Zobrazují se příspěvky se štítkemhardware. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhardware. Zobrazit všechny příspěvky

2018-08-27

Nespolupracují AMD Ryzen 5 2600X a AsRock AB350 Gaming K4

Není tajemstvím, že nové procesory do starších desek dělají problémy, protože desky neví, jak na nový procesor reagovat. Bylo to tak u Intel Broadwell-E a nyní je to záležitost AMD Ryzen 2. generace.

Praktickým příkladem problému je pak kombinace procesoru (tenhle není APU) AMD Ryzen 5 2600X a základní desky ASRock AB350 Gaming K4, které spolu ve verzi z krabice nespolupracují a na desce se musí nejprve aktualizovat BIOS s jiným starším procesorem.

Tento proces naštve u nového počítače, protože kdo by chtěl problémy. Stalo se to tak i u mě a protože další AMD s AM4 u sebe nemám, tak jsem šel problém vyřešit do Alzy.cz jako reklamaci. Nejprve však užitečná řešení...

Nejlépe najít někoho, kdo procesor má. A když to nejde, tak zajít do obchodu a vyžadovat BIOS aktualizaci (nejlepší je si to žádat hned při první objednávce). Předposlední možnost u tohoto problému je zažádat přes webový formulář AMD o zaslání "Boot kit Required" (anglická nápověda). Téma řešily rovněž některé české servery jako Cnews a SvětHardware.

A teď moje zkušenost s Alzou. Nově už na stránce desky zobrazují doporučení si přikoupit službu aktualizace, ale předtím to tam nebylo. Takže když mi to nefungovalo, zanesl jsem desku s procesorem zpátky na reklamaci. Po telefonu sdělili, že na prodejně v Ostravě je přímo technik, který by to udělal na počkání, reálně tam zrovna nebyl, takže to poslali na autorizované středisko, kde to měsíc leželo a nic se nedělo. Když se přiblížil termín, vzali novou desku a poslali ji jako vyměněnou. Při té přiležitosti zapoměli na ten procesor a základnu chladiče. Takže když jsem si desku vyzvedl, chyběl ještě týden, než jsem mohl počítač zapnout a schválně hádejte, jaký byl problém...? Ano, deska nebyla zaktualizovaná... To je jako u blbých. Už mám Alzy dost a nebudu u ní nakupovat a vezmu to příště z AlfaComputeru.

Nakonec se mi podařilo najít kamaráda, který má vhodný procesor a s jehož spoluprácí jsme počítač uvedli do chodu... Díky Pavle!

2018-03-28

Xiaomi se po aktualizaci nepřipojí na WiFi

Pokud provedete poslední aktualizaci (3/2018+) svého mobilního telefonu Xiaomi (Redmi Note 4), může se stát, že se nepřipojíte k WiFi, co s tím?

Chyba se projevuje tak, že se neprojevuje. U WiFi symbolu je zámeček, vypadá to připojeně, ale není. Internet nefunguje.


Problémem může být slabé zabezpečení WiFi, pravděpodobně máte nastavené nedostatečné šifrování přenášeného signálu na přístupovém bodu - po lopatě ta krabička od internetu chce jinak nastavit. Odborně, zvyšte šifrování z WEP na WPA2. 

WEP a WPA jsou dnes prolomené šifrovací metody. Jediná správná v tento moment je WPA2. V nastavení je to WPA2-osobní případně WPA2-personal.

Co s tím? Podívejte se zespoda na krabičku od internetu, opište do Google výrobce a model (něco jako TP-LINK WR740N) a přidejte heslo "nastavení WiFi" nebo anglicky "WiFi settings". Někde bude návod nebo video, jak to udělat, minimálně na stránkách výrobce. 

Není to složité. Při té příležitosti si nastavte nové heslo (8 a více znaků), protože stejně budete muset přenastavit všechna připojená zařízení - notebook / mobil / TV...


Heslo na WiFi by nemělo být jenom jméno vašeho psa či dítěte, které se dá uhodnout snadno. Ani žádné 1234 či oblíbených 8 osmiček, ale nejlépe v nějaká věta, kterou si snadno zapamatujete: MujPesAlikJeBozi je skvělé heslo.  To jenom tak na závěr...

2018-01-04

Fitness náramek Mi a párování s Huawei

Sestavení spojení mezi chytrým náramkem Xiaomi Mi Band 2 a jakýmkoliv telefonem s Androidem je tématem nesčetných diskusních fór na internetu, protože to více nefunguje než funguje. Mi se tento problém podařilo vyřešit a tak sumarizuji své zkušenosti pro další googlitele.

Výchozí podmínky:
Xiaomi Mi Band 2 ve verzi v1.0.1.67
Huawei P8 lite ve verzi Android 6.0 EMUI 4.0.3


Problémem je, že základní spárování lze provést pouze přes aplikaci Mi Fit, která ovšem zařízení mnohdy nenachází a jen píše, že není možné operaci dokončit. V tomto momentu začnete uvažovat, zda-li je náramek vadný nebo váš telefon pořádně nefunguje. 

Moje cesta ověření byla, že jsem si vypůjčil iPhone (iOS 11.1) a vyzkoušel spojení v aplikaci Mi Fit z AppStore a nepřekvapivě došlo k propojení po pár sekundách. Náramek je tedy v pořádku. Poté bylo potřeba jej odebrat z účtu a přihlásit se k účtu Xiaomi opět na Androidu.


Huawei přístroj se samozřejmě nepřipojoval i nadále. Stáhl jsem aplikaci Notify&Fitness for Mi Band od OneZeroBit z Google Play, která umožňuje také pasivní přidání na základě MAC adresy náramku. Tato cesta není moc užitečná, protože spojení na tvrdo náramek nespáruje, ale tato aplikace umožňuje, že připojování stále běží a není třeba jej obnovovat.

Zapnul jsem vyhledávání neoficiální aplikací poté i oficiální a šel spát. Ráno se nic nestalo, ale při pokračování oficiální aplikací se mě Mi Fit zeptal, zda-li chci opět přidat již rozpoznané zařízení (během spánku se totiž špatně mačká potvrzovací tlačítko). Došlo tedy k novému vyhledávání a po nějaké minutce náramek konečně zapípal, že je synchronizován.


Proč toto píšu je skutečnost, že jsem nepoužil žádné speciální metody, jen hromadu času a pokusů. Pokud vám to blbne taky, buďte prostě trpěliví, než si budete moc své wearables užít naplno.

Pozdější synchronizace většinou funguje, většinou. Zkrátka tento způsob implementace zdá se poněkud nešťastný...

2016-09-19

Termosenzor MAX6675 na RaspberryPI

Po prvotním nadšení z pořízení Raspberry PI a provozování Kodi mě napadlo, že bych mohl taky zkusit do něj něco zapojit a tak jsem na eBayi zakoupil termo čidlo MAX6675. Zatím jsem neměl jasný účel pro jaký to chci použít, ale znáte to, prostě to chcete a stejně trvá měsíc, než to z Číny přijde... Uběhl necelý půlrok a já našel důvod, proč ho zprovoznit: Důvodem se stal výměnný pobyt ve Finsku, kde sice přežívám jen se základním vybavením, ale Raspberry mám s sebou také.



Co činí komplikace? MAX6675 thermocouple je původně prvek pro Andruino, ne Raspberry, ovládá se přes sběrnici SPI, nicméně tu má Raspberry také a proto je možné pži použití knihovny WiringPI zprovoznit systém i na této platformě. V podstatě by to nemělo být vůbec složité, jde o to to jenom správně zapojit piny podle schématu, program zkompilovat a spustit, ale...

Předně PINOUT se může lišit podle SW konfigurace. Já použil vzor z tohoto webu podle tohoto videa. Protože však z materiálů není na první pohled zřejmé, jak to zapojit, tak přidávám překreslené schéma:


Dále je třeba Raspberry PI 3 oživit vhodným softwarem a ovládat. Jako operační systém posloužil Raspbian GNU/Linux 8, tedy super základní verze Linuxu bez GUI. Připojení na něj tradičně přes Putty a hurá na konfiguraci.

Na začátek je dobré si OS vylepšit podle mého dřívějšího návodu
sudo su
apt-get update
sudo apt-get install git-core
cd wiringPi
./build
gpio -v
gpio readall !dont take care about error
cd ..
sudo raspi-config
Advanced => SPI => Enable => Finish
shutdown -r
gpio load spi 
mkdir MAX6675Pi

cd MAX6675Pi
gcc myMAX6675.cpp -lwiringPi -o thermometer
chmod +x thermometer
./thermometer

Teď už program poskytuje nějaké hodnoty a je možné se pustit do složitějších programátorských činností. Pro méně zkušené, program teď běží v aktivním režimu, takže po přerušení přestane snímat hodnoty. Předělat to lze jednak spuštěním na pozadí nebo vytvořením služby, ale o tom později.
./thermometer &
Zkoušel jsem také jiný předpřipravený program z GitHubu autora mttrb, ale ten počítá s jiným zapojením. Když se mi jej konečně podařilo zkompilovat, tak nefungoval, proto jsem využil triviálního příkladu výše.



Mám v plánu tento jednoduchý návod ještě rozšířit o složitější funkcionalitu, zejména co se týká zobrazování hodnot uživatelsky přívětivým způsobem, ale o tom později, doufám, že vám tento "návod" usnadnil začátek...

Můj C++ kód nezobrazuje záporné hodnoty teploty! Kdyby to chtěl někdo opravit, rád zveřejním novou verzi...
 

2016-02-19

LED panel Sigma ASC 333 programování

Do rukou se mi dostal RGB LED panel výrobce Sigma s označením ASC 333. V Česku tyto "běžící texty" prodával snad výhradně potravinový řetězec Makro, ale i přes to se jich dá po různých provozovnách nemálo potkat. Nikdy nešlo o vyloženě levnou záležitost a nikdy to nebyl příliš účinný způsob propagace, ale to teď neřeším, protože se snažím pouze o přeprogramování obsahu.


Dostal se mi do rukou pouze samotný panel s krabicí, ale bez jakéhokoliv dalšího příslušenství - tedy bez napájecího a počítačového kabelu a bez dálkového ovladače. Níže popisuji, jak soustavu oživit.


Ke stažení:




Napájení

Je zajišťováno dle návodu trafem 9VAC 3A 40W "DA-068K". Mi to fungovalo i s 9V DC trafem, protože dle odborníka přes elektro je usměrňovací blok až uvnitř spotřebiče, problémem jsou proudy. 


Vzadu na štítku je označen příkon 45W, což je nějakých 5A a to už je fakt hodně. Navíc při mých pokusech se slabším zdrojem si panel bral bezproblému 2A (když neměl, tak se restartoval s pípnutím) a to jsem nevyužíval plně barevných režimů! Problém dostatečného napájení tedy vede k notebookovému trafu...


Připojení k PC

Nejprve je potřeba si vyrobit kabel MAS-0090500. Na jednom jeho konci je telefonní konektor RJ-11, na druhém sériový port DE-9F. Oba jsou to standardní konektory, které se vám doma pravděpodobně povalují, takže stačí se štípačkami otevřít nějakou svou skrýš... 


Na obrázku vidíte půlku kabelu z instalačního balíčku modemu od O2 a druhý konec je nějaký netradiční konzolový kabel k modemu s RS-232 a etheretem.


Zapojení pinů jsem provedl podle obrázku na německých stránkách a shledávám jej funkčním k propojení posloužila elektrická čokoláda.

Spojení s PC

Teď budu poněkud skákat v tom, jak jsem postupoval, ale ať má text logiku. Kam připojit část do panelu je jasné - je tam pouze jeden konektor. Kam ale s částí do PC? Musíte použít COM port fyzického počítače!!!


První věc, kterou jsem totiž provedl bylo, že jsem použil USB-COM převodník, jenže s ním to nefunguje. Přes kabel totiž probíhá flashování EEPROM paměti v panelu a ta potřebuje vyšší napětí a stabilnější proud k tomu, aby se přepsala a to z 5V USB nedostanete. Nejvýše se mi podařilo původní panel vymazat, ale zapsat do něj už ne.


Přeprogramování

Další výzva byl software. Našel jsem na programové vybavení SignWork ASC226 / ASC333 na uložto.cz, ale to nešlo na Windows 7 nainstalovat, protože se zaseklo na první obrazovce s textem, kde nelze odkliknout OK, kterým instalace pokračuje:
Setup cannot install system files or update shared files if they are in use
Software je totiž určený pro 32 bitové OS Windows 95 až XP na čemkoliv novějším nefunguje! Nezapomeňte také na předchozí podmínku, že COM port musí být fyzický a začínáte hledat starý počítač. Těch mám ve svém okolí "naštěstí" dostatek a tak jsem vytáhl Dell Optiplex GX240 s Windows 2003 Server a pustil se do úpravy textů...



Pokud máte fyzický počítač se sériovým portem, ale běžíte na něm nějaké současné Windows, tak můžete ještě použít virtualizovaného OS a propojit s ním lokální COM port. Jak by se to udělalo nastiňují screenshoty z programu VMware Workstation:



Internet of things

Pokud budete o tomto panelu hledat nějaké další informace, pravděpodobně narazíte na článek Michala Altair Valáška (významné osobnosti českého internetu), který reverzním inženýrstvím prozkoumal komunikaci po kabelu a vyrobil DLL knihovnu pro automatizovanou komunikaci s panelem.


Dá se implementovat například v programu v jazyce C# po naimportování do projektu ve Visual Studiu. Uvažoval jsem, jak na panelu zobrazovat aktuální informace z internetu, ale drobným problémem je fakt, že informace do panelu tečou přes COM a EEPROM: přepis je sice snadný, ale i tak lze uvažovat o aktualizaci v řádu spíše minut. 


Navíc musíte používat +/- 12V na GND sériového portu a proto se obávám, že třeba přes Raspberry PI by to nešlo, neboť to jede maximálně na 5 voltech, ale rád se nechám opravit. 

Závěr

Na závěr hodnotím, že se panel podařilo v domácích podmínkách oživit a přepsat. Zdokumentoval jsem jakým způsobem toho můžete dosáhnout také a pak nastínil, jak by se teoreticky mohlo k panelu přistupovat současnými metodami. Jestli máte další zkušenosti, budu rád, pokud se podělíte v diskusi pod článkem.

2016-02-14

Set-top-box k O2TV pro další televizi zdarma

Dostal se ke mně zajímavý úkol: Jeden z klientů, kterému se starám o IT infrastrukturu mě požádal o konzultaci k zakoupení dalšího O2TV přijímače k další televizi, kterou má doma. Technicky nebylo možné koupit jednoduše a draze nový tuner, ale sestavil jsem jiné řešení, které bylo zdarma. Protože se z toho vyvinul docela zajímavý projekt, tak by byla škoda se o něj nepodělit se svými čtenáři.

Pokud si nechcete přečíst poutavou omáčku, skočte na technické řešení níže, na konci je pak nějaké souhrnné zamyšlení.

Nejprve uvedení do problematiky: O2TV je placená služba společnosti O2, která vám zprostředkuje příjem televizního signálu prostřednictvím jejich internetového připojení, které jede nejčastěji přes technologii VDSL. V principu tedy přijímáte televizní signál přes telefonní dráty. (což je samo o sobě docela legrační)



Platí se to jako služba a podle mě je to příšerně drahé na to, jak je to zbytečné. Běžné pozemní digitální vysílání (DVB-T) se dá dneska i v železobetonové zástavbě chytnout na anténu za 50 Kč namísto měsíčních 400 Kč za O2TV. (pokud tedy vůbec sledujete televizi) Jenže, pokud jste sportovní fanda, tak vám nic jiného nezbude, protože O2 zakoupila všechna vysílací práva na český, anglický a já nevím ještě jaký fotbal, takže už to nebude vysílat veřejně Česká televize a musíte si pořídit tuto službu, což je i popisovaný případ, proč si klient pořídil O2TV.

Doma má běžný xDSL modem ze kterého je rozveden internet ethernetem po celé obrovské prvorepublikové vile. Zažil jsem si tam horké chvilky už s touto kabeláží, neboť původně to (ne)jelo jen na modemu a WiFi repeateru. Po přepracování se mi podařilo dostat na 3 routery (už byly koupené) s AP pro zajištění konektivity v domě. Proč to zmiňuji? Modem leží v obýváku a hned vedle je hlavní TV ke které je připojený O2TV tuner, takže s první instalací nebyl vůbec problém. 



Jenže se objevila potřeba připojit i druhou televizi v patře (každý přece rád sleduje filmy z postele), ale z důvodu technického řešení je potřeba tuner připojit do prvního modemu, což bylo nějakých 30 metrů daleko. Tento drobný detail mi také málem unikl, naštěstí mám s modemy od O2 bohaté zkušenosti a tak jsem se rozpomněl na barevné značení portů.



Proč to tak je? O2TV neteče k vám domů stejným virtuálním okruhem jako internet (což ovšem neznamená, že ho nezpomaluje, protože dráty jsou jenom jedny). Řešeno je to pomocí technologie ATM (popisoval jsem je tady), která končí právě v modemu, kde je hranice mezi "velkým internetem" a vaší lokální sítí. TV tuner se potřebuje dostat k tomuto okruhu, který je v prvním modemu, přičemž vysílat televizní okruh dále do sítě rozumně nelze.

Takže co s tím? Oficiálním řešením je opravdu natáhnout další ethernetový kabel přes 4 místnosti a patro. Tento návrh však není paní domu povolen, prý už je tam kabelů dost a navíc AP s WiFi je nedaleko. Majitel se naštěstí rozvzpomene, že dostal od O2 přihlášení do O2TV GO a hned je jasno, kam další vývoj povede. O2TV GO je webové rozhraní k televiznímu vysílání nezávisle na poloze uživatele. Je tedy možné sledovat TV na mobilu či notebooku. Otázka zní, jak dostat obraz do televize, aby byl alespoň částečně zachován princip televizního přístroje.



Technicky

V tuto chvíli (1/2018) jsem měl problémy s během původního doplňku do Kodi (asi nějaká aktualizace), nicméně nabízí se nová varianta řešení, která je výrazně jednodušší a tím je Chromecast. Majitel má totiž dobrý (aktuální) telefon s Androidem a tak může díky tomuto zařízení streamovat obsah z mobilní aplikace O2TV do TV přes Chromecast, což značně usnadňuje celou komplexitu ovládání z postele. Navíc je to výrazně technicky/energeticky/kabelově jednodušší řešení. Doporučuji tedy zakoupit za cca 1200 Kč Google Chromecast a streamovat do něj O2TV z telefonu s Androidem, kde je aplikace O2TV.

Původní řešení s Kodi však ponechávám přístupné:
Analýza mě zavedla k bezplatné linuxové nástavbě XBMC nyní zvanou KODI se kterou jsem si už dříve hrál. Jde o software na principu Windows Media Center, tedy maximálně zjednodušené ovládání vhodné pro obrazovky televizí. Do tohoto prostředí existuje doplněk video.o2tvgo od vývojáře Štěpána Orta, který zajistí připojení O2TV, zbývá jenom domyslet, jak to celé zprovoznit.



Hledal jsme vhodné zařízení. Protože jde o pilotní projekt, který je určen k uživatelskému testování, tak jsem vybral jako hostitele starý notebook Lenovo 3000 C200 zde ve verzi s Intel Core 2 Duo a díky vykuchání jiného notebooku i s 3 GB RAM namísto původních 512 MB. Protože podkladovým operačním systémem je Kodibuntu a jiné, tak je soustava dost dobře přenositelná i na jiné platformy než x86-64, zejména tedy ARM o tom ale později.



Instalaci linuxové OS zvládne i "slepice, pokud nasypete zrní kolem enteru". Pokud si soustavu přepnete do čestiny (System => Settings => Appearance => International => Language), tak zvládnete přidat také O2TV doplněk z flash disku (Systém =>Nastavení => Doplňky => Instalovat doplněk ze zip souboru), tím by mohla být soustava hotova, zbývá ji jen připojit k TV za pomocí VGA kabelu na obraz a propojky dvou 3,5 mm jacků pro zvuk. Pokud máte k dispozici HDMI, tak to bude lepší volba. Jak jistě tušíte s vyladěním je práce více.




Připojení Kodi k WiFi

Ať jsem hledal jak jsem chtěl, v menu jsem neviděl možnost připojit pomocí WiFi. Pro nastavení WiFi se totiž musíte přihlásit v desktopovém prostředí, tedy opustit XMBC rozhraní. Popisují to následující obrázky:



Rozhraní Kodi zavřete v levém dolním rohu tlačítkem vypnout, dále pokračujete možností "ukončit", tím dojde k odhlášení.



Na další obrazovce přepnete v pravém horním rohu rozhraní Kodi na Lubuntu kam se přihlásíte stejným jménem a heslem, jako jste zadali při instalaci.



Po naloadování plochy najdete v pravém dolním rohu ikonu připojení k síti, kde si vyberete svou WiFi síť do které se za pomocí průvodce přihlásíte.



Po dokončení se odhlásíte přes tlačítko vypnout (opět pravý dolní roh) možností odhlásit se.



Na přihlašovací obrazovce se přepnete do rozhraní Kodi a přihlásíte jménem a heslem. Teď už bude XBMC přihlášeno přes WiFi. Změny provedete opět tímto postupem, protože zde chybí správce z prostředí.


Dálkový ovladač

Jednou z podmínek soustavy bylo, že princip zůstane podobný běžnému TV přístroji ovládání, tedy nesmí zůstat pouze na notebooku. Naštěstí to v XMBC už vyřešili, stačí si stáhnout aplikaci z Google Play, případně AppStore a mít připojený notebook a telefon ke stejné lokální síti (přes mobilní internet to nepojede).



Komu by se nechtělo (nemohl) instalovat aplikaci, tak lze zapnout ovládání přes webové rozhraní. Poté stačí naťukat v mobilu (opět ve stejné síti) IP adresu notebooku http://0.0.0.0:8080, ovládání je takto krkolomnější, zato pojede všude.




Bez chytrého telefonu se ale dá obejít zakoupením nějakého hardwarového ovladače. Proč to ale komplikovat...

Automatické spuštění TV

Je poněkud nepohodlné, když je při každém zapnutí notebooku nutné se doklikat ke spuštění doplňku. Naštěstí v Kodi lze autostart skriptem spustit rovnou doplněk. Zde už se ale zachází do linuxové podstaty systému. Pokusím se to popsat tak, aby to zvládl i laik.



Ze zapnutého Kodi proveďte klávesovou zkratkou CTRL + ALT + F1 přepnutí do konzolového zobrazení. (zpátky CTRL + ALT + F7) Zde se přihlásíte stále stejným jménem a heslem.



Zadejte příkaz ls -la a podívejte se, zda-li se ve vaší složce nachází skrytá složka .kodi, pokud ano pokračujte příkazy 
cd .kodi/userdata/
nano autoexec.py
otevře se textový editor (a automaticky se vytvoří soubor)  do kterého vepíšete následující dva řádky
import xbmc
xbmc.executebuiltin('RunAddon(plugin.video.o2tvgo)')
zkratkou CTRL + O soubor uložíte a CTRL + X zavřete. Po restartování vás tak přivítá automaticky spouštěný doplněk O2TV. Ještě by to chtělo, aby se po spuštění rovnou také zapnula nějaká TV stanice, protože takto to zůstane viset na seznamu stanic, což není příliš pohodlné. (na této úpravě pracuji)

Účet superuživatele

Protože už jsme dostali do terminálového prostředí, budeme potřebovat oprávnění roota pro některé operace. Je to naštěstí snadné, přihlaste se běžným uživatelem a pak si v interaktivním režimu nastavte toto další heslo. Příkaz zní: 
sudo passwd root

Nastavení napájení

Jelikož nechci, aby mi při přehrávání TV svítil displej notebooku, který navíc nelze za pomocí funkčních tlačítek na klávesnici zhasnout, tak bych chtěl, aby se při sklopení víka alespoň neuspal a přehrávání dále běželo. To je možné snadno nastavit. Přihlašte se účtem superuživatele a pokračujte příkazem: 
nano /etc/systemd/logind.conf
kde změňte následujcí řádky
HandleLidSwitch=ignore
HandePowerKey=hibernate
případně i nějaké jiné podle svých preferencí a opět uložte pomocí CTRL+O a ukončete CTRL+X, pro aplikování změn proveďte restart notebooku.




Nastavení hlasitosti

Zdálo se mi, že notebook má při každém spuštění poměrně nízkou hlasitost a nepamatuje si její zvýšení. Tak jsem na to šel bez servítek a při každém spuštění se hlasitost nastaví natrvdo na 90% maximální. Jemnou regulaci lze stejně provádět na televizi ovladačem nebo pomocí mobilního telefonu.



Pod právem superuživatele si otevřete konfigurační soubor příkazem 
nano /etc/rc.local
a před řádek exit 0 vepište příkaz 
amixer set 'Master' 90%

Nastavení obrazovky

Poslední věc, kterou zbývá udělat před definitivním spuštěním do provozu je připojit televizi a nastavit správné rozlišení obrazu, což může být trochu problém zejména s ohledem na to, že pravděpodobně také používáte nějaké staré zařízení jako přehrávač.



V ostrém provozu mi usnadňuje to, že starší televize LG 42 PJ350 má stejné maximální rozlišení jako notebook (1024x768). V testovacím prostředí mám však TV s FullHD, kde mi vadilo rozplácnutí obrazu. Problém je prostá duplikace obrazu na více cílů, kterou provádí Kodi. Naštestí lze nastavit, že LCD TV je zdroj primární a podle té se deformuje obraz na monitoru počítače, kde to nevadí. Tak jak na to?
Systém => Nastavení => Systém =>Video výstup => Monitor
kde VGA1 je výstup na televizi v požadovaném rozlišení a LVDS1 je DVI rozhraní obrazovky notebooku. V nabízených možnostech jste limitováni tím, co umí grafická karta notebooku.




Praktické zkušenosti

Jsou zatím příliš krátké, ale největší obtíže dělá probuzení soustavy dálkovým ovladačem - na WiFi to je docela problém. Dále spuštění stále obsahuje poměrně hodně kroků: otevřít notebook, zapnout jej, zapnout TV, přepnout vstup, vybrat kanál, zavřít notebook, otevřít aplikaci, což jak cítíte není moc pohodlné, navíc doplněk O2TV není také softwarově úplně dodělaný, což komfortu nepřidává.


Budoucnost projektu

V průběhu oživování mě napadlo postupně mnoho myšlenek, jak projekt posunout dále. Pokud odmyslíme softwarovou implementaci O2TV doplňku v Pythonu, pak je největší možnost pokroku v hardwaru na kterém běží a související architektuře.



Začal bych asi od Raspberry PI, které je pro toto použití jako dělané. Ještě vhodnější je Raspberry PI Zero, se svou velikostí totiž může zůstat viset na kabelech za TV. Evolucí by pak mohla být nějaká HDMI tyčinka jako Intel Compute Stick či Chromecast a podobné. (u nich už bohužel cena roste nahoru) A co takhle nechat běžet Kodi na NASu, Turrisu či jinde a přenášet přes DLNA pouze obraz? To už je ale opravdu výživné "scifi"...



Všemi těmito úpravami vlastně přidávám chytrost do hloupých televizí, ale co když už chytrou televizi máte? (já ji nemám, nemohu otestovat) Záleží, co v ní běží za systém. Největší výhodou by bylo do ní nativně dostat XBMC alias Kodi, jenže to může být problém (minimálně kvůli záruky). Většina chytrých televizí ovšem podporuje instalaci Android aplikací. Bohužel je zde problém v tom, že v katalozích aplikací se nacházejí jen očesané verze O2TV GO bez možnosti přijímat živé vysílání. V mobilní aplikaci pro telefony to jde - že by stačilo APK nainstalovat na TV? Obávám se, že to bude také docela oříšek. 



Vzhledem k tomu, kolik se mi doma povaluje již jinak nevyužitelného hardwaru, je pro mě zajímavá právě možnost jejich zužitkování jako rozhraní pro chytré televize. Dokonce jsem zvažoval nasazení operačního systému Windows 8 Embedded jako podkladu, ale u nich už roste výpočetní náročnost, kterou většinou nemám. Navíc celý systém by bylo komplikovanější dotvarovat do potřebné funkcionality - přeci jenom Kodi už je na tento účel přizpůsobeno z výroby.


Závěr

Celý článek pojednává o tom, jak poměrně složitě zprovoznit televizi na televizi. Řeší problém druhé a každé další televize pro službu O2TV. Jak jste jistě v úvodním tónu vycítili, moc se mi to takto nelíbí. Předně nemám rád IPTV, která spotřebovává internetové pásmo, za další se za ní musí platit a pak je tu to hrozné zpoždění



To už je pak jako ten známý vtip o tom, kdo a jak jásá pří vstřelení gólu ve fotbale, podle toho jak se dívá na televizní přenos. Až dosud nejprve jásali diváci analogového vysílání, po nich příjemci digitálního vysílání, a následně diváci IPTV, pak bouchá šampaňské a teprve pak se začínají radovat také diváci satelitní televize.

Ještě jsem neobjasnil, jak je to s tím zdarma. Všechna použitá řešení jsou založena na otevřeném software - tedy nemusí se za ně platit. Notebook či jakýkoliv kus výpočetního železa doma možná najdete také a O2TV není započítaná do nákladů. Protože používáte své přihlašovací údaje, tak se nedopouštíte ani ničeho nezákonného. Paráda, ne?



Pokud jste dočetli až sem, tak vás asi tato problematika zajímá - budu rád, pokud mi do diskuse přidáte svůj pohled na věc nebo svá kritéria a omezení při stavbě podobné soustavy. Jestli jste se jenom zasekli na postupu výše, pokusím se vám s pomoci se zprovozněním. Nejlepší bude, pokud se můžete podělit o zkušenosti s provozováním.