2019-03-20

MUDr. Pavla Zezulová zkušenost se zubařkou

K paní zubařce Zezulové jsem chodil od mala a neměl jsem důvod jí nedůvěřovat i když jsme měli v rámci rodiny jisté indície, že kvalita péče nemusí být dostatečná. Poté, co jsem zažil na vlastní zuby případ nedokonalé péče, tak tam již nechodím. 

Recenze na zubaře jsou problém, lidé, kteří jsou spokojení nic nenapíšou a slyšíte jenom případy kdy se to nepodaří. Jako cokoliv, co není pásová výroba jsou zdravotnické zákroky i opravy různých věcí dílem zkušenosti a souhra dobrých okolností - všechno se nemusí podařit. Nicméně při zpětném pohledu na péči, kterou jsou obržel jsem usoudil, že šlo v mém případě s paní Zezulovou o lajdáctví nebo neprofesionalitu.

Pozitivní věci o ošetření u vase-zuby.cz: Když  jsem zavolal s problémem, dostal jsem dobrý termín. Byly týdny, kdy jsem nemohl přijít a podařilo se mi vždy domluvit a získat datum, které mi vyhovovalo a nebylo za půl roku. V tom mi vyšla ordinace vstříc a byl jsem za to tenkrát rád.

Příběh: 14.8.2017 preventivní prohlídka, nalezen kaz na dolní šestce a opraven amalgánovou plombou. Po třech měsících mi pořád přišlo, že tam musí být další kaz, protože jsem měl divný pocit v zubech na více místech. 7.3.2018 objednán na kontrolu: "není tam problém", překvalifikováno jako preventivní prohlídka. 28.6.2018 odvrtání plomby, "kaz nebyl odstraněn dokonale", převrtáno a zajištěno bílou plombou (700 Kč). 10.7. provrtání plomby skrz, protože pod ní byl tlak a nedalo se na zubu kousat. Fáze "dýchání" 16.8.2018 dočasné zacelení vrtání, potřebuje to více času. 16.10.2018 ukončení dočasného zacelení a pozvánka za dva měsíce na finální úpravu. To bylo naposledy, co jsem byl v ordinaci u paní Zezulové, péče trvala 1 rok 2 měsíce 2 dny a 5 návštěv pro odstranění původního problému.

A jedeme dál! Protože bolest zubu byla paralyzující, že jsem už musel mít tlumení bolesti, tak 13.11.2018 objednání k zubaři ve Finsku k akutnímu ošetření. Začneme tím, že jsem měl poprvé na celý problém udělaný rentgen. Paní zubařka prohlásila, že ošetření bylo provedeno nedostatečně do hloubky a starou metodou. Diagnóza byl pokročilý zánět kořene a že se mi ten zub pokusí ještě zachránit. (1500 Kč) 23.1.2019 permanentní ošetření kořene zubu (2700 Kč) a 20.2.2019 finální provedení (1600 Kč). Hlavně po tom prvním zákroku to byla extrémní úleva a mohl jsem začít zase kousat "celou pusou".

Poznámka: líbilo se mi vybavení, které používali ve veřejném zdravotnickém středisku a hlavně jsem si uvědomil, že to křeslo u paní Zezulové znám celý svůj život, co tam chodím, tedy nějakých 20 let a že existují i značně modernější varianty.

Jak si vzít z příběhu ponaučení? Zubům nerozumím a proto jsem v postupu důvěřoval lékaři. Měl jsem trvat na rentgenu. Přijde mi, že jsem dostával péči, abych se vlezl do tabulek zdravotní pojišťovny. Nevím, jestli existuje nadstandard v české péči nebo obecná nechuť zákazníků si platit cokoliv navíc a proto mi nebyly nabídnuté položky za které bych musel připlatit. Finové mi detailně naúčtovali každou provedenou položku (navíc k pojištění, nikoliv jako cenu pro nepojištěnce) třeba rentgen za 215 Kč, návštěva zubaře za 335 Kč atp, nicméně zub mám od nich "zachráněn".

Jak s tímto příběhem naložíte je na vás...
 
P.S. Ještě zajímavý detail, ačkoliv v Česku není problém s jazykovou bariérou, tak se v podstatě žádná zubařka, u které jsem kdy byl, nezabývala s představením možnosti řešení, jen "vyhrne rukávy" a jde na věc...

2019-03-08

Používání SonarQube pro DevOps

Zprovozňoval jsem analytický nástroj SonarQube pro použití v Jenkins pipeline, nicméně jako standalone instanci tedy bez pluginu. K použití GetCodeflow s jehož autorem se znám jsem nedosal povolení od správce repozitáře, je potřeba tedy udělat analytiku lokálně. Kdybych náhodou instaloval nový server, píšu si následující poznámky.


Stažený instalátor SonarQube není instalátor. Složku je potřeba rozumně pojmenovat a někam permanentně umístit jako třeba C:\Program Files\sonarqube

Nejprve je nutné nainstalovat 64 bitovou Javu (JRE) a složku propojit s konfiguračním souborem C:\Program Files\sonarqube\conf\wrapper.conf, kam je třeba vložit řádek 
wrapper.java.command=C:\Program Files\Java\jre1.8.0_202\bin\java
Dále můžete vyzkoušet spuštění StartSonar.bat ze složky bin/windows-x86-64 přes command line (uvidíte případné chyby), pokud se načítá aplikace http://localhost:9000 (login admin/admin) je vše v pořádku. Kdyby byl větší problém, otevřete C:\Program Files\sonarqube\logs\sonar.log a koukněte na konec souboru co bylo příčinou pádu.
wrapper  | Waiting to start...
wrapper  | The SonarQube service was launched, but failed to start.
Před plným používáním je třeba doladit několik detailů. Zejména instalace samospouštěcí služby. Otevřete příkazový řádek v admin režimu, nalistujte C:\Program Files\sonarqube\bin\windows-x86-64\ a spusťte InstallNTService.bat, poté by se měla v systémových službách (services.msc) objevit služba SonarQube s automatickým startem.

V průběhu prvního testovacího buildu jsem se vinou obrovského solution (3 miliony řádku kódu ve 4,5 GB zdrojových kódů) potýkal s nedostatkem paměti, kterou bylo potřeba rozšířit. 32 bitová aplikace zvládá alokovat maximálně 2 GB paměti, proto je potřeba používat 64 bitovou. 
INFO: EXECUTION FAILURE
INFO: Final Memory: 15M/247M
ERROR: Error during SonarQube Scanner execution
ERROR: Java heap space
ERROR: The SonarQube Scanner did not complete successfully. Post-processing failed. Exit code: 1 
Nastavení se provádí v C:\Program Files\sonarqube\conf\sonar.properities. Hodnota sonar.web.javaOpts=-Xmx<číslo>m uvádí maximální možnou paměť a -Xms<číslo>m hodnotu při startu, rozpětí je tedy žádoucí velké.

Funkční nastavení: wrapper.conf
wrapper.java.additional.1=-Xms2048m
wrapper.java.additional.1=-Xmx%WRAPPER_SYSMEM_80.0%
Funkční nastavení: sonar.properties
sonar.web.javaOpts=-Xmx512m -Xms128m -XX:+HeapDumpOnOutOfMemoryError
sonar.ce.javaOpts=-Xmx8192m -Xms1024m -XX:+HeapDumpOnOutOfMemoryError
Jak vystavit SonarQube do sítě? Na mém serveru běží také IIS, takže je potřeba rezervovat adresu v IIS a nastavit redirect podle návodu. Pro samotné přepnutí aplikace pak stačilo nastavit DNS záznamy a uvnitř v aplikaci položku sonar.core.serverBaseURL => Administration/Server base URL. Navíc je potřeba zvýšit limit pro uploadované soubory, jinak končí analýza chybou "ERROR: Failed to upload report - HTTP code 404: "

Jak mít permamentní výsledky v databázi? Je potřeba C:\Program Files\sonarqube\conf\sonar.properities propojit s DB serverem a to následujícím způsobem. V DB (MSSQL) vytvořit databázi (v options zvolit Collation = Latin1_General_CS_AS), vytvořit uživatele a přiřadit mu db_owner právo. (ideální je zkusit se připojit přes Microsoft SQL Server Management Studio). A vlastní konfigurace tedy
sonar.jdbc.username=sonarqube
sonar.jdbc.password=password

sonar.jdbc.url=jdbc:sqlserver://<IPorDNS>:1433;databaseName=sonarqube
A to je vše, restartovat službu SonarQube a nechat nástroj znovu načíst. Případné chyby jsou ve web.log.

Jak propojit přihlášení do rozhraní SonarQube přes Active Directory? Předně je třeba vytvořit uživatele (?) ve zmíněné doméně, který bude sloužit pro přístup samotného SonarQube. Konfigurace v sonar.properities je pak následující
sonar.security.realm=LDAP
sonar.security.savePassword=true
#sonar.security.localUsers=admin
ldap.url=ldap://DOMAIN.local:389
ldap.bindDn=sonarqube@DOMAIN.local
ldap.bindPassword=PASSinPLAINTEXT
#ldap.bindPassword={aes}passhashed
ldap.user.baseDn=cn=users,dc=DOMAIN,dc=local
ldap.user.request=(&(objectClass=user)(sAMAccountName={login}))
ldap.user.realNameAttribute=cn
ldap.user.emailAttribute=mail
ldap.group.baseDn=DC=inpulsetest,DC=local
ldap.group.request=(&(objectClass=group)(memberUid={uid}))
Není potřeba dalšího pluginu a přihlašování pak probíhá jen zadáním username bez domény. Pokud chcete mít z uživatelů administrátory, jde to snadno přes položku Administration/Security/Global permission a zaškrtnout příslušná oprávnění v sonar-users skupině.
 
Každopádně po této konfiguraci funguje nástroj v enterprise režimu a podporuje DevOps proces.

2019-02-13

Knihovna jako veřejný obývák

Konečně jsem měl příležitost navštívit již 3 měsíce otevřenou knihovnu Oodi v Helsinkách. Slavnostní otevření proběhlo při 101. výročí založení Finské republiky a akci provázel obrovský zájem, nekonečná fronta a budova městské knihovny praskala ve švech. Tolik na úvod k fenoménu hlavní knihovny souměstí Helsinki, který zarezonoval i v českých médiích (část Obývák na severu). Fotky byly pořízeny v knihovně Oodi.


Finský systém knihoven mám velmi rád a chybí mi v Česku, zejména v Ostravě. Myslím si však, že plánovaná budova Černé kostky bude mít jiný charakter než severské knihovny, což je škoda. (nebo, že by ne?) Vysvětlím vám proč:

Začneme tím, jak to funguje jinde. Do finské knihovny nejen v Helsinkách lze přijít bez registrace. Pokud projdu kolem recepce a vím, že nepotřebuji knihy s sebou, na místní počítač nebo rezervovat vlastní místnost, tak je mi budova přístupná. Od té chvíle se mohu procházet mezi regály s knihami, náhodně si je půjčit a vracet na místo. Mým hlavním cílem je najít si volné místo na některém z mnoha sedaček, křesel, židlí, lavic nebo u stolu, číst si nebo si spíše otevřít vlastní notebook, připojit se na WiFi a vypracovávat nějaký úkol. Ve volné chvíli si lze odskočit na toaletu nebo zajít k pultu pro kávu či drobné občerstvení. V takovém prostředí lze pak strávit libovolnou dobu většinou do zavírací doby kolem 20. večerní.



Jak to vnímají (většinou) studenti? Odpovím, že bývá v hlavních časech obtížné najít volné místo k sezení, k večeru či o víkendu je to mnohem více v pohodě, nicméně nikdy jsem nebyl v knihovně sám. Tento způsob studia je vysoce populární, většinou protože je knihovna vybavena vším potřebným, vypadá obvykle mnohem lépe než vaše vlastní místnost na kolejích, je tichá a zároveň jde stále o místo sociálního kontaktu, protože jsou kolem vás další studenti.

V knihovně jsem napsal velkou část své diplomové práce a dalších úkolů pro univerzitu a v současné době podobná místa využívám pro vzdálenou práci. Je to skvělé místo pro práci, pokud z nějakého důvodu nemůžu být v kanceláři, většinou protože někam cestuji.



A teď k Česku: Místní si odpoví, že podobná místa u nás nejsou a já to potvrzuji s jednou vyjímkou (o které vím), a tou je Národní technická knihovna v Praze Dejvicích. Tam jsem se jednu slunečnou březnovou neděli snažil najít místo k sezení, protože všude byla spousta českých i výměnných studentů. Takže i u nás lze postavit a provozovat knihovnu žádaného konceptu. Do knihovny se nechodí volně, ale přes registraci, nicméně i když jsem ji neměl, tak jsem byl schopný se dovnitř dostat, protože na místě byla obsluha.



A teď k Ostravě: VŠB-TUO v Porubě má knihovnu i hezkou studovnu (ve staré budobě nazvaná NOVÁ knihovna), nicméně je věčně prázdná, protože se do ní chodí přes „letištní bezpečnostní prohlídku“, kdy je potřeba si batoh zamknout ve skříňce před vstupem. Zoufalství dovršuje fakt, že i když jsem řádným studentem univerzity, tak si musím vyřídit extra registraci. Vedení školy je překvapené, že většina lidí raději sedí na volných gaučích na chodbách. Ekonomická fakulta v centru má knihovničku malou, navíc starý slepenec budov nemá hezká prostředí pro studium na chodbách, kde místo sedaček naleznete většinou tvrdé lavice.



Ostravská univerzita má budovu hlavní knihovny poměrně novou, ale přiznám se, že jsem v ní nikdy nebyl, protože si z obrázku myslím, že tam není až tak mnoho místa k práci. Uznávám, že tady mám mezeru. Dále máme v Ostravě knihovnu vědeckou, která je také jenom pro registrované účastníky a studovna je nepříjemně zastaralá, kde všechno vrže. O tom, že jde o nevyhovující prostředí se už 20 let ví a momentálně se už asi opravdu rozjíždí projekt na stavbu nové budovy tzv. Černé kostky, která sjednotí všechny sklady knih. 

Do budovy Černé kostky se vkládají velké naděje, nicméně já odhaduji, že půjde o budovu pro skladování knih a nikoliv pro realizaci konceptu knihovny Oodi. Městskou knihovnu v pasáži u Sýkorova mostu znám z cest okolo, kdy jde opět pro místo skladování knih a nějaký prostor pro koncerty a akce, nicméně opět asi nelze jen tak přijít a dělat si něco svého.



Přece jenom od čeho je knihovna než od skladování knih, nicméně ono to může fungovat i jinak, jak jsem si vyzkoušel. Mým hlavním cílem bylo v minulosti vyzvednout knihu a zmizet, studovna zde byla pro periodika a knihy, které se nepůjčovaly ven, a tak mě nikdy nenapadlo, že bych si v knihovně vypůjčenou knihu přečetl a hned vrátil, ale možná to byl jenom můj pohled na věc. 

S rozvojem práce z domova se bude potřeba takových míst ještě zvyšovat, protože sedět v kavárně 4 hodiny u jedné kávy majitele oprávněně štve. Nadruhou stranu domácí obývák neposkytuje dostatečný klid na práci a hlavně dobrou ergonomii. Co-workingová centra toto částečně řeší a i v Ostravě existují, nicméně jsou většinou určená dlouhodobě samostaným profesionálům a náhodná veřejnost v nich není až tak vítaná. Tato role zkrátka v městském prostoru chybí a jejím podchycením se podle mě dá získat zasloužená publicita v rámci Česka.

Knihovna Oodi je v rámci finských knihoven vyjímečná v tom, že velice viditelně potlačuje potřebu skladování knih, který je v třípatrové budově vyčleněno jenom jedno podlaží. Zbytek zabírají přednáškové sály či nekomerční kinosál. Dále nejrůznější studijní prostory a zákoutí, místnost pro počítačové hraní, speciální technika jako 3D tiskárny pro veřejné použití po registraci a školení. 



Prostory jsou vzdušné a vysoce moderní. Měl jsem spíše pocit, že jde o obrovský obývák pro celé město. V jedné části jde v klidu studovat, v druhé si dát pracovní schůzku, kousek dále přivedly rodiče děti, kavárnička a mezi tím vším jsou knihy a periodika k přečtení. Z budovy je poměrně hezký výhled do okolí a i když to má místy zbytečně extravagantní řešení interiéru bylo vidět, že si lidé přicházejí místo prohlédnout ze zvědavosti i protože chtějí užitečně strávit hodinu do odjezdu vlaku z nedalekého hlavního nádraží.  

Mi se ten nápad ohromně líbí a dokud nenarazí na příliš mnoho blbů, kteří prostory začnou cíleně ničit, tak to bude fungovat jako epicentrum dění. Finská mentalita je nicméně poměrně v pohodě a lze očekávat, že většinou bude vše v pořádku. Moje vize je, že by šlo podobnou stavbu od významného architektonického studia zasadit do centra Ostravy třeba na místo už odepsané budovy obchodního domu Ostravica. V řešení by šlo navázat na koncept slavného schodiště, nicméně celý projekt by mohl být pojat zcela nově. Možná že by šlo také zkombinovat potřebu koncerní síně s tímto městským obývákem, kdo ví. Každopádně lokatila na náměstí Dr. E. Beneše by to byla skvělá, neboť by zaplnila nejreprezentativější místo Ostravy a s trochou štěstí by mohla sloužit jako srdce pro setkávání nebo pro práci. 



Obávám se však, že tento koncept je trochu příliš ambiciózní a že na to politická reprezentace nemá odvahu a podporu obyvatelstva (stačí neškodný nápad nové tramvaje), protože slyšitelné hlasy se snaží Ostravu zaskanzenovat. Dobře už totiž bylo… Taktéž asi chybí instituce, která by podobný projekt zastřešila. Zdá se, že všechny dostupné finanční prostředky v dalším období spořádá oprava nemocnice a již zmíněná koncertní hala.

Abych myšlenku upřesnil, nejde vůbec o to, že je to budova úplně volně přístupná nebo že je pobyt v ní zdarma či bez žádné registrace. To by v našichg podmínkách asi příliš nefungovalo, respektive bylo by těžké uhlídat pohyb osob a jejich činnost. Nicméně pointa je v tom, že je to dostatečně velké místo na to, aby mohlo být středobodem. Něco tak automatického jako víkend v nákupním středisku či podobný současný model...

Jak je to v jiných místech ve Finsku, která jejichž knihovny jsem navštívil? Tritonia ve Vaase byla mým první setkáním s tímto konceptem a velmi rychle jsem si jej oblíbil. Zánovní helsinská univerzitní knihovna Helsingin yliopiston pääkirjasto, Kaisa-talo (neplést s městskou Oodi) mě rovněž uchvátila a v běžných dnech se v ní špatně hledá volné místo i přes její velikost. Ne všude je to perfektní, například knihovna Libri na univerzitě v Jyväskyle je zastaralá a příšerně barevně řešená, nicméně stále plná, protože sleduje zmíněný koncept (od května 2019 má být v rekonstrukci, tak uvidíme). V Tampere se městská knihovna Metso asi nejvíce podobná našim knihovnám. Byla postavena už v roce 1987, míst k sezení nemí mnoho a vybavení je omšelé. Tehdy extravagantní budova se má také dočkat rekonstrukce. Knihoven je samozřejmě mnohem více, tady zmiňuji ty ve kterých jsem byl alespoň dvakrát. Většina ve výčtu jsou univerzitní knihovny, pak jsou tu také městské.



Tolik k mé úvaze nad knihovnou jako veřejným prostorem či spíše městským obývákem. Úplně jsem se nepotápěl do spletitosti financování a údržby (ačkoliv jsou to asi nejpodstatnější parametry). Knihovna Oodi byla hodně drahá (95 miliónů euro), nicméně slouží jako výstavní světové dílo. Že to u nás jde potvrzuje Národní technická knihovna v Praze o které se toho překvapivě ví velmi málo. 

No a co s tím udělá Ostrava je otázka, neboť se u nás nesmí nic měnit, protože Ostrava je zjevně historické město (pozn. které tu před 18. stoletím skoro ani nebylo). Památkově chránit se musí všechno, co si představitelé příslušných institucí pamatují ze svého dětství. Nadruhou stranu existuje protipól nutnosti vymýšlet extravagantnosti jako je návrh fakulty umění Ostravské univerzity, který starousedlíky jenom více vyprovokuje. 

V konečném důsledku se tak staré budovy vyprazdňují a na dosud volných plochách vznikají nové, protože to je cesta nejmenšího odporu. Že to odskáče třeba nejnověji budova ekonomické fakulty VŠB je v konečném důsledku vlastně jedno, protože až památkově chráněný dům po 50 letech chátrání spadne (protože se nesmí přetvořit), tak bude alespoň nová volná plocha. Poslouchat hlasy lidí, že původní účel bude složit dále je past, stejně jako životem překypující obnovená kavárna Elektra. Ale to je jenom odbočka zasazující věci do kontextu, Finové jsou snad ještě více konzervativní než Češi, nicméně pozoruji, že když někdo dostatečně zanalyzuje situaci, bouchne do stolu a něco udělá, tak mu to projde bez věčného reptání všech okolo.

Jak to vidíte vy mi můžete napsat do komentáře pod článkem.

2019-02-01

Doporučená instalace softwaru a používání služeb

Affiliate sekce, aneb za doporučení výhody pro mě i pro vás.

Programy do počítače:

Služby:

Cestování
Obchody:
  • Alza.cz s návodem na poslání Alzáků
  • EuroOil při nákupu paliva nad 300 Kč a platbě Era platební kartou mi na pokladně přizná slevu 0,40 Kč / litr  

2019-01-31

Jenkins pipeline dynamic branch name

Vedlejší tým pro který jsem nasazoval své řešení DevOps používá jméno Git větve (branch) obsahující číslo aktuálního Scrum sprintu. Tento design dělá poněkud problém v CI nástroji Jenkins, jehož pipeline na to nejsou připravené.

Repozitář s jobem tedy vyzvedávám v master branch a kde je následující konstrukce. Doplňuji, že Jenkins hostuje Windows Server a pro rozhodnutí o větvi se používá PowerShell script.
pipeline //jenkinsfile in master
{
    environment
    {
        branchORcommit = "sprint-*"
    }

options
{
    skipDefaultCheckout()
}

    stages
    {
        stage('Invoke')
        {
            steps
            {
                script
                {
                    branchORcommit = powershell(returnStdout: true, script:'((git branch -r --list "sprint-*").trim() | ForEach-Object {$_.Replace("origin/","")} | Sort-Object($_) -Descending | Select-Object -First 1).Trim()').trim()
                }
                echo "Used branch is ${branchORcommit}"

                script
                {
                    checkout([$class: 'GitSCM', branches: [[name: "${branchORcommit}"]], doGenerateSubmoduleConfigurations: false, extensions: [[$class: 'CloneOption', noTags: true, reference: '', shallow: true]], submoduleCfg: [], userRemoteConfigs: [[credentialsId: 'FILLHEREID', url: 'FILLHEREURL']]])
                }

                //rest-of-pipeline
            }

        }
    }
}
Nejprve si založím obecnou proměnnou, která drží jméno branche (může to být taky parametr, ale pak je třeba používat konstrukci ${params.branchORcommit}.

Je nutné zjistit jméno branche, která má dvě části: pevný řetězec a číslo (vyšší číslo = aktuální větev). Toto rozhodnutí provede jednořádkový PowerShell script (případně vytvořte ekvivalent pro jinou platformu) a jméno větve vrátí do JenkinsFile scriptu.

Následně je třeba udělat stažení repozitáře, respektive by mělo dojít k nahrazení aktuálního adresáře. Tímto způsobem lze vyřešit dynamickou volbu git větve pro Jenkins Pipeline v Groovy.

Moje řešení je ještě více komplexní, ale pokus jsem se udělat abstraktní zjednodušení a veřejně si ho tady odložím, kdybych to ještě někdy potřeboval, snad to pomůže i někomu dalšímu.