Zobrazují se příspěvky se štítkemrecenze. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrecenze. Zobrazit všechny příspěvky

2021-03-28

Zabezpečení auta motorky Samsung SmartTag

V rámci výměny telefonu se ke mně dostal toho času (2/2021) nový gadget od Samsungu "chytrý přívěšek", který má sloužit k lokálnímu vyhledávání ztracených věcí na principu bluetooth. Stejná či podobná funkcionalita se očekává od Apple AirTag, který bude časem také vydán.

Jedna ze zásadních vlastností je skutečnost, že lokalitu přívěšku mohou do globální sítě hlásit anonymně také jiná zařízení Samsung s instalovanou aplikací SmartThings. Výrobce zmiňuje, jak je řešení výhodné pro hledání zaběhnutých mazlíčků, ale proč by tím nešla monitorovat také vozidla...?

Tento kousek elektronického plastu totiž nepotřebuje externí napájení. Vystačí si s interní knoflíkovou baterií po dobu jednoho roku a konektivitu zajišťuje bluetothová síť, takže není třeba vkládat SIMkartu či jinak řešit spojení. To je velmi příjemná kombinace zejména pro použití na motorce.

Jak je to s praktickou použitelností? Testoval jsem přívešek ve větších i menších městech a každý den jsem měl v aplikaci novou informaci o aktualizaci polohy i od jiných osob než jsem já sám. Nějací lidé se správnými chytrými telefony se tedy pohybují všude. Jak to bylo s přesností polohy? Žádná sláva, pozice na mapě byla vedle o přibližně 100 metrů a to stabilně. Kdybych chtěl dohledat tag/vozidlo sám, budu navigován podle síly signálu přesněji (ve stylu hry přihořívá-hoří).

Jak moc utlumí automobil signál bluetooth? Bohužel poměrně dost. Tag zavřený v autě má podle telefonu venku sílu signálu asi jen 60 % i když je od sebe dělí jen metr. Uvažoval jsem i o umístění třeba pod víčko nádrže, kde je tlumícího materiálu méně, ale zatím jsem to nevyzkoušel. U motorky je to s prostupností signálu lepší, protože je "všechno venku" z podstaty věci.

Výhodou je naopak, že nic není nikam připojeno, takže se nevybíjí baterka ani neztrácí záruka. Rovněž se nevytváří falešné poplachy. Kromě pořizovací částky okolo 800 Kč zde pak nejsou ani měšíční poplatky. Vyměnit baterii po roce v hodnotě 30 Kč je náklad zanedbatelný.

Dislaimer: určitě nelze považovat zmíněný systém za solidní zabezpečení. Z mého pohledu je to jen doplňkový systém k mechanickému zabepečení. Nezapomeňte, že "profesionální zloději" si s bezdrátovým zabezpečením umí poradit rušičkami.

Další možnosti 1: polohu a přístup k přívěšku lze sdílet s dalšími účty Samsung (až 100). To se může hodit, pokud vozidlo s někým sdílíte a chcete vědět, kde se právě nachází.

Další možnosti 2: tag má na sobě jedno tlačítko, které umí při blízkosti domovského telefonu provést nějakou akci na krátké stistknutí či jinou na podržení. Zde mě zatím nenapadlo mnoho případu užití, ale u klíčů na motorce jsem měl akci spárovanou s pause/play pro hudbu, protože na benzince chci slyšet obsluhu bez vytahování telefonu.

Tolik k prvotním postřehům, kdyby někdo uvažoval o podobném řešení. Co časem doplním: jak systém funguje v garáži. Jak systém funguje mimo města.


2020-10-18

AXAGON ADA-71 podpora 5.1 na TV a Shield

Dostal jsem se k obměně domácího kina, k jehož DVD přehrávači bylo připojeno domácí kino Creative Inspire 5300 5.1. Vcelku obyčejná konfigurace, ale s místně vyřešenou interiérovou kabeláží reproduktorů. Při výměně televizoru a vyřazení DVD přehrávače se ukázalo jako technicky náročné soustavu znovu využít. Proč?

Reproduktorová soustava 5.1, aby fungovala skutečně prostorově, tak potřebuje na zvukovém vstupu 3 stereo jacky (nebo 6 cinch) konektorů, což nebývá obvykle dostupné. Většina televizí má jen stereo (2.0) výstup. Jak získat zvukový signál a dostat jej do reproduktorů?

Rychlá odpověď: bez PC s Windows nelze docílit s ADA-71 prostorového zvuku. USB audio výstup je podporovaný na Android TV (i telefonech), ale zvuk je ve formátu Stereo a hraje jen na dvou reproduktorech. Televize bez Androidu nehraje vůbec.

K tomuto účelu složí D/A (digitálně-analogové) převodníky, což jsou ve světě audiotechniky jedny z nejdražších komponent, protože určují kvalitu zvuku. Dále existují různé čínské zvukové extraktory z HDMI, nicméně to je asi tak vše. Pět reproduktorů se subwooferem je zkrátka problém připojit, ale to je pochopitelné vzhledem k zastoupení zdrojových médií, která takový zvuk podporují (TV vysílání je například jen stereo).

Má pozornost se obrátila k externím zvukovým kartám, jelikož počítače prostorové audio podporují nejlépe. Nalezl jsem elegantní USB zvukovou kartu AXAGON ADA-71 s rozumnou cenovkou 800 Kč. Je nezbytné upozornit, že USB zvuková karta potřebuje být pro svůj provoz připojena datově (nejen elektricky) k portu USB PC nebo ARM zařízení. V podstatě je nutné počítat s tím, že se zvuk přenáší přes USB. To zní jednoduše, ale většina nepočítačových zařízení, zejména televize, s tímto nepočítají a nepodporují to.

Nestačí tedy připojit USB nabíječku a optický SPDIF k získání televizního zvuku na bednách. Nestačí ani strčit tento USB kabel do televize, protože TV bez OS (Android TV) neumí přepnout zvuk jinam než na vestavěné reproduktory nebo zvukový výstup svých na konektorech. Většinou se krabička hlásila jako zapojená (svítila), ale nebylo ji, jak nastavovat a tedy nehrála. Při funkčním spojení napájecí dioda bliká.

Jistým řešením by mohlo být připojení optickým audio kabelem mezi TV a AXAGONa USB zapojit do Raspberry PI, které by poskytovalo výpočetní výkon a zároveň by přepínala poslech ze vstupu na výstup, protože ve výchozím nastavení je vstup z USB. Podobné řešení se mi však nechtělo navrhovat jako jiné než nouzové.

Co jsem provedl? Nejprve jsem odzkoušel sestavu s připojeným počítačem a instalovaných softwarem Xear 3D (s velmi retro rozhraním), který umí rozprostřít stereo signál na všechny reproduktory. Většinu času jsou bohužel zadní (boční) reproduktory zticha.

Jak používat TV bez OS s 5.1 reproduktory? To jsem v podstatě nevyřešil, jelikož jsem svoje zapojení provedl přes Android TV box, který přijímá IPTV. Jestli řešíte klasickou televizi s DVB-T2/C/S tunerem a jen optickým audio výstupem, pak pro vás USB zvuková karta není řešením a musíte si pořídit klasický zvukový zesilovač

Jakou Android TV? Já jsem pro toto zapojení pořídil poměrně drahý Nvidia Shield TV PRO (levnější verze nemá USB port), případně by měl také fungovat ve funkčně identický, polovičně drahý, ale čínský Xiaomi Mi Box S. V menu Shieldu se nachází pokročilé zvukové nastavení a kde se dá s USB kartou pracovat.


Nicméně i zde je háček. Karta AXAGON ADA-71 podporuje Stereo Upmix (tedy rozprostření stereo signálu na všechny reproduktory) pouze v případě, když jsou instalovány podpůrné ovladače (software XEAR 3D APP), které jsou dostupné pouze pro OS Windows. Na Shieldu a jiné AndroidTV tedy zvuk přes USB výstup hraje, ale pouze v režimu Stereo. 


Do teď se mi nepodařilo najít způsob, jak rozehrát prostorový zvuk v režimu Dolby Digital nebo DTS. Nakonec jsem provedl "dočasné řešení" a zapojil jediný hrající stereo jack port přes jack rozbočku na přední a zadní reproduktory, takže jde zvuk ze všech stran.

Na skutečně prostorový zvuk si zatím nosím k soustavě notebook, ale většinou mi stačí stereo (ve falešném režimu 4.0). Pokud by vás napadlo co s tím, dejte vědět v komentáři. 

2020-07-12

EDUMA programme review at JYU

I decided to publish my thoughts about the study programme EDUMA on JYU, which is a code name of "Master's Degree Programme in Educational Sciences at the University of Jyväskylä (Jyväskylän yliopisto)". I originally thought the programme is lousy, but it's not that simple to put blame on one place only.

How to describe what is the content of EDUMA briefly? It is a study programme about researching the area of education. The students of the programme have different backgrounds and reasons to apply, but I have observed that the current students are usually the people who were in touch with teaching or have pedagogical backgrounds and they wish to improve their skills in the area further. I think these areas and topics are not properly covered within the programme.

Let me explain by unscrolling to a bit higher level. Whether you are a doorkeeper or anyone above in some kind of educational institution around the globe you have probably heard about "the great Finnish education system". The hype exists about that unrepeatable set of environmental conditions which makes education in Finnish schools good. 

So, you are a student of teaching and you see references to the Finnish education system everywhere and you decide to go study for your masters in Finland. The next question is: Where in the country of thousand lakes? Whether you ask anyone from Vantaa airport staff to a president, you are surely going to get the answer Jyväskyla, since the city is generally known as the Mecca of teachers. So you open the website of the only one "real" university of Jyväskylä, select educational faculty, click on studying in English, and apply for only one programme offered there, even without reading fliers and specifically without reading them in between the lines. That's my answer to why there are so many interesting people studying rather unspecific and untargeted programme.

My experience from the studies themselves in quite short, as I resigned from many courses when I felt that people who are teaching are not experienced experts in their topic. Not that they would not know, but they felt more like theoreticians to me. Not all of them, but quite many. I like theories but there is a reality to every theory. I heard so much from various people about how real universities (yliopisto) are better than the universities of applied sciences (ammattikorkeakoulu) where I did my previous Finnish degree, so I expected to experience a great upgrade. The EDUMA program did not provide me that feeling in the sense of the content or structure. However, the other parameters of the programme (and the great Finnish educational system) are good, e.g. you are not just another student number; there is a trust to you and a flat hierarchy which means equality with professors, etc. 

Well, the biggest observed issue of EDUMA alumni is the lack of qualification to work in Finland as an educator, which you probably hoped for. The programme does not contain anything that would support or prove your previous pedagogical skills, so you cannot officially be even a language teacher. Secondly, the area of suggested career paths contains roles such as "educational planner, administrator, consultant, coordinator, teacher educator or researcher" which are quite narrow, small, and probably protected for Finnish students.

Despite the official government strategy to keep graduate students in Finland (to return the investment and boost competitiveness), there are not too many opportunities to find a job in that area. It is never easy of course, but there are so many people planning to leave due to a lack of work prospects. You might do better at home by selling your expertise in great Finnish education. This is my theory supported by fragments of interviews with my dear classmates.

What to do with the EDUMA issue then? In my opinion: 

  • If you are a representative of the University, please offer a programme with the better fit - check what kind of people applied in the past, review their background, modify the programme based on that.
  • If you are an employer in the area of education, think if you can offer a working position that would fit the EDUMA graduates' qualifications, but also recognize their previous knowledge and skills.
  • If you are a teacher of EDUMA, please give more concrete examples of what you mean by referenced theories. Don't present generally known stuff and point the interesting things into readings, but do it rather the other way around.
  • If you are an applicant, read the EDUMA description page once again or check the program called DEICO
  • If you are part of the student ambassador project, please don't make videos "how you like studying EDUMA" with people in their second week of studies. 
  • If you are a current student, you can anonymously post under the article.

P. S. Sorry for the clickbait on the headline, this is not actually a review. It's like with university courses when you realize in the end that the course name was not so accurate, but it was attractive to select.

2020-02-29

Proneseno přes letištní kontrolu

Jednou jsem si takto analyzoval, co jsem to vlastně přivezl v batohu letadlem v příručním zavazadle. Chtěl bych se podělit s dalšími tápajícími veteránisty a pašeráky, co je možné ještě přenést přes letištní bezpečnostní prohlídku bez nutnostni se rozloučit na společné cestě.
  • karburátor Jikov
  • dron
  • kovovou cyklistickou pumpičku
  • řetěz k mopedu
  • kovové cyklistické pedály
  • WD-40 100 ml
  • silikonový tmel v tubě 85 ml 
  • různorodý spojovací materiál
  • teplovodivou pastu v obalu připomínající stříkačku 10 g
  • skleněnou i plechovou pixlu instantní kávy
  • 3 laptopy 
  • keramickou misku
Na co jsem neměl odvahu
  • sada bovdenů, poslány poštou
Co mi bylo zabaveno
  • francouzské sýry (prý Semtex)
Poznámka: seznam pochází z více cest v rámci evropských letišť, ale i tak dávajte pozor na váhu, kdybyste brali všechno ze seznamu najednou. Ne že by to někdo kontroloval a vážil, ale ať to jde unést.


Samozřejmě, že záleží na koho narazíte, občas jde můj batoh znovu, protože čtečka Kindle vadí rentgenu, pak zase trafo k notebooku...

Mimo evropská letiště jsou různá: zejména v Americe bych to asi nezkoušel. V Turecku jsem prošel s lahví vody přes rentgen a v Egyptě se dá nastoupit s celou shishou do kabiny.

A co jste "propašovali" vy?

2019-07-10

Cestovní pojištění FIO ke kartě (zkušenost)

Mám za sebou řešení škodní události, která vznikla u cestovního pojištění, které bylo sjednané přes FIO banku jako doplněk k platební kartě. Možná toto možnost také zvažujete a hledáte recenze, doplním tedy svou zkušenost. Spoiler: je to slušná služba, ale v případě že vy máte problém, tak stále máte problém vy.


Předně si vzpomínám na kdysi, že mi bylo divné spojovat zdravotní pojištění a platební kartu. Proč!? Odpovědí je skutečnost, že tak usnadníte zadávaní svých nacionálií přes další instituci. Banka si vás jenom připíše do dlouhého seznamu lidí, kteří "sdílí" jednu pojistnou smlouvu, protože když pak k něčemu dojde, tak s bankou nic neřešíte. Všechna řešení jdou přes nějakou z asistenčních služeb, které se tím zabývají, ať to uzavřete u kohokoliv. Jediná zrada může být právě vazba na platební kartu, zejména když dojde k zablokování, krádeži nebo ji ztratíte. To jsem pravda neřešil, protože smlouvu mám na tu kartu, kterou nikam nenosím.

Ještě jednou tedy
FIO: Číslo smlouvy je 3225670413, kterou máme zřízenou s Českou pojišťovnou a pod tímto číslem smlouvy jsou vedeni všichni u nás pojištění klienti. Pokud potřebujete nahlásit pojistnou událost je potřeba řešit přímo s asistenční službou České pojišťovny.
Asistenční službu používá pojistka České pojišťovny přes Fio banku od Europ Assistance s.r.o.. Tuto kancelář kontaktujete v případě, že vznikl problém a ona by vám měla vyhledat lékaře, který vám pomůže, respektive jehož výlohy poté zaplatí. Pointa je, že vás nepošle do soukromého střediska, pokud je zde jiná možnost. Nicméně já svůj problém v zahraničí řešil po svém díky místní znalosti, bez doporučení asistenční služby a dostal jsem náklady proplaceny taktéž. Dáváte pozor? Vy ošetření na místě hotově nebo na fakturu musíte zaplatit ze svého a asistenční služba, pokud shledá, že jste na ošetření měli nárok, vám tyto náklady po slušném časovém odstupu uhradí. Teď nemyslím jenom pojistku od FIO, tak fungují všechna cestovní pojištění.

Jak se to pak řeší? Vyplníte "Oznámení pojistné události z pojištění léčebných výloh v zahraničí". Formulář je ve formátu PDF, ale je nutné jej vytisknout a ručně vyplnit. Společně s originály platebních dokladů a lékařskou zprávou odešlete dopis doporučeně poštou na adresu asistenční služby: Europ Assistance s.r.o., Na Pankráci 1658/121, 140 00 Praha 4. Celé cestovní zdravotní pojištění spočívá v tom, že zkompletujete tento dopis. V ceně je pak ten telefonát a zjištění, kde dojde k ošetření, abych nekřivdil.

Doplňuji, že lékařská zpráva nebyla nikterak komplikovaná a přijali i nějakých pár papírů ve finštině (bez překladu). Zkoumá to (zdá se) hlavně úřednice, doktor asi až v případě něčeho opravdu složitého. 

Jaká je moje zkušenost s postupem Europ Assistance? Předně všechno je jako z minulého století v papírové podobě. Odeslal jsem doporučený dopis, pak dlouho nic (v jednom případu ze dvou mi poslali SMS, že případ otevřeli) a ke konci 30 dnů, kdy musí zareagovat jsem dostal email s vyrozuměním - jednou kladný, jednou záporný.

Proč je můj zážitek hořkosladký je také kvůli přístupu nejen procesu. Můj problém potřeboval 3 návštěvy lékaře v období 4 měsíců (limit tohoto pojištění je max 180 dnů souvisle v zahraničí). Po první návštěvě jsem dokumenty odeslal a dostal je zaplaceno, nicméně pro zbývající dvě návštěvy mi byla úhrada zamítnuta, protože šlo o "pokračování léčby" nikoliv dořešení jednoho úkonu. Měl jsem počkat a poslat vše najednou, pak by to bylo v pořádku. Moje chyba, ale moje peníze. Nezapomínejte proto, že pojišťovny jsou tu především proto, aby vám nic nedaly (zejména ta Česká).

Od 1. 7. 2020 dojde ke zkrácení doby nepřetržitého výjezdu ze 180 na 90 dní. Upozorňujeme, že nová zkrácená doba výjezdu se bude počítat od prvního dne cesty, i když nastal před 1. 7. 2020. Územní platnost pojištění zůstává stejná, a to po celém světě.

Jít do cestovního pojištění od Fio banky? Ano, není totiž jiné než jakákoliv jiná pojistka a narozdíl od samostatných pojistek je levné. Cestovní pojištění jako služba? Když nemáte na účtu záložní peníze, tak si v případě potřeby akutní péče moc nepomůžete. Tento produkt vám jenom přislíbí, že vám budou náklady o hodně později snad pojišťovnou poslány na účet zpátky.

Pokud hledáte pojistku, zkuste se ještě podívat na tuto stránku pojištění.cz

2018-01-25

Zkušenost s hřeby na pneu pro jízdní kolo

Je to už nějaký čas, kdy jsem usoudil, že mi chybí zkušenost pneumatikami s hřeby a jejich vlastnostmi na sněhu. Z možností, na co je obout, jsem měl auto a jízdní kolo. Vzhledem k tomu, že na kole najezdím ve Finsku v průměrném pravidelném režimu více než autem, padla volba na přezutí mého kola.


Ne, začneme ještě více pragmaticky, pneu na auto s hřeby stojí 300 € za sadu, a i když by to bylo velmi užitečné, tak jsem si tuto legraci dopřát nechtěl (něco více o řízení auta). Jedna pneumatika s hřeby pro kolo začíná na částce 30 €, což je poněkud hodně, když celé vaše kolo stojí 80 €. Připomínám, že normální lepší pneumatika se dá koupit za 15 €.


Avšak protože místo mého bydliště je na kopci a překonání 4,7 km na praxi v centru je pro mě denní nutností, rozhodl jsem se tentokrát vyzkoušet na vlastní kůži pocity a napsat o tom článek, protože z diskusí na Facebooku nejen s domorodci, ale i expaty jsem měl rozporuplný dojem.


Narazíte totiž na názor, že kola s hřeby se jednoznačně vyplatí, jenže dát 60 € (1 500 Kč) za přezutí kola je hodně, a to je cena, když si to uděláte sami. Takže jsem na to šel "chytře" a přezul jsem jenom jednu pneumatiku, abych poznal rozdíl.

Klíčová otázka je, kterou osu – přední nebo zadní? Intuitivní většinová odpověď by byla kolo zadní, protože ta je přece poháněná, ale jde o odpověď špatnou. Pokud totiž máte klasické pánské kolo, kde jste nakloněni nad kolo přední, tak v případě smyku "zadku" máte prostor reagovat třeba položením nohou na zem, ale když ujede kolo přední, tak čas chybí na cokoliv. Navíc pád dopředu je podstatně horší z hlediska najít nějakou únikovou polohu a neletět přímo "na hubu". OKej s příchodem prvního sněhu v půlce října mám tedy přezuto a můžu sbírat statistická data. 


Hřeby téměř nepomáhají v čerstvém lehkém sněhu – když napadne 10 cm, tak kolo jede zhruba stejně jako bez něj, jen s větším odporem. Okrajově jsou hřeby užitečné i v případě, kdy se jede po rovnoměrně ujeté vrstvě sněhu a to proto, že se v takovém případě kolo nemá důvod smýkat, ledaže to výrazně klopíte, ale kdo by to dělal...


Kdy hřeby pomáhají je situace, když to klouže i chodcům. Tzn. uježděný sníh přes den povolí na slunci a po západu zmrzne. Případně je kluzko všeobecně – při mrznoucím dešti atp. Jak jsem si ale vyzkoušel, když to přepálíte na takovém povrchu, tak vás ani hřeby nezachrání a stejně to položíte. Co může být výhoda je skutečnost, že přetáčivý(?) smyk zadního kola vás o milisekundu dříve upozorní na problém a až pak jde k zemi i kolo přední. Tak jako tak, šel jsem shánět nové pedály a mám módní díru v jeansech.


Nastal ale moment, kdy jsem byl neskutečně rád za hřeby. Situace byla následující: na dlouhodobý uježděný sníh udeřily v pondělí mrazy kolem -20 °C, v úterý začalo sněžit, teplota vystoupala na -10 °C a připadlo 10 cm, no a ve středu byly 4 °C nad nulou a kompletně všechno začalo roztávat dramatickým tempem. V podstatě byla blbost jen na kole, ale já jsem osoba odolná + šetřivá za autobus, a tak jsem vyjel.


Něco tak šíleného si budu pamatovat dlouho. Přesně jsem cítil, jak celé jízdní kolo plave mezi vrstvou rozbředlého sněhu a zbytky dosud zmrzlého podkladu. Bylo tak přesně poznat, jak má zadní kolo neustále tendenci někam ujíždět, a to každých cca 10 metrů, zatímco předek jel až nebývale sebejistě. Těsně před místem určení jsem pak o trochu aktivněji zatočil a zadní kolo dostalo smyk, opět díky hřebům na předku jsem to rozpoznal včas a stihl zahájit seskok – drama skončilo bez zranění i škod.

Důvodem je fakt, že uježděný sníh roztává rozdílně a vytváří tak ohlazené ostrůvky mezi kalužemi, což extrémně klouže. Předchozí zmíněná situace je pak nebezpečná v tom, že roztopeným sněhem se projet dá, ale jakmile opět zmrzne, jde o nebezpečný povrch se spoustou vyjetých stop, který jeho uživatele s radostí katapultuje kamkoliv v náhodném směru zmrazků. 


Na tomto místě se hodí faktografická poznámka. Pánské kolo je svým rámem o poznání méně vhodné pro zimní jezdění než kolo unisexové, které má středovou trubku dole, protože se z něj při podobných pádech výrazně lépe vysedá, kromě toho se na nich obvykle jezdí mnohem více vzpřímeně a váha je více na zadním kole. V podstatě paralela motorkářského choperu versus silničního nakedu.

Souhrnně nepřekvapivá informace: hřeby nepomáhají ve sněhu, to se ví. Jsou dobré na ledě. Jenže, už jste někdy jeli po hokejovém hřišti? Ne? Přesně! V momentě, kdy to začíná klouzat chodcům je kolo ještě slušně použitelné, ale ve chvíli, kdy je třeba velmi obezřetná chůze je i jízda na kole značně riskantní. To snad dává smysl...


Verdikt: v Česku jsou takové pneumatiky zbytečné – sníh se u nás poslední zimy nedrží dlouho, hned jej rozsolí a jeho odhrnutím do míst, kudy se pohybují cyklisté, dojde k situaci, že pro jízdu nezbývá prostor a jen magor jezdí za kluzka po cestě s auty. Tím myslím situaci denního dojíždění, na blbnutí v horách je to zase příliš drahá sranda.

Co ve Finsku? Těžko říct, moje hodnocení je spíše v neprospěch této investice, pakliže je neplánujete používat několik zim. Více se vyplatí zakoupit trošku lepší pneumatiky klasické, které mají hluboký dezén (viz níže). Čím dražší kolo máte, čím častěji jej používáte a čím rychleji jezdíte, tím spíše oceníte zimní kola. Jízdní styl totiž udělá mnohem větší rozdíl. Po nějakém množství zkušeností a pádů už pak rozpoznáte, že pro jednou je možné nechat kolo doma než to zbytečně riskovat.


Ještě jsem nakousl pneumatiky klasické. U dovezeného bratrova exkola Superior jsme už několik let uvažovali o přezutí, protože se z horských pneu staly v podstatě MTB slicky. Po obvodu špunty, nicméně běhoun hladký na plátno. Jezdil jsem na tom za sněhu a největší problém byl asi v udržení trakce + taková guma strašlivě prská vodu. 


Když jsem píchnul, tak jsem rovnou toto pneu vyměnil na Continental Traffic s univerzálním vzorkem a vlastnosti i na sněhu se podstatě zlepšily. Proto bych podobný přístup doporučil i někomu dalšímu. Hlavně z důvodu, že se pak není třeba o nic starat v průběhu roku, kdy hřeby na asfaltu zbytečně rachotí.



Přehled použitých pneumatik: 
  • přední s hroty: Biltema 27956 26x1,90 "dubbdäck" (křivé téměř jako Rubena) za 30 €
  • zadní klasická: Continental Traffic 26x1,90 za 15 €
Jak jsou na tom pneumatiky po roce ježdění? Hřeby se zajezdily do gumy, takže už neklapou a podle všeho taky nepomáhají na smyk, nicméně jde asi o anomálii, protože mám k dispozici druhé kole, které má hřeby také a ty klapají jako o závod pořád. Suma sumárum, "levné" pneu s hřeby je k ničemu.

Pokud jde o výrobky s hřeby, tak abych to vzal tuto zimu pořádně, koupil jsem si ještě protiskluzové návleky na boty za 10 € a používám je na běžeckých tretrách při běhání venku. Význam hrotů je daleko větší, než u kolegů osazených na pneumatice kola, tento vynález se vyplatí mít.


Abych to vzal ještě kompletně. Téměř všechna osobní auta ve Finsku používají v zimě kola s hřeby, ale běžně není problém jezdit jen s normálními zimními pneumatikami. Problém nastane v momentě, kdy to klouže fakt hodně a tím, že se vaše auto chová jinak než všechna ostatní, pak je třeba být dvakrát obezřetný, a hlavně nikde nezastavovat, protože takové dávání přednosti do kopce je na do tvrda (a hladka) uježděném sněhu docela "peklíčko", zejména když se někdo "nasáčkuje" příliš těsně za vás.

Tolik k mému hřebovému speciálu na základě mých zkušeností.

2016-08-17

Zkušenosti s novou autoškolou na motorku 2016

Jak už díky mnoha příspěvkům víte, tak jsme celkem moto orientovaná rodina, po nákupu skútru přítelkyni, následovalo i rozšíření řidičského oprávnění u mého bratra a protože k 1. listopadu 2015 došlo ke změně, tak chci přinést i tuto novou zkušenost. Já svou zkoušku vykonal 3 týdny před změnou ve starém režimu. Dále tedy příběh psaný jím...


Rozšíření jsem absolvoval u Tomáše Otiska. Rozšiřovací kurz má v podstatě stejnou strukturu jako klasický výcvik, jen je přiměřeně zrychlený (podle dovedností). První změna je hned při jízdách, kdy po první „otrkávací“ jízdě ve dvou na jedné motorce vás příště instruktor může nechat jet na motorce sólo a sám jede za vámi na jiné, neboť žák musí být u zkoušky schopný jet na motorce zcela sám. Komunikace probíhá (po celou dobu výcviku i u zkoušky) přes interkom, s čímž se pojí nutnost půjčit si od autoškoly (zdarma) přilbu.


Po zvládnutí všeho potřebného v provozu, následují jízdy na cvičišti, kde si vyzkoušíte všechny „kousky“ s motorkou potřebné ke zkoušce. Na cvičišti mají vyznačené body a jen staví kužely podle toho, co zrovna trénujete. Pro cvičení úkonů mají na cvičišti sestavenou (kvůli návaznosti) jakousi dráhu, ale u zkoušky jsou cviky seřazené trošku jinak (prostorově; vzestupná náročnost je zachována). 

  • dráha I „pomalá“: rychlostí chůze v přímé linii; zastavení a rozjezd s jednou nohou na stupačce; pomalý slalom; osmička
  • dráha II „rychlá“ (pro jednotlivé cviky se přehazují kužely):  rychlý slalom; výhybný manévr; brzdění na přesnost (17 m); krizové brzdění (12 m)

A takhle postupně jezdíte, shazujete kužely a „blbnete“ pod odborným dohledem až do chvíle, kdy vám to začne jít a napíší vás ke zkoušce. Ještě před tím s vámi ale projedou techniku (kontrola vozidla) a vedení motorky v chůzi + manipulace na místě, což u zkoušky také vyžadují.


Potom zbývá absolvovat onu zkoušku (pro Ostravu: v areálu Librosu). Prostě předvedete před komisařem, co jste se naučili. Nejprve provedete výjezdní kontrolu (s případnými dotazy komisaře, aby celý den neposlouchal totéž dokola); vedete motorku, zaparkujete ji do „garáže“ a potom už přímo následují jízdní úkony.

K jízdním úkonům musím říct, že vše probíhá stejně jako na cvičišti, takže se není čeho bát. Jediný rozdíl oproti cvičišti pro mě bylo, že rychlost „rychlého slalomu“ slalomu se měří nejen na začátku, ale taky úsekově mezi prvními 4 kužely. Díky tomu jsem si já tento úkol zopakoval, neboť jsem si v průběhu zpomalil o trochu více. Ale netřeba se bát - na všechny úkony máte tři pokusy (nenastane-li vysloveně nebezpečná situace (např. při brzdění zvednutí zadního kola) nebo přímo pád motocyklu – ale to vám jistě řekne sám komisař před zkouškou).


Po jízdních úkonech následuje jízda v provozu. Dalo by se říct, že ta „lehčí“ část zkoušky. Jedete prostě na motorce po městě, instruktor a komisař za vámi v autě, a posloucháte pokyny z interkomu. No a pakliže zvládnete i toto, tak jste splnili vše a máte zkoušku za sebou!

Na závěr ještě malý dovětek: výcvik a zkoušky se určitě zpřísnily i ztížily. Základní výcvik pro naučení všech těch „kousků“ zřejmě bude stačit málokomu. Počítejte s tím, že si budete muset i přikoupit jízdy (zejména na cvičišti), abyste všechno zvládli v požadované kvalitě. Ale určitě se toho není třeba bát, vše se dá naučit a zvládnout!