Vysvětlení pojmů ATM aneb jak to funguje

Asynchronous Transfer Mode (ATM) je retro technologie, která se dnes používá už snad jen na xDSL spojení. Rozhodně ne v LAN sítích, kam byla také zamýšlena. Tímto tématem by se dnes v podstatě nikdo nezabýval, nebýt školství, které ho v dřevních dobách dalo do osnov.

ATM vzniklo v dobách telefonů jako konkurent Ethernetu a IP sítím, které se dnes téměř výhradně používají. Koncepčně je ATM velmi staré a mnoho lidí má problém jej pochopit. Chtěl bych svými slovy nějak popsat a objasnit jeho definici.

ATM umožňuje přenos IP datagramů. Pracuje s přepojováním paketů (přesněji buňek pevné délky) užitím virtuálních okruhů.

ATM je technologií druhé vrstvy ISO/OSI modelu. IP protokol je vrstva třetí, tudíž ho lze přenést přes ATM. (jelikož nižší vrstva se neptá, co je obsahem vyšší zprávy). A úplně jednoduše: jede přes to internet. ATM je tak technologicky na úrovni WiFi či kabelového ethernetu.

"Přepojování paketů je v informatice technologie používaná v počítačových sítích, kdy jsou data posílána postupně po menších částech. Každá část v sobě nese informaci o cíli své cesty a je počítačovou sítí doručována samostatně."

Pokud by přenášená informace nebyla packet, tak by byla datový proud, který musí jít v kuse: příkladem budiž klasický telefon. Ekvivalent se nabízí v dopravě: telefon je vlak: musí mít lokomotivu, jinak nedojede, protože vagony samy neudělají nic. Packet je osobní auto: na každé křižovatce se samo rozhodne, kam pojede.

Buňka pevné délky znamená, že i když nemám co přenést, musím tam něco dát, aby byl rozměr zachován. Klasickou poštou nelze posílat nic, co je menší než obálka. V tomto případě to znamná, že větší předměty nelze strčit do větší obálky: je nutné je rozložit na malé, které jsou všechny stejné. Když náplň nemám, nacpu tam nějakou vycpávku.

A teď to nejlepší: tím jsou virtuální kanály: Okruh se nazývá virtuální, protože zde není žádné fyzické spojení mezi konci. Vodiče se sdílejí s dalšími okruhy. Okruh proto, že se nepoužívají IP adresy jako směrovací informace, ale číslo předem sestaveného kanálu (DLCI). Opět analogie železnice a silnice, kde vlak může jet po kolejích tam, kde má postavenou trasu. Auto si jede kam chce a proto občas nedojede.

Pokud vás tyto technlogie zajímají více, doporučuji materiály Petra Grygárka z VŠB...