Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky

2018-09-05

Night money change in Ostrava (Nocny kantor w Ostrawie)

It happened to me many times that I was stopped on my night walk in Ostrava by (polish) people and asked where they can change money or withdraw. Answers about ATMs are easy since they are open 24/7 and except Euronet cash machines on Stodolní are all of them without any fee traps, just to put ATM to Google Maps or to Mapy.cz.



How about cash change? There isn't anything open during night and weekends except one place, which is international cash desk of Czech railways on Main train station Ostrava hl.n.. You can easily go there with tram 2, 8, 18 from Stodolní tram stop or reach it with car by following tram rails.



As I checked they offers good money exchange rate as same as during day. Place is open whole night except few small breaks:

Monday-Sunday
  • 06:15 - 11:05
  • 11:35 - 17:15
  • 18:00 - 23:00
  • 23:15 - 01:00
  • 01:15 - 04:50
So now you can party more with enough Czech crown in your hands...

2018-07-23

Finnish stereotypes bingo

Finns tend to be strongly proud of their nation and their typical traditions. According to an original czech article about finnish stereotypes (section Proč má každy Fin doma alespoň jedno pruhované tričko) I decided to extend it by few more things, and came up with a game which you can easily play during visitations to finnish houses and families. I have been invited to many places all around Finland, and I realized that it is more or less the same scheme everywhere.


How to play? Make a table with 3x3 fields, and write inside boxes some of the following things. When you enter a house start crossing things which you can find. The person who manages to fill the whole table is winner, and they should go to prepare sauna turn for rest of the players.

Alternatively, you can also take it as a checklist and give points for every tick you had. If you want to evaluate the level of finnishness of a Finn, you can grant also negative points to make comparable rating.

Things to have in finnish house:
  • Sauna
  • Moomin mugs
  • Anything from Marimekko
  • Iittala porcelain
  • Vaze from Alvar Aalto
  • Newspaper Helsingin sanomat
  • Coffee maker for dripped / filtered coffee
  • Orange Fiskars scissors
  • Do not have curtains on their windows
  • Always unlocked doors
  • The house is close to a lake
  • Having also a summer place
  • Having some kind of music instrument
  • Having a plug for car heating

If you are not lucky enough to visit Finnish homes, but you want still play this game, you can! I extended it to a human version, so everything what you should need is a paper, pen and couple of finnish friends.

Features to check (give negative points when they are not )
  • Blonde 
  • Tall
  • Likes sauna 
  • Likes salmiakki
  • Surname ends with -nen 
  • Get easily sunburned 
  • Having a Marimekko bag 
  • Drinks coffee 
  • Has a graduate picture with sailor hat and/or rose 
  • Eats peasoup
  • Doesn’t speak to strangers 
  • Likes swimming in the lake 
  • Likes ryebread
  • Plays discgolf
  • Wears woolen socks instead of slippers 
  • Does icescating
  • Hates swedish
  • Does skiing 
  • Has two middle names 
  • Makes dramatical pauses when they are speaking english
  • Drives Volvo or Toyota car 
  • Following Very Finnish problems on Facebook

So in the end, you can easily classify if person which you are speaking is enough Finn or not which is always „good to know“. Please don’t judge people, but one of my friend got -10 points, so I think she have to return her finnish passport

Article will be updated when I’ll get new ideas, if it’s not enough for you now, continue to this video. If it still not fullfilling for you I can recomend Finnish nightmares series, the issue is that you understood them more and more how you are staying longer in Finland.



2018-06-14

Vztah mezi Finskem a Švédskem v postřezích

Těžko říci, zda-li je v běžné populaci neškodná rivalita mezi těmito severskými zeměni všeobecně známa. Když už je, tak je většinou značně povrchní a i já bych si rád k této otázce přidal několik svým komentářů v rámci severského seriálu.


Nejlepším příkladem, který jsem vymyslel, je na Švédsko-Finsko paralela Česko-Slovensko a proč? Finsko bylo v minulosti součástí Švédska. Všichni Finové umí (nebo by měli umět) Švédsky, nicméně Švédové finštině nerozumí (vím o Češích, kteří mají se slovenštinou problém na úrovni porozumění). Finsko má dva oficiální jazyky, schválně hádejte kolik jich má Švédsko. Švédsko má vlastní měnu, Finsko má Euro. Většinu věcí, které zavedou ve Švédsku přijmou Finové vzápětí také, ale opačně to moc nefunguje, respektive Finsko tak trochu a potichu vzhlíží k (bohatšímu) Švédsku. Švédsko má 10 milionů obyvatel, Finsko 5 miliónů obyvatel. Alkohol je ve Finsku o něco levnější než ve Švédsku. Finsku neustále hrozí, že ho obsadí sousední země z jihu/východu. Finové mají rádi auta švédské výroby.



Profláklým příkladem je také sport, nic neudělá Finům větší radost, než když porazí Švédy a když ne oni, tak alespoň někdo jiný. Zásadním bodem sváru národů je název zařízení k relaxaci pocením. Svět jej všeobecně zná pod jménem sauna, jenom ve švédštině se řekne bastu. Jestli Finsko je a nebo není ve Skandinávii se Švédskem záleží na vašem geografickém vzdělání, protože správně je to Fennoskandinávie, což je spor hodný našeho hrdého zařazení do střední Evropy, zatímco pro zbytek světa jsme Evropou východní.

Doplněk od Tomáše: Jedna podstatná věc je asi taky to, že Švédi jsou (stereo)typicky pohlední, pěkně oblečení, bohatí a samozřejmě se nestydí to ukázat. A to Fini v kombinaci s tím ostatním neodpouští.


A teď trochu vážněji: V současnosti se vede diskuse o potřebnostni povinné švédštiny, protože její uplatnění je mizerné jako u každého člověka, co se učí jazyk, který nepoužívá. To platí zejména v oblastech jako střední Finsko, kde žádní Švédové nejsou. Existuje totiž postřeh, že oba národy umí na velmi dobré úrovni anglicky, kdy jsou si pak mluvčí po "seversku rovni", jelikož nejde o mateřský jazyk ani jedné osoby. Navíc finský akcent je ve švédštině slyšitelný a když přijede Fin do Švédska, tak konverzace po pár slovech přechází do angličtiny, říkali.

No nic, to jen několik mých postřehů a stereotypů na toto téma... Kam dále?

2018-06-12

Travelling Prague - Helsinki some notes

I want to mention few points about traveling by plane between these two cities if someone is going to do this trip for the first time - since I made it that many times that I think I know some details about the route.



Tickets for the plane are mostly not discounted with crazy prices as some other flights (you can flight to Paris or Stockholm from KTW for 10 €) but PRG-HEL is always 50 €+, normally around 65 €.

I believe the boarding in HEL and PRG is possible with the electronic tickets. I am not doing it, but if I recall it is not a problem. In Prague you can print your boarding pass from a self-checkout kiosk if you are flying with ČSA, but not for the flights from Norwegian AND in Helsinki you can print it for Norwegian but not for ČSA.

If you can choose, fly with Norwegian because they have nicer planes. ČSA sometimes uses the older planes of Travel Service which all Czech people are using to reach their summer holidays (as same as Finns go to the Canary Islands).

Warning: if you fly PRG-HEL with the late Norwegian flight which is cheap and arrives around 23:00 you can't manage the connecting train outside Helsinki (for example to Tampere and elsewhere). Instead, you need to pay way too expensive accommodation in Hel or stay on the airport. In that case fly with the earlier ČSA flight. Or there is night ExpressBus connection at least to Jyväskylä. On the way back, HEL-PRG with Norwegian you can easily reach the last RegioJet train to Ostrava and SK. For trains to Brno, you may need to use the earlier ČSA. If you are staying in Prague it is not problem to use any of the connections.



Arriving to Helsinki airport in Vantaa (Terminal 1! with ČSA) is most comfortable with a train. There are two lines (I+P) of commuter trains and it doesn't matter which one you are using. I don't know about the buses going there since I always used a train. If you are traveling from longer distance by train the commuter train is included in price if the destination is Helsinki Airport - you can also add the field "via" Helsinki and go to the city centre in meanwhile - this works only when you are booking the ticket via desktop website VR.fi. If you are arriving by Onnibus to Hel, you need to walk a bit to the railway station + pay the commuter train for 5 €. I have never met any ticket control in commuter trains, but I can't recommend travelling this 20 min without it since the penalty is 80 €.


Arriving to Prague Airport is worse, since people of Prague have been discussing train for many years but for now they have only the overfull bus line 119. Around the year 2050 there could also be a metro (ha-ha). So, you can go with the public transportation to the city centre. Or use the not-that-public-even-it-is bus line AE straight to the train station. It's way more comfortable to reach the centre with AE. It costs some extra money, BUT if you buy and print the ticket via eshop of Czech Railways in advance, you can have it by cheaper price (42 vs 60 CZK – the difference of one beer for Finns). Note: you don't need to book exact time for AE, just day is enough.



So, the bus 119 includes the transfer to metro however, it tends to be full and if you have luggage there are a lot of stairs on your way. How to reach it: From the Terminal 2 Arrivals exit you need to go straight to the first exit and the bus stop is there, slightly on the right side. For the direct bus AE you need to go to another stop. From Arrivals exit go to the left, around the transportation ticket desk and the shop in the direction of Terminal 1. The bus stop is in front of the Terminal 1 entrance. It is maximum of 10 minutes of walking inside the airport, but most likely much less.



Cash or card? Nowadays it doesn't matter. In Finland you don't need cash at all. In Czechia it is 50/50. But traveling from the airport it could be cash-free (however, not free of charge). There is a ticket-desk in the terminal and also a new type of machine where you can buy the ticket with a card. We in Ostrava are using bank-cards as tickets, in Prague they are discussing about this option too.

Luggage: Nowadays (1/2018) is in Helsinki-Vantaa a self drop-off registered baggage desk, which is not nice, because it’s measuring the weight quite accurately. Up to 300g it is not a problem, but if you have more, you cannot discuss about it with the service as on other airports.

Security control: if you come during the busy time, you need to take in account to have around 30 min time for the security check. Service in HEL is more annoying than PRG with their "too much electronics" in the backpack. Somehow, they are still randomly checking me for the drugs, why do I look so suspicious!?

Facilities: on the Prague airport there is a supermarket in the non-secure zone where the prices are normal, what is an advantage if you are traveling from there. I can recommend buying a beer and to drink it before the security control because after that everything will be more relaxed. Also, you can go to the viewing place at Prague. Helsinki-Vantaa airport is less interesting and of course, more expensive. On the other hand, they have sleeping pods in Vantaa (paid). They are on the left side from the security control and the duty-free shop by the end of the corridor. I never used them, since I am always coming to the airport by "last call" and once when I had time, they were full.



What to buy? From Prague definitely alcohol - even Božkov "rum" is the cheapest option (1l for 300 CZK) is quite good deal compared to the Finnish prices (but choose something better), as any other alcohol beverage from there. What food to bring from Czechia? Bread (you should never insult the rye-bread but...), cheese korbáčiky/parenica (pretty Czech things doe), some fancy bakery (kobliha, zbojnický rohlík), I am also buying Fidorka and few more things from the candy bar section, like Orion Kaštany and also a packet of Opavia Piškoty. Talking about the gifts to bring from CZ – I recommend Lázeňské oplatky, and a bottle of Kofola to put to the registered luggage.

I didn't find anything reasonable to buy from the duty free in Helsinki duty free, all of the souvenirs like rye-bread, Salmiakki or Fazer Domino/Doris you can take through security control. Don't forget to smuggle food from a supermarket for your long starving journey.

Water? You can refill your bottle with water in toilets - on both destinations the water is drinkable. There is a normal cold-water source at PRG, especially at Terminal2 / Section C. Helsinki have this annoying automatic sometimes warm pipes, they declare to have also normal pipes but when I met them they were not working. 

There were couple of my notes about travelling between these two places. Good is also Youtube guide for Prague, if you planning to be a tourist there since it's full of traps. I am already sorry for that. If you have any questions, I’ll try to reply to them.

2018-02-14

Finský Erasmus a má první opravdová zima


Následující příspěvek popisuje souhrnně události z celého ledna a února, což sleduje můj původní plán ubrat na intenzitě článků, neboť za a) se tu toho děje méně b) intenzivně se věnuji psaní diplomové práce, a ačkoliv se to nezdá i takové shrnutí událostí si vezme svůj nemalý čas. Mimo jiné se snažím udržovat aktualizované některé články předchozí, třeba reorganizací rozcestníku. Nicméně pro všechny mé příznivce a rodinu shrnuji, co se za uplynulý čas odehrálo...


Vánoce jsem strávil s Iiris v Ostravě a okolí, přičemž na Silvestra jsme byli ve Varšavě, což bylo součástí plánů na návrat do Finska, neboť se letenky po Vánocích vydaly na šílený cenový výšlap. Podařilo se mi tedy koupit levný let do Turku z Gdaňsku za cenu asi 20 % letenky Praha-Helsinki, což určilo program pro cestování po Polsku.


V hlavním městě Polska se mi tak podařil nejkratší návrat za známostí z Erasmu, neboť jsme se potkali s Májou v jedné z hospodě (asi po 2 týdnech od rozloučení), což jak se ukázalo později bylo celkem podstatné, ale nepředbíhejme. Cesta do Gdaňsku proběhla bez problémů a přelet zpět do Finska jakbysmet. Zde nás přivítalo podivné počasí, respektive v Turku (na pobřeží) nebyl téměř žádný sníh, v Tampere polo roztopené zbytky a déšť a v Jyvaskyle metr, či jak se to počítá. I takové rozdíly se najdou v rámci pár stovek kilometrů. Kompenzací za to, že Iiris nebyla přes svátky doma byla návštěva u ní a rodičů, kde jsme dorazili všechny vánoční zbytky jídla. Oceňováno bylo české cukroví, a to jsem odebral padrť, která se po všech těch převozech vytvořila.


Protože na svých cestách nemůžu vynechat návštěvu nádraží, vydal jsem se i v Turku prozkoumat vozidla, která se zde nacházejí. Finská železnice je poměrně jednotvárná, nicméně u rampy pro nájezdy do autovlaků se mi poštěstilo najít trojici anglických Fordů v maskovacím provedení a vývojovém stavu bez palubních desek s konektory pro připojení diagnostiky. Směřovaly na sever do Oulu a zřejmě ještě výše severněji, protože moderní vozidla s globálním softwarem musí být nastavená pro všechna klimata, i proto mě překvapilo, že jsou na letních pneumatikách. No vzhledem ke stavu cest asi brzy přijdou na tuto drobnost…


Takže jsem zpátky v Jyväskyle a začíná mi pravidelný režim ranní jízda na praxi na kole, praxe, šlapání zpátky, tělocvična, sauna, večeře a znova. Bezprostředně po návratu jsem ale nemohl do sauny, neboť jsem se uzdravoval z docela slušné rýmičky, kterou jsem si přivezl z Ostravy. Proč to zmiňuji je skutečnost, že za půl roku tady s pravidelnými návštěvami vyhřívacího zařízení jsem nebyl nemocný a dostal mě až návrat domů. Saunování má tedy skutečně preventivní efekt na imunitu (můj článek o finské sauně ve Finsku).

Začal také nový semestr a s ním příjezdy nových studentů, kterým jsem předával věci, které zde zanechali minulí studenti. Podařilo se mi snížit objem jízdních kol ve vlastnictví z 5 na 1. Pro jedno z kol československé výroby dovezené z Česka si přijela starší Finka, které vyhovovala jeho menší velikost. Při nakládání do auta ještě prohlašovala, jak má ráda svou prostornou Škodu Oktavia. Národní drobnosti které potěší, nicméně významově naprosto okrajové...


Taktéž bylo potřeba odmrazit mé auto, které tady zůstalo přes Vánoce, což po více než dvou týdnech stání nebyla až taková legrace, protože se na něm utvořila 30 cm ledovo-sněhová krusta, kterou bylo třeba odstranit s použitím násilí. Doma jsem se nikdy nepotýkal se zásadními komplikacemi při parkování vozidla v zimě venku, nicméně zdejší zima teprve ukazuje, zač je toho loket. Zamrzají mi zámky, nejdou otvírat dveře natož okna, na sklech mi mrzne vlhkost a vůbec spousta drobných radostí. Zkušenosti s provozem vozidla uvádím v aktualizovaném článku.


Kulturní život tady nemám příliš bohatý, neboť důvodů navštěvovat akce příliš není. Respektive seznamovacích akcí pro výměnné studenty mám už plné zuby, plnotučná kultura stojí plnotučné peníze a hospodský život se omezuje na setkání ve společenské místnosti. Radostí je každé povyražení, ke kterému občas přijdu jako slepý k houslím. Jedno odpoledne jsem tedy dostal nabídku, jestli nechci jít fandit na hokej, na zápas místního týmu Jyväskyly proti HC Třinec, naštěstí tedy do správného hlediště, které bylo obsazeno početnou skupinou Třinečáků, kteří sem přiletěli jako tvrdé jádro speciálním letadlem přímo s týmem. Po zápase jsem pak se svými hostiteli vyrazil jim pomoci s konzumací vánoční šunky, kterou jeden ze Slováků dostal v zaměstnání. Po zápase jsme potřebovali doplnit energii, akorát to vypadalo, že jsme hráli my sami...


Docela jsem ocenil možnost se opět věnovat sportování a návštěvy místní zbídačené, leč použitelné posilovny. Aktivitu jsem doplnil o zakoupení florbalové hole a návštěvy zápasů rezidentů kolejí, kterým si kompenzuji nedostatek této mé pravidelné aktivity ze Sokola. S velkým potěšením jsem uvítal, že i ve firmě kam docházím na praxi je tento sport oblíben a připojuji se k pravidelným přátelským vnitropodnikovým zápasům na akčněji rekreační úrovni. Zajímavostí je, že hrací plocha, respektive více účelová hřiště, jsou umístěna ve viditelně bývalém vojenském krytu, do kterého se vstupuje mohutnými vraty a poté se klesá několik desítek metrů do nitra hory. Zajímavé využití volného prostoru.


Jak tak čas jde, počasí provádí občas zajímavé obraty. V rámci jednoho týdne může být jak -25 °C, tak -10 °C s hustým sněžením a nakonec +5 °C, aby všechno začalo zrychleně tát, přičemž uhlazená uježděná vrstva sněhu vytvoří proudem řeky z chodníku zabijáckou stezku. Motivovalo mě to pro shrnutí zkušeností z používání pneumatik s hřeby a protiskluzovými návleky na boty.


Z původní nepříliš početné skupiny studentů, co tu měli auto jsem zůstal jenom já, což je pasovalo do příležitostné role kurýra některých těžkých nebo objemných žďorbů některých z kamarádů. Jedna ze studentek se přestěhovala ze zdejší lokality do centra, takže s ní musely jít nejen její věci, ale pár krámů, co tady nechali její kamarádi, o které se údajně postarají, v což upřímně nevěřím, ale nechtěl jsem ji kazit iluze...

V některé pátky se podaří spontánně uspořádat setkání s posezením. Docela dobří ve svolávání jsou Slováci, kteří vždycky odněkud vyhranou nějaké nové krajany. V jeden pátek jsem se však nechtěl příliš zdržovat, protože mě čekalo brzké ranní vstávání. Jak jsem se později dozvědět, šli spát 30 minut před tím, než mi zazvonil v 5:30 budík, abych stihnul autobus do Helsinek, kdy jsem měl v plánu zúčastnit se druhého kola prezidentských voleb. Tímto bych chtěl sdělit všem, kteří si šli do volební místnosti jen odskočit, že někteří (myslím sebe) jeli na ambasádu 3,5 hodiny v jednom směru, a ještě za své vlastní, respektive školní finance. Výsledky jsem sledoval v autobuse zpět a okomentoval bych je tak, že můj výlet nebyl zbytečný, neboť jsem si vyzkoušel novou studentskou restauraci v centru Helsinek...


Z drobných věcí, které se tak mimochodem odehrávají: Podařilo se mi se zapsat na praxi na seznam osob, které mohou využít podnikovou masérnu, a to zrovna v momentě, kdy se mi nějak divně zablokovala ramena ze spaní na tvrdé posteli. Pomohlo to a za odměnu jsem si zadarmo vyzvednul větší a měkčí postel od studenta, který odjížděl. Momentálně můj původně prostorný pokoj připomíná hotelovou místnost, neboť kromě dvojpostele obsahuje i původní lůžko a do té uličky, co zbyla se s klidem vleze ještě moje matrace pro hosty. Nechcete se někdo stavit?

Občas se mi podaří sledovat i místní zprávy. Například jeden páteční den vyhlásily odbory v celém Finsku stávku autobusů kvůli podmínkám podpory při ztrátě zaměstnání. Projevilo se to tak, že jsem byl dopoledne v kanceláři téměř sám, neboť si spousta lidí vzala překvapivě “home office”. No naštěstí my cyklisté, kteří mají na konci února naježděno už ke 300 km od začátku roku, jsme to řešit nemuseli.


Výborně se vyvedla také oslava Jozefových narozenin, za kterou to tento slovenský bratr vzal tak pořádně, že se chudák nemohl zúčastnit akce Rebull Crash Ice, což byl závod na zdejší sjezdovce, při kterém jezdili borci na bruslích po vytvořeném ledovém koridoru. Na videu to nevypadá až tak šíleně jako ve skutečnosti, ale sjet to chtělo odvahu. Při té příležitosti jsem si zakoupil čepici, nicméně později jsem si vzpomněl na svého spolubydlícího, který lamentuje, že mu mrznou uši a věnoval jsem mu ji, protože sám používám zmijovku, jakožto dárek od mamky z loňských Vánoc. Jak se později ukázalo, v tomto kulichu chodí polovina města, takže alespoň vynikám z davu.



Sláva! Konečně zmrzlo jezero, abych se na něj mohl vydat na bruslích. Od loňska řeším, že jsem neměl příležitost tady bruslit v otevřeném terénu, neboť Iiris si mohla v Ostravě ukroutit hlavu z našeho bruslení na hokejovém stadionu a málem nepřežila záchvat smích, když rozhodčí zapískal ke změně směru. Takže jaké je pravověrné bruslení na jezeře? Hrozné! Led je hrbolatý a přes snahu jej uklízet je plný sněhu. Že je led plný nástrah jsem si také vyzkoušel, když mi čepel zajela do praskliny. Po chvíli si člověk zvykne, začne být ostražitý automaticky a 3 km trať na jezeře si lze rekreačně užít. Nicméně i ten blbý rondl, který MOaP staví v Ostravě na Masarykáči má větší kvalitu ledu než letošní jezera, dáno je to průběhem zimy, loni to prý bylo o mnoho stupňů lepší. Zatím to řešíme tak, že chodíme bruslit na univerzitní kluziště na fotbalovém hřišti, které má o poznání lepší kvalitu s výjimkou jedné zákeřné a hluboké díry.



V mezičase dokončila Iiris své studium ve Varšavě a ukončila tam svůj pobyt. V úvodu jsem zmínil moment, že jsme se potkali s mou kamarádkou Májou a důkazem, že svět je malý, nechť je skutečnost, že spolu cestovaly z Warszawy stejným autobusem, poté stejným MHD na letiště v Gdaňsku, poté stejným MHD na další autobus z Turku do Jyväskyly. Maja se vydala na zimní návrat a bez jakékoliv koordinace se to podařilo takto propojit s návratem Iiris. Vyhodnotil jsem to jako dobrý důvod pro společné setkání ve společenské místnosti a tentokrát já zorganizoval setkání. Účast byla hojná, jen podle Iiris je naše společnost přečechoslovákovaná a jako jediný Fin se na akci cítila téměř nesvá.

Občas se mi ale taky něco nepovede. Měl jsem za úkol vyzvednou od Elišky z Havířova bydlící naproti, vlastnoručně upečené linecké a podělit se o něj se svým spolubydlícím. Shodou okolností a naprosto nevhodným umístěním onoho talířku se mi však podařilo těch pár kousků postupným bezmyšlenkovitým procesem sníst sám. Což jak se ukázalo přešla Eliška, tak nějak s humorem, nicméně můj spolubydlící se na mě naštval a už dva týdny se mnou nemluví, přičemž po týdnu mi alespoň odpovídá na pozdrav dobrého rána. Jsem já to ale proradný obyvatel stejného bytu... Alespoň můžu říct, jak vypadá v praxi můj oblíbený lingvisticko-anglickopřekladatelský oříšek ”naštvaný hladový Maďar”...


O víkendu se tu objevila Iiris a společně s faktem, že už týden svítilo slunce a bylo azurově, což je tady výjimka z výjimek mi dala důvod vydat se si projet světoznámou trať WRC se jménem Ouninpohja, což je neuvěřitelně krásný kus cesty asi 80 km z Jyväskyly. Za doprovodu vystresované Iiris se mi podařilo do ničeho nenabourat, a i s tou krabicí od bot si užít skutečný požitek ze zimní erzety. Po cestě jsme se stavili ještě bruslit na jezeře v Jämse, nicméně kvalita ledu byla opět bídná viz výše.


Docela fajn relaxací po práci je právě zmíněné bruslení, zejména když se nás domluví více. Snadno se mi však stalo, že jsem si zapomněl brusle a jezdit pro ně na otočku na ubytování je otravné. Skupina se zdála být pevná, a proto jsem si systému zarezervoval elektrické kolo, abych si pro brusle zajel. Spojil jsem tím náročné s užitečným, neboť jsem měl na test e-kola už chvíli spadeno. Jak se za pár hodin ukázalo, domluva nebyla tak pevná a mě zůstal 2 hodinový blok, nabitá baterie a nádherné odpoledne k vyzkoušení schopností ebiku. Můžu říct, že ve zdejších podmínkách (a i mnohdy jinde), je to výborný dopravní prostředek na úrovni malého skútru s výhodami býti cyklistou. Ve zkratce pomáhá elektromotor dorovnat mé mechanické snažení do pedálů až do rychlosti 25 km v hodině, což je velká výhoda zejména v kopcích, které tady jsou. Dokonce jsem spočítal, že návratnost investice v porovnání s vyšším nájmem za bydlení v centru je asi jenom půl roku...



Na poslední únorový víkend jsem se vydal do Vaasy za Iiris, protože proč ne. V sobotu jsme navštívili vojenskou slavnost s kontroverzní tématikou, nicméně bylo možné si prohlédnout techniku a došlo i na dynamické letecké ukázky. Bylo příšerně zima a do toho všeho se mi definitivně rozpadly boty. Byl bych rád, kdyby nějaká obuv i za vyšší cenu vydržela vice než jednu zimu. Konečně jsem si také zabruslil na tom parkovišti, na které jsem půl roku koukal z okna při předchozím Erasmu a neměl brusle. V rámci odpolední procházky jsem také suchou nohou přešel (zmrzlé) moře, což byla z dalších aktivit, na kterou se dříve nedostalo.


A život a čas běží dále. Intenzivně se věnuji psaní diplomové práce, protože termín odevzdání se blíží vice než rychle. Z událostí okolo: je zde zase spousta nových tváří i když méně než minulý semestr. Jejich poznáváním by se dalo strávit spoustu času, který nemám. Počasí je stabilní kolem -10 °C, což je ideální teplota na ježdění na kole, abych nedojel příliš zpocený, jakmile je tepleji, tak mi to už nevyhovuje. Další příspěvek přidám opět až za dlouho, myšlenek je sice spousta, ale sepsat je dá práci. Mezitím však různě upravuji a přidávám části do předchozích článků, na což se však dost nepohodlně odkazuje... Mějte se pěkně!