Některé otázky se stále opakují a zaslouží si shrnutí. Finsko je krásná země v létě (v brzkém podzimu a pár týdnů v zimě) a je po cestě při klasickém okruhu přes severské země. Tento návod je určen primárně motoristům. Pro výlet bez auta jsem to vymyslel kdysi takto.
Doprava
Jak jenom nesedět za řidítky / volantem? Potřebujete "jenom" dost času. Finsko je obrovská země a prostě to trvá. Na druhou stranu ujeté kilometry skáčou nahoru mnohem pohodověji než v Česku.
Do Finska se dostanete buď trajektem z Tallinnu nebo Stockholmu. Jezdí to pár společností skoro ve stejné časy, ceny se posunují v podstatě jen nahoru. Specialitou je trajekt z Travemünde do Helsinek, který je drahý, zato pohodlný.
Dalším trikem jak projet Finsko naskrz bez řízení je použití nočního autovlaku. Je to opět o dost dražší než řídit, ale jde si tím hodně ulehčit v cestě do Švédska / Norska. Tyto vlaky se rovněž dokáží vyprodat.
Hlavní silnice mezi velkými městy jsou vcelku nudné. Jestli si chcete řízení užít musíte jet nějak zig-zag mimo hlavní směr (a pak to trvá ještě déle). Za odměnu získáte dlouhé úseky, kde se dá jet po relativně malé cestě slušnou rychlostí a božsky nerušeně se klikatit od bílé čáry k čáře.
Čím vyšší číslo cesty tím větší zábava (teoreticky). Jakmile má silnice 4 číselný kód tak nikdy nevíte, jestli má asfalt nebo ne. Rychlé šotolinové cesty jsou specialitou severu, které si zejména motocyklisté v "adventure" kategorii prostě chtějí užít. Typ cesty nejde snadno zjistit z plánovače: buď používám Google Streetview a nebo to ví plan.tomtom.com. Moc na štěrku neblbněte, protože to docela "klouže". Nenechte se vyprovokovat místními babičkami, které jezdí jak rally mistři, ale jen na té své jedné cestě.
Finové mají hrozné dopravní značení, neznají přednosti v jízdě a vůbec ničemu to nevadí. Je to neuvěřitelné, ale funguje to. Nerozčilujte se, pozorujte a jezděte defenzivně. Řeší se jenom rychlost a parkování ve městech. Tolerance alkoholu je půl promile. Dopravní kontroly jsou extrémně výjimečné. Pokuty prý mastné a ještě vyšší pro domácí protože mají záznam o vašich příjmech. Jedinou fakt výjimkou je, že cyklista na stezce paralelně s hlavní je taky na hlavní, ale stejně se dává všem přednost kdykoliv.
Cíle
Ve Finsku existuje jedna vstupenka do skoro všech muzeí. Jmenuje se Museokortti a stojí 80 € na rok. Na webu mají pěknou mapku se všemi cíli ze které si jistě vyberete. Já jsem se přistihl, že plánuju tak, abych toho vymetl co nejvíce. Všechna místa mají i jednotlivé vstupné.
Vynechávám z popisu Helsinki, které jsou s autem za trest: parkování je vždy placené nebo na kotouč (jeden tip). Motorku jde nechat v centru i zadarmo.
Co bych z Finska doporučil:
- Hrady
- Hämenlinna
- Turku
- Savonlinna
- Všemuzea
- Vapriikki Tampere
- Vojenské muzeum
- Parola
- Hamäenlinna
- Železniční muzea
- Hyvinkää
- Haapamäki
- tramvajové v Töölö
- Letecké muzeum
- Jyväskylä
- Vantaa
- Automobilové muzeum
- Mobilia u Tampere + Vehoniemi
- Uusikaupunki
- Oulu
- Motocyklové muzeum
- Lahti
- Vaasa
- Zemědělské muzeum Sarka v Loimaa
- Umění
- Kiasma
- Ateneum
Příroda
Za návštěvu stojí národní parky "kansallispuisto" a na protažení při cestování se hodí naučné stezky "luontopolku". Nemá cenu hledat přírodu jinde. Všechny jsou na mapě státní instituce, kde jsou i instrukce jak se chovat, co je k vidění atd.
Existuje mapa s každou stezkou. Jen zazoomujte dostatečně blízko. Mapy.cz poslouží rovněž velmi dobře.
Ohrožení vlkem, medvědem či jiným nebezpečným zvířetem je zanedbatelné. Spíš vás budou štvát komáři od května do půlky července - s tím se nedá nic dělat, magický repelent neexistuje.
Koupání se v jezeře je snad národní sport. Najít místo, kde to jde snadno se dá zadáním hesla "uimaranta" do vyhledavače. Kdo by toužil po moři, tak písečná pláž Yyteri je lepší jak celé Chorvatsko.
Spaní
Jídlo
Tradiční finská kuchyně "koti ruoka" je dostupná třeba v motorestech ABC. Na meníčka "lounas" se tu chodí od 11 a většinou jsou formou bufetu, který lze také chápat jako all-you-can-eat. Běžná cena je okolo 14 EUR a jestli chcete jedno teplé jídlo, tak je to ta nejekonomičtější varianta.
Zejména hodně na severu je dostupná specialita "poron käristys", což je sob s bramborobou kaší. Pro milovníky severského "cirkusu" si zajděte do "Viikinkiravintola Harald". A úplně nejlepší jsou dle mého všudypřítomné, levné a sněz-co-zvládneš sushi restaurace.
Pokud chcete zkusit nějaké řetězce, tak naneštěstí skoro všechno je nějaký řetezec, ale z těch, co nejsou jinde: Kotipizza, Hesburger či Friends & Brgrs. Kulturu a autentičnost zažijete nejlépe v nějakém griili kioski, což je "hladové okno", ale s posezením.
P.S na prodej alkoholu "v restauraci" je potřeba speciální licence a proto ho nemají všude a když jo, tak to stojí majlant. Na veřejnosti se pít alkohol nesmí, ale taky to nikdo nehlídá.
Mentalita
Seveřané nemají rádi interakci, takže pokud to bude možné, tak se vyhnou vám říct, že děláte něco špatně, ale moc dobře to ví a sledují. Spousta věcí a procesů je založených na důvěře a čestnosti.
Většina i důležitých pravidel plave v neurčitých hranicích, protože každý tak nějak ví, co je v pořádku. S tím ostře kontrastuje česká specifikace všeho na centimetry a doslovného výkladu. Ostatní lidé se tu respektují, dopřává se jim osobního prostoru a používá se selský rozum.
Skutečné pasti na turisty snad neexistují. Ale nenechte se místními zblbnout, že je Finsko lepší než jiné země. Jestli chcete Finy a způsob života pochopit lépe, doporučuji komiks "Finnish nightmares". Kdysi jsem taky napsal článek o dvojjazyčnosti.
Oblasti
- Helsinki-Kotka-Puumala-a nejdále Koli.
- Helsinki-Fiskars-Turku-Uusikaupunki-Pori
- malý nebo velký okruh přes Turku archipelago
- výlet na Ålandské ostrovy
- po malých východních cestách na motorce
