2017-04-27

Parkování bez placení na letišti Katowice - Pyrzowice

Dnes jsem se vrátil z výletu do Francie a protože jsem předtím strávil nějaký čas laborováním, kde v Pyrzowicích zaparkovat svůj vůz a ušetřit za parkovné, tak přináším nějaké poznatky Googlitelům.


Byla to má druhá návštěva Pyrzowic vlastním vozem, když nepočítám odlety a přílety, kdy mě někdo vyzvedl. Poprvé jsem spořádaně zaparkoval na placené zahradě Parking Wito a byl jsem spokojen. Podruhé jsem svůj vůz chtěl jen odstavit a to na 10 dnů, přičemž tak ušetřit 70 PLN. Mému autu zbývají jen 2 měsíce života do konce STK a mohu si dovolit na něm dělat pokusy podobné tomuto.


Mapový průzkum místa nabídne několik možností. Předně Pyrzowice při své velikost nemají žádný supermarket s velkým parkovištěm, nicméně kolem samoobsluhy v "centru" se nabízí pár volných stání na částečně zpevněném povrchu.


Já zvolil jiné místo a tím byl hliněný plácek před altánkem a budky rychlého občerstvení. Pár vozů zjevně odstavených cestujícími tam bylo, všechny však s polskými značkami. Místa je tam spoustu a parkování nereguluje žádná značka. Vůz zde přežil bez újmy, doporučit k návštěvě mohu rovněž ten stánek s kebabem a hamburgery



Tady je stání přímo zakázané rezervací pro trafostanici a hřiště, navíc je vybaveno skládacími závorami. Ostatně ono všechno to stání na silniční "vegetaci" je takové poněkud sporné a jakmile by začalo přibývat, tak dojde určitě k regulaci. Za Ostravu: Nebo ne?, nebo co?, nebo nic?


Alternativně jsem pak našel i další místa ve větší docházkové vzdálenosti. Jako ideální se zdálo toto stání, ale po fyzickém prozkoumání jsem došel k závěru, že jediné auto na parkovišti na dočasně uslepené silnici by se mohlo stát snadným terčem čehokoliv. Taktéž tato místa u továrny zůstala naštěstí pouze v záloze.


Závěrem tedy ano, je možné stát v Pyrzowicích bez placení, na druhou stranu ono 600 Kč za 14 dní parkování je téměř nic při porovnání, že v Paříži jsem za tuto částku pořídil sotva dvě jídla v restauraci. Navíc u hodnotnějšího auta jde i o ten klid v duši, že se mu nic nestane. Pokud máte ale taky "popelnici", která má cenu benzínu v nádrži, tak jsem to pro vás vyzkoušel.


P.S. vlastenci mohou namítat, že proč nelétám z Mošnova, kam mohu vyrazit z domova 30 minut před zavřením check-in, ale když ta "jediná dotovaná linka do Itálie" je k ničemu, navíc parkování je v Mošnově vyřešené ještě hůř a ten vlak je úplně pro srandu i když pořád lepší než Praha! Je třeba myslet globálně, dokud jsou evropské hranice otevřené. Však ti četníci v Beauvais se na mě dívali jak na teroristu, když mi v Schengenském prostoru kontrolovali pas...

2017-04-24

University of Vaasa: studijní plán a předměty

Jelikož byla většina tohoto blogu o erasmáckých zábavách a příbězích, tak v něm nezbylo moc prostoru pro vážné představení University of Vaasa / Vaasan Yliopisto nebo Váské univerzity, pokud chcete znásilňovat cizí jméno.


Hlavní doménou zmíněného institutu jsou business studia, zahrnující nejrůznější market-ingy a komunikace či statistiku. Studuje je hodně domácích a drtivá většina výměnných studentů. V pořadí dalším hojně zastoupeným oborem je industrial management a ekonomika. Rovněž je oblíbená oblast jazyků s hlavní švédštinou, angličtinou a němčinou. No a někde úplně na konci povědomí je fakulta technologie, kam jsem spadal já.


Vybíral jsem z předmětů dvou oborů, kterým byly Communications and Systems Engineering a Computer Science, ale ani jedno z tohoto mi vlastně odborně nesedělo, ačkoliv druhé jmenované by mělo. Celá fakulta je "vysoce nízkoúrovňová", na computer science jsem si nejvýše zaprogramoval v čistém Cčku a nejníže v assembleru pro Atmel. Telekomunikace jsou nastaveny od matematických vyjádření průběhů signálů po součástky, které signály přenesou. Nic víc, vše většinou (naštěstí pro mě) v teoretické rovině. Zkrátka z VŠB se tam hodí spíše obory TKT a MOT než IVT.


Ostatně tím se univerzity ve Finsku liší od našeho systému. Vysoké školy jsou více teoretické a náročnější na zvládnutí, ale zase mají vyšší výsledný kredit. Jejich protikladem stojí aplikované univerzity, které v našem systému odpovídají spíše VOŠkám. Co se mi na xAMK (VAMK, JAMK či si doplňte jiné první písmeno města) líbí, je to, že jsou praktičtěji zaměřené. Znáte ty naše šarvátky mezi školami (VŠB vs OSU)? Tak toto je stejné...



Zdejší akademický rok je rozdělen na podzimní a jarní, což perfektně nesedí do našeho zimního a letního. Já přijel na podzimní, což by se mohlo zdát nerozumné, každý přece ví o polární noci, nicméně není to pravda. Tento semestr totiž začíná v posledním týdnu v srpnu a to ještě velmi vlažným způsobem, takže po příjezdu je možné uskutečnit mnoho výletů v tom nejideálnějším počasí, než začne být zima. Naopak příjezdem na jarní se výměnný student ocitá na začátku ledna v nejhorších mrazech a když konečně skončí se školou je sice v ČR už léto, ale ve Finsku prorážejí první sněženky. Tolik můj poznatek...


Při úvodním orientional weeku vyplynou napovrch reálně otevřené předměty, přičemž já zjistil značný posun proti úvodní nabídce na webu, nicméně v kombinaci s přístupem do plánovacího systému Lukkari se již lépe vyvarovává konfliktům časovým. Úkol postavit si nějaký rozumný rozvrh jsem po "probdělých" odpoledních úspěšně splnil. Protože nejpalčivější otázkou, které kurzy z nabídky zvolit, jsem vycházel z různých tajemných referencích kamarádů, publikuji své hodnocení pro případné zájemce o studium "IT" ve Vaase.


Ještě než se dostanu k jednotlivým kurzům, hodí se zmínit, že finská organizace akademického roku je odlišná proti českým zvykům. Každý semestr je rozložený do dvou bloků mezi kterými jsou týdenní prázdniny, pardon týdenní zkouškové období. V jednotlivých blocích pak probíhá výuka předmětu několikrát týdně, tedy intenzivněji než u nás. Má to však tu výhodu, že podzimní semestr končí před Vánoci kompletně a po svátcích jsou jen opravné termíny, což Erasmákům vyhovuje.


Kurzy, které jsem absolvoval

KSUO5010 Survival Language Course for Exchange Students učí Mia Måki-Ista je rychlokurz do finštiny ve kterém jsem se naučil principy tohoto ničemu nepodobného jazyka. Rozhodně šlo o dobré strávení času, nicméně zájem značně převažoval otevřená místa a vyučující byla nekompromisní. Zkouška o 2 ECTS kredity nebyla zadarmo, nicméně se nevymykala slíbené obtížnosti.



ICAT1010 C Programming vyučuje Tobias Glocker (DE) byla pro mě brnkačka, nicméně pokud se na kurz podívám s odstupem šlo o totálně zabijácký předmět. Podstatou bylo zvládnout čistý jazyk C od základu po dynamické struktury za 6 týdnů. Tobias je sice milý, ale svým způsobem je to pouze nerd bez schopností učit a zkouška je značně praktická. Kdo neumí, odsedí si to doma vlastními pokusy, což za 3 ECTS kredity moc nevoní.



TECH3010 Research Methods učí Emmanuel Ndzibah je o způsobech akademického bádání. Poprvé jsem se zde setkal s Learning diary, což je esej vyžadovaná z každé hodiny, jejíž napsání spotřebovává hodně času. Myslím si, že ji ve výsledku nikdo nečetl, nicméně kromě ní a dílčích prezentací tento předmět nemá zkoušku, což je jistě pozitivum. Za povídání 5 ECTS kreditů, proč ne.



TLTE2050 Telecommunication Electronics vyučuje Ahmed Elgrgouri byl předmět, který jsem si dal, protože mi docházely nápady, jak nasbírat kredity a v podstatě šlo o chybu. Obsahem kurzu jsou elektronické součástky potřebné k sestavení obvodů pro modulace, způsoby řešení jejich odrušení a vůbec věci, o kterých od střední vím, že mě neberou. Zkouška se po řádném nastudování dala zvládnout, povinná prezence moc nepotěšila o hodnocení odevzdaného referátu nic nevím. 5 ECTS



TLTE2100 Computer Architectures je další předmět nerda Tobiase Glockera. Po Cčku jde níže a zabývá se procesory, přerušeními, bitovými sčítačkami a dalšími opravdu nízkoúrovňovými komponentami. Celé snažení uzavírá pár hodin programování v assembleru pro Atmel na výukovém kitu, naštěstí lze zkoušku zvládnout bez zanedbatelné praktické části. 5 ECTS kreditů




TLTE3090 Communications and Systems Engineering Seminar se Shaima Abdelmageed na téma eHealth je příjemný vykecávací předmět, kde se "diskutoval" přístup k elektronickému zdravotnictví, nicméně každý rok se téma a vyučující mění. Za 5 ECTS bez zkoušky, prezenci a za obsáhlý referát to rozhodně stojí.



TLTE3010 Digital Communication s Mohammed Elmusrati byl opravdu náročný kurz zabývající  se matematikou, statistikou a vším možným okolo přenosů digitálních dat na teoretické úrovni. Celý semestr byl plný integrálů, dokonce přibylo cvičení navíc proti rozvrhu. Vše zhoršoval fakt, že výsledné hodnocení předmětu bylo 1:1 s bodovým ziskem ze zkoušky. Na člověka od IT přirozeně se vyhýbající fyzické vrstvě hardwaru to bylo opravdu moc, i když jsem měl většinou ponětí o co jde, tak motivace pro učení ke zkoušce chyběla. 26% neobhájilo 5 ECTS kreditů a při nastaveném opravném pokusu v únoru mi domácí univerzita propadnutí v tomto kurzu prominula.



CCSK1005 byl kurz finské historie, který jsem nějak při volbě předmětů přehlédl. Ze zkušeností kamarádů šlo o dobrý kurz, jehož podstatou bylo přečíst knížku o 300 stranách a zapamatovat si pár stránek z Wikipedie. Němci říkali snadné, Slováci že je to makačka, tak si to přeberte. O 5 ECTS bych se ale při další možnosti rád ucházel.




Ještě jsem se nezmínil, jak probíhá zkouška. Za předpokladu, že ji předmět vůbec má nebo nemá svou vlastní, což se děje zejména u praktických předmětů. Vedením školy je určen hromadný termín na kterém se sejde alespoň stovka studentů různých oborů v největší místnosti. Odloží si veškeré předměty a jen s tužkou si jdou pro zadání ke katedře odkud pokračují na sedačky auly. Poté se rozběhne 2-3 hodinový prostor, kdy všichni píší své zadání - technici počítají, zatímco humanisté rozpalují propisky do ruda. Jakmile je někdo hotov, vstane, odevzdá a odchází. Nikdo nemluví a hlavně nikdo neopisuje, prostě z principu. Měl jsem v dlani napsaný nějaký vzoreček a když na to domorodci u oběda přišli, tak se příšerně divili. Zkrátka se tam nepodvádí...



Výsledky zkoušek se shromažďují v univerzitním systému WebOodi, což je ekvivalent našeho Edisonu, STAGu nebo jim podobným. Z nich pak mezinárodní kancelář udělá výpis a se značným zpožděním zašle na domácí univerzitu k uznání. Kromě prodlevy jsem s tím však neměl problém a výsledky mi již zdobí můj domácí studijní plán.


Kampus Vaasan Yliopisto je podle nějaké finské soutěže tím nejhezčím v zemi, což díky cestování po této severské zemi mohu potvrdit. Skládá se z hlavní budovy Tervahovi, kde jsou velké přednáškové místnosti, pár učeben a jídelna Mathilda. 




Místem, kde nejčastěji probíhá výuka, je budova Fabrikki, která je bývalou továrnou. Měl jsem také některé kurzy v hale Technobotia, kde jsou klecové laboratoře se spoustou vybavení a hraček. Významným studijním místem je knihovna Tritonia, kde mnoho studentů vysedává po skončení výuky a snaží dělat domácí úkoly. Všechny tyto budovy jsou průchozí pouze zvenku, což v zimě není úplně fajn. Celkově je ale kampus velmi pěkný a zejména na podzim až romantický. Pro našince neznámý pocit, pro místního potěšení: na univerzitě je dostatek parkovacích míst pro kola.



Výslednou zkušeností z této univerzity byl fakt, že se vyplatí si pročíst důkladně studijní plány v úvodu rozhodování, na kterou zahraniční podat přihlášku. Trochu jsem na to v průběhu semestru žehral, ale vynahradily mi to zážitky a kamarádi z jiných oborů. Proti 4x větší VŠB byl zážitek ze studia na malé univerzitě vítanou změnou a zpětně oceňuji kvality domácí alma mater a tom program Erasmus+ vlastně je.

Pokračování?