2021-05-08

Postřehy z Polska

"Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz."

Vyhodit na mráz tedy přímo ne, původní myšlenka byla dokonce v opačném duchu, a to vyhodit se z mrazu do tepla. Přestěhování se do dříve neobývané země má jak výhody, tak i výzvy k řešení, jak už to, tak bývá. 

První věc po příjezdu ze severu: jídlo má chuť. Jídlo z lepších restaurací je úplným požitkem. Finové vaří příšerné amarouny. V Polsku nám chutná snad všechno, a ještě je to vylepšené o báječné ceny. Vyloženě je u menu stejné číslo, jen to nejsou eura, ale złote.

Také je nutné si pochválit jarní počasí, respektive jsme se v čase posunuli tak o měsíc dopředu. Druhý týden v březnu a nikde nebyl sníh. Sice bylo pořád docela chladno (4 °C), ale ta naděje, že to nebude trvat o moc dlouho byla skvělá. Jak do dopadlo už víme (na konci dubna stále 9 °C).

Jazykový posun je taktéž zajímavý, protože z polštiny rozumím docela dost, to ovšem neznamená, že v ní dokážu konverzovat. Taková ta myšlenka, že já mluvím česky a oni polsky funguje tak do Katowic a poté je to stejně beznadějné, jako zkoušet polštinu v Praze. Jídlo si objednám, na různých místech se domluvím, ale omezení takový druh konverzace je nějak málo, a navíc mi chybí instantní reakce, které mám v jiných jazycích naučené.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak náročné je nakupovat v zahraniční pekárně s obsluhou, která neumí nějaký nelokální jazyk? "Dejte mi 4 nivové rožky a co jsou tamty pletence?" No dobrá, ještě můžete komunikovat rukama. V samoobsluze samozřejmě není pečivo tak atraktivní a spousta lidí ho stejně berou holou rukou, proč nejsou nikde kleště? Objevil jsem, že v Česku máme lepší pečivo, Poláci zase umí lepší saláty.

Jestli něco zlomila pandemie s covidem, tak je to placení hotovostí. Měsíce jsem ji nepotřeboval, kromě vojenského skanzenu nedaleko Warky. Takže i jedno pivo kartou a taky to asi znamená konec spropitného, zařiďte se. Ve Waršavě jsem ovšem takhle zjara nikde nepotkal žádné okýnko na výdej točeného piva, je to hold "jiná kultura".

Ajťačina se dá dělat odkudkoliv, stačí k ní notebook a připojení je sice pravda, stejně jako je možné opravit auto na ulici, přesto to mechanici nedělají. Docela dost se mi v nepřizpůsobeném prostředí rozjela ergonomie na práci. Takový povzdech, abych se příště lépe zařídil. 

Taktéž krátce po našem příjezdu zavřeli tělocvičny a ostatně všechno, takže jak vyplnit čas po práci jinak než sezením u počítače? První z možností bylo chození. Varšava má opravdu spoustu parků a věděli jste, že je v centru města sjezdovka s lanovkou?

Varšava je úžasná pro cyklistiku. Po širokých bulvárech se táhnout cyklostezky oddělené od aut a nekončí skoky přes obrubníky do křižovatek. Je to promyšlené, denně použitelné a funkční. Navíc je město postavené na rovině, takže až budete příště zakládat hlavní město, tak na to myslete.

Varšava je často prezentována jako moderní město, v záběrech mrakodrapy atp., ale ona skutečně je. Toto místo je navrženo jako velké město, proti kterému je Praha přerostlá středověká vesnice. Další vývoj nutně nemůžou mít tato dvě města podobný.

Nové technologie: všechno se dá půjčit. Na městská kola a koloběžky si snad už všichni zvykli. Teda až na parkování na vyhrazených místech. V polské metropoli mám na aplikaci také elektrické skútry a dokonce auta. Takový ten nenápadný konec vlastnictví některých věcí pro obyvatele měst pomalu prostupuje dále – parkování soukromého auta je tu za trest. Iiris někdy plácla vcelku odpovídající hodnocení, že Varšava je levnější Berlín.

Doprava? Z minula si z Varšavy pamatuji, že řidiči autobusů jsou přeučení z raketoplánů, protože ze všech zastávek odjížděli zásadně na plný plyn. Nyní jsem si všiml, že "závody" od semaforů k semaforům jsou velmi oblíbenou kratochvílí majitelů aut. Shrnul bych to tak, že pořád někdo naprosto zbytečně akceleruje a v zápětí brzdí.

Docela nezvyklé z pozice řidiče i chodce je polská zelená šipka doprava na křižovatce. Jede se tady americký model, takže do prava je možné odbočovat i přes zelenou pro přilehlé chodce. U nás je v této situaci zelená až pro chodce za rohem. Je to dost matoucí, protože přes mou pěší zelenou občas dojíždějící auto najede na přechod. Po chodnících se nyní pohybují všechna možná elektrická vozítka a připomíná to dost finské kamikadze cyklisty. Od volantu pak nevím, kam se dívat dřív.

Dostal jsem k telefonu nová sluchátka s funkcí aktivního potlačení okolního ruchu (ANC), nejsou to ta nejlepší, přesto jsem si to jednou na ulici zapnul bez hudby a byl to docela zážitek jít tichem. Neztlumí to bezprostřední rachot náklaďáku, ale odruší to ten konstantní hukot na pozadí. Docela fajn na klidnou procházku po náročném dni.

Co tady nefunguje je třídění odpadu. Všechno se hází do skluzu na chodbě do jedné popelnice a nikde ve dvoře ani na ulici nejsou barevné kontejnery. "Velký špatný."

Dlouhodobější pobyt v Polsku je zajímavý, protože byl vždycky blízko, akorát jsem jej nikdy neudělal. Konečně také nemusím jezdit  pro vybrané výrobky do Dino marketu v Chalupkách nebo Biedronky v Českém Těšíně a navíc jsem si ten seznam upravil.

Žádné komentáře :

Okomentovat

Dotaz, připomínka, oprava?
(pokud máte problém s vložením příspěvku, vyzkoušejte to v prohlížeči Chrome)