Jak ušetřit na jízdenkách ČD v eshopu

V sobotu ráno jsem se vydal vlakem z Ostravy do Brna, protože mě vypekli spolucestující, kteří si koupili SONE jízdenku namísto skupinovky pro 3 lidi. Byl jsem nucen si narychlo pořídit lístek u okýnka, kde jsem byl značně překvapen.

Podle vyhledavače spojení a eshopu měl stát lístek 179 Kč, na jízdence se však objevilo 238 Kč. Vzhledem k odjezdu vlaku za 2 minuty jsem vynechal handrkování a běžel na perón...

Kde se ovšem ztratila ta původní cena? Otevřel jsem eshop a znovu zadal objednávku, cena zůstává a lze ji zakoupit i pro tentýž den na cestu zpět. Pustil jsem se do sledování a zjistil, že jízdenku lze takto zakoupit až do 15 minut před odjezdem, kdy se možnost ztratí.

Mimojiné z toho vyplývá, že je poskytována sleva 25% za online nákup namísto bezprostředního nákupu o okýnka, což jsem sice tušil, ale nečekal jsem tak výrazný rozdíl. Abych offline svět nezazdil, stejnou jízdenku je možné si koupit u okýnka, ale je třeba to udělat den předem.

Takže vážení a milí, nakupujte online! Pokladním ČD sice ubyde práce, ale pokud půjdou cestou České pošty, tak jim najdou novou v podobě grilování párků nebo nějaké jiné nesouvisející činnosti...

Celé této službě, říkají na dráze Včasná jízdenka, kdy čím dříve ji zakoupíte, tím je levnější, ale ne zase tak moc, jako stojí změna plánů. Pro ilustraci dodávám ještě obrázek.

A jak se kolem tohoto příspěvku rozpoutala diskuse na sociální síti, padlo rozhodnutí ještě prozkoumat, co s nabídkou udělá použití InKarty. A dopadlo to tak, že sleva 50% z IN50 se počítá z plné ceny bez online slevy. Tedy 238 / 2 = 119 Kč, což je sice podivný výpočet, ale je...

Ale pozor, v zápětí jsem cestoval z Prahy do Ostravy za pomocí ČD a při odjezdu za 80 minut již nešla místenka zakoupit. Obdržel jsem jenom obligátní hlášenku: Zjišťuji dostupnost... A poté: vypršel limit, je moc pozdě nebo moc brzo. Takže pozor na nákup na poslední chvíli... Nakonec jsem si místenku koupil za 35 Kč u okýnka a dobře jsem udělal neboť bylo pořádně plno a mě po celém chodícím dni úžasně bolely nohy...

Doplněk: když už jsem otevřel web Českých drah, objevil jsem, že namísto tisku jízdenky můžu použít číslo své ODISky, když nemám InKartu.

Novou výhodou pro držitele ODISky je možnost pořídit si jízdenku z domova až do cíle své cesty, aniž by si ji pak museli tisknout a vozit s sebou. Stačí si jízdenku na vlak koupit v eShopu ČD a místo čísla In Karty zadat číslo ODISky. Průvodčímu ukážete místo jízdenky jen ODISku. Průvodčí pak podle karty automaticky dohledá vaši jízdenku, zakoupenou předem v eShopu ČD.

Doplněno 2: Ano, ale je potřeba mít na ODISce nahranou aplikaci "Karta ČD", což se dá zařídit ve většině pokladen (nejde to u všech, musí mít velmi dobrý přenos dat) na počkání zadarmo po předložení žádosti o In kartu (proti klasické In kartě v tam ale nebude fungovat peněženka EPIK a sleva Rail plus do zahraničí).

Což by mě velmi zajímalo, jak funguje. Protože průvodčím to eKartu (dnes ODISka) občas nenačte. Jestli jste to někdo vyzkoušeli, dejte vědět v diskusi!

A pak tu má ještě jeden novější příspěvek.

Zdá se, že o veselé zážitky s ČD není nikdy nouze...

Instalace GUI na Windows Server Core 2012

Tak se mi podařila pěkná zlotřilost - po odebrání role (demotaci) řadiče domény Active Directory se mi z mého serveru vytratilo také GUI prostředí, respektive zůstalo v něm až do doby, než jsem provedl restart po patchování aktualizacemi.

Když ponechám stranou fakt, že se nemám ponětí, proč se odinstalovalo také grafické prostředí a to, že jsem po tomto výrazném zásahu server nerestartoval automaticky: Co s nastálou situací, která se stala samozřejmě v nejnevhodnější okamžik?

Předně zjištění, že se server objevil v Server Core instalaci. To se kromě deterministických metod dá poznat podle toho, že je k dispozici pouze příkazová řádka (cmd) a chybí PowerShell. Z této příkazové řádky jde pak spustit pouze několik základních konzolí pro správu. 

Ulita sconfig podobná IBMáckému Smittymu

Na internetu je mnoho návodů, všechny ale vycházejí nikoliv z edice Server Core, ale z Minimal Server Interface, kde je k dispozici PowerShell, který ovšem v Core verzi chybí. (moc nechápu proč, ale asi je to ze způsobu interpretace PowerShellu v operačním systému) Nelze tedy použít metody s příkazem Install-WindowsFeature!

Nebudu to dále zdržovat. Do blikající konzole vložte následující příkaz: (zdroj)

Dism /online /enable-feature /featurename:Server-Gui-Mgmt /featurename:Server-Gui-Shell /featurename:ServerCore-FullServer /featurename:ServerCore-FullServer /featurename:NetFx4 /featurename:NetFx4ServerFeatures /featurename:MicrosoftWindowsPowerShell /featurename:MicrosoftWindowsPowerShellRoot

Ten doinstaluje všechny komponenty grafického rozhraní a po restartu se server rozjede v plně grafickém režimu.

Vsuvka: 

Error: 50

The operation is complete but Server-Gui-Mgmt feature was not enabled. A required parent feature may not be enabled.

...znamená, že je třeba použít výše uvedený příkaz v celé délce i s podružnými fíčurami. Z fóra uvedené 2 mi plně nestačily.

P.S. možná vám takový přístup přijde laxní a máte pravdu. Tento postup jsem aplikoval na svém domácím serveru, kde nebyl ovlivněn žádný zákazník. V práci si dávám podstatně větší pozor...

Windows instalace error 0x80004005 a 0x80070057

Tyto chybové hlášky se mi při reinstalaci systému Windows 8.1 zobrazily a dlouho jsem nemohl diagnostikovat, čím je to způsobeno. Jelikož jsem před instalováním neprováděl žádné hardwarové změny, bylo mi toto chování značně podezřelé.

Chyba 0x80004005 popisuje stav:

Obecná chyba nelze otevřít klíče registru

A 0x80070057 se při pokusu o obnovu ze zálohy (měl jsem ji):

Došlo k interní chybě. Parametr je nesprávný

Oba errory neznačí nic konkrétního a spíš než řešení se vyhýbají podstatě, ale nebudu to dále natahovat. V základu šlo o to, že systém nelze nainstalovat na read-only disk, na který se změnilo mé 4,5 roku staré SSD, které tímto stavem umřelo.

Řešením tedy bylo zakoupení nového SSD. Vtipné na tom všem bylo to, že zjištění chyby na fyzické úrovni nic nenapovídalo. Změny FS probíhaly, ale neukládaly se, což je ve světě "pouze pro čtení" netradiční chování. Celý disk jsem i několikrát kompletně formátoval či plnohodnotně mazal, ale data se po smazání opět ukázala. 

Takže jestli vás toto trápí máte odpověď. Prosím ty, kteří měli tyto chyby ve stejném kontextu, aby mi nechali zprávu v komentáři. Zatím mi to přijde jako dost exotický problém...

Grafická karta NVIDIA GeForce GTX780 Ti a napájení

Dostala se mi do rukou grafická karta GeForce Gigabyte N78TOC-3GD tedy v úpravě s ventilátory WindForce. Protože se instalovala do staršího počítače, respektive do 2 roky starého herního počítače, ověřoval jsem před koupí dostatek větví napájení, což se ale ukázalo jako nedokonalé.

Uvedená grafická karta má napájení v kombinaci 8 + 8 pinů, které musí být elektricky zapojeny, jinak se karta nerozjede a zahlásí chybovou hlášku!

Please power down and connect the PCIe power cables for this graphic card.

Toto zapojení karta NEMÁ: respektive jde o revizi 1.0

Správně je toto: revize 2.0, kterou jsem zakoupil na Alza.cz

Z internetových obrázků jsem se nechal unést, že je kombinace 6 + 8  a radoval se, že mám v počítači všechny potřebné větve. Jak překvapen jsem byl v okamžiku, kdy se mi zobrazila chyba v POSTu.

Jak z toho ven? Na všechno existuje redukce, proto jsem trapně zakoupil (namísto vlastní tvorby), tento stylový kablík, který je z elektrického hlediska dobrý akorát na vyhoření, nicméně splní požadavek na připojení všech pinů:

AKASA kabel AK-CB052 redukce PCIe na PCIe 2.0 - 6pin na 8pin

a vypadá následovně:

Po jeho použití se již karta připojí bez obtíží. Nezapomeňte si proto ověřit verzi karty nebo alespoň přiobjednat příslušenství, pokud nemáte dostatek větví napájení ze zdroje.

Referát: Rozdíl mezi x32 a 64bitovým operačním systémem

Další ze série středoškolských referátu zodpovídá otázku: Najděte rozdím mezi 32bitovými a 64bitovými operačními systémy. Porovnejte je a určete jejich výhody a nevýhody. "Použijte vlastní slova, nicneříkající fráze a definice nebudou brány v potaz."

Význam šířky bitové sběrnice v počítačích vychází z historických důvodů neboť v prvopočátcích ovlivňoval počet výstupů z procesoru počet paralelních vodičů, které se vedle sebe vlezly na základní desku. Jak stoupala úroveň minimalizace začalo být možné těchto propojů přidávat. Ve chvíli, kdy se dá již vyrobit téměř jakýkoliv počet vodičů, záleží na možnostech využití především na software, tedy na operačním systému. Toto je ovšem velmi zjednodušený úvod do problematiky.

Čím vyšší je bitová sběrnice tím náročnější je vyvinout operační systém. Proto se v minulosti rozšířily operační systémy 32 bitové u kterých ale není možné adresovat více než 2^32 míst v paměti (protože je to mřížka o dvou souřadnicích), což jsou 4 GB. Po dlouhou dobu tato hodnota stačila a proto nebylo třeba řešit otázku šířky sběrnic. Jako obezlička pro přechodnou dobu se objevila technologie PAE. (Physical Address Extension), která umožnila posunout hranici adresovatelnosti na 64 GB RAM, což již dnes také nestačí.

Když nastala doba, kdy této 4 GB hranice technika dosáhla vynořila se potřeba tuto skutečnost řešit. Šalamounské řešení je posunutí architektury na 64 bitů neboť spíše později než dříve dojdeme opět do stavu, kdy 16 Exabytů (2^64 bitů) nebude stačit - ačkoliv se to zdá stejně nereálné jako před časem zmíněné 4 GB.

V současné době tedy nemá cenu se zabývat otázkou jaký operační systém zvolit, protože je zde jen jedna racionální volba, kterou je 64 bitový systém pro osobní počítač. Z uživatelského hlediska již všechny aplikace existují a pokud nějaká chybí je ji možné snadno virtualizovat pro 32 bitové instrukce. Uváděnou nevýhodou je vyšší paměťová náročnost, ovšem jeji vliv je dnes možné zanedbat. Vyplývající výhodou je možné adresovat více než 4 GB operační paměti.

Novou otázkou je volba architektury pro mobilní zařízení. Před časem Apple představil svůj iOS jako 64 bitový operační systém. Android zatím stále udržuje jádro systému 32 bitové. Problematika šířky sběrnic mobilních zařízení je však díky různým hybridním architekturám složitější a vstupuje tak do segmentu “nicneříkajících frází”, které nejsou brány v potaz.

Referát na téma Cloud Computing

Dostal se ke mně požadavek na zpracování referátu středoškolské úrovně o cloud computingu, tedy o "pronájmu výpočetních počítačů". Úkolem bylo stručně vysvětlit o co jde, uvést výhody a nevýhody. Podmínkou bylo nekopírovat informace z internetu a použít vlastní slova, což se myslím podařilo, však posuďte sami.

S rozvojem internetu a zejména s jeho vysoko rychlostní dostupností koncovým uživatelům začalo být možné vzdáleně poskytovat, jinak typicky lokální služby. Jedním z prvních představitelných příkladů cloud computingu se stalo poskytování webhostingu, od něj to byl jen kousek k pronajímání diskového místa a odtud pak k provozování serverů. 

Pozor ale na rozdíl mezi cloudem a pouhým přesunutím zdrojů na jiné místo, který je v pružnosti cloudových řešení. Cloud computing je díky vyspělé technologii a především zvládnuté automatizaci schopný reagovat do několika sekund až minut na změněnou zátěž, případně je schopný velmi operativně poskytnou krátkodobý výpočetní výkon. 

Příkladem může být třeba server eshopu, který celý rok vydrží běžet na jednom serveru, který vlastníte nebo si jej někde pronajímáte. Jak ale budete řešit zvýšenou zátěž před Vánoci? Podle dřívějších konvencí byste si objednali zvětšení serveru, to by provedl váš poskytovatel nebo správce. Technicky je totiž původní server odstavit, provést úpravu a poté znova spustit. V případě používání správného cloudu stačí někde v administraci změnit výkonové parametry a server se bezvýpadkově překonfiguruje. Samozřejmě lze také nastavit, že v případě velkého zatížení dojde k této změně automaticky. Přistupující klienti nepoznají zvýšenou zátěž, vám nevypadne služba a rozdíl poznáte až na fakturě.

Jiný příkladem může být využití výpočetního výkonu pro jednorázové projekty. Zde si nemusím projekt vymýšlet, ale je možné použít příklad vývojářů ze zpravodajství iHned.cz, kteří dělali internetovou aplikaci na spočítání dojezdových časů pražské MHD. Ta má přes 3 000 zastávek, tedy někde kolem pěti milionů možných spojení. A každé spojení je hledání cesty v grafu, kde můžeme přestupovat i po ulicích pěšky. To celé potřebovali spočítat čtyřikrát – ve špičce a mimo špičku, před a po změně jízdních řádů. Jedno spojení se počítalo řádově sekundy, takže na vlastních serverech by novináři čekali přes půl roku na výsledek. A proto se rozhodli využít cloud od Amazonu, kdy za týden běhu servery napočítaly přes 9 měsíců compute time. Celý tento výpočet je stál 800 Kč. Rychlé i ekonomicky výhodné! A takových příkladů s dalším rozvojem cloudu stále přibývá.

Pokud jde o nevýhody využívání cloudových poskytovatelů je to především vaše závislost na internetovém připojení, toto ovšem platí zejména, pokud byste cloud využívali jako náhradu vnitropodnikových serverů. Taktéž se jako argument uvádí bezpečnost dat v něm uložených, poslední průzkumy však ukazují, že díky častým útokům na cloudová datacentera jsou vaše vlastní servery podstatně hůře zabezpečeny než jejich ekvivalenty patřící specializovaným provozovatelům. Totéž platí o výpadcích, poskytovatelé mají na rozdíl od vaší firmy několik datacenter rozmístěných po světě, takže ani živelná katastrofa neznamená ztrátu dat. Otázkou je pouze co se děje s vašimi důvěrnými daty umístěnými do cizích rukou. Provozovatelé proto mají nejrůznější certifikace pro manipulaci s citlivými informacemi. Komplikace nastávají, pokud vaše data nemohou opustit z nejrůznějších důvodů geografické území státu. Pak je třeba hledat mezi lokálními dodavateli, kterých na nejvyšší technikcé úrovni není mnoho. Dobré je připomenout, že po právní stránce náleží rozhodnutí o případném vydání dat policii, soudům státu ve kterém datacentrum leží, což může být ale v některých státech s vysokou mírou korupce výhoda. 

Zdá se tak, že největší viditelnou slabinou jsou finance, pokud byste se rozhodli cloud využívat dlouhodobě v řádech let, protože je v ceně zahrnut i potenciál pro pokrývání výkonových špiček. Pokud se na cloud podíváme i z druhé strany je zde poměrně velké riziko zneužití tak velkého a levného výkonu k útokům na jiné subjekty nebo například k prolamování hesel hrubou silou. Tyto kroky jsou v současnosti sledovány poskytovateli, kteří různými metodami sledují aktivity a vstupní čí výstupní provoz.

Cloud tak pokrývá současný trend na vysokou specializaci firem, kdy outsoursing nahrazuje vnitřní služby, které nejsou předmětem podnikání. Má velké množství výhod a několik nevýhod. Jesti se vám jeho používání vyplatí záleží na technicko-ekonomické analýze. Dá se však velmi rychle zahájit jeho používání, čehož u konvenčních postupů nelze dosáhnout.