé druhé město, kde jste trávil hodně času, kam tedy zajít? Specialitou Jyväskyly jsou dlouhé časy otevření, denně do 16-18 hodin není problém. Superspecialitou jsou otevíračky v sobotu i neděli.

Nejblíže do centra je restaurace "JAMK Dynamo" o které mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Dobrá je, že je zde možnost míchat hlavní chody, tedy fungovat v režimu klasického bufetu včetně polévky (tady se to nevím proč nejmenuje švédský sůl), respektive na tác se vleze velký talíř, malý na salát, miska s polévkou a sklenice s vodou a džusem - to je můj rekord ve Finsku. Špatná je, že agentura Sodexo vaří amarouny. Jídlo pouze v pracovní den. Druhá a větší pobočka je v hlavním kampusu na Rajakatu.

V přijatelné vzdálenosti s vycházkou u jezera je restaurace Piato, kde se dá najíst se i v sobotu. Jídlo standardní s prostornou jídelnou.



Mezi mé oblíbené patří restaurace JYU i když nesmíte míchat pokrmy a vše musí na jeden talíř. Ve službě je Sonatti. Nejblíže do města je Libri, přes kopec pak Ilokivi a kousek od něj Lozzi. Lozzi má otevřeno i v sobotu do 18 a v neděli do 16, což je obrovská vyjímka z finských pravidel. Nemůžu si to vynachválit.

 

Turku

Zde jsem se asi nejvíce nahledal, kde se restaurace Brygge nachází. Je vzdálenější od centra i když chůzí dosažitelná. Vaří tam dobře, místa je dost a vzhledem k tomu, že jsem tam byl ve všední den, tak i s druhou návštěvou na večeři.







Podruhé jsem byl v Turku v restauraci Delica. Není moc po ruce, ale pokud jedete z letiště, tak zakoupený lístek na MHD má jen časové omezení a s přestupem se tam dá v pohodě dojet a také odjet.

Při cestování ve spěchu je přes cestu od autobusového nádraží Mc'Donalds, kde se dá cheeseburgerem za 1€ zahnat okamžitý hlad.

 

Oulu

Na univerzitu v tomto severním městě jsem se dostal při výletu do Laplandu. Při běžné návštěvě města je restaurace Central Station nepoužitelně daleko. Jídlo měla dobré i když univerzita jako taková není moc útulná.





Alternativou na oběd z jiného výletu do Oulu by mohla být palačinko-omeletárna Pannukakkutalo Renesans, která se nachází jen pár kroků od tamější dominanty sochy policisty. Jídlo zde není dotované, ale lze ochutnat palačinku se sobím masem a další docela chutné varianty.






Rovaniemi

Restauraci Petronella navštívil Pavel ...jen dodám, že je to krásné prostředí, hned vedle je místnost, která původně byla knihovna ale už je spíše jako chill out místnost, kde jsem si dobil NTB a mobil a strávil tam déšť venku a díky WiFi i chvíli pracoval. Je to od centra trochu dále, ale za tu cestu jsem nelitoval a procházka je pěkná

Fast food

Domácí řetězec je Hesburger - podobný Burger Kingu či McDonalds, protože je alespoň trochu jiný než zbytek globálních řetězců, tak je mi nejsympatičtější. Nicméně základní cheesburger stojí 2,60€, což se mi zdá přehnané.
Takže na rychlou levnou svačinu do McDonalds na cheesburger, který stojí vždycky 1€. Když se nad tím zamyslíte je to extrémně nefér, protože u nás taky stojí 1€. Specialitou finských mekáčů je McVegan s nějakým měkkým "masem" z "mletých pilin a sóji". Zkoušel jsem a neoslovil mě, nicméně u místních má úspěch.

Street food alias hladová okna jsou problém, zejména proto, že stojí příšerné peníze. Vyprošťovák po cestě "z chlastačky" začíná na 6 €, ale spíš více...

 

Obecný tip

Jak najít jinou restauraci? Jde to celkem snadno, výhodou je použít místního jazyka. Do Googlu zadávám: město + yliopiston ravintolat

 

Závěr

Jak z příspěvku vyplynulo, stravování na univerzitách jsem pojal jako sport a baví mě navštěvovat nová místa zejména při cestování. Snažím se tak využít možnosti, které mi poskytuje místní statut studenta. 

Ten rozdíl v komfortu je dramatický proti našemu systému v Česku, kdy lze využívat jen svou vlastní vysokoškolskou menzu a uzavřený systém platby za jídlo. Taktéž kvalita nebo alespoň styl jídla je taktéž značně odlišný. Nekonečným zdrojem radosti je samoobslužný systém, kdy lze talíře pořádně zatížit.

Další doplnění přidávám postupně.

2018-01-25

Zkušenost s hřeby na pneu pro jízdní kolo

Je to už nějaký čas, kdy jsem usoudil, že mi chybí zkušenost pneumatikami s hřeby a jejich vlastnostmi na sněhu. Z možností, na co je obout, jsem měl auto a jízdní kolo. Vzhledem k tomu, že na kole najezdím ve Finsku v průměrném pravidelném režimu více než autem, padla volba na přezutí mého kola.


Ne, začneme ještě více pragmaticky, pneu na auto s hřeby stojí 300 € za sadu, a i když by to bylo velmi užitečné, tak jsem si tuto legraci dopřát nechtěl (něco více o řízení auta). Jedna pneumatika s hřeby pro kolo začíná na částce 30 €, což je poněkud hodně, když celé vaše kolo stojí 80 €. Připomínám, že normální lepší pneumatika se dá koupit za 15 €.


Avšak protože místo mého bydliště je na kopci a překonání 4,7 km na praxi v centru je pro mě denní nutností, rozhodl jsem se tentokrát vyzkoušet na vlastní kůži pocity a napsat o tom článek, protože z diskusí na Facebooku nejen s domorodci, ale i expaty jsem měl rozporuplný dojem.


Narazíte totiž na názor, že kola s hřeby se jednoznačně vyplatí, jenže dát 60 € (1 500 Kč) za přezutí kola je hodně, a to je cena, když si to uděláte sami. Takže jsem na to šel "chytře" a přezul jsem jenom jednu pneumatiku, abych poznal rozdíl.

Klíčová otázka je, kterou osu – přední nebo zadní? Intuitivní většinová odpověď by byla kolo zadní, protože ta je přece poháněná, ale jde o odpověď špatnou. Pokud totiž máte klasické pánské kolo, kde jste nakloněni nad kolo přední, tak v případě smyku "zadku" máte prostor reagovat třeba položením nohou na zem, ale když ujede kolo přední, tak čas chybí na cokoliv. Navíc pád dopředu je podstatně horší z hlediska najít nějakou únikovou polohu a neletět přímo "na hubu". OKej s příchodem prvního sněhu v půlce října mám tedy přezuto a můžu sbírat statistická data. 


Hřeby téměř nepomáhají v čerstvém lehkém sněhu – když napadne 10 cm, tak kolo jede zhruba stejně jako bez něj, jen s větším odporem. Okrajově jsou hřeby užitečné i v případě, kdy se jede po rovnoměrně ujeté vrstvě sněhu a to proto, že se v takovém případě kolo nemá důvod smýkat, ledaže to výrazně klopíte, ale kdo by to dělal...


Kdy hřeby pomáhají je situace, když to klouže i chodcům. Tzn. uježděný sníh přes den povolí na slunci a po západu zmrzne. Případně je kluzko všeobecně – při mrznoucím dešti atp. Jak jsem si ale vyzkoušel, když to přepálíte na takovém povrchu, tak vás ani hřeby nezachrání a stejně to položíte. Co může být výhoda je skutečnost, že přetáčivý(?) smyk zadního kola vás o milisekundu dříve upozorní na problém a až pak jde k zemi i kolo přední. Tak jako tak, šel jsem shánět nové pedály a mám módní díru v jeansech.


Nastal ale moment, kdy jsem byl neskutečně rád za hřeby. Situace byla následující: na dlouhodobý uježděný sníh udeřily v pondělí mrazy kolem -20 °C, v úterý začalo sněžit, teplota vystoupala na -10 °C a připadlo 10 cm, no a ve středu byly 4 °C nad nulou a kompletně všechno začalo roztávat dramatickým tempem. V podstatě byla blbost jen na kole, ale já jsem osoba odolná + šetřivá za autobus, a tak jsem vyjel.


Něco tak šíleného si budu pamatovat dlouho. Přesně jsem cítil, jak celé jízdní kolo plave mezi vrstvou rozbředlého sněhu a zbytky dosud zmrzlého podkladu. Bylo tak přesně poznat, jak má zadní kolo neustále tendenci někam ujíždět, a to každých cca 10 metrů, zatímco předek jel až nebývale sebejistě. Těsně před místem určení jsem pak o trochu aktivněji zatočil a zadní kolo dostalo smyk, opět díky hřebům na předku jsem to rozpoznal včas a stihl zahájit seskok – drama skončilo bez zranění i škod.

Důvodem je fakt, že uježděný sníh roztává rozdílně a vytváří tak ohlazené ostrůvky mezi kalužemi, což extrémně klouže. Předchozí zmíněná situace je pak nebezpečná v tom, že roztopeným sněhem se projet dá, ale jakmile opět zmrzne, jde o nebezpečný povrch se spoustou vyjetých stop, který jeho uživatele s radostí katapultuje kamkoliv v náhodném směru zmrazků. 


Na tomto místě se hodí faktografická poznámka. Pánské kolo je svým rámem o poznání méně vhodné pro zimní jezdění než kolo unisexové, které má středovou trubku dole, protože se z něj při podobných pádech výrazně lépe vysedá, kromě toho se na nich obvykle jezdí mnohem více vzpřímeně a váha je více na zadním kole. V podstatě paralela motorkářského choperu versus silničního nakedu.

Souhrnně nepřekvapivá informace: hřeby nepomáhají ve sněhu, to se ví. Jsou dobré na ledě. Jenže, už jste někdy jeli po hokejovém hřišti? Ne? Přesně! V momentě, kdy to začíná klouzat chodcům je kolo ještě slušně použitelné, ale ve chvíli, kdy je třeba velmi obezřetná chůze je i jízda na kole značně riskantní. To snad dává smysl...


Verdikt: v Česku jsou takové pneumatiky zbytečné – sníh se u nás poslední zimy nedrží dlouho, hned jej rozsolí a jeho odhrnutím do míst, kudy se pohybují cyklisté, dojde k situaci, že pro jízdu nezbývá prostor a jen magor jezdí za kluzka po cestě s auty. Tím myslím situaci denního dojíždění, na blbnutí v horách je to zase příliš drahá sranda.

Co ve Finsku? Těžko říct, moje hodnocení je spíše v neprospěch této investice, pakliže je neplánujete používat několik zim. Více se vyplatí zakoupit trošku lepší pneumatiky klasické, které mají hluboký dezén (viz níže). Čím dražší kolo máte, čím častěji jej používáte a čím rychleji jezdíte, tím spíše oceníte zimní kola. Jízdní styl totiž udělá mnohem větší rozdíl. Po nějakém množství zkušeností a pádů už pak rozpoznáte, že pro jednou je možné nechat kolo doma než to zbytečně riskovat.


Ještě jsem nakousl pneumatiky klasické. U dovezeného bratrova exkola Superior jsme už několik let uvažovali o přezutí, protože se z horských pneu staly v podstatě MTB slicky. Po obvodu špunty, nicméně běhoun hladký na plátno. Jezdil jsem na tom za sněhu a největší problém byl asi v udržení trakce + taková guma strašlivě prská vodu. 


Když jsem píchnul, tak jsem rovnou toto pneu vyměnil na Continental Traffic s univerzálním vzorkem a vlastnosti i na sněhu se podstatě zlepšily. Proto bych podobný přístup doporučil i někomu dalšímu. Hlavně z důvodu, že se pak není třeba o nic starat v průběhu roku, kdy hřeby na asfaltu zbytečně rachotí.



Přehled použitých pneumatik: 
  • přední s hroty: Biltema 27956 26x1,90 "dubbdäck" (křivé téměř jako Rubena) za 30 €
  • zadní klasická: Continental Traffic 26x1,90 za 15 €
Pokud jde o výrobky s hřeby, tak abych to vzal tuto zimu pořádně, koupil jsem si ještě protiskluzové návleky na boty za 10 € a používám je na běžeckých tretrách při běhání venku. Význam hrotů je daleko větší, než u kolegů osazených na pneumatice kola, tento vynález se vyplatí mít.


Abych to vzal ještě kompletně. Téměř všechna osobní auta ve Finsku používají v zimě kola s hřeby, ale běžně není problém jezdit jen s normálními zimními pneumatikami. Problém nastane v momentě, kdy to klouže fakt hodně a tím, že se vaše auto chová jinak než všechna ostatní, pak je třeba být dvakrát obezřetný, a hlavně nikde nezastavovat, protože takové dávání přednosti do kopce je na do tvrda (a hladka) uježděném sněhu docela "peklíčko", zejména když se někdo "nasáčkuje" příliš těsně za vás.

Tolik k mému hřebovému speciálu na základě mých zkušeností.