2018-06-15

Nová éra urbanismu v Ostravě


Čtvrteční odpoledne se uskutečnila ve starých koupelnách DOV nenápadná panelová diskuse, která nebyla příliš propagována, přesto se na ní sešlo několik významných jmen ostravského veřejného života, mimojiné primátor či ředitel dopravního podniku. Ačkoliv téma dopravy bylo okrajovou částí bloku Smart City, zaujala mě jako dopravního fandu některá “nová” témata v této oblasti. Dopravní podnik Ostrava se podle posledních indicií posunul na jednu z vedoucích dopravních společností v oblasti inovací, na druhou stranu je uvnitř stále plný kostlivců a zasloužilých pracovníků, dodejme. Teď už k samotným tématům.



Diskuse byla zahájena konstatováním, že termíny jako Smart City a Big Data jsou již ohrané a příliš abstraktní, na druhou stranu zaznělo, že je třeba sbírat data odkud, kam, kdy a jak lidé cestují a jen na základě takových z dat získaných informací lze plánovat dopravní obslužnost, aby nebyla založena na dobrých zdáních a pocitech. Jedním z nástrojů má být i digitální model města Ostravy, na kterém je možné zkoumat dopady rozhodnutí ještě před nasazením do praxe, například za pomocí evolučních algoritmů. K tomuto přispívají změny technologií, jak získávat data nejen o pohybu cestujících. V historii jsme se v Ostravě posunuli z manuálního sčítání lidí na zastávkách či křižovatkách se statistickými výpočty nad oblastmi do současnosti, kdy jsou dveře vybaveny sčítacími senzory. V budoucnu pak budou využívána data mobilních operátorů z anonymizovaného pohybu uživatelů, a třeba i z bezpečnostních kamer. Když jsou tato data posbírána, lze začít těžit informace, protože těžba má v Ostravě dlouhou historii.

Pan ředitel Daniel Morys hovořil o mobilitě jako službě, kdy cestující nezajímá, jak se kam dostanou, cílem je být na jiném místě v rozumném čase a s rozumnými náklady. Zde byl nadhozen termín mikromobility, v rámci které lze svážet obyvatele téměř od domovních dveří na páteřní trasy MHD na základě predikce a skutečnosti, že o ní budou zákazníci vědět a využívat ji. Znalosti přepravních proudů v reálném čase mohou vést k dynamickým jízdním řádům a podobným, dnes teoretickým, konceptům, které dřív či později zamíchají kartami na trhu. Jestli Vám takový přístup přijde příliš vzdálený, máte částečně pravdu, ale nezapomínejte s jakým “překvapením” došlo k dramatickému zásahu do taxislužeb či krátkodobých ubytovacích služeb za poslední léta a jak proti nim různí dinosauři ostře vystupují, protože ztrácí půdu pod nohama.


V oblasti dopravy se diskuse dále dotkla kombinované přepravy. Za Ostravu se hovořilo o doplnění MHD o cyklistiku, dnes v podobě Rekol, ale nadhozeno bylo i téma sdílených automobilů a právě budoucí otázky, jak do současného systému budou zapadat třeba nové technologie autonomních automobilů. I s řešením podobných problémů pomohou moderní postupy, ale je potřeba mít podklady pro jejich rozhodování. Zde z publika zazněla rýpavá poznámka na téma, že autobus 28 z Václavovic byl dnes ve špičce nacpaný a že se hodí řešit problémy současné. Na to pan ředitel pohotově reagoval stručnou odpovědí, jak je systém příměstské MHD financovaný, a otázku jako nahrávku na směč vrátil s tím, že na základě dat o přepravním toku by mohlo DPO městským částem doporučit objednávku více spojů v konkrétní časy. Tolik k bodům týkajících se dopravy.



Dále se hovořilo o urbanistické stránce města, jak spolu souvisejí pojmy počet obyvatel a hustota zalidnění. Zajímavostí z tohoto bloku bylo, že sice Ostravu opouštějí lidé, ale data říkají, že mnoho z nich zůstává poblíž v aglomeraci, tedy že nepřechází do jiných měst. Pěkným bodem bylo také, že Ostrava jako město nemusí být pro některá témata pionýrem řešení, kdy například problém bytové výstavby ve vztahu k legislativě za nás vyřeší Praha, Brno či Plzeň. Posledním bodem byla možnost rozvoje, zatímco ostatní města již musí růst jen směrem ven, Ostrava má unikátní možnost růst směrem dovnitř, například, že geografické centrum Ostravy v Nové Vsi je nepopsaným listem papíru.

Jak vidíte, zazněla témata přízemní i v pravdě snová. Je dobré vědět, že naši zástupci a představitelé města o věcech rozvoje města přemýšlí a věnují se podobným diskuzím, na které nás (veřejnost) zvou a zajímá je náš názor, a to nejen z důvodu kampaní do dalších volebních období. Alespoň takový dojem ve mně a i ostatních nejen tato sešlost zanechala, protože zájem je projevován opravdu dlouhodobě. Na nás je neponechat osud všech zmíněných plánů v rukou nostalgiků, podle kterých už dobře bylo a kteří razí heslo žádná inovace = dobrá inovace, protože zaspání doby je velmi drahá záležitost. Dobře promyšlená řešení byla a budou záležitostí přestiže.

2018-06-14

Vztah mezi Finskem a Švédskem v postřezích

Těžko říci, zda-li je v běžné populaci neškodná rivalita mezi těmito severskými zeměni všeobecně známa. Když už je, tak je většinou značně povrchní a i já bych si rád k této otázce přidal několik svým komentářů v rámci severského seriálu.


Nejlepším příkladem, který jsem vymyslel, je na Švédsko-Finsko paralela Česko-Slovensko a proč? Finsko bylo v minulosti součástí Švédska. Všichni Finové umí (nebo by měli umět) Švédsky, nicméně Švédové finštině nerozumí (vím o Češích, kteří mají se slovenštinou problém na úrovni porozumění). Finsko má dva oficiální jazyky, schválně hádejte kolik jich má Švédsko. Švédsko má vlastní měnu, Finsko má Euro. Většinu věcí, které zavedou ve Švédsku přijmou Finové vzápětí také, ale opačně to moc nefunguje, respektive Finsko tak trochu a potichu vzhlíží k (bohatšímu) Švédsku. Švédsko má 10 milionů obyvatel, Finsko 5 miliónů obyvatel. Alkohol je ve Finsku o něco levnější než ve Švédsku. Finsku neustále hrozí, že ho obsadí sousední země z jihu/východu. Finové mají rádi auta švédské výroby.



Profláklým příkladem je také sport, nic neudělá Finům větší radost, než když porazí Švédy a když ne oni, tak alespoň někdo jiný. Zásadním bodem sváru národů je název zařízení k relaxaci pocením. Svět jej všeobecně zná pod jménem sauna, jenom ve švédštině se řekne bastu. Jestli Finsko je a nebo není ve Skandinávii se Švédskem záleží na vašem geografickém vzdělání, protože správně je to Fennoskandinávie, což je spor hodný našeho hrdého zařazení do střední Evropy, zatímco pro zbytek světa jsme Evropou východní.

Doplněk od Tomáše: Jedna podstatná věc je asi taky to, že Švédi jsou (stereo)typicky pohlední, pěkně oblečení, bohatí a samozřejmě se nestydí to ukázat. A to Fini v kombinaci s tím ostatním neodpouští.


A teď trochu vážněji: V současnosti se vede diskuse o potřebnostni povinné švédštiny, protože její uplatnění je mizerné jako u každého člověka, co se učí jazyk, který nepoužívá. To platí zejména v oblastech jako střední Finsko, kde žádní Švédové nejsou. Existuje totiž postřeh, že oba národy umí na velmi dobré úrovni anglicky, kdy jsou si pak mluvčí po "seversku rovni", jelikož nejde o mateřský jazyk ani jedné osoby. Navíc finský akcent je ve švédštině slyšitelný a když přijede Fin do Švédska, tak konverzace po pár slovech přechází do angličtiny, říkali.

No nic, to jen několik mých postřehů a stereotypů na toto téma... Kam dále?

2018-06-12

Travelling Prague - Helsinki some notes

I want to mention few points about traveling by plane between these two cities if someone is going to do this trip for the first time - since I made it that many times that I think I know some details about the route.



Tickets for the plane are mostly not discounted with crazy prices as some other flights (you can flight to Paris or Stockholm from KTW for 10 €) but PRG-HEL is always 50 €+, normally around 65 €.

I believe the boarding in HEL and PRG is possible with the electronic tickets. I am not doing it, but if I recall it is not a problem. In Prague you can print your boarding pass from a self-checkout kiosk if you are flying with ČSA, but not for the flights from Norwegian AND in Helsinki you can print it for Norwegian but not for ČSA.

If you can choose, fly with Norwegian because they have nicer planes. ČSA sometimes uses the older planes of Travel Service which all Czech people are using to reach their summer holidays (as same as Finns go to the Canary Islands).

Warning: if you fly PRG-HEL with the late Norwegian flight which is cheap and arrives around 23:00 you can't manage the connecting train outside Helsinki (for example to Tampere and elsewhere). Instead, you need to pay way too expensive accommodation in Hel or stay on the airport. In that case fly with the earlier ČSA flight. Or there is night ExpressBus connection at least to Jyväskylä. On the way back, HEL-PRG with Norwegian you can easily reach the last RegioJet train to Ostrava and SK. For trains to Brno, you may need to use the earlier ČSA. If you are staying in Prague it is not problem to use any of the connections.



Arriving to Helsinki airport in Vantaa is most comfortable with a train. There are two lines (I+P) of commuter trains and it doesn't matter which one you are using. I don't know about the buses going there since I always used a train. If you are traveling from longer distance by train the commuter train is included in price if the destination is Helsinki Airport - you can also add the field "via" Helsinki and go to the city centre in meanwhile - this works only when you are booking the ticket via desktop website VR.fi. If you are arriving by Onnibus to Hel, you need to walk a bit to the railway station + pay the commuter train for 5 €. I have never met any ticket control in commuter trains, but I can't recommend travelling this 20 min without it since the penalty is 80 €.


Arriving to Prague Airport is worse, since people of Prague have been discussing train for many years but for now they have only the overfull bus line 119. Around the year 2050 there could also be a metro (ha-ha). So, you can go with the public transportation to the city centre. Or use the not-that-public-even-it-is bus line AE straight to the train station. It's way more comfortable to reach the centre with AE. It costs some extra money, BUT if you buy and print the ticket via eshop of Czech Railways in advance, you can have it by cheaper price (42 vs 60 CZK – the difference of one beer for Finns). Note: you don't need to book exact time for AE, just day is enough.



So, the bus 119 includes the transfer to metro however, it tends to be full and if you have luggage there are a lot of stairs on your way. How to reach it: From the Terminal 2 Arrivals exit you need to go straight to the first exit and the bus stop is there, slightly on the right side. For the direct bus AE you need to go to another stop. From Arrivals exit go to the left, around the transportation ticket desk and the shop in the direction of Terminal 1. The bus stop is in front of the Terminal 1 entrance. It is maximum of 10 minutes of walking inside the airport, but most likely much less.



Cash or card? Nowadays it doesn't matter. In Finland you don't need cash at all. In Czechia it is 50/50. But traveling from the airport it could be cash-free (however, not free of charge). There is a ticket-desk in the terminal and also a new type of machine where you can buy the ticket with a card. We in Ostrava are using bank-cards as tickets, in Prague they are discussing about this option too.

Luggage: Nowadays (1/2018) is in Helsinki-Vantaa a self drop-off registered baggage desk, which is not nice, because it’s measuring the weight quite accurately. Up to 300g it is not a problem, but if you have more, you cannot discuss about it with the service as on other airports.

Security control: if you come during the busy time, you need to take in account to have around 30 min time for the security check. Service in HEL is more annoying than PRG with their "too much electronics" in the backpack. Somehow, they are still randomly checking me for the drugs, why do I look so suspicious!?

Facilities: on the Prague airport there is a supermarket in the non-secure zone where the prices are normal, what is an advantage if you are traveling from there. I can recommend buying a beer and to drink it before the security control because after that everything will be more relaxed. Also, you can go to the viewing place at Prague. Helsinki-Vantaa airport is less interesting and of course, more expensive. On the other hand, they have sleeping pods in Vantaa (paid). They are on the left side from the security control and the duty-free shop by the end of the corridor. I never used them, since I am always coming to the airport by "last call" and once when I had time, they were full.



What to buy? From Prague definitely alcohol - even Božkov "rum" is the cheapest option (1l for 300 CZK) is quite good deal compared to the Finnish prices (but choose something better), as any other alcohol beverage from there. What food to bring from Czechia? Bread (you should never insult the rye-bread but...), cheese korbáčiky/parenica (pretty Czech things doe), some fancy bakery (kobliha, zbojnický rohlík), I am also buying Fidorka and few more things from the candy bar section, like Orion Kaštany and also a packet of Opavia Piškoty. Talking about the gifts to bring from CZ – I recommend Lázeňské oplatky, and a bottle of Kofola to put to the registered luggage.

I didn't find anything reasonable to buy from the duty free in Helsinki duty free, all of the souvenirs like rye-bread, Salmiakki or Fazer Domino/Doris you can take through security control. Don't forget to smuggle food from a supermarket for your long starving journey.

Water? You can refill your bottle with water in toilets - on both destinations the water is drinkable. There is a normal cold-water source at PRG, especially at Terminal2 / Section C. Helsinki have this annoying automatic sometimes warm pipes, they declare to have also normal pipes but when I met them they were not working. 

There were couple of my notes about travelling between these two places. Good is also Youtube guide for Prague, if you planning to be a tourist there since it's full of traps. I am already sorry for that. If you have any questions, I’ll try to reply to them.

2018-05-20

Erasmus ve Finsku: náklady a ceny

Dneska jsem se rozhodl napsat ten článek, který si chtějí všichni přečíst, ale nikdo ho nenapíše, protože to každý považuje za osobní záležitost. Nicméně, ať jedete připraveni, neboť podle interakcí lidí, které potkávám, tak je tento blog velkým zdrojem informací o Erasmu ve Finsku.





Nejprve příjmy: Školní stipendium máme většinou ve všech školách v ČR stejné, neboť Finsko spadá do nejvyšší kategorie podpory 500 € na měsíc. Tato částka se liší mezi zeměmi EU, Slováci z Košic měli třeba méně, Slováci ze Žiliny stejně, Němci výrazně méně atp, nikdo však nemá stipendium větší, pokud nejde o nějakou podporu z fakulty (díky VŠB FEI). Na Erasmu máte také nárok na ubytovací stipendium i v případě, že na něj běžně nedosáhnete. Stačí podat žádost... 




Připomínám, že stipendium pokrývá dle definice rozdíl mezi životními náklady doma a v cílové zemi, tedy jenom na pokrytí rozdílů. Že to občas někdo udělá za nulu je spíše výhoda a rozhodně není dobré o tom tak přemýšlet. Druhá zajímavost: každý si myslí, že jde o peníze Evropské unie, ale já na své účastnické smlouvě mám, že jde o peníze ze státního rozpočtu ČR, ale logiku zatím jsem nehledal, předpokládám, že se to pak nějak přeúčtovává.





A teď část s náklady. Finsko je "drahá" země, zejména bezprostředně po příjezdu má nováček strašlivé pocity, zejména když utrácí své peníze z brigády, protože stipendium je ještě na cestě. Finsko není drahá země, to jen my máme doma malé příjmy. Je to úžasně nespravedlivé, ale jídlo v supermarketu tady stojí o něco více než v Německu, kde stojí o něco více než u nás. Minimální mzda ve Finsku je +/-1500 € na měsíc, zatímco u nás je asi +/-500 € na měsíc. Toto uvádím proto, abyste o tom správně přemýšleli...


Co je ve Finsku opravdu drahé jsou služby a zboží s vysokým podílem lidské práce. Začíná to u pečiva, přes jídlo v restauraci a končí u holiče. Na druhou stranu globální produkty, které lze převážet kamiony stojí stejně nebo dokonce méně, protože kurz koruny ovlivňuje ceny u nás, takže mobilní telefon mě v přepočtu vyšel o něco levněji ve Finsku než v Česku. To by bylo k otevření stran nákladů.

Pojďme prakticky na mé (chtěl bych říct vaše, ale o nich nic nevím) životní náklady, protože to všechny zajímá. Udělal jsem si nějakou statistiku ze dvou Erasmů tady v různých místech. Jde o čísla, když jsem měl statut studenta, protože ten ovlivňuje zejména nájem. Měsíčně
  • ubytování: 250 € (Jyväskylä), 330 € (Vaasa), 360 € (Kuopio) 
  • potraviny: 80 € 
  • kantýna: 60 € 
  • hospoda: 50 € 
  • sport: 30 € 
  • doprava: 30 € 
  • výlety: 200 € 
  • Suma: 700 €, ale jsou tam ty 200 € výlety, takže 500 €

Komentář: Jenom ubytování dělá zásadní rozdíl, v Jyväskyle je asi nejlevnější ubytování ve Finsku, na druhou stranu je to daleko do školy. Výhodou je, že tuto hodnotu víte předem. Do pojmu hospoda si dávám všechno, co buď souvisí s pivem, náklady na setkání s lidmi v kavárně nebo klasicky se zábavou nočního typu - třeba vstupné do klubu. Sport je taky zajímavé číslo: v podstatě jde o permanentku do posilovny, ale v Jyväskyle máme posilovnu zdarma, ale ta je zase pro mnoho lidí příliš škaredá.


Doprava je takové hausnumero, které zahrnuje odpisy jízdního kola a občasné výlety dálkovým autobusem na vlastní pěst. Pokud nebudete jezdit na kole, litačka/šalinkarta na autobus stojí 50€ na měsíc. Pokud do dopravy počítám i benzín, protože tu mám už i auto, tak jde průměrně o 90 € na měsíc, ale pak se tím zase snižují výlety, proto uvádím to základní číslo.


A teď to nejlepší - výlety. Jednou ze základních myšlenek je nejen přijet studovat, ale v mezičase taky poznávat cizí zemi pomocí cestování. Hromadu výletů lze udělat "nízkonákladově" jenom jet autobusem a vlakem na otočku do nějakého města, ale pak jsou tu výlety organizované, které stojí balík jako Lapland za 500 €, Petrohrad 400 €, plavba Pobaltím atp. Jak tady postupovat je na zvláštní článek, protože záleží na osobních preferencích. Mě to vyšlo průměrně od 200 € měsíčně, tady se dá hodně škrtat v rozpočtu, otázka je, jestli chcete...


Další sekce jsou jednorázová vydání. Zejména na začátku je to síla. Peníze za stipendium ještě nepřišly a vy musíte v červenci (při příjezdu na konci srpna) zaplatit zálohu na ubytování (250 €) a první nájem. Taky si musíte koupit letenku, pojištění a dohromady je to mazec na který je potřeba mít polštář, který se nejpozději v půlce září splaskne. Mějte na to svoje zdroje nebo požádejte rodiče / prarodiče ať vás kryjí. Obecně je dobré mít nějakou dohodu s někým v rodině, že vás zajistí, kdyby se něco nečekaného stalo. Raději to připomínám, znám pár lidí, co jeli že to nějak půjde a pak po "dobré párty" byli na "nudlích s kečupem".


Jednorázově utratíte taky za jízdní kolo, kde existuje několik přístupů k nákupu v závislosti na tom, jak moc toho víte o kolech. Cena kol v srpnu je 60-90 € a platí, že když za křáp, co ani nevypadá hezky natož funguje, dáte hodně, tak o peníze přijdete. Kola se prodávají v prosinci za 30 - 40 €, ale ta hezká to mají vždycky lepší. Když si koupíte křáp co nebrzdí a neřadí a neumíte si to opravit, tak zase budete nadávat a kamarádi vám budou ujíždět. V Jyväskyle je možnost si kolo pronajmout, což mi přijde fajn řešení pro technické ignoranty.


Jako v životě platí, že čím méně zdrojů máte, tím více musíte být opatrní s jejich nakládáním. Proto uvádím tento přehled, díky kterému se dá orientačně připravit. Ptal jsem se pár odjíždějících lidí a sám tak nějak potvrzují, že z vlastních peněz jsem si po jednom semestru sáhl asi na 30 000 - 50 000 Kč úspor, ale ještě jsem neslyšel, že by toho kdokoliv litoval. Pokud vaše vlastní stipendium a peníze nestačí, dá se zažádat u různých nadací, pokud máte přímo sociální nevýhodu, zkuste to i ve škole, protože občas umí s papíry divy a byla by škoda se ochudit o zkušenost z výměnného pobytu.

Disclaimer: uvedená čísla jsou založena na osobní zkušenosti dané mým životním stylem a prioritami a mohou vám vyjít lépe. V rámci uplatnění informatického vzdělání jsem se snažil nezveřejňovat ideální případy a zaokrouhloval jsem nahoru, aby vám to třeba vyšlo lépe a měli jste radost, že jste to vymakali lépe než ten bloger. 

2018-04-16

Přesměrování IIS stránky na localhost

Na testovacím Windows serveru s IIS beží aplikace, která používá Apache na lokálním portu 8080, jak zpřístupnit tuto webovou stránku uživatelům, kteří se nenacházejí na serveru lokálně?

Server IIS (ver 10) hostí nějaké testovací aplikace pro platformu .Net a je potřeba mít IIS server funkční, zároveň to znamená, že IIS přebije konfiguraci standalone aplikace s Apache a je tedy potřeba předávat požadavek z vnějšího rozhraní na localhost a zpátky. 

Tohoto je možné dosáhnout založením "site" webové aplikace v konfiguraci IIS. Pod jejím jménem, které by mělo být v DNS bude aplikace přístupná světu. Poté v konfiguraci nalezněte URL Rewrite => Add Rule(s) => Reverse Proxy. Příchozí pravidlo obsahuje místo, kam bude požadavek přesměrován, tedy na localhost:8080 bez http, odchozí pravidlo zůstane nevyplněno.

V případě, že editujete existující pravidlo je nastavení, "Matches the Pattern", "Regular Expressions" a Pattern "(.*)" - bez uvozovek. Rewrite URL tak bude "http://localhost:8080/{R:1}", zaškrknuto Append Query String a Stop Processing subsequent rules.

Případně to lze také zařídit konfiguračním souborem web.config v kořenovém adresáři této webové aplikace. Stránka localhost:8080 je ta lokální a veřejné jméno se v konfiguraci nevyskytuje.

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<configuration>
    <system.webServer>
        <rewrite>
            <rules>
                <rule name="ReverseProxyInboundRule" stopProcessing="true">
                    <match url="(.*)" />
                    <action type="Rewrite" url="http://localhost:8080/{R:1}" />
                </rule>
            </rules>
        </rewrite>
    </system.webServer>
</configuration>
Ověření konfigurace je prostým otevřením webovky. Objevuje-li se chyba 500 či obecně 5xx, pak je něco nakonfigurováno špatně na IIS, jde-li stránka na localhostu.