2016-12-30

Finský Erasmus: stravování a jídlo

Jedna z mých největších obav byla, před vycestováním do Finska, otázka, jak se tam uživím. (aktualizováno 6/2017) Vy, co mě znáte víte proč, neboť mezi mé nejvýznamnější kulinářské počiny patřil čaj a polévka z pytlíku. Proto jsem se rozhodl, že případným dalším cestovatelům objasním a ostatní čtenáře seznámím s tamějším režimem v oblasti gastronomie.



Jedna z ustálených představ říká, že ve Finsku je všechno drahé. Nerad bych to vyvracel, nicméně ceny potravin jsou podobné (Německé), případně ne dramaticky vyšší. Na ubytování si tak lze uvařit základní pokrmy v běžném nákladu, kterým je kromě peněz i hromada času. Komplikací může být třeba dostupnost vhodného nádobí či spolubydlící, který dělá nepořádek.



Co je mnohem zajímavější je systém školního stravování. Každý VŠ student je oprávněn využívat dotovaných obědů v rámci všech univerzit na základě předložení kartičky KELA, kterou jsem obdržel společně se zápisem na Vaasan Yliopisto. Domácí studenti mají průkazku spojenou s platební kartou, výměnní studenti dostali růžovo-červené (barva se mění podle roku) papírové kartičky. Největší výhodou je skutečnost, že tato sleva platí v kterékoliv univerzitní restauraci ve Finsku, což přijde vhod na výletech.




Sleva zajistí snížení ceny obědu z cca 6,80€ na cca 2,30€, což je velmi příjemná hodnota i na naše poměry a zejména pokud uvážíte, že cena menu v běžné restauraci začíná na 10€ za porci. A z čeho se jídlo skládá?



Systém je samoobslužný, nejprve je možné nabrat si salát, poté vodu a 1 sklenici sirupu či mléka. Hlavní jídlo je možné si naložit samostatně, avšak není radno k sobě kombinovat přílohy a masa, která nejsou na vývěsce u sebe, protože pokladní se pak zlobí a chce účtovat dva obědy. Taktéž je možné si předplatit kupón na kávu po obědě. Ještě před usednutím je zvykem ukrojit si pečivo v ceně a namazat máslem či slaným máslem. Zkrátka za ty peníze nesmírný luxus...



Pokrmy jsou většinou velmi dobré a obtížně se srovnávají například s menzou na VŠB, protože ten rozdíl (i vizuální) je dramatický ve prospěch Finů. Ve všech jídelnách je k výběru také jedno vegetariánské jídlo, protože mnoho seveřanů vyznává bezmasé stravování z přesvědčení.



Nejvíce fascinující je finská slušnost. Jak už jsem nadhodil, káva se platí s obědem nebo samostatně, nicméně samotné vydání je plně samoobslužné, na nepříliš hlídaném stolku mimo hlavní frontu. Kdo chce kávu, se zde jednoduše obslouží a zajde zaplatit k pokladně nebo odevzdat kupón. Je mi vcelku jasné, že v Česku by se našlo více neplatících než placích "zákazníků" a snad by zmizely konvičky. Taktéž stůl s pečivem stojí volně a využívají ho jen ti, kteří jedí oběd. Patří to k jejich nátuře být čestní.



Na druhou stranu, co je povoleno (není zakázáno) je přeplňování. Společně (s taktéž věčně hladovými Slováky) jsem na oběd chodil zásadně s prázdným žaludkem a naložil si na talíř porci, která byla dostatečná pouze v případě, že každý další kousek by už přepadl. Personál s tím nikdy neměl problém a i kdyby měl, tak nic neřekl. (on vám to totiž z kulturního důvodu říct nechce a raději si stěžuje erasmáckému koordinátorovi) Není nad to, si užít hlavní jídlo dne bez práce...




A teď něco k té zmíněné přenositelnosti bonusu do jiných měst. Protože mám rád jídlo bez připravování, protože za něj nechci příliš platit (když nemusím) a protože jsem Čech (výborný důvod), tak jsem při každém výletu po Finsku zavítal do nějaké univerzitní stravovny. Myslím si, že pokud bych tuto kartičku neměl, tak i za plnou cenu jde o velmi výhodnou nabídku, kde se najíst.




Občas mi to dalo práci vygooglit, kde dané provozovny jsou, takže přikládám také odkaz, pokud jste ve spěchu a na mobilním internetu.


Třešnička na závěr: Finové téměř nejí polévky, zejména ne ve škole, kde jsou raritou. Jenom ve čtvrtky mívají Hernekeitto, což je extrémně hustá hrachová polévka. Taktéž nemají chléb našeho typu, po kterém se mi brzo začalo stýskat. No naštěstí už jsem doma s přístupem k domácí kuchyni... 

Závěr

Proti předpokladům. že stravování bude jedna z největších výzev, se nakonec problémy minimalizovaly na pouhé řešení konvenčních problémů. Třeba když mi Ukrajinec snědl mé zásoby a vymlouval se na opilé kamarády. 



Mé ubytování bylo naštěstí v bloku nazvaném Olympia, které má strategickou polohu proti nejvýznamnějším supermarketům ve Vaase (Lidl a Minimani, připomínající náš Globus) a tak nebyl problém dojít si pro cokoliv téměř kdykoliv. Z tohoto hlediska úplně propadla nejznámější lokalita k bydlení Linna, ze které je to do Lidlu daleko. Doporučit mohu ještě Larkan, který má taktéž dobrou polohu vzhledem k městu a obchodům.



Co ještě stojí za zmínku je finský řetězec McDonald's s názvem Hesburger. Rozdíl oproti jiným fastfoodům se dá najít, nicméně není zase tak zásadní. Ve Vaase v době mého pobytu McDonalds zkrachoval, ale nebylo to způsobeno mnou...




P.S. jestli máte po tomto článku hlad, tak si pro něco zajděte...

Studenti ve Finsku mají fajn život, dostávají od státu peníze na studium a mohou využít dotovaného stravování (za cenu velkých daní jejich rodičů). Nejlépe se má ten, kdo daně neplatí, ale má zdejší statut studenta, peníze sice nedostane, ale na jídlo má nárok. Slovo zdejší je podstatné, neboť se zahraničním ISICem tyto výhody automaticky nezískáte.

3 komentáře :

  1. P.S. V Jyväskyle velmi dobré školní kantýny jsou zde: http://www.sonaatti.fi/en/
    Případně po celém finsku kantýny Sodexo http://www.sodexo.fi/campus-food-thought

    OdpovědětVymazat
  2. A mně ses smál, že mi v Británii po měsíci začal chybět chleba. :D V tom fastfoodu na Kamppi jsme byli, byl docela fajn. A Hesburger mají po celé Skandinávii i Pobaltí :)
    Anka

    OdpovědětVymazat

Dotaz, připomínka, oprava?
(pokud máte problém s vložením příspěvku, vyzkoušejte to v prohlížeči Chrome)