2016-09-18

Finský Erasmus pokračuje

Už jsem ve Vaase přesně jeden měsíc a to je dost dlouhá doba na to se zabydlet. Ono zabydlení je dost silné slovo, zejména s mým spolubydlícím, který neustále provádí nějaké kšefty se společným nábytkem, respektive jeho ve společných prostorách. Občas je to jako žít v loterii, otevřu dveře a koukám, co ještě zbylo. Původní konfigurace je gauč a konferenční stolek, pak zmizel stolek, pak se vrátil, přibyla a zase zmizela židle. Poté se u gauče objevil normální stůl a zmizel konferenční, ke stolu dvě lavičky, přičemž jedna z nich se stále objevuje a mizí. Poslední počin je definitivní zmizení gauče. Zkrátka stále veselo!




Mezitím také začala škola, respektive se pořádně rozjela výuka. Nicméně spojení pořádně rozjela je zavádějící - školní rok je rozdělen do dvou period a ta první je méně intenzivní než druhá, což ale nevadí, protože je čas chodit na výlety po okolí. Ostatně těchto možností je třeba využít, protože "zima se blíží" a začíná to tu být znát. Přes den je 15°C ve stínu, ale po západu slunce je vcelku rychle vcelku pořádná zima a nikdy bych nevěřil, že v noci budu (rád) nosit zimní bundu v tomto období...


Koná se tu spousta akcí, které mají za cíl potkat se s ostatními studenty a nějak vyplnit čas, který zde máme. Chtěl bych se tímto omluvit mým facebookovým přátelům, kterým pořád vyskakují hlášky, že se účastním nějaké události. Například fotka níže je z grilování, nenechte se zmást zimním oblečením domorodkyně, je to opravdu fotka ze zářijového odpoledne u grilu!


O výletu do Helsinek jsem napsal v jiném příspěvku, kam dále jsem se vypravil? Největším výletem byla jednodenní plavba do švédského města Umeå. Brzy z rána jsme se nalodili na trajekt a vydali se na pouť přes nejkratší (4 hodinové) námořní spojení Finska a Švédska. Při nástupu udělala dopravní společnost něco jako nečekanou bezpečnostní kontrolu, kdy bylo cílem odstranit vlastní (alkoholické) nápoje z batohů studentů. Nicméně nedělali to moc důsledně, takže zatímco Němci s Finy o své osvěžení přišli (protože když někdo řekne do řady, tak se tam postaví), tak Slováci a já jsme to úspěšně obešli a tak můžu udělat další fotku do sbírky "cestujeme s Radegastem".



Koncept tohoto výletu byl spíše v heslu "i cesta může být cíl" a tak jsme si posilněni nezabavenými nápoji užívali plavbu. Samotné město Umeå je o něco málo větší než Vaasa a protože se zpožděním lodi a autobusu z přístavu, jsme neměli moc času, tak jsme toho ani moc neviděli. 



Samozřejmě jsem neopomněl nafotit místní hromadnou dopravu, ale nějak jsem si nestihl udělat detailní přípravu, o to bylo větší mé překvapení, když jsem na místě objevil jedno vozidlo, které se mi zdálo nějak povědomé... Ekova Electron 12 je elektrobus z Ostravy a v Umeå jich jezdí 10 kusů (a 2 kloubové se doma kompletují). Stejně jako u tramvají Škoda Arctic v Helsinkách na nich bez detailní znalosti nemáte šanci poznat, že jsou českými výrobky, škoda.




Nalodění zpátky na loď proběhlo bez komplikací, přičemž na stabilitě chůze mnoha pasažérů bylo vidět, že již neopakovali stejnou chybu jako při nástupu. Začala podle mnohých nejočekávanější část programu, kterou byla sit-sit párty, což je v podstatě folklórní způsob, jak se ještě více ztřískat a zpívat u toho písničky ve finštině a švédštině. Nechci ovšem čtenáře příliš mystifikovat o účelu výletu, protože tam byly i jiné části programu a určitě by se našlo i pár střízlivých osob.




V ostatních volných chvílích se připojuji k různým skupinkám pořádající vycházky třeba do lanového parku, za západem slunce na pobřeží či do přírody. Taktéž jsem musel vyhecovat koupání v moři, a proto si do seznamu navštívených vod můžu přidat Botnický záliv, kdyby to někoho zajímalo, tak je příšerně studené, jak nečekané!



Další z pěkných událostí, která se stala je příchod "balíčku" od Míši z Česka. Údajně jsem po Skypu vypadal moc hladově a žíznivě a tak má drahá zorganizovala zaslání humanitární pomoci přes kamionovou přepravní společnost. Obdržel jsem nějaké instantní jídlo a hlavně 30 plechovek piva, čehož jsem obratem využil k uspořádání decentní sešlosti a seznámil domorodce a kamarády s pořádným pivem, protože zdejší barevná voda je dost odlišná od produktu, kterému jsem ochotný říkat pivo. 


Pokud jde o stereotypy, tak pivo je jedna z mála věcí, co si lidi vybaví při představě Česka, hned před/po hlavním městě. Samozřejmě se tady české pivo prodává, ale Plzeň v plechu stojí téměř 3€ a to raději nezmiňuji ceny jiných druhů nápojů. Omlouvám se, ale z dnešního příspěvku asi nadýcháte nějaké promile...



Dále jsem objevil, že mám za ubytováním docela pěknou tělocvičnu, respektive posilovnu a tak si udržuji kondici na další ročník Ocelového muže. V rámci prezentací volnočasových sdružení jsem se také nachomýtl kolem skupiny, která zde má 3D tiskárny a laserovou řezačku dřeva, tak uvidíme, co se z toho vyvine. Kupodivu je možností spousta a času nekupodivu málo. Hlavně nezapomínat dělat věci do školy...



Průběžně také plánuji další výlety a možnosti kam se kdy podívat po okolí, nicméně tyto aktivity budou předmětem následujících příspěvků. Jak už jsem zmínil, je třeba vyčerpat možnosti, dokud je venku rozumné počasí, protože podzim se tady projevuje docela silně, dny se zkracují a teploty padají. Na sezení u počítače bude čas v zimě! Děkuji za přízeň a těšte se na další příspěvky...

2 komentáře :

  1. Ivo, děkuji za příspěvky. Je to prima.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc dobře se to čte! TTK

    OdpovědětVymazat

Dotaz, připomínka, oprava?
(pokud máte problém s vložením příspěvku, vyzkoušejte to v prohlížeči Chrome)