2016-09-19

Termosenzor MAX6675 na RaspberryPI

Po prvotním nadšení z pořízení Raspberry PI a provozování Kodi mě napadlo, že bych mohl taky zkusit do něj něco zapojit a tak jsem na eBayi zakoupil termo čidlo MAX6675. Zatím jsem neměl jasný účel pro jaký to chci použít, ale znáte to, prostě to chcete a stejně trvá měsíc, než to z Číny přijde... Uběhl necelý půlrok a já našel důvod, proč ho zprovoznit: Důvodem se stal výměnný pobyt ve Finsku, kde sice přežívám jen se základním vybavením, ale Raspberry mám s sebou také.


Co činí komplikace? MAX6675 thermocouple je původně prvek pro Andruino, ne Raspberry, ovládá se přes sběrnici SPI, nicméně tu má Raspberry také a proto je možné pži použití knihovny WiringPI zprovoznit systém i na této platformě. V podstatě by to nemělo být vůbec složité, jde o to to jenom správně zapojit piny podle schématu, program zkompilovat a spustit, ale...

Předně PINOUT se může lišit podle SW konfigurace. Já použil vzor z tohoto webu podle tohoto videa. Protože však z materiálů není na první pohled zřejmé, jak to zapojit, tak přidávám překreslené schéma:


Dále je třeba Raspberry PI 3 oživit vhodným softwarem a ovládat. Jako operační systém posloužil Raspbian GNU/Linux 8, tedy super základní verze Linuxu bez GUI. Připojení na něj tradičně přes Putty a hurá na konfiguraci.

Na začátek je dobré si OS vylepšit podle mého dřívějšího návodu
sudo su
apt-get update
sudo apt-get install git-core
cd wiringPi
./build
gpio -v
gpio readall !dont take care about error
cd ..
sudo raspi-config
Advanced => SPI => Enable => Finish
shutdown -r
gpio load spi 
mkdir MAX6675Pi

cd MAX6675Pi
gcc myMAX6675.cpp -lwiringPi -o thermometer
chmod +x thermometer
./thermometer

Teď už program poskytuje nějaké hodnoty a je možné se pustit do složitějších programátorských činností. Pro méně zkušené, program teď běží v aktivním režimu, takže po přerušení přestane snímat hodnoty. Předělat to lze jednak spuštěním na pozadí nebo vytvořením služby, ale o tom později.
./thermometer &
Zkoušel jsem také jiný předpřipravený program z GitHubu autora mttrb, ale ten počítá s jiným zapojením. Když se mi jej konečně podařilo zkompilovat, tak nefungoval, proto jsem využil triviálního příkladu výše.


Mám v plánu tento jednoduchý návod ještě rozšířit o složitější funkcionalitu, zejména co se týká zobrazování hodnot uživatelsky přívětivým způsobem, ale o tom později, doufám, že vám tento "návod" usnadnil začátek...

2016-09-18

Finský Erasmus pokračuje

Už jsem ve Vaase přesně jeden měsíc a to je dost dlouhá doba na to se zabydlet. Ono zabydlení je dost silné slovo, zejména s mým spolubydlícím, který neustále provádí nějaké kšefty se společným nábytkem, respektive jeho ve společných prostorách. Občas je to jako žít v loterii, otevřu dveře a koukám, co ještě zbylo. Původní konfigurace je gauč a konferenční stolek, pak zmizel stolek, pak se vrátil, přibyla a zase zmizela židle. Poté se u gauče objevil normální stůl a zmizel konferenční, ke stolu dvě lavičky, přičemž jedna z nich se stále objevuje a mizí. Poslední počin je definitivní zmizení gauče. Zkrátka stále veselo!




Mezitím také začala škola, respektive se pořádně rozjela výuka. Nicméně spojení pořádně rozjela je zavádějící - školní rok je rozdělen do dvou period a ta první je méně intenzivní než druhá, což ale nevadí, protože je čas chodit na výlety po okolí. Ostatně těchto možností je třeba využít, protože "zima se blíží" a začíná to tu být znát. Přes den je 15°C ve stínu, ale po západu slunce je vcelku rychle vcelku pořádná zima a nikdy bych nevěřil, že v noci budu (rád) nosit zimní bundu v tomto období...


Koná se tu spousta akcí, které mají za cíl potkat se s ostatními studenty a nějak vyplnit čas, který zde máme. Chtěl bych se tímto omluvit mým facebookovým přátelům, kterým pořád vyskakují hlášky, že se účastním nějaké události. Například fotka níže je z grilování, nenechte se zmást zimním oblečením domorodkyně, je to opravdu fotka ze zářijového odpoledne u grilu!


O výletu do Helsinek jsem napsal v jiném příspěvku, kam dále jsem se vypravil? Největším výletem byla jednodenní plavba do švédského města Umeå. Brzy z rána jsme se nalodili na trajekt a vydali se na pouť přes nejkratší (4 hodinové) námořní spojení Finska a Švédska. Při nástupu udělala dopravní společnost něco jako nečekanou bezpečnostní kontrolu, kdy bylo cílem odstranit vlastní (alkoholické) nápoje z batohů studentů. Nicméně nedělali to moc důsledně, takže zatímco Němci s Finy o své osvěžení přišli (protože když někdo řekne do řady, tak se tam postaví), tak Slováci a já jsme to úspěšně obešli a tak můžu udělat další fotku do sbírky "cestujeme s Radegastem".



Koncept tohoto výletu byl spíše v heslu "i cesta může být cíl" a tak jsme si posilněni nezabavenými nápoji užívali plavbu. Samotné město Umeå je o něco málo větší než Vaasa a protože se zpožděním lodi a autobusu z přístavu, jsme neměli moc času, tak jsme toho ani moc neviděli. 



Samozřejmě jsem neopomněl nafotit místní hromadnou dopravu, ale nějak jsem si nestihl udělat detailní přípravu, o to bylo větší mé překvapení, když jsem na místě objevil jedno vozidlo, které se mi zdálo nějak povědomé... Ekova Electron 12 je elektrobus z Ostravy a v Umeå jich jezdí 10 kusů (a 2 kloubové se doma kompletují). Stejně jako u tramvají Škoda Arctic v Helsinkách na nich bez detailní znalosti nemáte šanci poznat, že jsou českými výrobky, škoda.




Nalodění zpátky na loď proběhlo bez komplikací, přičemž na stabilitě chůze mnoha pasažérů bylo vidět, že již neopakovali stejnou chybu jako při nástupu. Začala podle mnohých nejočekávanější část programu, kterou byla sit-sit párty, což je v podstatě folklórní způsob, jak se ještě více ztřískat a zpívat u toho písničky ve finštině a švédštině. Nechci ovšem čtenáře příliš mystifikovat o účelu výletu, protože tam byly i jiné části programu a určitě by se našlo i pár střízlivých osob.




V ostatních volných chvílích se připojuji k různým skupinkám pořádající vycházky třeba do lanového parku, za západem slunce na pobřeží či do přírody. Taktéž jsem musel vyhecovat koupání v moři, a proto si do seznamu navštívených vod můžu přidat Botnický záliv, kdyby to někoho zajímalo, tak je příšerně studené, jak nečekané!



Další z pěkných událostí, která se stala je příchod "balíčku" od Míši z Česka. Údajně jsem po Skypu vypadal moc hladově a žíznivě a tak má drahá zorganizovala zaslání humanitární pomoci přes kamionovou přepravní společnost. Obdržel jsem nějaké instantní jídlo a hlavně 30 plechovek piva, čehož jsem obratem využil k uspořádání decentní sešlosti a seznámil domorodce a kamarády s pořádným pivem, protože zdejší barevná voda je dost odlišná od produktu, kterému jsem ochotný říkat pivo. 


Pokud jde o stereotypy, tak pivo je jedna z mála věcí, co si lidi vybaví při představě Česka, hned před/po hlavním městě. Samozřejmě se tady české pivo prodává, ale Plzeň v plechu stojí téměř 3€ a to raději nezmiňuji ceny jiných druhů nápojů. Omlouvám se, ale z dnešního příspěvku asi nadýcháte nějaké promile...



Dále jsem objevil, že mám za ubytováním docela pěknou tělocvičnu, respektive posilovnu a tak si udržuji kondici na další ročník Ocelového muže. V rámci prezentací volnočasových sdružení jsem se také nachomýtl kolem skupiny, která zde má 3D tiskárny a laserovou řezačku dřeva, tak uvidíme, co se z toho vyvine. Kupodivu je možností spousta a času nekupodivu málo. Hlavně nezapomínat dělat věci do školy...



Průběžně také plánuji další výlety a možnosti kam se kdy podívat po okolí, nicméně tyto aktivity budou předmětem následujících příspěvků. Jak už jsem zmínil, je třeba vyčerpat možnosti, dokud je venku rozumné počasí, protože podzim se tady projevuje docela silně, dny se zkracují a teploty padají. Na sezení u počítače bude čas v zimě! Děkuji za přízeň a těšte se na další příspěvky...

2016-09-08

Finský Erasmus v papírech

Druhou nejobávanější věcí při výjezdu na studijní výměnný pobyt je kromě samotného "přežití v jiné zemi" také papírování s tím spojené, ať už na domácí univerzitě nebo v zemi samotné. Dokud to mám v živé paměti, chci popsat, co všechno a jak jsem absolvoval s komentářem. Buď vás to definitivně odradí, nebo se rozhodnete jít do toho také...


Erasmus pro mě začal v momentě, kdy jsem si ze seznamu univerzit, se kterými má škola dohodu, vybral některé z nich, vytvořil seřazený seznam podle mé preference a zapsal si je ve školním systému. Tento krok doporučuji nepodceňovat, i když stojí nejvíce času. Je dobré se informovat, jaké předměty se na škole vyučují a jestli vám vyhovují. Například má univerzita ve Vaase má program "computer science" extrémně nízkoúrovňový a musím se tak poprat s předměty na úrovni elektrických signálů...


Poté jsem musel dodat studijnímu oddělení jazykový certifikát, který říká, že mám dostatečné komunikační schopnosti. Ten lze získat buď za peníze někde v jazykovce, nebo ho vydá zdarma "učitelka angličtiny" z VŠB, protože jsem absolvoval předmět angličtina zakončený "zkouškou" a tak na něj mám nárok. Automaticky obdržíte úroveň B1 a i přesto, že ve smlouvě mezi univerzitami je požadována úroveň B2, tak se nad tím vůbec nikdo nikdy nepozastavil...


Dalším krokem bude pravděpodobně výběrové řízení na vaší univerzitě. To upřímně nevím, jak probíhá, protože jsem byl na konkrétní univerzitu ve Finsku sám a tak jsem ho udělal bez námahy. Následuje vyplnění velmi důležitého dokumentu, kterým je Learning Agreement, což je smlouva vás, domácí a zahraniční univerzity o tom, jaké předměty budete studovat v zahraničí a které z nich jsou shodné s domácími.


Zde záleží na okolnostech vašeho studia, já byl vcelku bez problémů s uznáváním předmětů, protože ve svém roce nemám žádné povinné. Princip: kredity za předměty studované ve Finsku dostanete všechny do celkového skóre, ale když potřebujete splnit něco na domácí univerzitě a nejste tam, tak hledáte možnost studovat totéž v zahraničí a nechat si "uznat" splnění a to je vcelku náročné skloubit. Co chci v bloku o Learning Agreementu říct, je to, že po příjezdu na novou univerzitu ho úplně každý předělal podle aktuálně otevřených předmětů, podle náplně kurzů / preferencí či kvůli konfliktu v rozvrhu, takže ten první berte tak nějak "s rezervou".


Po vyřešení tohoto papíru se dlouho nic nedělo až do doby, než přišel Certificate of Attandance z finské školy, že mě teda jako definitivně berou na půlrok do studia. Mezitím jsem si ještě musel požádat o ubytování "na kolejích", kde funguje zajímavý systém pořadníku, kdy v podstatě nemůžete odmítnout první nabídku, protože pak byste nebydleli. Ve formuláři sice požádáte o preferované lokality, ale když už jsou vyčerpány, tak dostáváte jiná místa. Vyčerpají se podle času odeslání přihlášky, jenže nemá smysl posílat přihlášku dříve, než více, že pojedete na dané místo a současně VŠB dělá výběrová řízení pozdě a tak jsem samozřejmě dostal náhradní místo. Naštěstí bylo ubytování v dobré lokalitě, akorát že bez nábytku. Proto žádejte co nejdříve můžete - já to udělal v dubnu, ale někteří jiné mohli už v únoru.


Důležitým papírem je také účastnická smlouva, zejména proto, že na základě jejího podpisu dostáváte hlavní stipendium, tedy peníze. Pro její podpis je třeba prokázat, že jste zdravotně pojištěni (resp. připojištěni) a pár dalších nesmyslných papíru z vlastní školy. Nesmyslné papíry znamenají především evidenční list, který jsem získal v kanceláři pro výměnné pobyty. Na tomtéž místě jsem musel také požádat o dřívější zápis do studia, protože nemůžu dostat peníze na studium, když nestuduji. Co je pro mě novinka (protože jsem na něj nikdy neměl nárok) je obdržení ubytovací stipendia, protože to mám do školy daleko. Nechápu, jestli to berou z Vaasy do Ostravy nebo naopak, každopádně další věc k vyřízení.


Hurá to by bylo vše na domácí škole. Jelikož k tomu nemám časovou osu, tak doplňuji, že ten nejdůležitější dokument jsem měl v kapse teprve týden před odletem. K tomu jsem řešil ještě dopravu, balení, přípravu a dokončování projektů doma, zkrátka hodně věcí, takže to bylo hektické.


Co se nevešlo výše je nutnost mít právě zdravotní připojištění. Aby to nestálo majlant, tak jsem zvolil nejlepší variantu s nejvyššími limity ke kreditní kartě ve FIO bance, kde je navíc dostatečný počet dní (180) v kuse v zahraničí (čtěte podmínky)! Druhou věcí je vyřešení bankovních operací, protože můj běžný účet je příšerně zatížený poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí a taktéž za SEPA platby, tak jsem si pořídil účet G2 od Komerční banky s balíčkem Erasmus, další papíry, ale jako produkt je to super.


Tím skončily starosti v Česku a začaly ve Finsku. Jak probíhala cesta se dozvíte v jiném příspěvku tady jen, že byla bez problému. Po příjezdu jsem řešil předávací protokol od ubytování a čekal na začátek školy, Jako výměnný student jsem neměl přihlašovací údaje do školních systémů a hlavně průkazku na slevu do univerzitních restaurací, proto jsem se musel zúčastnit registrační schůzky, napsal bych "že další papíry", ale už to začíná být monotónní.


V rámci uvítacích přednášek nám bylo také doporučeno stát se členy Studentské unie, protože získáme průkazku na slevu z jízdného a možnost chodit ke studentskému doktorovi bez placení ošetření v hotovosti, ale to je asi tak všechno. Cena se mi zdála vysoká 76 € + 15 € za vydání kartičky a tak jsem se členem nestal. Nicméně objevil jsem formulář, na který mi škola dala razítko, a tu kartičku si pořídil za 10 €. Tak se na to musí! Jen doufám, že toho doktora potřebovat nebudu...


Další protivnou věcí k vyřízení je nutnost zaregistrovat se na policejní stanici, pokud zůstávám ve Finsku déle než 3 měsíce za 50 €. Tady mi zase poradil jiný kamarád, že to platí pouze v případě, že neopustím území Finska, takže když pojedu na odpoledne přes moře do Švédska, tak jsem peníze využil lépe. Co už neukecám je nutnost zaregistrovat se na magistrátu a získat Finské ID (číslo sociálního zabezpečení), stačí si vzít všechny dokumenty s sebou a vyplnit formulář, ve výsledku to trvalo jenom 15 minut, ale je to další věc na kterou je třeba myslet.


Obecně tady teď končí všechny oficiální náležitosti, které jsem zatím řešil a doufám, že toho už moc více před návratem nebudu muset vyplňovat, protože mě to už nebaví. Ale kdo ví, článek budu doplňovat průběžně a na závěr provedu revizi, abych případné další účastníky provedl tímto procesem kompletně. Od čtenářů očekávám reakce typu, "zvykej si, bude to horší" v komentářích pod článkem…

2016-09-06

Finský Erasmus začíná

Můj první příspěvek končil otevřením dveřmi pokoje a nakousl, že dle očekávání byl bez vybavení. Překvapením bylo, že zde chyběl dokonce i lustr a tak jsem se seznámil se spolubydlícím Yarikem z Ukrajiny, který mi poskytl lampu a informaci, kde do ní takhle večer koupit žárovku za 4€.


Další ráno nastalo takové to podivné nic, kdy jste někde ani moc nevíte kde, nemáte program. Naštěstí jsem si s tím poradil tím, že jsem se snažil najít pod hromadou smetí kuchyni. Spolubydlící dělá příšerný nepořádek a věci mu odpadají od rukou ještě horším způsobem než mi. Objevil jsem, že se v okolí nachází obchoďák Lidl, kde jsem ulovil první potravu. Mimojiné si o tomto řetězci domorodci myslí něco ve stylu našeho "co je z lídlu, není k jídlu", ale stejně do něj taky pořád chodí...



Pojďme k tomu zajímavějšímu: zanedlouho po příjezdu totiž nastalo pravé období výměnných studentů z párty do párty, resp. série seznamovacích setkáních zabalených ať do pikniků, posezení či poznávání města. A tak jsem zjistil, že tu není téměř nikdo z Česka, skoro nikdo ze Slovenska, zato spousta lidí z Francie a o to více z Německa. Během krátkého období jsem se snažil si uložit do paměti triliardu jmen ostatních lidí a stejně jsem je zapomněl. Na to by měl být přípravný kurz... Nicméně nemyslete si, že se tady pořád pije alkohol a večírky jsou divoké. Přijde mi to tu nadmíru střízlivé a celkem snadno se dá přijít důvod, kterým je cena alkoholu, kdy každý ocucává svoji plechovku ochuceného piva po celý večer...




Záhy mě taky začalo trápit počasí a to nepočítám průtrž mračen na uvítanou. Když tady totiž začne pršet, tak prší a prší stále a hodně. Tuž to jsem s jedním párem bot a deštníkem z tržnice moc nevymyslel... Proto si myslím, že marketingové heslo "Finsko je země tisíců jezer" je matení cestovatelů, protože to nejsou jezera, ale kaluže!


Možná by někoho spíše napadlo řešit teplotu, ano je tu chladněji, připomíná to pozdější podzim. Ve dne do 25°C na slunci, ale ve stínu nebo když fouká je podstatně méně a večer je už vyloženě zima. Co mě fascinuje je fakt, že nejvíc tady mrznou domorodci, pak až výměnní studenti z jižních krajin no a na konci seznamu jsem já v kraťasech a nejhůř mikině, protože já mám ještě léto!


O univerzitě kterou studuji se dočtete podrobněji někdy později, co stojí za to říct, tak že je umístěna do nádherného postindustriálního prostředí továrny. Vyhrála údajně soutěž o nejhezčí kampus ve Finsku a musí se ji nechat, že vypadá fakt dobře. Navíc je umístěná u moře, takže o přestávkách můžete chodit na molo.




Město Vaasa není ničím příliš zajímavé, je vcelku malé a studentské. To znamená, že než začal školní rok, tak to v něm vypadalo po zavření obchodů ještě hůře než v Ostravě, co se známek života týká. Je tu ale jen jedna diskotéka, kde se navíc platí vstupné i šatna. Kromě autobusů vyrobených ve Vysokém Mýtě tady nejezdí ani z dopravního hlediska nic zajímavého a do všech dalších měst je to daleko...




Pojem vzdálenosti je ve Finsku docela relativní pojem. Na otázku, jak daleko to má finský průvodce domů z párty, jsem dostal odpověď, že je to jenom kousek, že do vedlejšího města. Po průzkumu v mapě z toho vyšlo 120 km! Místa a prostoru je tu skutečně hodně, město je roztahané a každý jezdí na kole. Do této komunity jsem se také okamžitě zapojil se všemi "radostmi", které nákup kola "nad hrobem" přináší. Místní jezdí téměř výhradně po chodnících i když by měli na cestu. Takže žádné nové poznatky pro cyklistiku doma...


Co stojí za zmínku je vysoký počet amerických "muscle carů" v provozu, vzhledem k ceně benzínu a provozním nákladům tady vůbec nedávají smysl, ale o to jsou zajímavější! Dále zaujme bezbřehá ohleduplnost místních řidičů k chodcům a cyklistům, protože občas zastavují a to se jenom k přechodu blížím. Asi dvakrát za celý pobyt jsem slyšel někoho použít klakson. Itálii na ně! 


To je z prvního týdne a prvních dojmů asi to nejpodstatnější. Ta méně zábavná část o tom, kde jaké papíry zařídit, kde se zaregistrovat a co všechno absolvovat před začátkem pobytu raději vynechávám a zkratkovitě dodávám, že teď jsem docela rád za to, že jsme v EU, protože i tak je toho polovina proti lidem odjinud... 


Taky vám doma přeji hezké léto, protože tady je podzim a hlavně pěkné prázdniny svým spolužákům, kteří mají ještě 14 nebo více dní volna před sebou, protože tady už školní rok začal...